|
|
Pracovní uplatnění absolventů navazujícího magisterského programu adiktologie s původním bakalářským vzděláním v jiném oboru
Černá, Kateřina ; Lososová, Amalie (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Navazující magisterské studium adiktologie bylo poprvé otevřeno v akademickém roce 2010/2011. Ke studiu se mohou hlásit uchazeči z řad absolventů bakalářského programu adiktologie, tak absolventi jiných bakalářských oborů. Miovský et al. (2021) uvádí příklady uchazečů z příbuzných oborů, jakými jsou psychologie, sociální práce či všeobecná sestra. Uchazeči studiem programu nezískají způsobilost k výkonu profese adiktologa, jedná se o zájmové studium. Pracovní uplatnění absolventů pouze magisterského studia adiktologie nebylo doposud samostatně zmapováno. Pavlovská (2018) dopodrobna zkoumala uplatnění všech absolventů adiktologie od roku 2008 do 2016. Studie tuto práci rozvíjí specifickým zaměřením na uplatnitelnost absolventů pouze magisterského programu s původním bakalářským vzděláním v jiném oboru a doplňuje data do ledna 2023. Cíle: Cílem výzkumu je zmapovat možnosti pracovního uplatnění absolventů navazujícího magisterského studia adiktologie s původním bakalářským vzděláním v jiném oboru. Metody: Základní soubor tvořilo 73 respondentů. Oslovení respondentů proběhlo metodou totálního výběru, výběr vzorku proběhl metodou samovýběru. Výzkumný soubor byl tvořen 49 respondenty, návratnost činila 67 %. Sběr dat proběhl prostřednictvím on-line dotazníkového šetření. Získaná data byla...
|
|
|
Moc v pomáhajících profesích. Moc v pomáhajících profesích se zřetelem na specifické prostředí českého dětského domova.
Balická, Kateřina ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
1 Anotace Cílem diplomové práce s názvem Moc v pomáhajících profesích je popsat specifika moci ve vztahu pomáhající a potřebný a předložit možné teoretické koncepty pomocí kterých lze mocenské vztahy v pomáhajících profesích analyzovat. Práce se mimo jiné soustředí na teorii trojúhelníku vzájemné závislosti, na jejímž základě je možné více porozumět vztahům, ve kterých je moc využívána k naplnění potřeb "mocensky silnější" strany. v druhé části práce je téma moci konkrétně zasazeno do prostředí dětského domova a do vztahu vychovatel - dítě v dětském domově. Tato část nabízí aplikaci konceptuálního rámce teorie vztahů vzájemné závislosti pro účely reflexe mocenských postavení a mocenských vztahů v pomáhajících profesích.
|
|
|
Etika ctností v profesi zdravotnického záchranáře
BRUS, Adam
Bakalářská práce na téma "Etika ctností v profesi zdravotnického záchranáře" obsahuje dvě základní části, a to část teoretickou a praktickou. V této práci se zabýváme etikou ctností, která klade důraz na morální charakter konajícího jedince, zabývá se tedy tím, jaký má být charakter toho, kdo něco koná. Teoretická část vysvětluje čtenářům jednotlivé pojmy, díky kterým jsou pak následně schopni nahlédnout do dané problematiky, jedná se o vymezení takzvaného teoretického rámce. Nejprve je vysvětlena etika jako taková, co si pod pojmem můžeme představit a čím se zabývá. Následují různé druhy etických teorií, přes které se čtenáři dostanou až k samotné etice ctností. Potom je vysvětlen pojem samotné ctnosti, což je pro čtenáře klíčové. Dále je zmínka o lékařské etice, bioetice a pomáhajících profesí. Dalším probíraným tématem je osobnost zdravotnického záchranáře. Cíle této bakalářské práce byly stanoveny následovně. Prvním cílem bylo zjistit význam etiky ctností v profesi zdravotnického záchranáře. Druhým cílem bylo popsat, jaké ctnosti jsou v profesi zdravotnického záchranáře důležité. Posledním cílem bylo zmapovat morální povědomí zdravotnických záchranářů v kontextu etiky ctností. Praktická část obsahuje informace, které byly získané na základě polostrukturovaných rozhovorů se zdravotnickými záchranáři, kterých bylo celkem deset. Výzkumné šetření bylo prováděno na základě kvalitativní strategie. Získaná