|
|
"Všechno je lehounké a vše je nahoře a nejvýše je tanec slonů". Metafory pohybu v díle Vladimíra Holana.
Hudcová, Zuzana ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato diplomová práce nahlíží na dílo Vladimíra Holana jako na tematickou jednotu, ve které se proměňují různé motivy. Tyto proměny se uskutečňují závisle na čase, ve kterém básně vznikají. Naše metoda pohlížení na Holanovo dílo je tedy chronologická, postupujeme od počátku jeho tvorby k poslední vydané sbírce a básním z pozůstalosti. Práce se věnuje motivu pohybu a jeho proměnám v Holanově díle. V úvodní kapitole se snaží proniknout do problematiky pohybu jako fyzické činnosti a poté na základě Patočkovy fenomenologické filozofie pojmout pohyb jako potvrzení bytí. Pohyb vnímaný jako odpověď člověka na jeho umístění ve světě tak nabývá různých významů a podob. V dalších kapitolách se věnujeme analýze motivů pohybu, které lze v Holanově díle rozpoznat. Jejich vlastnosti se proměňují z lehkosti a svobody k tíze a omezení. Osu práce tak tvoří motivická řada vítr-vlna-plynutí vody-pták-mrak-kámen-had-zeď. Okrajově práce zachází i k interpretaci dalších motivů úzce spjatých s výše vyjmenovanými, a tedy nezbytných pro pochopení Holanova pojetí pohybu jako uskutečňování života.
|
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
|
|
Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela DuFrenna
Borecký, Felix ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
1 Resumé: F. Borecký, Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela Dufrenna Cílem předkládané dizertační práce je představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Soustředíme se na kritickou interpretaci dvou variant, které Dufrenne ve svém díle promýšlí. První vychází z perspektivy teorie poznání, druhá z perspektivy ontologické. V obou případech Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se totiž člověk otevírá vnějšímu světu a přitom s tímto světem udržuje vztah původní tělesnosti, která je jim oběma - jak člověku, tak světu - společná. Právě imaginace a její korelát imaginárno se v estetické zkušenosti vzájemně podněcují k rozezvučování nejvlastnějších možností lidského bytí ve světě a umožňují člověku, aby se dostal z povrchní empirické roviny do hlubinné roviny a priori, v níž lze zakoušet původní tělesnou jednotu, jež je stejného rodu jak pro subjekt, tak pro objekt. Klíčová slova: Mikel Dufrenne; fenomenologie; estetická zkušenost; imaginace; imaginárno; reálno; smyslové pociťování; a priori; poznání; cit; bytí ve světě; Příroda; hloubka
|
|
|
Husserlova fenomenologie pozornosti
Grimmich, Šimon ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Diplomová práce Husserlova fenomenologie pozornosti systematicky představuje Husserlovo pojetí pozornosti. V první části se věnuje představení Husserlovy statické fenomenologie pozornosti, přičemž přihlíží zejména k Logickým zkoumáním a Idejím I. V druhé části se věnuje genetické fenomenologie pozornosti, kterou rekonstruuje zejména na základě Zkušenosti a soudu a Analýz k pasivní syntéze. V závěru práce nabízí další možné perspektivy zkoumání pozornosti z fenomenologických pozic.
|
|
|
Myslet z psychedelické zkušenosti - transdisciplinární interpretace
Pokorný, Vít ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Horák, Miroslav (oponent) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Pokorný, V., Myslet z psychedelických zkušeností. Transdisciplinární interpretace Dizertační práce, KOA FHS UK, 2016 Abstrakt: Cílem tohoto textu je myslet z a podle psychedelických zkušeností. Myslet z psychedelických zkušeností tu znamená předložit transdisciplinární model psychedelické domény. Tento model se opírá o autoetnografickou, kognitivní, fenomenologickou a psychofarmakologickou analýzu. Prostřednictvím těchto analýz ukazuje: 1) jaké místo zaujímají psychedelika v současné globalizované české společnosti; 2) možnosti heuristického (teoreticko-experimentálního) využití psychedelických zkušeností pro výklad lidské situovanosti. Psychedelickou zkušenost interpretuje tento text jako proces deteritorializace a reteritorializace různých, vzájemně propletených rovin prožívání a je tak příspěvkem k vypracování filosofického pojmu spleti. Klíčová slova: psychedelická zkušenost, transdisciplinarita, autoetnografie, kognitivní antropologie, antropologie zkušenosti, enaktivismus, fenomenologie, vtělenost, analogie, spleť.
