|
|
Biosferické rezervace Latinské Ameriky - ekoturismus a udržitelný rozvoj
Sušňová, Jana ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Turismus patří mezi progresivně se vyvíjející oblasti a vlivem globalizace se stal atraktivní, snadno dostupnou záležitostí pro široké skupiny lidí napříč kontinenty. Ekonomické aspekty tohoto perspektivního odvětví podporovaly obecně nekritické vnímání fenoménu turismu. V posledních letech se ovšem negativní dopady masově provozované turistiky staly předmětem diskuze a objevují se snahy nalézt alternativní formy, které by respektovaly životní prostředí a přispívaly k rozvoji navštěvovaných regionů. Cílem diplomové práce je studium ekoturismu a modelu biosférických rezervací. Oba koncepty přispívají k dosažení trvale udržitelného rozvoje v Latinské Americe. Právě biosférické rezervace, založené na snaze o harmonické soužití člověka s přírodou jsou optimálním prostředím pro aplikaci principů trvalé udržitelnosti. Ekoturismus v latinskoamerické praxi je analyzován na základě případových studií z Kostariky a Galapág. Fungování, řízení a přínos biosférických rezervací pro region demonstrují příklady Guatemaly a Kostariky. Klíčová slova: biosférická rezervace; ekoturismus; Latinská Amerika; trvale udržitelný rozvoj
|
|
|
Občanská společnost Jizerských hor a biosférická rezervace. Potenciál nestátních neziskových organizací v Jizerských horách pro biosférickou rezervaci.
Chudobová, Andrea ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Kutáček, Stanislav (oponent)
Práce vychází z návrhu na rozšíření přeshraniční biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o území Jizerských hor. Biosférické rezervace vznikají v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra. Podle Madridského akčního plánu je pro správné fungování biosférické rezervace nezbytné zapojení všech stakeholderů, mezi něž patří také nestátní neziskové organizace. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se zástupci neziskových organizací v Jizerských horách jsem proto zjišťovala jejich názor na rozšíření biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o toto území a jejich ochotu zapojit se do spolupráce v rámci biosférické rezervace. Zkoumala jsem jejich potenciál z hlediska udržitelného rozvoje, jenž zároveň představuje eventuální přínos pro biosférickou rezervaci. Výzkum ukázal, že neziskové organizace přijímají myšlenku rozšíření biosférické rezervace Krkonoše/Karkonosze o území Jizerských hor. Zároveň byl prokázán jejich potenciál pro podporu správného fungování biosférické rezervaci na tomto území. Klíčová slova Program UNESCO Člověk a biosféra, biosférická rezervace, udržitelný rozvoj, nestátní neziskové organizace, Jizerské hory
|
|
|
Biosferické rezervace Latinské Ameriky - ekoturismus a udržitelný rozvoj
Sušňová, Jana ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Turismus patří mezi progresivně se vyvíjející oblasti a vlivem globalizace se stal atraktivní, snadno dostupnou záležitostí pro široké skupiny lidí napříč kontinenty. Ekonomické aspekty tohoto perspektivního odvětví podporovaly obecně nekritické vnímání fenoménu turismu. V posledních letech se ovšem negativní dopady masově provozované turistiky staly předmětem diskuze a objevují se snahy nalézt alternativní formy, které by respektovaly životní prostředí a přispívaly k rozvoji navštěvovaných regionů. Cílem diplomové práce je studium ekoturismu a modelu biosférických rezervací. Oba koncepty přispívají k dosažení trvale udržitelného rozvoje v Latinské Americe. Právě biosférické rezervace, založené na snaze o harmonické soužití člověka s přírodou jsou optimálním prostředím pro aplikaci principů trvalé udržitelnosti. Ekoturismus v latinskoamerické praxi je analyzován na základě případových studií z Kostariky a Galapág. Fungování, řízení a přínos biosférických rezervací pro region demonstrují příklady Guatemaly a Kostariky. Klíčová slova: biosférická rezervace; ekoturismus; Latinská Amerika; trvale udržitelný rozvoj
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Monitoring lesní a travinné vegetace v CHKO a BR Křivoklátsko
Botanický ústav AV ČR, Průhonice ; Petřík, Petr ; Černý, Tomáš ; Moravec, Jaroslav ; Kolbek, Jiří
Předmětem biomonitoringu v Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervaci Křivoklátsko byla v roce 2001 dřevinná i bylinná složka lesních společenstev (subxerofilní doubravy asociace Potentillo albae-Quercetum, dubohabřiny asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum a květnaté bučiny asociace Tilio cordatae-Fagetum). Dále bylinná složka lučního společenstva s kriticky ohroženým taxonem Gentianella baltica a dalšími vzácnými taxony ČR jako Orchis morio, Orchis ustulata, Phyteuma orbiculare a Primula veris. Ve třech klimaxových lesních společenstvech bylo s ohledem na přezvěření oblasti a eutrofizaci území zjišťováno kvalitativní a kvantitativní složení bylinného, keřového i stromového patra na oplocených a kontrolních plochách. Na travnatých svazích potoka Klíčavy bylo provedeno fytocenologické snímkování lučních porostů se zvláštním zřetelem na četnost populací vzácných a ohrožených taxonů. Na téže lokalitě byl sledován průběh řízené sukcese na místě bývalého pole.
