|
|
Evropeizace českých, polských a slovenských medií v kontextu tří krizí
Rosenfeldová, Jana ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Gregor, Miloš (oponent) ; Havlík, Vlastimil (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zjištění úrovně a podoby evropeizace českých, polských a slovenských médií v intenzivních fázích tří krizí - migrační krize, pandemie koronaviru a války na Ukrajině. Teoretickým východiskem práce jsou přitom teorie veřejné sféry, jejíž funkční varianta je v kontextu "evropského komunikačního prostoru" považována za prostředek, resp. nutnou podmínku k odstranění nejrůznějších deficitů Evropské unie, zejména deficitu demokratického. Z různých přístupů ke konceptualizaci tzv. evropské veřejné sféry je pro výzkum v této práci volen přístup evropeizační, jehož perspektivou je evropská veřejná sféra chápána jako síť národních veřejných sfér, které se stále více "evropeizují", a jenž se při empirických snahách o detekci evropské veřejné sféry opírá o jednotlivá národní média. Paralelní kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza příspěvků publikovaných na sociální síti Facebook šesti českými, polskými a slovenskými mainstreamovými médii v počátečních fázích jednotlivých krizí zjišťuje různé úrovně evropeizace napříč krizemi, které reflektují odlišnou úroveň kompetencí, jimiž EU v jednotlivých krizích disponovala. Zároveň ukazuje, že unijním tématům a aktérům se podařilo prosadit i v rámci facebookových agend jednotlivých zpravodajských médií, tedy v prostředí, které se...
|
|
|
Konferencia o budúcnosti Európy - záväzok, alebo prázdne slová Európskej únie
Fuchsová, Alexandra
Tato diplomová práce se zabývá tématem Konference o budoucnosti Evropy, která je považována za bezprecedentní nástroj deliberativní demokracie a jejímž prostřednictvím se měla Evropská unie přiblížit svým občanům. Cílem práce je prozkoumat a zhodnotit vztah mezi důvěrou slovenských a českých občanů v Evropskou unii a jejich ochotou účastnit se Konference o budoucnosti Evropy. Bližší pozornost je věnována také problematice životního prostředí v kontextu Konference o budoucnosti Evropy a opatřením vedoucím k ochraně životního prostředí. Výzkum byl proveden formou kvantitativního dotazníkového šetření realizovaného v obou zemích na celkovém vzorku čtyř set šedesáti respondentů, jehož výsledky jsou následně porovnány. K ověření hypotéz byly použity statistické analýzy, které ukázaly, že postoje české a slovenské veřejnosti k tomuto tématu nejsou diametrálně odlišné, což umožnilo navrhnout východiska pro obě země ve stejném smyslu.
|
|
|
Komunikace Evropského parlamentu a její vliv na demokracii v České republice
Hrabětová, Magdaléna ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Cílem diplomové práce je koherentně sjednotit fungující komunikační strategie a nástroje Evropského parlamentu do jedné akademické práce. Dále přiblížit fungování jednotlivých institucí Evropské unie a představit důležité pojmy, které propojují komunikaci s demokracií. V praktické části pak budeme za pomoci teoretických znalostí a kvalitativního výzkumu získávat komplexní vhled do komunikace jednotlivých českých europoslanců s občany, hodnotit efektivnost komunikace EP a zjišťovat její dopady na demokracii v České republice.
