|
|
Znárodněné pivo. Pivovarnictví ve středních Čechách 1945-1955
Šperl, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce se v Československu, ostatně jako ve většině evropských zemí, prosadila tendence zavádět do hospodářství principy etatizace, plánování a racionalizace výroby. Ovšem v praxi se uplatňování těchto zásad setkávalo s těžkostmi, které politické a ekonomické kruhy neočekávaly. Nešlo přitom jen o různé představy o míře a podobě zásahů do ekonomiky na straně komunistů a představitelů nekomunistických stran, ale také o spory a prosazování různých partikulárních zájmů, které provázela radikální forma zestátňování prováděna komunisty po únorovém převratu v roce 1948. Cílem práce je analyzovat průběh nacionalizace v případě pivovarnictví, které patřilo k tradičním odvětvím českého průmyslu, a které si i přes značnou kapitálovou a výrobní koncentraci už v předcházejícím období zachovávalo vysoký stupeň diverzity sahající od velkovýroby až po podniky rodinného charakteru. Práce se zabývá například mechanismy obsazování vedoucích funkcí, dopadem nacionalizace a politických změn na zaměstnance, činností odborů, strategiemi řízení výroby (plnění plánů vládních institucí, socialistické soutěžení mezi podniky), vlivem státních programů zlepšování výživy obyvatelstva či protialkoholních kampaní apod. Autor rovněž osvětluje společenský dopad znárodňování a racionalizace pivovarnictví: jak byl...
|
|
|
Konstrukce identity v emocionální kultuře
Prýmková, Karolína ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Konstrukce identity v emocionální kultuře se zabývá možnými změnami v konstrukci identity člověka po přelomu tisíciletí. Práce vychází z formulace společnosti předkládané Evou Illouz, která postuluje, že dnešní společnost je charakteristická bezprecedentní mírou emocionality člověka, stejně jako bezprecedentní mírou penetrace všech oblastí společnosti emocemi. Cílem práce je v kontextu tohoto přístupu obhájit výchozí tezi, že doba, kterou význační sociální teoretici popisovali jako tzv. konzumní kulturu a kde byla stěžejní pro formování identity člověka spotřeba materiálních statků, již pomalu končí a pozvolna ji střídá éra založená zejména na cirkulaci emocí. Samozřejmě nejde o totální výměnu jednoho zdroje pro konstrukci smyslu naší identity za druhý. Práce však chce poukázat na to, že v posledních letech ztrácí spotřeba materiálních statků v procesu utváření identity svou původní důležitost, a to zejména v důsledku obecného zvyšování životní úrovně a hlavně rozmělňování životních stylů. Naopak, vzhledem k bezprecedentně vysokému stupni prosycení naší současné kultury emocemi je dle mého soudu logické, že novou entitou, jejímž prostřednictvím lidé chápou sami sebe a také ostatní, se stanou právě ony.
|
|
|
Kritika současné konzumní společnosti
Jelínková, Klára ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem současné konzumní společnosti z kritické perspektivy. V první části je konzumní společnost definována, dále nabízí stručný přehled jejího dosavadního vývoje. Práce vychází z třífázového členění podle Lipovetského, je zde vedena diskuze mezi jeho pojetím a ostatními autory, kteří byli vybírání metodou literární rešerše. Vybraní autoři se shodují, že do současné fáze vstoupila spotřební společnost zhruba v 70 až 80. letech minulého století. V důsledku globalizace a s ní spojených socio- ekonomických změn je jeden z jejích nejvýraznějších rysů silný individualismus. Okázalá spotřeba jako upevňování statusové pozice ustupuje do pozadí, dnešní konzumenti skrze spotřebu především vyjadřují vlastní identitu a vymezují se tak vůči ostatním. Spotřeba prorostla do kultury, stala se životním stylem. Konzumenti jsou producenty této kultury. Práce dále pojednává o negativních důsledcích nadměrné spotřeby. Poslední část je věnována problematice z pohledu Critical Marketing Studies, jenž se snaží k marketingovým aktivitám přistupovat kriticky a také rozvíjí povědomí o nekomerčních marketingových aktivitách.
