|
|
Disent po roce 1989. Využití teorie změny habitu Pierra Bourdieu na příkladu vybraných organizací postdisentu
Benetková, Eva ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Diplomová práce Disent po roce 1989. Využití teorie změny habitu Pierra Bourdieu na příkladu vybraných organizací postdisentu se zabývá tématem disentu po roce 1989 a jeho dalšího života a vlivu v české společnosti po roce 1989. Téma tzv. postdisentu je pojato prostřednictvím kvalitativního výzkumu organizací, jejichž činnost vychází z dědictví disentu nebo k jeho aktivitám svojí činností odkazují. Za pomoci výzkumného designu instrumentálních případových studií je pojednána činnost následujících organizací: Nadace Charty 77, Knihovny Václava Havla, revue Babylon a knihovny samizdatové literatury Libri prohibiti. Práce je zakotvena v diskurzu postkomunistické tranzice a v teorii o změně habitu francouzského sociologa Pierra Bourdieu. Cílem práce je zachytit přetrvávají-li způsoby chování disentu (disidentského habitu), které hrají roli ve společnosti v současnosti. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy disentu a postdisentu, představen rámec postkomunistických tranzitologických studií a výzkumy postdisentu v českém prostředí. V empirické části je představena metodologie kvalitativních studií a u organizací sledován vývoj vztahu činnosti organizace směrem k disentu, reflexe disentu v současných aktivitách organizace a to, jak organizace komunikuje tato témata směrem k veřejnosti. V závěrečné...
|
|
|
Individualita a normalizace - aplikace teoretických poznatků v objektové realizaci
KOUBEK, Václav
Léta normalizace měla velký vliv na rozvoj lidské individuality, tedy i na rozvoj lidské osobnosti odrážející se ve výtvarném projevu. Tato bakalářská práce Individualita a normalizace proto zkoumá tuto problematiku na pozadí základních historických událostí v Evropě a v naší zemi po 2. světové válce, které v Československu vyústily v období totalitního režimu a dobu normalizace. Na základě těchto poznatků na vybraných příkladech práce popisuje, jak byla v období totality u nás ovlivňována umělecká scéna, zejména svoboda tvůrčího projevu, která je se svobodným rozvojem individuality neoddělitelně spjatá. Praktická část práce je objektovou realizací na toto téma.
|
|
|
Občanská angažovanost žen v období disentu s přesahem na další generaci
Dohnalová, Tereza ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Tématem této diplomové práce je občanská angažovanost v období disentu, tedy v období 70. - 90. let 20. století, s důrazem na ženskou roli v něm a následný přesah na další generaci. Objekty mého zkoumání jsou potomci disidentů a bojovníků proti režimu. Cílem práce je zjistit, zda mělo na tyto potomky nějaký vliv vyrůstání v aktivistické rodině, zda to tak sami vnímají a také to, zda se v současné době nějak angažují. V teoretické části jsou představeny různé pohledy na občanskou angažovanost, svět disentu a roli žen v něm, dále představuji teoretický koncept hodnot a postojů a jak se přenášejí z generace na generaci. Empirická část představuje výsledky výzkumu a zjištění, které byly získání kvalitativní výzkumnou metodou, konkrétně formou rozhovorů s respondenty. V závěru práce jsou výsledky shrnuty a konstatováno dosažení cíle.
|
|
|
Rebellious intellectual in changing times - Dominik Tatarka and its involvement in the dissident movement
Kriššáková, Dominika ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Cieľom diplomovej práce bude podať čo najobjektívnejší a najkomplexnejší pohľad na osobnosť Dominika Tatarku primárne z historickej perspektívy, ale čiastočne aj z perspektívy literárne kritickej. Pohľad na tvorbu bude podľa možností realizovaný prierezovo s akcentom na autobiografické črty diela, ktoré demonštrujú Tatarkov radikálny názorový prerod vo vzťahu ku komunistickému režimu. Dôraz bude kladený najmä na obdobie približne 70. a 80. rokov 20. storočia s relevantnými časovými presahmi. Historická perspektíva sa bude snažiť v širšom kontexte priblížiť úlohu spisovateľskej obce v reformnom hnutí šesťdesiatych rokov 20. storočia a ozrejmiť špecifiká slovenského disentu, s dôrazom na postavenie a činnosť Dominika Tatarku v ňom.
|
|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
|
| |
|
|
Každodennost pronásledování. Lidské vztahy mezi Státní bezpečností a opozicí během normalizace.
Hošek, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá střetáváním Státní bezpečnosti a opozice během normalizačního období v Československu. Cílem práce je plasticky zachytit různé formy tohoto střetávání, strategie, které při něm volily obě zainteresované strany a naznačit, kdy mezi těmito představiteli obou stran mohlo docházet ke vzniku osobních vztahů. Práce se opírá o prameny z provenience Státní bezpečnosti, materiály a texty, které vznikaly uvnitř opozice a také rozhovory s aktéry. To vše je podpořeno studiem a citacemi sekundární literatury. V první části jsou popsány strategie, které Státní bezpečnost uplatňovala proti opozici. Ve druhé části je popsáno, jak se tyto strategie promítly do života opozičních představitelů. Ve třetí části jsou vysvětleny obranné mechanismy, které si opozice vytvářela proti represím Státní Bezpečnosti, a čtvrtá část se zabývá lidskými vztahy mezi příslušníky Státní bezpečnosti a disidenty. Klíčová slova: Státní bezpečnost, opozice, disent, Charta 77, každodennost, persekuce
|
|
|
Informace o Chartě 77 (1978-1990)
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje samizdatovému periodiku Informace o Chartě 77, které mělo velký význam pro šíření informací v rámci disentu i propagaci klíčových myšlenek a konceptů Charty. Zveřejňovaly se v něm dokumenty Charty 77 a sdělení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zprávy o represi, dopisy disidentů československým státním orgánům, recenze a anotace jiných samizdatových periodik a knih a zřídka také ekonomické úvahy. Předmětem zkoumání jsou osobností profily jednotlivých protagonistů, fungování "nezávislé" redakce, příprava a distribuce textů, formování distribuční sítě, konspirační prostředí, ve kterém bylo periodikum vydáváno (používání šifer, pseudonymů, konspiračních bytů, přátelské důvěry aj.), financování a odesílání do zahraničí.
|
|
|
Žena ve veřejném životě: Dva příběhy z období normalizace
Počárovská, Petra ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl zmapovat ženy ve veřejném životě, tedy v politice a v disentu v období tzv. normalizace (1969-1989). Práce je zaměřena na ženy ve federálním zákonodárném orgánu, v národních radách a na vedoucích pozicích v KSČ, na druhé straně se zabývá ženami působícími v nejznámějších opozičních aktivitách. Cílem práce je porovnat procentuální podíl žen v daných skupinách, jejich každodenní realitu, bude se zabývat ženskou otázkou a jejím praktickým řešením. Pomocí analýz dvou rozhovorů bude porovnán osud dvou žen, političky a aktivní disidentky, jejich životní postoje a zkušenosti jako zástupkyní ženského pohlaví v období normalizace. První kapitola podává souhrnný pohled na léta tzv. normalizace, fungování nově etablovaného režimu a zasazuje ženskou otázku do historického kontextu. V druhé kapitole bude přímo popsáno působení žen v politice a disentu, pomocí třetí kapitoly, která se skládá z analýz rozhovorů, budou zmapovány osudy dvou žen, političky Anny Kretové a disidentky Dany Němcové. Klíčová slova: ženy, socialismus, normalizace, politika, disent
|
host ::
RSS.