|
| |
|
|
Srovnání parlamentních voleb 2017 a 2021 z hlediska volebního chování elektorátu a konečných výsledků
ŠLECHTOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá parlamentními volbami konanými v letech 2017 a 2021. Cílem práce je porovnat chování voličů, výsledky voleb a volební kampaně, a to jak v každém roce zvlášť, tak i vzájemně mezi oběma roky. První kapitola se věnuje obecně volbám do Poslanecké sněmovny, financování politických stran a přepočtu hlasů na mandáty. Druhá kapitola pojednává o volebním chování elektorátu a její první část je teoretická, zatímco pokračování už se soustředí konkrétně na to, jak se voliči rozhodovali v obou srovnávaných letech. Třetí kapitola shrnuje výsledky voleb a srovnává je s předpoklady, které byly zveřejňovány kratší či delší dobu před termínem voleb a ukazuje "přelévaní" hlasů. V poslední kapitole se lze dočíst o volebních kampaních a jejich porovnání a změnách, které se v průběhu volebního období udály.
|
|
|
Územní diferenciace volební účasti v komunálních volbách v Česku
HŘEBÍČKOVÁ, Anna
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na analýzu územní diferenciace volební účasti v komunálních volbách. Práce využívá kvantitativní analýzy dat volební účasti za referenční období 2006-2022. Zkoumá, jak se volební účast liší v různých geografických oblastech a jaké vlivy a faktory mohou tyto diferenciace ovlivnit. Volební účast je analyzována v hierarchicky odlišných územních celcích, jako jsou obce, okresy a kraje, Zároveň jsou tyto diferenciace vyjádřeny pomocí mapových výstupů. Důraz je kladen zejména na "problémové" regiony Česka-venkov, pohraničí nebo vnitřní periferie. Zároveň poukazuje na vývojový aspekt volební účasti v čase, k těmto účelům je v práci využit index změny. Následně dochází i k analýze vztahu mezi volební účastí a vybranými sociodemografickými či socioekonomickými charakteristikami obyvatel. Zkoumá se zejména vliv faktorů jako jsou věk, vzdělanost a nezaměstnanost.
|
|
|
Diskurzivní analýza populismu v prezidentských volbách v USA
Vaňhal, Miroslav ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice populismu v politice. Je designována jakožto prozkoumání diskurzu tohoto fenoménu v rámci prezidentských voleb v USA uskutečněných v roce 2020. Cílem práce bylo identifikovat, popsat a porovnat využití populistických prvků oběma hlavními kandidáty na prezidenta. Hlavním východiskem se stala teorie Case Muddeho. Teoretická část se člení na dvě kapitoly, v jejichž rámci se věnujeme tématům populismu a kontextu americké společnosti. Tyto segmenty představují a definují zásadní koncepty, které jsou následně využívány. Praktická část je rovněž rozdělena do dvou úseků. Nejdříve jsou prezentovány různé metodologické aspekty týkající se našeho kvalitativního výzkumu. Ten je založen na analýze dvou prezidentských debat prostřednictvím diskurzivně-historického přístupu kritické diskurzivní analýzy. Proto se v následující části věnujeme analýze a interpretaci získaných dat. Výstupem tohoto procesu je prozkoumání diskurzu a popsání i kontrastování populistických tendencí Joe Bidena a Donalda Trumpa. Analýza vykázala přítomnost populistických prvků v obou kampaních. Specificky, Bidenovo pojetí lidu je převážně populistické, kdežto jeho přístup k elitám a vůli lidu je dosti pluralistický. Spadá do inkluzivní části spektra. Trumpova koncepce lidu je dosti pluralistická,...
