|
|
Anti-inflammatory effects of ursodeoxycholyl lysophosphatidylethanolamide on THP-1 human macrophages via Toll-like receptor 4
Horvátová, Alžbeta ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Alžbeta Horvátová Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek PhD. Název diplomové práce: Protizánětlivý účinek UDCA-LPE na lidské makrofágové buněčné linii THP-1 prostřednictvím Toll-like receptoru 4 Nealkoholická steatohepatitida (NASH) se stala jedním z nejčastějších onemocnění jater v rozvinutých zemích. Během NAFLD je hladina ochranného fosfatidylcholinu (PC, z angl. phosphatisylcholine) snížena. Fosfolipidový konjugát žlučové kyseliny ursodeoxycholyl lysofosfatidylethanolamin (UDCA-LPE) byl navržen, aby specificky zabezpečil dodávku PC do hepatocytů. Nicméně, předchozí studie prokázaly, že UDCA-LPE má svůj vlastní hepatoprotektivní účinek a vykazuje anti-apoptické, protizánětlivé, anti-fibrotické vlastnosti a rovněž zlepšuje steatózu a hyperlipidemii na různých modelech in vivo. Tyto účinky mohou být zprostředkovány sekundárně prostřednictvím modulace imunitního systému. Z tohoto důvodu, s cílem zjistit jestli má UDCA-LPE přímý vliv na buňky imunitního systému in vitro, jsem změřila pomocí ELISA uvolňování prozánětlivých cytokinů TNFα, IL-6 a IL-1β v LPS- indukovaných THP-1-derivovaných lidských makrofázích. Kromě toho účinek UDCA-LPE na MAPK signální dráhy a nukleární translokaci NFκB byl...
|
|
|
Mechanismus protinádorového účinku seskviterpenických laktonů.
Filandr, František ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Jedním ze způsobů, jak zamezit nádorovému bujení je způsobit diferenciaci, apoptosu, nebo nekrózu nádorových buněk. Bylo zjištěno, že skupina chemických látek, které indukují apoptosu a inhibují proliferaci u leukemických buněk, jsou laktony seskviterpenů, mezi které patří látka cnicin, nacházející se v rostlině Cnicus benedictus, užívaná (užívá se) mimo jiné jako hořký tonik v alkoholických nápojích. Mechanismus, jakým se tak děje není zatím znám, ale nedávno popsaná Hippo signalizační dráha se zdá být jedním z cílů těchto látek. Centrální kinasa této dráhy je protein MST1/2 a v této práci je popsána jeho aktivace cnicinem za odštěpení aktivní N-terminální domény. Dále je sledován vliv cnicinu na onkoprotein C-MYC, jeden z hlavních deregulovaných pro-proliferačních proteinů u leukemických buněk, jehož množství v buňce se vlivem cnicinu snižuje. Navíc pomocí kvantitativní PCR bylo zjištěno, že vlivem cnicinu dochází k významnému snížení exprese anti-apoptotických proteinů BCL2, MCL1 a onkogenu cMYC.
|
|
|
Metabolismus adenosinu a jeho úloha v buněčné fyziologii
Neumannová, Kateřina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Hansíková, Jana (oponent)
Adenosin není jen hlavní složkou důležitých molekul jako ATP, RNA nebo cAMP, ale má také vlastní signální funkci. Proto je jeho extracelulární hladina přísně udržována rovnováhou v tvorbě, odbourávání a transportu. Uvnitř i vně buňky vzniká adenosin hlavně cestou degradace ATP a odbouráván je dvěma enzymy, adenosinkinázou a adenosindeaminázou. Přenos adenosinu přes buněčnou membránu zajišťují nukleosidové transportéry, které se podle mechanismu přenosu dělí na ekvilibrační a koncentrační. Všechny tři popsané procesy se podílí na udržování hladiny adenosinu za normálních podmínek a jejím nárůstu za patologických situací. Extracelulární adenosin se jako signální molekula váže na adenosinové receptory (subtyp A1, A2A, A2B, A3), které prostřednictvím G-proteinů ovlivňují mnoho buněčných signálních drah. Přes tyto dráhy pak adenosin reguluje energetickou homeostázu, projevuje se v regulaci funkce různých orgánů a také v modulaci nervového a imunitního systému, čímž se může účastnit řady patologických procesů. Farmakologické ovlivnění konkrétních adenosinových receptorů nebo enzymů jeho metabolismu může sloužit jako účinná terapie. Některé léky založené na tomto systému už se používají, jiné jsou testovány a řada dalších bude jistě vyvinuta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úloha oxidačního stresu v kardioprotekci vyvolané tělesným cvičením.
Kyclerová, Eva ; Nováková, Olga (vedoucí práce) ; Kašparová, Dita (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění jsou hlavní příčinou úmrtí ve vyspělých zemích. Je známo, že srdeční sval může jako odpověď na stres aktivovat endogenní protektivní dráhy, a tak zvýšit odolnost před ischemicko/reperfúzním (I/R) poškozením. Protektivní dráhy zahrnují celou řadu signálních molekul a důležitou úlohu zde hrají reaktivní formy kyslíku (ROS). ROS se uplatňují v kardioprotekci vyvolané po různých stimulech, jako je chronická hypoxie, preconditioning a také tělesné cvičení. Bylo prokázáno, že pravidelné tělesné cvičení vede k pozitivní adaptaci, která přirozeným způsobem chrání srdce před poškozením. Pro správné fungování srdce je důležitá vyvážená tvorba ROS a jejich odstraňování prostřednictvím antioxidačního ochranného systému. Za patologických stavů, jako je I/R, dochází k nadprodukci ROS, tedy k oxidačnímu stresu, který se na poškození srdce podílí. ROS však nemusí přispívat jen k poškození, v mírných koncentracích, vznikajících například během tělesného cvičení, jsou důležitými signálními molekulami podílejícími se na stimulaci řady dějů vedoucích ke kardioprotekci. Mírně zvýšený oxidační stres chrání srdce tak, že zvyšuje kapacitu antioxidační ochrany, stimuluje angiogenezi, aktivuje biogenezi mitochondrií a fyziologickou hypertrofii. Prozkoumání přesné role ROS v ochraně srdce vyvolané tělesným...
|
|
|
The role of Src-family kinases in the immunological synapse of antigen presenting cells.
