|
|
Životní svět trestankyň v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského (na přelomu 30. a 40. let 20. století)
Dopitová, Michaela ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Hladík, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je nastínit každodenní život a osudy trestanek v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. Práce zahrnuje rozbor trestanek na základě jejich národnosti, sociálního složení, typu zločinu, doby trestu, či náboženského vyznání. Dále se věnuje cílům trestnice, výchovným prostředkům aplikovaným na ženy a respektem trestanek k těmto prostředkům i k samotnému personálu. Popisuje každodenní rytmus v řepském klášteře, včetně činností, které ženy vykonávaly. Sleduje chování a jednání trestanek, jejich vzájemné vztahy, hierarchie mezi ženami a procesy vyjednávání mezi nimi.
|
|
|
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost
Beseda, Jan ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Bužeková, Tatiana (oponent)
Vliv on-line identity ze světa Damokles na každodennost Abstrakt Ve své dizertační práci se zabývám uživateli on-line světa Damokles. Zkoumám jakým způsobem jejich on-line identita ovlivňuje jejich každodenní off-line život, jak díky on-line světu Damokles vznikají sociální vazby a sítě mezi jeho uživateli, jak se konstruuje on-line komunita. Zajímá mě vzájemné ovlivňování on-line a off-line aktivit uživatelů Damokles. Opírám se při tom o kvalitativní metodologii, konkrétně o zúčastněné pozorování členů komunity světa Damokles, jak v on-line prostoru, tak i při jejich off-line aktivitách, dále pak o polostrukturované, neformální rozhovory s členy dané komunity a analýzu a interpretaci textů ze světa Damokles a o světě Damokles. Svou práci řadím pod novou antropologickou subdisciplínu, pod kyberantropologii, která studuje člověka a proměny lidské existence v kontextu moderních počítačových informačních a komunikačních technologií (Soukup 2009, 138). Věnuji se také specifikům této antropologické subdisciplíny a problémům spjatým s výzkumem v on-line prostoru. Klíčová slova: kyberantropologie, on-line svět, každodennost, on-line komunita, etnografie, čas, identita
|
|
|
Obraz každodennosti v povídkách Terézy Novákové Úlomky žuly a v próze Karla Raise Skleník
Šteffelová, Denisa ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zobrazením každodenního života v povídkách Terézy Novákové Úlomky žuly a v próze K. V. Raise Skleník. Klade si za cíl zjistit, jak realističtí autoři pracují s detaily běžného života a jakým způsobem jsou do textu zapojovány. První část práce se věnuje teoretickému vymezení realismu s důrazem na dvě nejnovější koncepce a současně je akcentován Barthesův koncept ,,efektu reálného", na jehož základě je dále v druhé části práce zkoumána funkce detailů podílejících se na věrohodnosti obrazu. Ta se zaměřuje na konkrétní analýzu zmíněných detailů, jež jsou rozděleny do pěti hlavních kategorií (domácí práce, stravovací návyky, oblékání, návštěvy a vybočení z všednodennosti). Při komparaci autorů se rovněž přihlíží k genderové specifikaci spisovatelů/spisovatelek, které se věnoval Marcin Filipowicz. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že u Novákové detaily každodenního života plní (v souladu s jejími národopisnými aktivitami) především dokumentární funkci. O to zajímavější se stává zkoumání Raisova stylu, v němž detaily každodennosti vedle své funkce charakterizační, vytvářejí v mnohem větší míře onen barthesovský "efekt reálného".
|
|
|
Téma každodennosti a stereotypu ve výtvarném umění a výtvarné výchově
Surmová, Eliška ; Kitzbergerová, Leonora (vedoucí práce) ; Svatošová, Zuzana (oponent)
Následující diplomová práce pojednává o tématu každodennosti a stereotypu ve výtvarném umění a výtvarné výchově. V teoretické části se zaměřuje nejprve na sledování fenoménu každodennosti a stereotypu napříč různými vědními disciplínami, jako je filozofie, sociologie, psychologie, antropologie nebo historie. Následně je vypracována koncepce zobrazování každodennosti a stereotypu ve výtvarném umění, která zahrnuje autory, jejichž tvorba se tématu každodennosti a stereotypu věnuje a svou tvorbou spadají do období od 2. poloviny 20. století po současnost. Vytvořili jsme tři přístupy dané koncepce, které se liší přístupem k zobrazování reality každodenního života. V didaktické části se věnujeme problematice výtvarných řad a navazujeme vlastní tematickou řadou pro studenty středních škol. Tematická řada čítá pět návazných výtvarných úkolů, které směřují ke studentově reflexi vlastní každodennosti na několika úrovních. Praktická část je souborem dvou plakátů, ve kterých autorka práce reflektuje vlastní každodennost a její proměny v závislosti na prostředí. Plakát s názvem "Rutina" sleduje běžný každodenní život, typické situace, ale i poetické momenty, které přináší. Plakát "Rituál" se věnuje změně každodennosti při návštěvách babičky, běžným činnostem, které jsou pro autorku spojené s hlubokým...
