|
|
Vizuální reprezentace dětí v rámci izraelsko-palestinského konfliktu mezi lety 2015-2021
Lusková, Martina ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje zobrazení dětí v rámci izraelsko-palestinském konfliktu v online médiích Haaretz a Al Jazeera. Teoretická část práce se věnuje historickému kontextu konfliktu, v mediální části teorie pak médiím v Izraeli a Palestině a reprezentaci reality, se zaměřením na vizuální reprezentaci a stereotypizaci. Cílem výzkumné části je pomocí smíšené analýzy zjistit, jak jsou děti na fotografiích vybraného vzorku zobrazovány a jaké stereotypy a mýty se na fotografiích projevují. Soubor snímků ze sedmiletého období byl nejprve podroben kvantitativní obrazové analýze, která poskytla širší kontext zobrazování dětí v rámci konfliktu a umožnila najít rozdíly v jejich zobrazování mezi zkoumanými médii. Výsledky doplňuje sémiotická analýza inspirovaná Rolandem Barthesem. Na vzorku čtyř fotografií jsou zkoumány tři roviny obrazu - denotovaný obraz, lingvistické sdělení a konotovaný obraz. Hlavní hypotéza celého výzkumu předpokládala, že každé médium bude volbou fotografií podporovat lokální narativ konfliktu, což výsledky částečně vyvrátily.
|
|
|
Zdrojová původnost a zacházení s fotografiemi v tištěných denících MF DNES a Lidové noviny
Boháčová, Anna ; Lábová, Sandra (vedoucí práce) ; Součková, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem proměny fotožurnalismu v oblasti práce se zdroji fotografií na titulních stranách tištěných deníků ve vztahu k současnému postavení médií u nás i ve světě. Teoretická část představuje klíčové koncepty jako je gatekeeping, agenda- setting či zpravodajské hodnoty, které během redakčních rutin ovlivňují selekci mediálních obsahů. Následně se zaměřuje na samotnou oblast fotožurnalismu a fenoménů, které díky nástupu internetu a digitalizace mění zavedené postupy. Specifikuje, jak vzestup participativní žurnalistiky a multiskillingu může pozměnit práci fotožurnalistů a ve výsledku i výběr zdroje fotografií na titulních stranách. Posléze je popsán předmět výzkumu, tedy tištěné deníky Mladá fronta a Lidové noviny. V praktické části práce využívá dvou výzkumných metod k dosažení validních zjištění. Je tak použita kvantitativní obsahová analýza výzkumného vzorku fotografií na titulních stranách deníků ve třech sledovaných obdobích 2000, 2010, 2019. Data jsou následně popsána a vyobrazena pomocí grafů. Tyto informace jsou dále doplněny o výpovědi tří fotožurnalistů skrze kvalitativní polostrukturované rozhovory. Mezi hlavní zjištění analýzy patří pozitivní přístup fotožurnalistů k projevům participativní žurnalistiky a vyvrácení tak domněnky o novodobé hrozbě pro tradiční...
|
|
|
Behind the Lens of a Conflict Zone: Male and Female Photojournalists in the Russia and Ukraine Wa
Chakraborty, Shirsha ; Součková, Barbora (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Od začátku rusko-ukrajinské války v roce 2022 se objevují fotografie, které zaznamenávají tragédii způsobenou ruskou okupací. Výzkumy se v tomto směru zabývají hlavně zpravodajskými obsahy z válečných oblastí, ale jen malá pozornost je věnována válečnému fotožurnalismu a jeho genderovým aspektům. V odvětví totiž existuje řada genderových nerovností, očekávání, násilí, obtěžování (fyzické i slovní) nebo stereotypů, které se promítají i do způsobu, jakým vznikají vizuální reprezentace konfliktu. Proto se tato práce zabývá konkrétními podmínkami, se kterými se fotožurnalisti a fotožurnalistky během své práce ve válečných zónách setkávají a které jsou genderově zatížené. Zároveň zjišťuje, jestli a jak se může gender propisovat i do toho, jak fotografie z válečného konfliktu vznikají. S využitím teorie sociálních rolí tato práce porovnává postupy 14 fotoreportérů a fotoreportérek v konfliktních zónách se zaměřením na rusko-ukrajinskou válku, a to za pomoci kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů. Tato práce se zabývá tématy jako je motivace, faktory ovlivňující vznik snímků, komunikace se zdroji, efekt skleněného stropu, autonomie a pracovní podmínky. Zkoumá hlavně binární (mužské a ženské) genderové rozdíly mezi fotoreportéry. Zjištění naznačují, že gender je jedním z mnoha faktorů, které regulují...
