|
|
Vývoj pozdně římských a ranně byzantských fortifikačních prvků v severozápadním Jordánsku (2. až 5. st n. l.)
Krnáč, Martin ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Pažout, Adam (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat a zmapovat vývoj pozdně římských a římsko- byzantských fortifikačních prvků v severozápadním Jordánsku od 2. do 5. st. n. l. Současně s tím jsou sledovány proměny městského opevnění na území Dekapole a vývoj systému cest ve vymezeném prostoru a období. První část je věnována topografii a přírodním podmínkám v regionu, obyvatelstvu a historii vymezené oblasti a to počínaje první historickou zmínkou o Nabatejcích vázající se k roku 312 př. n. l. až do nástupu Abbásovců roku 750 n. l., který je spojen s celkovým vyklizením popisovaného území. Následně jsou zde zmíněny ještě některé další aspekty, jež se vážou k tomuto tématu. Druhý oddíl se věnuje systému cest a jejich celkovému rozvoji v oblasti Dekapole a v prostoru arabského limitu. Třetí kapitola je věnována fortifikačním prvkům. Tato část se zaměřuje na popis vojenských a civilních staveb, nápisů a keramiky v předem určených lokalitách. Čtvrtá část se zabývá vývojem městského opevnění v rámci měst Dekapole. Na základě zjištěných poznatků je v následující části provedena syntéza fortifikačních prvků a městského opevnění. K oběma bodům syntézy je přiřazen vývoj systému cest s přihlédnutím k jednotlivým oblastem. Tyto dva výstupy jsou v závěrečném shrnutí porovnány a v jejich rámci jsou charakterizovány konkrétní...
|
|
|
Vývoj obchodních stezek Maky v období helénistických říší a na počátku principátu
Kocna, Jan ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pažout, Adam (oponent)
Jan KOCNA, Vývoj obchodních stezek Maky v období helénistických říší a na počátku principátu, diplomová práce, FF UK, Praha 2019 Předkládaná diplomová práce si dává za cíl analyzovat systém fungování obchodních cest napříč antickou Makou v posledních třech stol. př. Kr. a v prvním stol. po Kr. Region, zahrnující oblasti dnešních Spojených arabských emirátů a severního Ománu, disponoval v cílovém období pestrou škálou (nejen) obchodních kontaktů a představoval klíčovou spojnici mezi Indií, Mezopotámií a vlastní Arábií. Práce v rámci jednotlivých kapitol postupně představí individuální činitele, podílející se na obrazu celkového soukolí, a na základě dostupných informací se pokusí určit roli, jakou makánská střediska hrála v širším systému dálkového obchodu. Pozornost bude taktéž věnována transformaci procesů s dálkovým obchodem obecně spojených, způsobených změnami politických situací v bezprostředním okolí, a reorientaci původně především karavanního obchodu na ten námořní. Mezi sledovanými fenomény budou změny v uspořádání centrálních odbytišť, či změny typů základních komodit a jejich proporčního zastoupení v daných nálezových kontextech.
|
|
|
Spatial analysis of early Roman fortifications in northern Negev
Pažout, Adam ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Eisenberg, Michael (oponent)
14 Abstrakt Tato práce se snaží zodpovědět otázky týkající se funkce raně římských fortifikací, které byly v minulých desetiletích zkoumány v regionu severního Negevu, tedy v údolí Nahal Beersheva mezi dnešními městy Arad a Beerševa. V minulosti byly navrhovány různé, často protichůdné, interpretace, a tudíž se autor pokouší podívat se na problematiku z jiného pohledu a využívat GIS nástroje pro prostorovou analýzu zkoumající vztah mezi fortifikacemi a sídlišti v kategoriích vzájemné viditelnosti (kvůli případnému použití signalizace a kontroly) a vztahu k silničnímu systému. Navíc, raně římská Judea byla nestabilní zemí s endemickým výskytem banditismu a je možné se proto domnívat, že armáda reagovala na tato nebezpečí. Výsledky analýz, viewshed - viditelnosti a least-cost path - rekonstrukce silničního systému, nám dovolují rozdělit region do dvou zón. V první zóně je většina pevností navzájem viditelných a navíc kontrolují i sídliště a cesty; zatímco ve druhé zóně spolu fortifikace nemohou komunikovat za použití signalizace, ale zároveň jsou umístěny na důležitých komunikacích, kde zajišťují vodu, ubytování a bezpečí pro cestovatele. To nás vede k závěru, že tyto pevnosti sloužili jako stanice detašovaných armádních jednotek s úkolem spravovat a strážit oblast (v obou zónách), popř. jako "road-station"...
|
|
|
Stavební program krále Heroda Velikého
Pažout, Adam ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Stančo, Ladislav (oponent)
Práce si klade za cíl pojednat o stavební programu judského krále Héróda Velikého jako celku. V první části se věnuje historickému, kulturnímu a společenskému pozadí jeho života a vlády, především vnitřním stavem judské společnosti rozdělené podle sektářských hranic a jeho vztahu k Římu na mezinárodní politické scéně. Dále je věnován prostor popisu jednotlivých projektů na základě dostupných archeologických a historických dat. Výsledná zjištění o charakteru staveb z hlediska architektonického, funkčního, symbolického a jejich vztahu k domácím i řeckým a římských architektonickým tradicím jsou následně uvedena do dobového kontextu a interpretována. Závěrečné kapitoly prezentují Héróda, snažícího se naplnit ideál helénistického a židovského vládce kvůli prosazení své legitimity na trůnu, vyhovění požadavkům svých římských patronů, zajištění bezpečnosti a prosperity země, stejně jako kvůli sebeprezentaci a zachování vlastní osoby. Klíčová slova Héródés, archeologie, architektura, urabnismus
|
host ::
RSS.