|
|
|
Domov odpočinku v Rozsochatci 1952-1956
Julišová, Adéla ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce je mikrohistorickou sondou do oblasti regionálních dějin. Zkoumá fungování státního ústavního zařízení sociální péče - Domova odpočinku v obci Rozsochatec, kde bylo mezi lety 1952-1956 pečováno o staré a nesamostatné osoby personálem, který tvořily řeholnice z Kongregace sester Nejsvětější Svátosti a několik civilních pomocnic. Dále byl každodenní život formován přítomností římskokatolického kněze, i neustálým dohledem okresního církevního tajemníka. Hlavním záměrem této práce je vhled do dějin každodennosti tohoto specifického sociálního zařízení - zkoumána je lékařská i ošetřovatelská péče, zásobování, stravování, hygiena i úklid prostor a v neposlední řadě volný čas, duchovní a politický život uvnitř Domova. Kromě toho se práce zabývá jednotlivými aktéry (sociálními skupinami) a zámeckou budovou v obci Rozsochatec, ve které byl ústav umístěn. Přibližuje dále vztah socialistického státu k řeholnicím po roce 1948 a charakterizuje zkoumané řeholní společenství. Práce je založená na terénním archivním a orálně-historickém výzkumu a přináší vhled do doby 50. let na pozadí ustavující se státní sociální péče. Klíčová slova: Domov odpočinku, sociální péče, mikrohistorie, dějiny každodennosti
|
|
|
Současný český neo-šamanismus a jeho vliv na život praktikujících
Ekinovičová, Hana ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce je věnována neo-šamanismu, lidem, kteří se jím zabývají a jeho vlivu na jejich každodenní život. Zaměřila jsem se na "neprofesionální šamany", tedy takové lidi, kteří šamanismus využívají pro své potřeby nebo pro potřeby své rodiny a přátel, ale nenabízejí své služby veřejnosti, nevedou šamanské semináře apod. V rámci svého výzkumu jsem se zúčastnila několika takových šamanských seminářů a ke sběru dat jsem využila hloubkových rozhovorů s lidmi, které tyto semináře také navštěvují nebo v minulosti navštěvovali. Z těchto rozhovorů vzniklo pět kategorií, které shrnují mé poznatky a které mají za úkol přiblížit čtenáři vnímání světa těchto lidí. Zaměřila jsem se na okolnosti, které lidi k šamanismu přivedly, na to, co je na něm zaujalo, největší podíl analytické části je věnován některým aspektům běžného života mých respondentů a roli, jakou v nich šamanismus hraje. Jeden z výstupů je věnován přirozenosti, s jakou respondenti přijímali informace, kterých se jim na úvodním šamanském semináři dostávalo a na závěr jsem přidala několik řádek o pochybnostech, které lidé někdy cítí vůči tomu, co v rámci šamanských cest prožívají. Klíčová slova: Šamanismus, neo-šamanismus, každodennost, sekularizace
|
|
|
Analýza rytmů a proměna místa: Náplavka Rašínovo nábřeží
Kravka, Jan ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Lehečka, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou rytmů (Lefebvre 2004) náplavky Rašínova nábřeží. Práce klade důraz na pozorování časoprostorové proměny tohoto místa. Dlouhodobé soustavné navštěvování a smyslové vnímání zkoumaného místa jsem doplnil jak kvalitativními rozhovory s aktéry, kteří svou správcovskou či podnikatelskou činností utvářejí rytmus tohoto místa, tak i četbou odborných historických publikací. Na základě prováděného zúčastněného pozorování a následné analýzy rytmů jsem interpretoval, co tyto rytmy vypovídají o každodenní sociální realitě zkoumaného místa v konkrétním čase, tedy jak je tento prostor skrze rytmy produkován. Užil jsem také související koncepty chronotop (Crang 2001; Osman, Mulíček, Seidenglanz, 2010, 2015) a chronopolis (Osman, Mulíček, Seidenglanz, 2011, 2017). Práce ukazuje, že soulad rytmů na náplavce, tedy zdejší eurytmie, je v současnosti utvářena nerušeným pohybem chodců, běžců a cyklistů po ploše náplavky, pravidelným konáním farmářských trhů a dalších společenských akcí a také proudem řeky a jejím rytmem, společně s prouděním veškeré dopravy po silnicích, mostech a řece. Z hlediska rytmu představuje řeka "rytmickou spojnici" mezi náplavkou a jinými místy, zároveň se jedná o spojení s širším kontextem Prahy. Podobně je tomu v případě vlakové dopravy, kdy se jedná o...