|
|
|
Téma truchlení a vizuální tropy ve fotožurnalismu
Jarolímková, Zuzana ; Průchová Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Opakování témat v obrazech si všiml již v 19. století německý historik umění Aby Warburg, který pomocí formulí patosu upozorňuje na určité typy vyobrazení (gest) spojených s emocemi, které se opakují bez ohledu na kulturu. Ustálené obrazy, které reprezentují určité události či emoce pak definuje i Marianne Hirsch pod pojmem vizuální figury paměti. Ty demonstruje především na fotografiích z druhé světové války, které daný konflikt reprezentují a vytvářejí pro další generace způsob vzpomínání, takzvanou "post-paměť". Přestože dnes převládá fotografie nad malbou, stále jí je silně ovlivněna a autoři se mnohdy svou stylizací snaží napodobit slavná umělecká díla. Na neustále opakující se témata a stylizace ve fotografii poukázali svým výzkumem Marta Zarzycká a Martijn Kleppe, kteří zde pracují s pojmem vizuální tropy. Jejich použití v nás má vyvolat emoce, což odpovídá i obratu k afektu, který můžeme v posledních letech v médiích zaznamenat. Pokud budeme pozorně sledovat novinářské fotografie, zjistíme, že se tento trend projevuje i ve snímcích znázorňující truchlení a smutek, které jsou často zachyceny podobně jako na obrazech ve světových galeriích. Cílem práce tak bude poukázat na podobnost stylizace tematiky truchlení u novinářské fotografie a malířství spolu s jejich rozdílným vyobrazením u různých...
|
|
| |
|
|
Úloha smartphonu v českém fotožurnalismu
Sýsová, Kateřina ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
V Bakalářské práci Úloha smartphonu v českém fotožurnalismu se zaměřím na to, jak český fotožurnalismus ovlivnily moderní mobilní telefony neboli smartphony. V zahraničí se tímto tématem už zabývalo několik absolventů, nepodařilo se mi však najít žádnou práci, ve které by podrobně někdo zkoumal vliv chytrých telefonů na práci žurnalistických fotografů v českém prostředí. Tento důvod zkombinovaný s mým zájmem o moderní technologie a jejich vliv na žurnalistiku pro mě znamenal jasnou volbu tohoto tématu. V první teoretické části práce se budu věnovat popisu vývoje moderních mobilních telefonů a jejich postupnému rozšíření ve společnosti. Také se zaměřím na aplikace, které mohou fotožurnalistům zjednodušit pořizování, úpravu nebo následné šíření fotografií. V další části popíši konvergenci v médiích, která úzce souvisí se změnami souvisejícími s vývojem digitální technologie. V posledním úseku teoretické části práce vysvětlím proces postupného vývoje a demokratizace fotografie. Praktickou část zpracuji pomocí případové studie, ve které uvedu jednotlivé české profesionální fotožurnalisty, kteří chytré mobilní telefony pravidelně používají nebo s nimi fotili někdy v minulosti. V příloze doplním bakalářskou práci o hloubkový rozhovor s fotografem a zakladatelem webu iPhonefoto.cz Tomášem Tesařem, který se o tuto...
|
|
|
Fotografie ve službách žurnalistiky: Sociálně sémiotická analýza vítězných snímků Czech Press Photo (2006-2015)
Patáková, Veronika ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená práce se zabývá vizuálním sdělením v podobě fotografie. Na teoriích Rolanda Barthese a Viléma Flussera představujeme blízký vztah tohoto média se skutečností, čímž je zdánlivě zastřena jeho konstruovaná povaha. Role fotografie jako pouhého svědka událostí je klíčová v žurnalistickém kontextu, kdy nám snímky nabízejí příběh, jenž je však ztotožňován se samotnou realitou. Práce se snaží prezentovat mediální diskurzivní praktiky, pomocí nichž jsou zobrazené události vnímány jako pozornosti hodné. Vychází z teorie zpravodajských hodnot a z metody sociálně sémiotické analýzy, které aplikuje na vítězné snímky soutěže Czech Press Photo (2006-2015), a poukazuje u jednotlivých snímků na jejich významotvorný proces pomocí sémiotických prostředků. Výsledkem práce je zjištění, že preferovanými hodnotami jsou negativita, dobrý estetický dojem, blízkost a personalizace, a často zastoupeným typem záznamu jsou fotografie, které sémiotickými prostředky posilují zdání své čistě informativní povahy.