|
|
|
Evropská občanská iniciativa
Bartovic, Vladimír ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Evropská občanská iniciativa Ing. Vladimír Bartovic Tato diplomová práce se zabývá Evropskou občanskou iniciativou (EOI) - nástrojem participativní demokracie, jenž už jednu dekádu umožňuje občanům Evropské unie ovlivňovat legislativní proces, tak že požádají Evropskou komisi o předložení legislativního návrhu. Cílem práce je zhodnotit implementační praxi Evropské občanské iniciativy v kontextu judikatury Tribunálu a Soudního dvora EU a analyzovat nové nařízení o Evropské občanské iniciativě. Práce analyzuje důvody, které vedly k vytvoření Evropské občanské iniciativy - zejména otázku existence demokratického deficitu Unie. Analyzuje zakotvení EOI v primárním právu Unie a srovnává ji s jinými nástroji participativní demokracie a podobnými instituty nepřímé legislativní iniciativy, které mají k dispozici Evropský parlament a Rada. Práce se stručně věnuje původnímu nařízení o EOI z roku 2011, legislativnímu procesu jeho přijetí a implementaci na národní úrovni. Těžištěm práce je pak analýza uplatňování nařízení v praxi. Přináší přehled iniciativ a shrnuje postoje institucí EU, občanské společnosti, akademiků a analyzuje také několik zásadních soudních rozhodnutí týkajících se EOI. V závěru se práce věnuje právní analýze nového nařízení o EOI, jež bylo přijato s cílem odstranit nedostatky původního...
|
|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Prvky zastupitelské demokracie v církvích sdružených v Ekumenické radě církví České republiky
Kobylka, Petr ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Vinš, Petr Jan (oponent)
Práce se zabývá analýzou prvků zastupitelské demokracie v strukturách církví sdružených v Ekumenické radě církví České republiky. I přesto, že církve nejsou obecně demokratickou strukturou, autor zkoumá, zda jsou v nich obsaženy prvky zastupitelské demokracie podle předpokladů pro fungování demokracie daných Robertem Dahlem. Vychází též z práce Luca Badini Confalonieriho, který ve své publikaci popisuje problematiku demokracie uvnitř římskokatolické církve. Bakalářská práce nastiňuje kořeny demokracie v církvích ve Starém a Novém zákoně Bible a v historii církve, zejména v rámci náboženské mnohosti v českých zemích. Historickým jádrem je problém, který vychází již z Bible, a to, jak řádně ustanovit vedoucí církevních společenství. Dále se práce zabývá organizačními strukturami dvanácti vybraných církví v ČR, zkoumá způsoby volby či ustanovování jejich představitelů a orgánů. Pro tento účel církve rozčlenila do tří kategorií: římskokatolickou c írkev, církve s episkopálním prvkem a protestantské církve synodně-kongregační a kongregační. Práce také poukazuje na demokratické deficity v jednotlivých církevních zřízeních. Přesto církve vykazují různou míru aplikace demokratických a zastupitelských principů, přičemž za nejvíce demokratické lze považovat církve ze skupiny synodně-kongregačních a...
|
|
|
The Inter-Parliamentary Cooperation in the EU: the Three Cases of Yellow Cards
Shkaruppa, Maria ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na tří případzy tzv. Žlutých karet, součásti mechanismu včasného varování (Early Warning Mechanism), který byl uveden do legislativní praxe Evropské Unie s Lisabonskou smlouvou. Tyto praktické případy přispívají k objasnění vývoje meziparlamentní spolupráce mezi národními parlamenty členských států EU a schopnosti této spolupráce ovlivnit proces rozhodování v Unii. Táto práce zkoumá, jak byl mechanismus vytvořen a zda přispěl k navázání vyváženějšího propojení mezi občany EU a rozhodovacím procesem, a tak stvoření doplňujícího kanálu odpovědnosti vůči občanům. Dále se v textu zkoumá, do jaké míry byl mechanismus schopen vykompenzovat stav, ve kterém národní parlamenty byly odříznuty od evropských procesů. Cílem této práce je posoudit funkčnost spolupráce národních parlamentů, a zda v těchto třech zkoumaných případech byl mechanismus efektivní. Dále se práce zabývá otázkou, zda nové pravomoci parlamentů naplnily cíl zmenšení problému demokratického deficitu. Pozornost je také věnována praktickým úskalím, se kterými se setkávají národní parlamenty při použití mechanismu a tomu, jak tato úskalí překonávají. Celkově vzato, práce je mnoho aspektovou analýzou mechanismu včasného varování a jeho praktického použití.