|
|
|
The Promise and its Ethics
Põhjala, Priit ; PETŘÍČEK, Miroslav (vedoucí práce) ; BERGAN, Ronald (oponent)
I have taken the subject of Ethics in the film The Promise (1996) by the filmmakers Jean-Pierre Dardenne and Luc Dardenne as a case study in the use of philosophy, in this instance that of the French philosopher Emmanuel Levinas (1906 - 1995), and how it can inform all aspects of storytelling. While not the only viable interpretation of the work, Levinas' thought is most relevant to the narrative as well as to the larger intellectual goals of the film. His ethics here is not here merely tacked on intellectualism but is formative of the characters and the story told by the filmmakers, to the point where the film itself becomes a test for the acceptability of the philosophy, akin to a though experiment in film form, something that it at the very end fails to prove. Despite its philosophical and story telling short comings, the Promise is a good showcase of the use of philosophy in filmmaking and where it's successes show the strength of this approach it's failures show the perils of it, something that the Dardenne brothers have shown to have learn from in their subsequent films.
|
|
|
Annahof
Matoušek, Jaroslav ; Hradecká, Irena (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Anenský dvůr býval zemědělský statek uprostřed polí pouze několik desítek metrů od hranic s Rakouskem. Fungoval ještě v době padesátých let před vznikem železné opony. Zemědělská činnost pomalu utichla, lidé zmizeli. Příroda začala nenápadně, ale bez přestání, po malých částech přibírat na svou stranu dílek po dílku. Budovy a jejich blízké okolí se začaly měnit. Příroda za padesát let změnila místo k nepoznání. Jasně definované hranice jsou smazány, náletová zeleň se rozšířila do okolí a vytvořila specifický jednolitý celek vymezující se okolnímu chaosu. Takovýto stav je východiskem pro uspořádání hřbitova. Současné rozšířené obvodové hranice jsou posilněny výsadbou dubů, naopak vnitřní prostor je upraven. Většina náletových akátů a dalších keřů je odstraněna. Původní charakter místa, nivní louka, je posílen výsadbou nových listnatých stromů, jakými jsou například břízy nebo třešně. Nový hřbitov tvoří dva základní prostory - vnitřní upravovaná louka za jasně definovanou čtvercovou zdí, kde dochází k ukládání popela a naopak ve vnějším neformálním pásu vyrostlé louky se nacházejí jednotlivé pavilony hřbitova.
|
|
|
Filosoficko-metodologické problémy ekonomie: projekt ekonomické fenomenologie
Svoboda, Miroslav ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Loužek, Marek (oponent) ; Klamer, Arjo (oponent)
Díky novým poznatkům kognitivních věd byla v posledních letech otřesena úloha ekonomického přístupu k lidskému chování. V ekonomii tak lze určit dva metodologické směry: objektivistický přístup, který upřednostňuje metody přírodních věd, a subjektivistický přístup, pro něhož je východiskem teleologická struktura lidského jednání. Podle předkládané práce dochází ke zpochybnění subjektivistického postoje a jeho degradaci na pouhou instrumentalistickou pomůcku proto, že tento postoj staví na nerozvinuté verzi teleologické struktury. Je zapotřebí provést hlubší realistickou analýzu, což je úlohou ekonomické fenomenologie: ta identifikuje neměnné pragmatické struktury lidského jednání, a to v různých stupních jejich anonymity. Bude-li ekonomický přístup patřičně založen na těchto strukturách, ukáže se, že teorie racionální volby i teorie omezené racionality jsou slučitelné. Liší se totiž jen ve stupni anonymity, nicméně všechny náležejí do oboru (subjektivistického) ekonomického přístupu k lidskému chování. Ekonomická fenomenologie rovněž nabízí řešení fenoménu nekonsistence lidského jednání, který dokládají kognitivní vědy a prokazují jím lidskou iracionalitu. Předkládaná práce ukazuje, že pokud je analýza situace volby korektně postavena na popisu z pohledu rozhodujícího se subjektu, žádnou nekonsistenci vykázat nemusíme. Konsistence je totiž pouze záležitostí myšlení, nikoli jednání. Pro její zjištění je tudíž nutno provést konceptuální analýzu lidského myšlení. Předkládaná práce přináší příklad takové analýzy. Soustředí se na fenomén "já" a vypracovává koncept jeho horizontovosti. S pomocí tohoto konceptu pak vyvozuje existenci nekonsistence lidského chování, a to jako přirozenou vlastnost našeho pobývání na světě. Nekonsistence lidského chování je pragmatickou strukturou lidského jednání, a dokonce ji člověk sám může mít pod částečnou intencionální kontrolou.
|
|
| |
|
|
Ontologie Jean-Paul Sartra, její důsledky a kritika
PAŠEK, Ivo
Práce se zabývá filosofií Jean- Paul Sartra. Jejími ontologickými principy rozebíranými v Bytí a nicota, důsledky těchto principů pro praktickou filosofii popsanými v Existencialismus je humanismus a konečně vybranými kritickými ohlasy. První část práce je zaměřena na pojmy bytí v sobě a bytí pro sebe. Druhá část se snaží představit Sartrovy myšlenky tak, jak je autor prezentuje v přednášce Existencialismus je humanismus. Třetí část se věnuje vybraným kritickým ohlasům.
|
host ::
RSS.