|
|
| |
|
|
Participativní management chráněných území - klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socioekonomickým rozvojem místních komunit
IDS, Praha ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice ; Matějka, Karel ; Boháč, Jaroslav ; Těšitel, Jan
Cílem projektu je především vytvoření optimálního modelu koexistence ochrany biodiversity a přiměřeného socio-ekonomického rozvoje v chráněných územích a návrh metodiky integrovaného managementu chráněných území a odhad podmínek nutných pro jeho realizaci v praxi. Jako konkrétní modelová území pro srovnávací empirický výzkum byly vybrány Biosférické rezervace Šumava, Třeboňsko a Křivoklátsko. Řešení je rozděleno do biologického modulu a socio-ekonomického modulu. Stručné shrnutí výsledků, kterých bylo dosaženo v obou modulech. Popis dalších prací: Hodnocení socio-ekonomických podmínek založené na analýze dat z databází ČSÚ, Sociologický dotazníkový průzkum, Semistandardizované rozhovory s klíčovými osobnostmi, Komunikační strategie - východiska.
|
|
|
Stanovení aktuální návštěvnosti biosférické rezervace Krkonoše a její celoroční dynamiky
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha
Cílem je zdokumentování a analýza návštěvnosti biosférické rezervace Krkonoše v letech 2000 až 2002. Mezi určující parametry zpracované tematiky patří územní diferenciace návštěvnosti, časové cykly v počtech a chování návštěvníků a samotná struktura návštěvníků. Hlavní parametry analytické části, výběrové anketární šetření, dopravní průzkum (šetření parkovišť a monitoring přijíždějících návštěvníků), porovnání vybraných údajů za roky 2000 a 2001.
|
|
|
Analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty jako podklad pro stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území
Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice ; Česká botanická společnost ; Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Český svaz ochránců přírody - ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Pechanec, Vilém ; Uřičář, Jan ; Resl, Květoslav ; Jurajda, Pavel ; Jagoš, Bohumil ; Horal, David ; Bezděčka, Pavel ; Adámek, Zdeněk ; Řepka, Radomír ; Otýpková, Zdenka ; Lustyk, Pavel ; Jongepierová, Ivana ; Jongepier, Jan Willem ; Hrouda, Lubomír ; Hájek, Michal ; Grulich, V. ; Fajmon, Karel ; Dančák, Martin
Cílem projektu je zpracovat návrh nové zonace CHKO Bílé Karpaty včetně optimální péče o nejcennější území na základě síťového mapování cévnatých rostlin a vybraných zoologických taxonů. Výsledkem projektu bude i databáze nálezů s grafickými výstupy, mapa kvality vodotečí a vědecké publikace. Zpráva popisuje práce vykonané v roce 2003: Charakteristika CHKO a BR Bílé Karpaty, síťové mapování cévnatých rostlin, ornitologický průzkum, ichtyologický a hydrobiologický průzkum, lepidopterologický průzkum, carabidologický průzkum.
|
|
|
Analýza biodiverzity v CHKO Bílé Karpaty jako podklad pro stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území
Správa CHKO Bílé Karpaty, Luhačovice ; Česká botanická společnost ; Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Český svaz ochránců přírody - ZO 58/06 Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou ; Pechanec, Vilém ; Uřičář, Jan ; Resl, Květoslav ; Jurajda, Pavel ; Jagoš, Bohumil ; Horal, David ; Adámek, Zdeněk ; Otýpková, Zdenka ; Jongepierová, Ivana ; Jongepier, Jan Willem
Cílem projektu je stanovení nové zonace a vhodného managementu cenných území CHKO Bílé Karpaty. Zpráva obsahuje popis provedených prací a výsledků dosažených v roce 2004 v těchto dílčích částech: Síťové mapování cévnatých rostlin, ornitologický výzkum, ichtyologický a hydrobiologický průzkum, lepidopterologický průzkum, carabidologický průzkum a geografický informační systém.
|
|
|
Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního‚ sportovního a turistického ruchu na ekosystémy jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoše: Obecné zásady metodiky. Monitoring zátěží. Závěrečné vyhodnocení
KOLPRON CZ, s.r.o., Praha ; Král, Jan (Ing.) ; Král, Jan (RNDr.) ; Vítek, Ondřej ; Vajdlová, Lucie ; Vanžurová, Petra ; Čalfová, Jiřina ; Habr, Ondřej ; Suchý, Jan
Jedním z hlavních prvků, které vstupují do interakce s životním prostředím v Krkonoších, je cestovní ruch. Pro celou řadu aktivit je potřebné znát z kvantitativního i kvalitativního pohledu navštěvovanost konkrétních míst a tras a také vědět, jakým způsobem působí na životní prostředí. Problematika zátěže Krkonoš v důsledku turistické exploatace je námětem řešeného projektu. Hlavním závěrečným výstupem je model zatížení jednotlivých částí jádrové zóny biosférické rezervace Krkonoš cestovním ruchem. V průběhu prací byla vymezena – pomocí klasifikace kvantitativních a kvalitativních ukazatelů – hlavní zájmová území, kam se soustředilo provádění monitoringu vybraných složek ekosystému. Ten vedl k definování nežádoucích dopadů turistické zátěže na přírodní prostředí biosférické rezervace Krkonoše a umožnil vytvořit základní kategorizaci poškození jejích jednotlivých částí. V roce 2004 byly předloženy první dílčí výsledky jednotlivých monitoringů (tj. monitoringu zátěží, botanického monitoringu, hydrologického, hydrogeologického a pedologického monitoringu), konečná analýza získaných datech proběhla v roce 2005.
|
host ::
RSS.