|
|
|
Impact of the immigration crisis on the European public debate - Europeanization of the national public spheres in Austria and Germany
Mekýšová, Kamila ; Knutelská, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem nedávné imigrační krize na europeanizaci národních veřejných sfér a dopady tohoto procesu na demokratický deficit Evropské Unie (EU). Hlavním cílem této práce bylo určit, zda existuje tendence k europeanizaci veřejných sfér ve dvou vybraných členských státech EU (Rakousku a Německu), a pokud ano, prozkoumat podobu a specifické vlastnosti tohoto procesu. Kromě europeanizace veřejné sféry se tato práce zabývá také europeanizací kolektivní národní identity, která je považována za esenciální součást procesu europeanizace národních veřejných sfér. Výzkum probíhal formou kvalitativní obsahové analýzy dvou vybraných titulů seriózních novin z každého ze zkoumaných států (celkem tedy čtyř titulů). Studované byly komentáře, které se věnovaly tématu migrační krize v průběhu jednoho roku (březen 2015 až duben 2016). Z této analýzy vyplývá, že v obou zkoumaných zemích existuje trend k europeanizaci národní veřejné sféry v rámci této konkrétní debaty.
|
|
|
Democratic deficit and legitimacy of european institutions
Jetelina, Jaroslav
Bakalářská práce je napsána z pozice studenta oboru Mezinárodních Teritoriálních Studií na Fakultě Regionálního Rozvoje a Mezinárodních Vztahů Mendelovy Univerzity v Brně s cílem objektivního teoretického šetření a analýzy údajného výskytu nedostatků v demokratickém zřízení a fungování Evropské Unie. Aby tak mohlo být učiněno, tato bakalářská práce představí hlavní charakteristiky a vývoj demokracie, politické zřízení Evropské Unie a formy, kterých zde může demokratický deficit nabýt. Navíc je předpokládáno, že právě hlavní vládnoucí instituce EU (Evropská Komise, Rada Evropské Unie, Evropský Parlament), které jsou jejím symbolem, tento údajný jev způsobují z důsledku nedostatečné legitimity, a proto jsou také zdrojem velké kritiky široké veřejnosti. Z tohoto důvodu budou tyto vládnoucí instituce EU srovnány s hlavními vládnoucími institucemi USA (Kongres, Prezident USA), které jsou považovány za demokratické a legitimní vůči svému elektorátu z důvodu možného odhalení nedostatků v demokratickém zřízení Evropské Unie.
|
|
|
European citizens' initiative: An effective tool of participatory democracy?
Fitzeková, Tereza ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Európska iniciatíva občanov bola zavedená Zmluvou o fungovaní Európskej únie a upresnená Nariadením Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) č. 211/2011 zo 16. februára 2011, ako nástroj participatívnej demokracie; a táto práca skúma, či je Európska iniciatíva občanov účinným nástrojom. V prvej časti predstaví teórie legitimity a demokratického deficitu, týkajúce sa Európskej únie, v súvislosti s ktorými bola Európska iniciatíva občanov uvedená, a taktiež teóriu participatívnej demokracie, do ktorej Európska iniciatíva občanov spadá. Práca si ďalej určí tri kritériá, na základe ktorých posúdi účinnosť tohto nástroja. V prvom kritériu preskúma kritériá stanovené pre Európsku iniciatívu občanov vo vyššie uvedenom Nariadení, a to v porovnaní s obdobnými nástrojmi na národných úrovniach, a s ohľadom na ďalšie odborné analýzy na túto tému. V rámci druhého kritéria práca preskúma občanov využívajúcich Európsku iniciatívu občanov na základe dotazníka medzi zástupcami a náhradníkmi vybraných iniciatív. V treťom kritériu analyzuje doterajšie výsledky dvoch iniciatív s ukončeným zberom a stanoviskom Európskej komisie, a to Voda a sanitácia sú ľudské práva! Voda je verejný statok, nie tovar! a Jeden z nás.
|
host ::
RSS.