Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.
Interdisciplinární výzkum středověké sakrální architektury
Derner, Kryštof ; Havrlant, Jaroslav ; Křivánek, Roman ; Kuljavceva Hlavová, Jana ; Lissek, Petr ; Peksa, Vojtěch ; Skopec, Jaroslav ; Václavík, František R. ; Witan, Joanna ; Zeman, Václav
Metodika se dělí na tří základní oblasti poznávacího procesu sakrální architektury, které se liší dle povahy studovaných pramenů. I. Problematika poznání sakrální architektury na základě písemných, kartografických a obrazových pramenů. II. Sakrální architektura z hlediska hmotných pramenů archeologické povahy (artefaktů, ekofaktů a jejich nálezových situací). III. Sakrální architektura na základě hmotných pramenů stavební povahy, zkoumaných stavebněhistorickým průzkumem. Tyto oblasti doprovází podkapitoly věnované jiným metodám, dalším poznávacím a dokumentačním procesům. Nezbytnou součástí jsou i drobné exkurzní kapitoly, ve kterých jsou popsány konkrétní příklady z výzkumné praxe.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Vrcholně středověká hornická sídliště se zvláštním zřetelem k lokalitě Kremsiger (k.ú. Přísečnice).
Derner, Kryštof ; Hrubý, Petr (vedoucí práce) ; Schwabenicky, Wolfgang (oponent)
(česky) Jádrem práce je zpracování výzkumu hornického sídliště na Kremisgeru v Krušných horách. Podařilo se prokázat, že jeho zástavba byla organizovaná a snad byla založena na vyměřených parcelách. Archeologický odkryv se se štěstím zaměřil na dům, kde probíhala v malém měřítku metalurgie stříbra. V práci jsou hledány analogie a možnosti intepretace zjištěných technologií. Rozbor i srovnání s jinými sídlišti ukazuje, že maloobjemové hutnictví nebylo ničím vzácným. Jeho důvody jsou však nejasné. Přínosem výzkumu bylo rovněž získání jednoho z největších souborů vrcholně středověké keramiky z českých Krušných hor. Její analýza naznačuje, že sídliště nebylo vysloveně krátkodobé - trvalo přes dva keramické horizonty. Přes vyvinutý půdorys a některé mimořádné nálezy hmotné kultury (sklo) se nedomníváme, že by se mohlo jednat o zaniklé město. Příklady z jiných lokalit ukazují, že vývoj hornických sídlišť probíhal svou cestou a zpravidla byl spíš inhibován sousedním městem, než že by ho hornické sídliště přerostlo. To by mohl být i případ dvojice Kremsiger - a nedaleké Přísečnice.
Raně středověké pohřebiště v Mlékojedech a jeho regionální souvislosti
Derner, Kryštof ; Štefan, Ivo (vedoucí práce) ; Tomková, Kateřina (oponent)
Základem předložené práce je popis raně středověkého pohřebiště v Mlékojedech "Nad hřbitovem", odkrytého roku 2007. Na základě hrobové výbavy je datováno do intervalu od počátku 10. do poloviny 11. století. