|
Napjatostostně deformační analýza stožáru vysokého napětí
Kuběna, Tomáš ; Pokorný, Jan (oponent) ; Fuis, Vladimír (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou stožáru vysokého napětí nedaleko obce Lešná, jehož zborcení způsobí výpadek elektrické sítě v dané oblasti. Model stožáru byl vytvořen na základě výkresové dokumentace poskytnuté společností Arpex Moravia s.r.o. Stožár je řešen jako prutová soustava obecnou metodou styčníkovou při zatížení tíhou konstrukce, větrem a tíhou vodičů pod napětím. Analytický výpočet je proveden v programu Matlab a následně ověřen numerickým výpočtem v programu Ansys Workbench. Při vystavení stožáru všemi typy zatížení má maximální průhyb velikost u_max=18,89 mm, který je nejvíce ovlivněn působením větru. Výsledná bezpečnost k meznímu stavu pružnosti je k_MSP=23,95. Stožár je provozován s dostatečnou bezpečností a k jeho zborcení při běžných provozních podmínkách nedojde.
|
|
Diferenční rychlostní snímač
Konečný, Jan ; Pikula, Stanislav (oponent) ; Beneš, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návrhem snímače pro měření vzájemné relativní rychlosti kmitání dvou povrchů. V práci jsou popsaná jednotlivá možná řešení, jejich výhody a nevýhody. Dále je proveden patentový průzkum. Hlavní část práce je zaměřena na indukční senzor polohy, jeho vlastnosti a samotný praktický návrh.
|
|
Funkční zkoušení recyklátů do pozemních komunikací
Karásková, Romana ; Valentin,, Jan (oponent) ; Stehlík, Dušan (vedoucí práce)
Práce je rozdělena na dvě části. Praktická část se zabývá zkouškami zemin použitých v nově zhotovené vozovce v Novém Městě na Moravě a zkouškami recyklovaných materiálů, které by případně mohly tyto zeminy ve vozovce nahradit. Cílem této části je získat moduly pružnosti, které se následně vloží do výpočtového modelu. V druhé části práce je skladba vozovky modelována v programu, který k výpočtům využívá metodu konečných prvků a respektuje reálné vlastnosti materiálů a zatížení. Výstupem práce budou srovnávací studie deformací a napětí vzniklých při použití stávajících zemin a recyklátů.
|
|
Optické měření deformací přírubových spojů
Schmidtová, Markéta ; Mendřický, Radomír (oponent) ; Hurník, Jakub (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optickým měřením přírubových spojů při utahování a teplotním zatěžování. Jsou porovnány komerčně dostupné optické systémy se sestupnou invazivitou v průmyslovém prostředí. Různé stavy zatěžovaní jsou vyhodnoceny jak ve 3D (skenování, DIC), tak ve 2D (DIC). Měřením při zatěžování jsou získána data pro vyhodnocení citlivosti i přesnosti systému s přidruženým vyhodnocením o šíři poskytovaných dat. Vyhodnocení dat prokázalo stejnou přesnost pro využití 2D i 3D systému a možnost kontrolovat kvalitu spoje vyhodnocováním kontrolních rozměrů v provozu.
|
|
Experimentální analýza dynamických parametrů kolejového roštu
Podolník, Adam ; Tomandl, Vladimír (oponent) ; Smutný, Jaroslav (vedoucí práce)
Z hlediska rozhodování o užití vhodné sestavy železničního svršku hrají významnou úlohu jak doporučení vyplývající z teoretické analýzy (modelování), tak i doporučení získaná na základě statického a dynamického zkoušení hotového výrobku. Takové zkoušky je pak možné aplikovat v laboratoři nebo přímo v terénu. Diplomová práce bude věnována provoznímu testování vybraných konstrukcí kolejového roštu in situ. Pro účely měření budou vybrána vhodná měřicí stanoviště a bude navržena odpovídající metodika měření. Z pohledu geometrie koleje budou zvoleny úseky ve směrovém oblouku. Na základě provedených zkoušek budou stanoveny dynamické parametry konstrukcí. K jejich vyhodnocení bude zvolen vhodný matematický aparát. Předpokládá se využití matematických metod v časové a frekvenční oblasti. Součástí práce bude rovněž srovnání parametrů testovaných konstrukcí a doporučení pro praxi.
|
|
Měření horizontálních a vertikálních posunů gabionové zdi
Zbránek, Jakub ; Vitula, Alexej (oponent) ; Švábenský, Otakar (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je sledování horizontálních a vertikálních posunů gabionové zdi v obci Smědčice. Popsán je celý postup vyhotovení výsledného elaborátu od vybudování vztažné sítě a sítě pozorovaných bodů po závěrečné vyhodnocení. Přiblíženy jsou rovněž teoretické základy, z nichž práce vychází. Výstupem jsou grafická a tabulková znázornění, a to včetně závěrečného slovního shrnutí.
|
| |
|
Implementace algoritmu LoD terénu
Radil, Přemek ; Pečiva, Jan (oponent) ; Bartoň, Radek (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o implementaci algoritmu pro LoD vizualizaci terénu Seamless Patches for GPU-Based Terrain Rendering jako rozšíření knihovny Coin3D. Prezentuje postupy, za pomoci kterých tento algoritmus zobrazuje rozsáhlé terénní datasety. Celý terén je složen z plátů, které jsou uloženy v hierarchické struktuře. Hierarchie plátů je pak za běhu programu procházena jsou z ní generovány aktivní pláty na základě pozice pozorovatele. Každý plát se skládá z předem definovaných dlaždic a spojovacích pruhů, takže nemusí udžovat žádnou konkrétní geometrii. Během vykreslování dlaždic a pruhů je aplikován displacement shader. Práce zhodnocuje výsledky dosažené implementací a navrhuje další úpravy, kterými by se dal běh algoritmu dále vylepšit.
|
|
Analýza konstrukce na účinky zemetřesení
Švejcar, Martin ; Martinásek, Josef (oponent) ; Vlk, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybrané konstrukce zatížené seismicitou. V programu Dlubal RFEM byl vytvořen základní model, na němž byla provedena spektrální analýza s využitím spekter odezvy a časová analýza s využitím akcelerogramů z databáze programu. Výstupy získané z těchto analýz byly vzájemně porovnány. Následně byly tytéž výpočty provedeny na upravených modelech a výsledky vnitřních sil a deformací konstrukce byly srovnány s výstupy získanými na původním základním modelu.
|
|
Motory vozů série Le Mans
Herman, Pavel ; Blaťák, Ondřej (oponent) ; Svída, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přehledem vývoje pohonných jednotek používaných v závodních vozech účastnících se vytrvalostní série Le Mans, především však závodu 24 hodin Le Mans. V první části práce je nastíněna základní charakteristika této série a samotného závodu 24 hodin Le Mans. Jsou zde také stručné popsána pravidla a nejdůležitější technická omezení, jimiž se musí konstruktéři při stavbě prototypu řídit. Druhou část tvoří přehled motorů závodních vozů, z historického hlediska zajímavých buď svou konstrukcí a nebo úspěchy, jichž ve své době dosáhly. Poslední část je věnována konstrukčnímu porovnání pohonných jednotek současných účastníků série Le Mans, jejich popisu a důležitým technickým specifikacím.
|