|
|
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
|
|
|
Totální domov: Péče a sociální život v psychiatrické instituci
Tichý, Mikuláš ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
Práce vychází z tříměsíčního zúčastněného pozorování uskutečněného v domově se zvláštním režimem v roce 2010 a interview sbíraných po další tři roky. Vychází z perspektivy medicíské antropologie a antropologie institucí. Zaměřuje se na etnografii instituce s cílovou skupinou lidí s chronickou duševní poruchou, demencí a závislostmi. Mapuje jednotlivé její složky a aktéry, jejich sociální život a vztahy v rámci instituce. Analýza je založena na konceptu totální instituce Ervinga Goffmana, dále s využitím myšlenek Josefa Piepera, Martina Bubera, Emanuela Lévinase, Ericha Fromma a Michela Foucaulta. Domov se zvláštním režimem je institucí, která s klasickými příklady totálních institucí sdílí některé problémy a klientelu, ale nedávné reformy směřovaly k maximálnímu omezení rysů totální instituce. Přesto se nezdá být institucí vitální a objevují se zde nové aspekty sociální situace obyvatel i zaměstnanců. Nové problémy zahrnují absenci terapie pro obyvatele, jejich marginalizaci danou špatnou finanční situací v instituci, kde je mnoho služeb placených a malou návaznost další péče komunitního a ambulantního typu. Klíčová slova: totální instituce, domov se zvláštním režimem, psychiatrická péče, medicínská antropologie, antropologie institucí, sociální péče, duševní nemoc Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kauza klecových lůžek: Rozbor internetové diskuse z roku 2006 z perspektivy disability studies
Štrunc, Václav ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kocman, David (oponent)
Tato práce prezentuje výsledky analýzy internetové diskuse pod článkem ze serveru aktuálně.cz z roku 2006. Článek se zabývá zneužíváním klecových lůžek v systému sociální péče o lidi s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí v ČR. Kvalitativní výzkum byl veden metodou kódování vycházejícím z metodologického přístupu "zakotvené teorie". V teoretické části práce jsou rozebírány relevantní teoretické koncepty z oblasti disability studies a gender studies, zejména se zaměřením na kritiku konceptu liberálního občanství a teorie sociální smlouvy. Klíčovým konceptem celé práce je dichotomie soukromé a veřejné sféry. V další části práce je popsán kontext kauzy klecových lůžek v ČR a jsou vymezeny základní rysy této debaty. V empirické části je postupně popsáno pět klíčových témat, axiálních kódů, ve kterých je definována odlišnost lidí s mentálním znevýhodněním a duševní nemocí. Jedná se o témata prostoru a izolace, efektivity, odpovědnosti, stigmatizace a pečovatelské práce. V rámci každého tématu je popsán způsob definování těchto odlišností a je hledána jejich příčina a původ. V následující části je naznačen způsob argumentace účastníků diskusí ve vztahu k uvedeným tématům. V poslední kapitole je uvedena centrální kategorie "veřejné soukromí" a jsou k ní vztaženy všechny axiální kódy. Klíčová slova...
|
|
|
Vlivy kultury na pojetí duševních chorob.
Janíková, Martina ; Hnilica, Karel (vedoucí práce) ; Zoufalá, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o sociokulturním aspektu duševní nemoci. Jejím cílem je postihnout, jakým způsobem se kultura podílí na utváření sdílených explanatorních modelů nemoci a činí tak z nestrukturovaných fyziologických jevů strukturovanou zkušenost. Obsahy, kterými tyto biologické kategorie naplňuje stojí v základu celého systému zdravotní péče, laických koncepcí, předsudků i specifického postavení duševně nemocných ve společnosti. Přitom právě vztah společnosti k jejím nonkonformním jedincům vypovídá mnoho o ní samé. Práce proto nastiňuje historické i mezikulturní proměny duševních nemocí na pozadí širších sociálních souvislostí. Popisuje systém zdravotní péče jako svébytnou součást sociální a symbolické reality a upozorňuje na vliv majoritního psychiatrického diskurzu. Pozornost je věnována rovněž způsobům, jakými o duševní nemoci referují média, jejichž selektivní výběr zveřejňovaných informací posiluje negativní stereotypy. Jak se ukázalo, duševní nemoc opravdu není všude stejná. Přestože základní psychiatrické syndromy se objevují všude na světě, mají mnohdy odlišný průběh a prognózu. Kultura skutečně může podporovat vznik některých typů onemocnění a symptomů spíše než jiných. Každé onemocnění je tedy do jisté míry kulturně ovlivněné.