|
|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
Volební volatilita ve volbách do Evropského parlamentu v zemích V4 v letech 2004-2019
Mertlík, Arnošt ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na změny volebního chování u voličů ve státech Visegrádské skupiny (V4), konkrétně pak na volební volatilitu mezi volbami do Evropského parlamentu a národními volbami v daných státech. Přístup ke zkoumání volební volatility v této práci vychází z teorie národních voleb druhého řádu, která rozděluje volby na méně a více důležité. Cílem práce je nejprve popsat celkovou volební volatilitu ve státech V4 v průřezu všech evropských voleb na základě individuálních dat z povolebních dotazníkových šetření. Následně pak zjišťuji, jaké jsou konkrétní příčiny a motivace pro změny volebního chování. Z analýzy vyplývá, že se ve státech V4 projevuje několik odlišných vzorců volatilního chování, avšak jednotným a obecným vzorcem je vysoká míra volební demobilizace v evropských volbách. Příčinou toho mohou být politické postoje či míra důvěry v evropské instituce. Demobilizaci voličů pak analyzuji v rámci vládních a opozičních voličů, kteří se liší hlavně v názorech na národní politickou situaci. Klíčová slova Volební volatilita, volební přechody, volební chování, teorie národních voleb druhého řádu, volby do Evropského parlament, Visegrádská skupina, logistická regrese
|
|
|
The decline of party identification in the United Kingdom and the Netherlands
Hluchá, Tereza ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá fenoménem stranické identifikace a faktorů, které hrají roli během jejího vzniku, výboje a poklesu. Práce sleduje a srovnává měnící se úroveň stranické identifikace ve Velké Británii a Nizozemsku v době od 60. let 20. Století do současnosti. Fakt, že pokles stranictví je přímo spojen s nárůstem voličů fluktuace mezi různými politickými stranami je dnes již běžně přijímanou skutečností. Tato práce se opírá o řadu zásadních teoretických prací z oboru voličského chování, představuje nový dotazníkový výzkum provedený v menším měřítku ve skupině občanů Británie a Nizozemska. Zároveň těží z poznatků renomovaných voličských studií.
|
|
|
Česká prezidentská kampaň 2012/2013: Užití politického marketingu s ohledem na strategické účinky volebního systému a psychologii voličů
Hannich, Jiří ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Předmětem této diplomové práce je užití prvků politického marketingu v české prezidentské kampani 2012/2013. Teoretická část práce přibližuje obecný vývoj politické komunikace a volebních kampaní, principy fungování politického marketingu, základní vzorce rozhodování voličů a modely koordinovaného chování elektorátu a politických aktérů v závislosti na strategických účincích volebních systémů. V následné analýze volebních kampaní vybraných prezidentských kandidátů - Miloše Zemana, Karla Schwarzenberga, Jana Fischera a Jiřího Dienstbiera - je sledováno, jakým způsobem a za jakých okolností jsou aplikovány postupy politického marketingu, zda kandidáti a jejich volební štáby inkorporují do procesu plánování a realizace volební kampaně předpokládané strategické účinky volebního systému, potažmo jestli a jakým způsobem v kampani pracují se zažitými představami voličů o hlavě státu.
|
|
|
Authoritarian Values and Electoral Behaviour in Slovakia
Slyško, Martin ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Popri pravo-ľavej ekonomickej dimenzii zaraďovania politických strán a voličov sa uvažuje o dimenzii delenia okolo kultúrnych a hodnotových tém označovanej ako osa autoritarizmus - libertarianizmus, inokedy tiež konzervatizmus - liberalizmus. V nových demokraciách zohráva delenie medzi jasnou podporou liberálnej demokracii a podporou či toleranciou politicky neliberálneho narábania s mocou na strane druhej často rozhodujúcu rolu. Rozlišujeme medzi autoritarizmom ako orientáciou majúcou tendenciu k podpore reštriktívnych a hierarchických praktík, v určitých prípadoch vedúcim k neliberálnej variante formálne demokratického zriadenia, a kultúrnym konzervatizmom, vyvierajúcim primárne zo zvýšenej miery religiozity. Autoritárske a konzervatívne tendencie sa do určitej miery spolu asociujú, netvoria však nedeliteľný komplex. Existuje tiež skupina s autoritárskou hodnotovou orientáciou súčasne zastávajúca skôr kultúrne liberálne pozície; v slovenských podmienkach je ňou elektorát strany Smer. V rámci skúmania názorového štiepenia slovenskej verejnosti na otázkach kultúrne- hodnotových sme identifikovali najväčší konfliktný potenciál autoritárskych tém spojených so spôsobom uplatňovania moci a nacionalizmom. Ďalším významným názorovým sporom u verejnosti, kopírujúcim zároveň rozdielne pozície straníckych...
|
host ::
RSS.