|
|
Beletrizace dějin ve výuce dějepisu
Knitlová, Hana ; Parkan, František (vedoucí práce) ; Mikeska, Tomáš (oponent)
98 Resumé Tato diplomová práce se zabývá tématem beletrizace dějin ve výuce dějepisu, které velmi úzce souvisí s osobou Eduarda Štorcha. Eduard Štorch byl amatérský archeolog, uznávaný spisovatel a nedoceněný pedagog. Na základě různých archeologických nálezů vytvářel dobrodružné příběhy na rozhraní prózy a populárně-naučné publikace, pojednávající o nejstarších dobách naší historie. Tyto knihy dodnes patří k nejlepším svého druhu a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Jako pedagog se Štorch snažil udělat co nejvíce ve prospěch dětí. Na Libeňském ostrově vybudoval téměř sám a na vlastní náklady Dětskou farmu. Jednalo se o školu v přírodě, ve volných chvílích však mohly na pozemek přicházet i ostatní děti z Prahy. Eduard Štorch se snažil prosadit různé změny ve výuce jednotlivých předmětů, nejvíce se to týkalo výuky dějepisu. Za tímto účelem sepsal několik publikací - např. Reforma školního dějepisu (1905), Nový dějepis (1909) a Školní dějepis v theorii i praxi (1946). Velkým přínosem byla v tomto směru také jeho třídílná Pracovní učebnice dějepisu. Kromě toho Štorch velmi usiloval o zařazení výkladu o pravěku do dějepisné výuky. Součástí diplomové práce je rovněž výukový program Štorchův pravěk českých zemí. Na základě četby Štorchových děl a informací z výuky a z odborných textů si žáci mají vytvořit...
|
|
|
Stavební program krále Heroda Velikého
Pažout, Adam ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Práce si klade za cíl pojednat o stavební programu judského krále Héróda Velikého jako celku. V první části se věnuje historickému, kulturnímu a společenskému pozadí jeho života a vlády, především vnitřním stavem judské společnosti rozdělené podle sektářských hranic a jeho vztahu k Římu na mezinárodní politické scéně. Dále je věnován prostor popisu jednotlivých projektů na základě dostupných archeologických a historických dat. Výsledná zjištění o charakteru staveb z hlediska architektonického, funkčního, symbolického a jejich vztahu k domácím i řeckým a římských architektonickým tradicím jsou následně uvedena do dobového kontextu a interpretována. Závěrečné kapitoly prezentují Héróda, snažícího se naplnit ideál helénistického a židovského vládce kvůli prosazení své legitimity na trůnu, vyhovění požadavkům svých římských patronů, zajištění bezpečnosti a prosperity země, stejně jako kvůli sebeprezentaci a zachování vlastní osoby. Klíčová slova Héródés, archeologie, architektura, urabnismus
|
|
|
Archeologie a veřejnost - vztah vědního oboru a laické veřejnosti
Mikešová, Veronika ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Tichý, Radomír (oponent)
Práce se zabývá vztahem archeologie a laické veřejnosti na území České republiky. Jejím cílem je analýza a zhodnocení současného stavu prezentace archeologie české veřejnosti a navržení možných řešení zjištěné situace do budoucna. Kromě teoretických částí obsahuje práce i části praktické, ve kterých je na základě realizovaných průzkumů veřejného mínění představen pohled na tuto problematiku jak ze strany laické veřejnosti, tak i ze strany odborníků. Některé kapitoly obsahují také zahraniční analogie, které mají sloužit k hlubšímu porozumění a nastínění širokých možností komunikace archeologie s veřejností. Klíčová slova archeologie, věda, laická veřejnost, Česká republika, popularizace, prezentace
|
|
|
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
|
|
|
Oriental Cults in Noricum during the Principate Era
Sarkisjan, Juraj ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce jsou orientální, syrsko-anatolské kulty, které zasáhli a také ovlivnili domácí obyvatelstvo a další náboženství v provincii Norikum. Také se zmiňuje o jejich původu a o způsobu jak se dostali do římské říše. Časové zařazení je do období principátu, kvůli jejímu primárnímu cíli : přiblížit spíše příchod kultů do provincie a taky problematiku rozšiřování, než jejích úpadek. Tato práce je taky doplněná katalogem, který obsahuje informace o všech předmětech zmíněných v odborné literatuře, které se týkají syrsko-anatolských kultů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výroční zpráva 2015 - Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Zámečník, Jaroslav ; Křičenská, Šárka ; Machková Prajzová, Naděžda ; Novák, Miroslav ; Mocek, Bohuslav ; Brádle, Vojtěch ; Beneš, Miroslav ; Šinták, Jiří ; Novotná, Miroslava ; Bičanová, Lenka
Výroční zpráva Muzea východních Čech v Hradci Králové za rok 2015.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.