|
|
|
Contribution of Frankfurt School to Critical Marketing Studies
Plíhalová, Eliška ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Cílem této práce je odhalit podstatu odkazu Frankfurtské školy v oboru kritiky marketingové komunikace. Za účelem dosažení tohoto cíle byly formulovány tři otázky: Citují autoři kritiky marketingové komunikace díla Frankfurtské školy? Jak se dívají na jejich teorii, staví na ní své výzkumy, nebo ji naopak zpochybňují? A zkoumají obdobná témata? Metodou této bakalářské práce je literární rešerše. Ta slouží nejen jako pouhá metoda sběru dat, jakožto článků rozpracovávajících myšlenky Frankfurtské školy, ale také jako nástroj analýzy. Ta čtenářovi poskytne porozumění, interpretaci a srovnání. I z toho důvodu byl pro literární rešerši použit výběr vzorků dle vhodnosti. Zatímco deskriptivní část se zabývá Frankfurtskou školou a představí čtyři vybrané texty, analytická část postaví myšlenky z těchto i dalších textů do juxtapozice s vybranými články kritiků marketingové komunikace. Analytická část je dle shrnujícího článku Tadajewskiho (2010) na základě klíčových slov rozčleněna do následujících tematických okruhů: adaptace kritického přístupu, materialismus, konzumní kultura, spotřebitelská suverenita, hegemonie trhu a typologie výzkumů. V průběhu celé práce jsou ukázány jasné paralely v přístupu autorů, v metodologii výzkumů, v tématech i celkovém étosu těchto dvou disciplín.
|
|
|
Automobil jako místo pro život?
Maršálek, Jan ; Šimůnek, Michal (vedoucí práce)
Osobní automobil je jedním z klíčových atributů života ve vyspělých západních společnostech a jako takový je prosycen řadou sociálních významů, které si mnohdy ani neuvědomujeme: automobil slouží jako materializace naší svobody pohybu, často slouží jako statusový symbol, automobil je pro mnohé jakýmsi osobním chrámem, specifickým soukromým prostorem, do něhož bývá hodně vidět atd. V automobilech trávíme čím dál více času, a přitom jen velmi omezeně jsme schopni reflektovat, k jakým dalším aktivitám automobil používáme, jaké činnosti vykonáváme a jaké technologie využíváme ve chvíli, kdy řídíme nebo kdy jsme v roli spolucestujícího. Činnosti, které vykonáváme při řízení, a zejména pak pestrá škála věcí, kterými postupně doslova zaplňujeme nově zakoupené auto, mohou být velmi zajímavé pro pochopení spotřebního chování automobilistů. Cílem práce by mělo být pokusit se pochopit, co, kdy a proč si do-kupujeme do svých automobilů, tedy pokusit se popsat spotřební chování obyvatel automobilů. Metodologicky je práce založena např. na dotazníkovém šetření, jako velmi zajímavá alternativa se nabízí např. kvalitativní metoda fotografií podporovaných roz-hovorů (srov. např. G. Bell. 2011.Unpacking Cars: Doint Anthropology at Intel. Anthronotes 32(2), 1-6. Dostupná na http://anthropology.si.edu/outreach/anthnote/Fall2011web.pdf).
|
|
| |
|
|
Znárodněné pivo. Pivovarnictví ve středních Čechách 1945-1955
Šperl, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce se v Československu, ostatně jako ve většině evropských zemí, prosadila tendence zavádět do hospodářství principy etatizace, plánování a racionalizace výroby. Ovšem v praxi se uplatňování těchto zásad setkávalo s těžkostmi, které politické a ekonomické kruhy neočekávaly. Nešlo přitom jen o různé představy o míře a podobě zásahů do ekonomiky na straně komunistů a představitelů nekomunistických stran, ale také o spory a prosazování různých partikulárních zájmů, které provázela radikální forma zestátňování prováděna komunisty po únorovém převratu v roce 1948. Cílem práce je analyzovat průběh nacionalizace v případě pivovarnictví, které patřilo k tradičním odvětvím českého průmyslu, a které si i přes značnou kapitálovou a výrobní koncentraci už v předcházejícím období zachovávalo vysoký stupeň diverzity sahající od velkovýroby až po podniky rodinného charakteru. Práce se zabývá například mechanismy obsazování vedoucích funkcí, dopadem nacionalizace a politických změn na zaměstnance, činností odborů, strategiemi řízení výroby (plnění plánů vládních institucí, socialistické soutěžení mezi podniky), vlivem státních programů zlepšování výživy obyvatelstva či protialkoholních kampaní apod. Autor rovněž osvětluje společenský dopad znárodňování a racionalizace pivovarnictví: jak byl...