|
|
|
Vývoj české sportovní fotožurnalistiky od poloviny 20. století
Hejbal, Dominik ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Práce se zabývá vývojem novinářské sportovní fotografie v českém prostředí od poloviny 20. století až do současnosti. Jsou zde zmapovány podmínky, které ovlivňovaly práci sportovních fotografů, ať už se jedná o technické vybavení, politická omezení či jiné skutečnosti. V práci jsou rekapitulovány klíčové události pro vývoj sportovní fotografie na českém území. Jsou tu popsány samotné počátky české sportovní fotografie pro doplnění některých souvislostí se sledovaným obdobím. Dále je zde poukázáno na některé zajímavé trendy ve sportovní fotografii, jako je například změna povolání z vrcholového sportovce na sportovního fotografa. Jsou také sledovány některé eticky sporné praktiky, které byly v dřívějších letech velmi časté. Dalším tématem, které je v této práci rozebráno, je fenomén úspěchu fotografií ze sportovně nepříliš sledovaných akcí. V textu nechybí přehled předních českých sportovních fotografů. Práce dále obsahuje kvantitativní analýzu sportovních fotografií v deníku Rudé právo (později Právo). Je zde sledováno, kdy docházelo k zásadním momentům, které umožnily rozšířit sportovní fotografii na sportovních stránkách českých deníků. Jelikož toto téma není příliš rozsáhle pokryto z knižních zdrojů, důležitou úlohu zde hrají také rozhovory s předními představiteli české sportovní fotografie, mezi nimiž...
|
|
|
Válečný fotograf Antonín Kratochvíl
Vondrášková, Alena ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Předmětem bakalářské práce je přiblížení osobnosti a tvorby fotografa Antonína Kratochvíla. Kratochvíl patří mezi významné osobnosti české i světové fotografie. Práce si klade za cíl popsat jeho postoje k fotografování a k situacím, jež zobrazuje. A to především postoje k zobrazování válečných konfliktů a násilí. Usiluje o shrnutí událostí zásadních pro jeho život a snaží se zjistit, jaký vliv měly tyto situace na jeho tvorbu. Práce popisuje, jak autor přistupuje k zobrazování skutečnosti z estetického, technického či etického hlediska. S pomocí konkrétních fotografií se snaží osvětlit způsob Kratochvílovy práce, shrnout jeho zásady a posoudit možné příčiny jeho úspěchu. Dále se snaží zachytit problematiku novinářské, především válečné fotografie, profesních, společensko-politických a etických problémů profese fotografa.
|
|
|
Síla a efektivita fotožurnalismu v digitální éře
Topinková, Martina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Pospěch, Tomáš (oponent) ; Prokop, Jaroslav (oponent)
Disertační práce se zabývá emocionální silou a efektivitou fotožurnalismu v digitálním věku. Věnuje se novinářským fotografiím v kontextu jejich emocionální působivosti a zkoumá dopady emoční odezvy na příjemce médií. V teoretické rovině práce charakterizuje vznik a vývoj moderního fotožurnalismu a to, jak se etabloval v médiích jako samostatná disciplína, dále digitální věk a jeho specifika ve vztahu k modernímu fotožurnalismu, samotnou emocionální sílu fotožurnalismu a teorii emocí. Stručně představuje také koncept vizuální gramotnosti a definuje etické standardy při práci fotožurnalistů. V analytické části práce pojmenovává konkrétní rysy emocionální síly fotožurnalismu a vztahu emocionality a novinářské fotografie, dále se zaobírá podobností novinářských fotografií s realitou a tím, jaké má zprostředkování reality prostřednictvím novinářských snímků efekt na příjemce médií, opět se zřetelem na emocionální hledisko. Dotýká se také toho, zdali mají novinářské fotografie na základě zasažení citlivosti a vnitřního naladění konzumentů médií potenciál je mobilizovat, nebo naopak způsobují znecitlivění a lhostejnost, a popisuje také etický rozměr fotožurnalismu ve vztahu k emocionalitě.
|
host ::
RSS.