|
|
| |
|
|
Analýza politiky duševního zdraví v České republice v kontextu Evropské unie
Pečtová, Kateřina ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Karlová, Irena (oponent)
Diplomová práce "Analýza politiky duševního zdraví v České republice v kontextu Evropské unie" pojednává o současném stavu péče o duševně nemocné v České republice. Teoretické zakotvení práce vychází z teorie kvality života, lidských práv, determinant lidského zdraví a podpory duševního zdraví. Analýza politiky péče o duševně nemocné ukazuje, že hlavní těžiště systému služeb péče o duševně nemocné je v České republice kumulováno v ústavech. Moderní trendy a doporučení, popisované v politických dokumentech Evropské unie, vybízí k transformaci systému služeb s důrazem na větší diferenciaci péče a jejímu přesunu do komunit. Na závěr je popsán návrh politiky péče o duševně nemocné pro Českou republiku, který respektuje tyto požadavky a odpovídá modelu vyvážené péče. Tento model je založen na postupném přesunu péče z ústavů do komunitní péče s ohledem na různé finanční, kapacitní a personální vybavení zemí a regionů. Česká republika patří ke státům se střední kapacitou zdrojů, proto kroky reformy vedou k vyvážení lůžkové a mimolůžkové péče a sledují linii k vysoce rozvinutým zemím, tedy k větší a diferenciovanější nabídce služeb.
|
|
|
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním
Vajdová, Martina ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním Anotace: Cílem mé bakalářské práce je zachytit vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním. V úvodu se krátce věnuji pojmu duševní choroba a uvádím rozdělení duševních nemocí. Několik vybraných diagnóz duševních nemocí je zde blíže popsáno, je čerpáno z odborné literatury, zkušeností z praxe i dostupných zdravotnických statistik. Následuje popis vývoje péče o lidi s duševním onemocněním. Od starověku až po středověk si společnost vysvětlovala existenci duševní nemoci u člověka jako působení nadpřirozených sil. O péči o lidi duševně nemocné se v těchto obdobích, až na pár výjimek, ještě nedá hovořit. Situace lidí s duševním onemocněním se zlepšila až v době osvícenství. S rozvojem lékařské vědy dospěla společnost k pochopení, že důvodem duševní choroby je onemocnění mozku. Došlo k osamostatnění se psychiatrie jako oboru, dostavily se první léčebné úspěchy. Léčba se začala soustřeďovat do ústavů pro duševně choré, později do psychiatrických léčeben. Tento trend převládal do 2. poloviny 20. století. Ke konci 20. století začal proces deinstitucionalizace psychiatrické péče. Vznikly sociální služby jako například denní stacionáře, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení apod. Novým trendem pro 21. století je komunitní psychiatrická péče...
|
|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
|
|
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci
Kuklová, Marie
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci Abstrakt Tato diplomová práce si kladla za cíl zjistit souvislost mezi vzděláním a duševními nemocemi v české populaci. Byla použitá data z národně reprezentativní průřezové studie - the CZEch Mental health Study (CZEMS). Duševní nemocí byly hodnoceny pomocí nástroje Mini-mezinárodní neuropsychiatrické interview a rozděleny do čtyř skupin - poruchy nálady, úzkostné poruchy, poruchy spojené s užíváním alkoholu a poruchy spojené s užíváním drog. Informace o nejvyšším ukončeném vzdělání byla získána od respondentů v rámci rozhovoru. Vztah mezi vzděláním a duševními nemocemi byl analyzován pomocí binární logistické regrese a postupně adjustován na sociodemografické a sociální charakteristiky a rizikové faktory životního stylu. Analýza byla provedena na 3 175 respondentech (54 % žen, medián věku 49 let). Nižší vzdělání (základní a střední škola bez maturity) bylo asociováno s vyšším výskytem duševních nemocí, tato asociace přetrvala po zohlednění všech charakteristik. Asociace byla nejsilnější u poruch spojených s užíváním alkoholu, nejslabší u úzkostných poruch a nelišila se dle pohlaví. Vztah mezi vzděláním a poruchami spojenými s užíváním alkoholu a drog byl patrný především u mladších jedinců. Nalezené rozdíly ve výskytu duševních nemocí dle...
|
|
|
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci
Kuklová, Marie
Souvislost mezi vzděláním a duševním onemocněním v české populaci Abstrakt Tato diplomová práce si kladla za cíl zjistit souvislost mezi vzděláním a duševními nemocemi v české populaci. Byla použitá data z národně reprezentativní průřezové studie - the CZEch Mental health Study (CZEMS). Duševní nemocí byly hodnoceny pomocí nástroje Mini-mezinárodní neuropsychiatrické interview a rozděleny do čtyř skupin - poruchy nálady, úzkostné poruchy, poruchy spojené s užíváním alkoholu a poruchy spojené s užíváním drog. Informace o nejvyšším ukončeném vzdělání byla získána od respondentů v rámci rozhovoru. Vztah mezi vzděláním a duševními nemocemi byl analyzován pomocí binární logistické regrese a postupně adjustován na sociodemografické a sociální charakteristiky a rizikové faktory životního stylu. Analýza byla provedena na 3 175 respondentech (54 % žen, medián věku 49 let). Nižší vzdělání (základní a střední škola bez maturity) bylo asociováno s vyšším výskytem duševních nemocí, tato asociace přetrvala po zohlednění všech charakteristik. Asociace byla nejsilnější u poruch spojených s užíváním alkoholu, nejslabší u úzkostných poruch a nelišila se dle pohlaví. Vztah mezi vzděláním a poruchami spojenými s užíváním alkoholu a drog byl patrný především u mladších jedinců. Nalezené rozdíly ve výskytu duševních nemocí dle...
|
host ::
RSS.