|
|
|
Konzumní kultura sociálních tříd z hlediska zvyklostí při obstarávání a spotřebě potravin
Novotná, Monika ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Prudký, Libor (oponent)
Konzumní kultura sociálních tříd z hlediska zvyklostí při obstarávání a spotřebě potravin Monika Novotná Abstrakt Tato práce se zabývá historicko-sociologickým pohledem na problematiku obstarávání a spotřeby potravin v období od konce II. světové války po současnost. Spotřeba a obstarání potravin je chápáno jako symbolické vyjádření sociálního postavení ve společnosti. Práce je členěna do dvou částí. Teoreticko-historická část sleduje, jak souvisí spotřeba potravin s proměnami sociální stratifikace. Výzkumná část práce navazuje na téma spotřeby potravin zkoumáním nákupních zvyklostí v návaznosti na sociální třídu. Hlavní otázkou teoreticko-historické části je, zda a jak souvisí spotřeba potravin se sociální diferenciací. Trend sbližování rozdílů ve spotřebě a míra stratifikace spotřeby sociálních tříd jsou zde sledovány v časových řadách v rámci dvou epoch - období komunismu a období po roce 1989. Pro obě období je provedena sekundární analýza historických dat o spotřebě konkrétních druhů potravin, která má za cíl odhalit rozdíly či podobné trendy mezi sociálními třídami. Zatímco v období komunismu směřují jednotlivé společenské vrstvy ke sbližování spotřeby, s výjimkou družstevních rolníků, jejichž spotřeba je ovlivněna samozásobitelstvím, po roce 1990 se v třídně stratifikované společnosti objevuje trend...
|
|
|
Change and continuity in a Japanese rite of passage: the case of Shichigosan
Torsello Pappova, Melinda ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Švarcová, Zdeňka (oponent) ; Hendry, Rosemary Joy (oponent)
A B S T R A K T Kľúčové slová: rituál, prechodový rituál, spoločenská zmena, konzumná spoločnosť, média Táto práca sa zaoberá s rituálom, ktorý sa oslavuje dnes v Japonsku v tretom, piatom a siedmom roku života dieťaťa. Jedna sa o trojicu rituálov, ktorá sa bežne označuje spoločným názvom Šičigosan (v prekladu Sedem-Päť-Tri). V klasickom zmysle slova sa jedná o prechodový rituál. Dnes Šičigosan patrí medzi najpopulárnejšie oslavy japonskej rodiny. Práca umiestňuje historický vývoj rituálu do všeobecného spoločenského a kultúrneho diania v Japonsku v časovom rámci od osemnásteho storočia až po súčasnosť. Počas tohto vývoja rituál sa preukázal ako schopný adaptovať sa na meniace spoločensko-ekonomické podmienky. Zmeny, ktorými rituál prechádzal, sa týkajú hlavnejaponskej rodiny, spoločenskej pozícii žien, životného štýlu vo veľkomestách, vzniku spotrebiteľskej spoločnosti, posilnenia vplyvu médií a sveta marketingu. Jednotlivé kapitoly sa zameriavajú na rôzne faktory, ktoré ovplyvňovali a ovplyvňujú vývoj rituálnej formy a významovosti počas jednotlivých historických období. Analýza rituálu môže prispieť k lepšiemu pochopeniu dynamiky sociálnych premien v modernej spoločnosti, ako aj procesu, v ktorom sa utvára význam rituálu v interakcii medzi rôznymi aktérmi, ako sú rodina, obchodná sféra, média a...
|
|
|
Konstrukce identity v emocionální kultuře
Prýmková, Karolína ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Konstrukce identity v emocionální kultuře se zabývá možnými změnami v konstrukci identity člověka po přelomu tisíciletí. Práce vychází z formulace společnosti předkládané Evou Illouz, která postuluje, že dnešní společnost je charakteristická bezprecedentní mírou emocionality člověka, stejně jako bezprecedentní mírou penetrace všech oblastí společnosti emocemi. Cílem práce je v kontextu tohoto přístupu obhájit výchozí tezi, že doba, kterou význační sociální teoretici popisovali jako tzv. konzumní kulturu a kde byla stěžejní pro formování identity člověka spotřeba materiálních statků, již pomalu končí a pozvolna ji střídá éra založená zejména na cirkulaci emocí. Samozřejmě nejde o totální výměnu jednoho zdroje pro konstrukci smyslu naší identity za druhý. Práce však chce poukázat na to, že v posledních letech ztrácí spotřeba materiálních statků v procesu utváření identity svou původní důležitost, a to zejména v důsledku obecného zvyšování životní úrovně a hlavně rozmělňování životních stylů. Naopak, vzhledem k bezprecedentně vysokému stupni prosycení naší současné kultury emocemi je dle mého soudu logické, že novou entitou, jejímž prostřednictvím lidé chápou sami sebe a také ostatní, se stanou právě ony.
|
host ::
RSS.