data byla zpracována, analyzována a pro větší přehled následně rozdělena do 5 kategorií. K této bakalářské práci byly stanoveny tři výzkumné otázky. První otázka zjišťovala, jaké je povědomí zdravotnických záchranářů v kontextu etiky ctností. Ze samotného výzkumu vyplývá, že většina zdravotnických záchranářů nebyla schopna vysvětlit pojem etiky ctností. Jejich odpovědi buďto nebyly žádné, nebo byly neúplné. Druhá otázka zkoumala, jaké ctnosti považují zdravotničtí záchranáři pro výkon své profese za důležité. Všichni kromě ZZ 5 dokázali vyjmenovat a popsat konkrétní ctnosti, které jsou důležité v jejich profesi. Poslední otázka se zabývala tím, jaké faktory ovlivňují ctnosti zdravotnických záchranářů. Zdravotničtí záchranáři odpovídali na faktory, které ovlivňují jimi uvedené ctnosti nejprve negativně a následně pozitivně. Odpověď na otázku "jací máme být" jsme sice nedostali, ale věříme, že námi stanovené cíle se podařilo naplnit, a čtenáři díky tomu mohou nahlédnout do dané problematiky a pochopit podstatu a důležitost ctností v profesi zdravotnického záchranáře. Práce pomáhá zhodnotit význam etiky ctností v profesi zdravotnického záchranáře. Práce bude využita v rámci teoretické přípravy budoucích zdravotnických záchranářů v předmětu Etika v přednemocniční neodkladné péči. Tato práce může zdravotnické záchranáře inspirovat k uvažování o etickém rozměru jejich profese.
|
|
|
Koučink coby profese: východiska pro profesní etiku koučinku a reflexe vybraných témat
Červenka Kocourková, Karolína ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Tato diplomová práce představuje koučink coby samostatnou profesi. Ukazuje, že se nejedná pouze o metodu vzdělávání, poradenství nebo řízení zaměstnanců, která by se pak v důsledku řídila etikami oborů, v nichž je aplikována, ale že koučink je profese, která má svou vlastní metodiku, výzkum a praxi, během níž vyvstávají vlastní specifické etické otázky a na vybrané z nich se tato diplomová práce zaměřuje V první části se práce zabývá otázkou samotného pojmu koučinku. Na základě definice koučinku a jeho historického vývoje dokládá odlišnosti koučinku od psychoterapie, mentoringu, poradenství a také od sportovního trenérství. Zkoumá etymologii slova kouč a to, zda existuje vhodnější český ekvivalent tohoto označení, které je v povědomí veřejnosti úzce spojeno především se sportovním prostředím. Práce definuje profesní základnu koučinku, vymezuje jeho postavení mezi pomáhajícími profesemi, ukazuje jeho nezávislost a nalézá tak i výchozí body pro budoucí etickou reflexi. V druhé části diplomová práce stanovuje paradigma vztahu kouče a klienta, definuje profesní kompetence kouče a předpoklady na straně klienta. Také představuje etické problémy, které jsou pro profesi kouče specifické. Tyto problémy mimo jiné vznikají v trojstranném vztahu kouče, klienta (koučovaného zaměstnance) a sponzora procesu...
|
|
|
Zkušenosti se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči
DOMBROVSKÁ, Ester
Práce se zabývá zkušenostmi se smrtí blízké osoby u pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči. První část bakalářské práce je zaměřená na teoretické pojetí truchlení v obecné rovině. Vymezuje samotný pojem a proces truchlení, na které navazují projevy truchlení v rámci celkové komplexnosti člověka. Dále jsou popsány a komparovány pohledy odborníků na jednotlivé fáze truchlení. Závěr je věnován popisu nekomplikovanéhoa komplikovaného truchlení a rozdílem mezi nimi. Následující část rozšiřuje obecný pojem truchlení o osobní zkušenosti se smrtí blízké osoby pracovníků pomáhajících profesí v hospicové péči, kteří se ztrátou osoby se setkali ještě před výkonem této profese. Výzkumná část se zaměřuje především na jejich vyrovnávání se se ztrátou blízké osoby, zda je tato zkušenost ovlivnila pro volbu profese v hospicové péči a jak je toto úmrtí ovlivňuje při výkonu profese. Poslední část se věnuje zpracování ztráty a rizikům ztráty nezpracované.
