|
|
Výběr zaměstnanců ve vybraném podniku
Kovácsová, Aneta ; Hanák, David (oponent) ; Konečný, Štěpán (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá výběrem zaměstnanců ve vybraném podniku. V teoretické části jsou vysvětleny metody získávání pracovníků a základní pojmy spojené s touto problematikou. Praktická část obsahuje popis společnosti, cíl výzkumu a samotný průzkum pomocí dotazníkového šetření. Výsledkem jsou návrhy a doporučení změn vedoucí k nalezení nejvhodnějších kandidátů na vybrané pozice v podniku pro jeho lepší fungování.
|
|
|
Trendy v sociální komunikaci
Matula, Kamil ; Novotná, Anna ; Planková, Jindra
Elektronická monografie "Trendy v sociální komunikace" je odborným textem reflektujícím změny v sociální komunikaci v posledních několika letech, a to z pohledu informační vědy, informačního chování a informačních technologií. Zaměřuje se na chování a vnímání komunikace, komunikačních kanálů a informačních fenoménů napříč generacemi. Zaměřuje se na vliv informačních technologií na komunikaci, zejména pak mobilních technologií. Zpracovává také pohled na vzdělávání a kompetence seniorů v digitálním věku.
Plný text:  PDF
|
|
|
Preseniorská edukace
Krhovská, Denisa ; Veteška, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dostálová, Vladimíra (oponent)
Cílem diplomové práce je identifikovat rozdíly v rámci preseniorské edukace (z hlediska sebevzdělávání, hmotného zabezpečení, udržování sociálních vztahů, společenských aktivit apod.) u zástupců generací X, Y a Z. Pozornost je soustředěna na stáří a stárnutí (ať už na možné typy stárnutí či na biologické, psychické a sociální projevy stáří). V rámci tématu stáří a stárnutí je zmíněna i demografická situace v České republice a dopady stárnutí populace na společnost. Práce se dále soustřeďuje na preseniorskou edukaci, tj. na přípravu a adaptaci na stáří a stárnutí, a na edukaci proseniorskou, v rámci které se pozornost koncentruje i na mezigenerační učení, mezigenerační vztahy, mezigenerační programy a jsou také zmíněny negativní stereotypy o seniorech či společenské uznání stáří. Pro lepší pochopení celé problematiky jsou v práci uvedeny i charakteristiky jednotlivých generací X, Y a Z i z pohledu přípravy na stáří a stárnutí. Kvantitativní šetření bylo uskutečněno prostřednictvím dotazníku, jenž byl distribuován zástupcům jednotlivých generací. Cílem empirického šetření je zjistit, zda a jak se jednotliví reprezentanti generací X, Y a Z na stáří a stárnutí připravují a zda se mezi sebou liší. V empirické části práce jsou zanalyzovány určité otázky i z pohledu odpovědí zástupců generací X, Y a Z. V...
|
|
| |
|
|
Generační proměny skautských idejí po roce 1945 na příkladu 18. střediska Kruh
Nováková, Vendula ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem čtyř skautských generací na ideje skautského hnutí po roce 1945 v Československu. Výzkum je zaměřen na 18. středisko Kruh v Praze. Práce se zaměřuje na proměny skautských idejí, ale i na proměny vedení a skautského programu. Výzkum je veden metodou orální historie, přičemž narátoři jsou vybíráni z řad 18. střediska Kruh. Cílem práce není podrobně zmapovat vývoj a historii vybraného střediska, ale spíše obecně nastínit, jakým způsobem se skauti museli ideově přizpůsobit politické a společenské situaci. Dále práce zkoumá způsob, jakým se ve skautském oddíle předává tradice a jak na sebe jednotlivé generace navazují. Klíčová slova: skauting, generace, hodnoty, vedení, význam
|
|
|
Generace Y a maďarský film
Rychterová, Karolína ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je propojení dvou celkem odlišných témat. Těmito tématy jsou generace a film, konkrétně potom generace Y a maďarský film. Takovým spojovacím bodem těchto dvou témat je maďarský režisér György Pálfi a jeho film Taxidermia. První část diplomové práce představuje především téma generace, rozebírá generace od Baby boomers až po Generaci Z. Vysvětluje, jak se tyto kohorty datují, čím se vyznačují, proč se tak nazývají a co je pro ně typické. Zároveň jsou zde uvedeny základní poznatky z historického kontextu, které nám ony generační kohorty určují. Druhá část diplomové práce je zaměřena na téma maďarské kinematografie. Popisuje zde historii maďarského filmu, představuje její typické tvůrce a jejich filmy. Máme zde také praktickou část, která nám ukazuje, co mladí lidé, zástupci generace Y, vědí či nevědí o maďarských filmech. Třetí část diplomové práce nese název György Pálfi. Tato část je vlastně tou stěžejní. Obsahuje rozhovor se samotným režisérem a rozbor filmu Taxidermia, který v této práci hraje důležitou roli, a to hlavně proto, že nám vlastně spojuje všechna daná témata.