|
|
|
Káva, čaj a čokoláda v každodenní kultuře raně novověkých šlechtických sídel v českých zemích
MAREŠOVÁ, Dana
Předkládaná diplomová práce Káva, čaj a čokoláda v každodenní kultuře raně novověkých šlechtických sídel v českých zemích se věnuje dějinám každodennosti šlechty v Království českém a Markrabství moravském od poloviny 17. do konce 18. století s důrazem na hmotnou kulturu, která sloužila k popíjení kávy, čaje a čokolády. Výchozím pramenem pro tuto práci se staly zámecké inventáře a inventáře městských paláců. Prvotně byly určeny vybrané šlechtické rody a poté přiblížena jejich rezidenční síť. Dále se práce zaměřila na topografii sídel a umístění zkoumaných předmětů ke konzumaci kávy, čaje a čokolády do konkrétních prostor zámků či paláců. Na základě toho se autorka práce pokusila o rekonstrukci myšlení, jednání a životních postojů šlechty a o přiblížení symbolického významu výzdoby prostor sídel a role předmětů v reprezentaci šlechtice, při obohacování jeho civilizačních a kulturních návyků. Opomenuto nebylo ani složení předmětů a další doplňky, které se společně s kávou, čajem a čokoládou podávaly. Inventáře byly podrobeny dalšímu hlubšímu průzkumu, který pomohl vytvořit sociální a mocenskou stratifikaci na základě předmětů ke konzumaci kávy, čaje a čokolády. Vznikla i další srovnání, a to porovnání reprezentace jednotlivých příslušníků rodů a také vlastnictví zkoumaných předmětů na základě genderového vymezení. Předkládaná práce se dále pokusila o proniknutí do problematiky symbolické komunikace.
|
|
|
Vývoj a proměny Československé a České televize v 80. a 90. letech 20. století očima zaměstnanců
Zemanová, Tereza ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Cílem práce je pomocí metody orální historie popsat vývoj a některé proměny Československé a později České televize v 80. a 90. letech 20. století, jak je vnímali běžní zaměstnanci a zaměstnankyně této instituce. Práce se zaměřuje na každodenní život technických a administrativních pracovníků, přičemž je časově vymezena rokem 1980 a rokem 1998, kdy skončilo funkční období prvnímu generálnímu řediteli ČT Ivu Mathé. Předmětem zájmu jsou základní pracovní podmínky jako například mzdy, pracovní doba a péče o pracující vyplývající z kolektivní smlouvy. Dále se práce zabývá atmosférou a vztahy na pracovišti a loajalitou zaměstnanců vůči instituci. Kromě popsání dílčích tematických otázek si práce klade za cíl postihnout proměny každodennosti v souvislosti s tzv. transformací společnosti, potažmo porovnat 80. léta s obdobím po listopadu 1989.
|
|
|
Jak žijí naši staří rodiče? Srovnání představ každodennosti seniorů a jejich dětí
Faltusová, Lenka ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakteristika překryvů a rozdílů představ každodennosti u vybraných párů; seniorů a jejich potomků. Na základě kvalitativních hloubkových rozhovorů jsou zjištěny shody a neshody u představ každodennosti a jejich vlastní prezentace. Tyto shody či neshody jsou dále analyzovány s využitím teorií každodennosti, které v práci představuji. Zjištění v podobě shodných či rozdílných představ o každodennosti u jednotlivých párů jsou dále diskutována s dosavadní literaturou zabývající se motivy hrajícími významnou roli při rozhodování o přesunu seniora, který se o sebe již nedokáže plně postarat, do institucionální či domácí péče. Na základě literatury a vlastních zjištění výzkumu je diskutováno, zda intersubjektivní představa každodennosti může být jedním z dalších motivů ovlivňujících rozhodnutí o domácí či institucionální péči o seniora.
|
host ::
RSS.