|
|
|
Motivace k pomáhající profesi sociálního pracovníka
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá motivací, která vede sociální pracovníky k výběru pomáhající profese a setrvávání v ní. Teoretická část práce se věnuje uchopení základních pojmů a různým přístupům k motivaci v souvislosti s výkonem profese sociálního pracovníka. Praktická část se zabývá analýzou tzv. profesní koláže 9 respondentů z pomáhajících profesí. Profesní koláže jsou zpracovány sociálními pracovníky, kteří již mají určitou praxi v tomto oboru. Praktická část je také doplněna o rozhovory se sociálními pracovníky. Cílem bakalářské práce je odhalit skryté motivy sociálních pracovníků k výkonu jejich profese a porovnat s těmi vědomými (uváděnými např. v rámci rozhovoru). Potenciál, který profesní koláž nabízí, může být využit i k předcházení možného syndromu vyhoření, který je v pomáhajících profesích rizikem.
|
|
|
Vliv víry na pracovní výkon v pomáhajících profesích se zřetelem na motivaci a zvládání náročných situací
GREGOROVÁ, Alena
Práce se věnuje vlivu víry na pracovní výkon pomáhajících profesí se zřetelem na motivaci a zvládání náročných situací. Autorka volí kvalitativní design výzkumu. Výzkumná metoda zahrnuje polostrukturované rozhovory se sociálními pracovníky či pracovníky v sociálních službách Charity ČR. Mezi respondenty jsou rovným dílem zastoupeni ti, kteří se vnímají jako věřící (křesťané) a ti, kteří k víře (křesťanství) neinklinují. Práce mapuje klíčové téma motivace k výkonu pomáhající profese a zvládání náročných situací. Současně poskytuje vhled do možného přesahu náboženského vyznání v pomáhajících profesích.
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Učení se a obtížné okamžiky pracovní dráhy u pomáhajících profesí
Ghaloomová, Aneta ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Záškodná, Helena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku celoživotního vzdělávání a učení se u pracovníků pomáhajících profesí. Nejprve poskytuje pohled na specifika a nároky pomáhající profese a na obtížné momenty spojené s jejím výkonem. Dále popisuje jednotlivé formy celoživotního vzdělávání a učení se, a to formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení se a klade si za cíl zjistit, která z těchto forem je hodnocena jako přínosná pro zvládání náročných okamžiků při výkonu pomáhající profese. Pomocí kvalitativní metody rozhovoru s vybranými respondenty, pracovníky pomáhajících profesí, je realizováno empirické šetření o zkušenostech s náročnými okamžiky a jednotlivými formami celoživotního vzdělávání a učení se. Následuje analýza získaných zjištění, formulace závěru a doporučení z něj vzešlých. Klíčová slova: pomáhající profese, formální vzdělávání, neformální vzdělávání, informální učení se, supervize, kvalitativní výzkum
|
|
|
Specifika pomáhajících profesí v oblasti prevence sociálně patologických jevů
Hakenová, Ivana ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá oblastí profesionálního pomáhání se zaměřením na prevenci výskytu sociálně patologických jevů u dětí a dospívajících. Teoretická část seznamuje s historií i současným pojetím altruistického jednání, definuje základní společenské oblasti a jejich činnosti, pro které je pomoc druhému člověku charakteristickým rysem. Pozornost je věnována také službám pomáhajícího sektoru a jejich klientele. Úvodní část neopomíná ani analýzu předpokladů a požadavků na výkon pomáhajícího povolání, jeho skrytá úskalí i prevenci neprofesionálního jednání. Sociální deviace jsou přirozenou součástí každé společnosti. Jejich nositeli jsou nejen dospělí, ale také děti a dospívající. Příčinami, průběhem a důsledkem sociálně nepřijatelného chování se zabývají odborníci, jimž je věnována závěrečná kapitola teoretické části této práce. Praktická část doplňuje charakteristiku vybraných pomáhajících profesí uvedených v části teoretické, a to na základě výpovědí získaných v rámci expertního šetření uskutečněného mezi jednotlivými odborníky. Zároveň poskytuje jejich porovnání na základě předem definovaných specifik.
|
host ::
RSS.