|
|
|
Sexuální výchova očima dvou generací
Kothajová, Martina ; Sloboda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štípková, Martina (oponent)
Předkládaná teoreticko-praktická práce se zabývá problematikou sexuální výchovou v rodině a ve škole. V teoretické části představuje definici a historický vývoj pozice sexuální výchovy v České republice po roce 1948 a dále pojednává o obsahu, metodách, cílech a překážkách sexuální výchovy ve zmiňovaných institucích. V praktické části představuje pohled komunikačních partnerů a partnerek ze dvou generací na definici sexuální výchovy, průběh jejich vlastní sexuální výchovy a představy o ideálním průběhu sexuální výchovy z hlediska věku i hloubky poskytnutých informací. Výzkum ukazuje, že si pod pojmem sexuální výchova představují především ty části sexuální výchovy, které se týkají pohlavního života jedince, například rozmnožovacích orgánů, antikoncepce, pohlavního dospívání a těhotenství. Podle výpovědí komunikačních partnerů a partnerek zprostředkovává prvotní informace z oblasti sexuální výchovy především škola, avšak za ideálního zprostředkovatele považují rodinu, což poukazuje na rozdíl mezi tím, jak sexuální výchova v jejich případě probíhala, a jak by, také podle odborníků, probíhat měla. I přes trvající nedostatky sexuální výchovy v rodině i ve škole, lze při porovnání rozhovorů z hlediska generací vysledovat pozitivní trend začleňování tématu sexuální výchovy do rodinného prostředí, které je...
|
|
| |
|
|
Nostalgie: Počítačové hry jako nástroje překonání národnostních a věkových hranic
Králíček, Václav ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Zde představená diplomová práce se zabývá výzkumem podobnosti prožitků z počítačových her u hráčů pocházejících z různých kultur. Protože jsou produkty videoherního průmyslu dostupné téměř po celém světě, setkávají se s jejich obsahy hráči různých národností, kteří pak společně na internetových fórech diskutují o svých zážitcích a zkušenostech z hraní. Práce v mezikulturním srovnání zkoumá, nakolik jsou prožitky z počítačových her kulturně univerzální, čímž mohou mít potenciál sbližovat jedince pocházející z různých kulturních kontextů, a tím překonávat národnostní rozdíly. Jelikož se s hrami setkaly již čtyři generace, bylo předmětem zájmu výzkumu i sbližování hráčů různých věků. Práce se opírá o teoretiky hry Johana Huizingu, Vladimíra Boreckého a Rogera Cailloise, jakož i o antropology George Murdocka, Thomase Hyllanda Eriksena, Michala Tošnera a Clifforda Geerzte. Exkurz do dějin počítačových her jako média a jejich místo ve společnosti nabídl Lev Manovich. Výzkum byl prováděn dvěma metodami. Online dotazníkovým šetřením za použití principů metody sněhové koule a kvantitativní analýzou diskuzních příspěvků na internetové stránce 9gag.com. Podle dat získaných oběma metodami lze prožitky z počítačových her považovat za kulturně univerzální.
|
|
|
Mezigenerační konstrukce vnímání chudoby v rámci rodin
Jeřábková, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kolomoiets, Maksym (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje zkoumání konceptu chudoby a jejímu vnímání napříč dvěma generacemi. A to mezi lidmi, kteří vyrůstali v období socialismu, a jejich potomky, kteří vyrůstali po následné transformaci. Tato práce má za cíl popsat mezigenerační konstrukce vnímání chudoby v rámci rodin, dále zanalyzovat, zda se liší pojetí chudoby u dvou různých generací a pokud ano, na čem jsou tyto rozdíly založeny. Kvalitativní výzkumné šetření je zaměřeno na pražské rodiny ze střední vrstvy, kdy za pomocí polostrukturovaného rozhovoru a metody projektivních technik zjišťuji postoj respondentů ve vnímání konceptu chudoby a jejich narativy s tím spojené. Jako teoretická východiska pro kvalitativní rozhovory využívám výzkumné práce sociologů a antropologů A. Schütze, M. Buchowskiho, M. Kreidla a R. Ingleharta. Teorie a data jsou poté analyzována kombinací narativní a tematické analýzy. Hlavním zjištěním této práce je pak důležitost osobní zkušenosti s chudobou, která ovlivňuje další formování diskursu o chudobě.
|
host ::
RSS.