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Antigenní prezentace, během které jsou antigenní peptidy vázané na MHC glykoproteiny rozeznávány antigenně-specifickými receptory T buněk, je nezbytná pro spuštění adaptivní imunitní odpovědi. Během tohoto procesu vzniká v místě kontaktu T lymfocytu a antigen prezentující buňky (APC) molekulární struktura zvaná imunologická synapse. V ní dochází k aktivaci receptorů obou zúčastněných buněk a následnému spuštění řady signálních kaskád. Ve srovnání s T buňkou je však signalizace probíhající v APC mnohem méně prostudována. V této práci se snažíme objasnit roli kináz z rodiny Src v signálních drahách APC. K tomuto účelu jsme připravili konstrukty, které přivádějí na plasmatickou membránu APC kinázu Csk, která zde inhibuje kinázy rodiny Src. Ukazujeme zde, že exprese těchto konstruktů v B buněčné linii K46 inhibuje aktivaci kináz rodiny Src, mobilizaci vápníku a aktivaci těchto buněk. Dále jsme zjistili, že exprese těchto konstruktů v hematopoetických progenitorech blokuje jejich diferenciaci na buňky dendritické. To pak vede ke snížení účinnosti antigenní prezentace takto získanými buňkami.
|
|
|
Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytu*.
Štěpánek, Ondřej ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Jádro dizertační práce "Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytů" tvoří tři publikace v zahraničních impaktovaných časopisech, které se zabývají leukocytární signalizací jak na úrovni jednotlivých signálních drah tak v kontextu mnohobuněčného organizmu. Největší pozornost je věnována signalizaci přes T buněčný receptor, která hraje ústřední roli ve vývoji a funkci T buněk a je tedy zásadní signální drahou pro správnou funkci specifické složky imunitního systému. Transmembránová proteinová tyrozin fosfatáza CD148 byla považována za negativní regulátor T receptorové signalizace prostřednictvím defosforylace proteinů LAT a PLCγ1. Součástí této práce je studie ukazující, že CD148 je schopna ovlivňovat signalizaci i na úrovni Lck, a to jak pozitivně tak negativně. O tom, který směr regulace T receptorové signalizace převáží, pravděpodobně rozhoduje biochemická situace v buňce např. aktivita jiné fosfatázy CD45. Druhý projekt, který je součástí dizertační práce, se týká charakterizace transmembránového adaptorového proteinu PRR7. Tento adaptor inhibuje signalizaci T buněčného receptoru tím, že negativně reguluje množství Lck v buňce a T buněčného receptoru na buněčném povrchu. Studium signalizace z hlediska mnohobuněčného organizmu je reprezentováno expresní analýzou CD148 v...
|
|
|
Nekonveční bakteriální signální dráhy
Krupička, Jiří ; Branny, Pavel (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Dvoukomponentové systémy byly tradičně považovány za hlavní fosforylační systémy bakterií zapojené v buněčné signalizaci. V poslední době se však pozornost stále více soustředí na bakteriální Ser/Thr proteinkinázy eukaryotického typu (eSTKs). Tyto proteinkinázy jsou strukturně podobné svým eukaryotickým protějškům. Některé eSTKs obsahují přídavné domény jako jsou extracelulární PASTA domény, které byly objeveny u různých grampozitivních bakterií. Bylo prokázáno, že tyto domény mohou sloužit jako senzory pro volné peptidoglykanové fragmenty. Naprostá většina vnějších signálních molekul však stále zůstává neznámá. eSTKs fosforylují široké spektrum substrátů, mezi které patří proteiny účastnící se různých buněčných procesů jako je virulence, biosyntéza buněčné stěny, buněčné dělení nebo centrální a sekundární metabolismus. Bylo také popsáno propojení mezi eSTKs a dvoukomponentovými systémy. Tato práce pojednává o současných poznatcích, které se týkají zejména eSTKs a jejich důležitých substrátů, jež byly identifikovány a charakterizovány u různých druhů bakterií.
|
|
|
Buněčné signální dráhy zapojené v synchronizaci savčích biologických hodin
Červená, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svobodová, Irena (oponent)
Biologické hodiny savců jsou založeny na endogenních rytmických oscilacích takzvaných hodinových genů, které ovlivňují načasování vnějších projevů, například rytmické střídání spánku a aktivity. Tento vnitřní mechanismus, jehož vrozená perioda se mírně odchyluje od solárního času, je možno seřizovat různými vnějšími synchronizátory na periodu přesně 24 hodin. Tato práce se zabývá vlivem nejvýraznějšího synchronizátoru, jímž je sluneční světlo, na molekulární podstatu změny dynamiky mechanismu vnitřních oscilací v hlavním savčím cirkadiánním pacemakeru, suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Existuje nespočet prací, které prokázaly vliv různých buněčných signálních drah na změny cirkadiánních rytmů. Nejčastějšími metodami posuzování fázových změn oscilací je však měření změn ve výstupních rytmech, které ne vždy musí odrážet i změny v mechanismu molekulárním. Cílem je tedy zhodnotit, které komponenty signálních drah prokazatelně ovlivňují dynamiku rytmické exprese hodinových genů.
|
|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
|
| |
host ::
RSS.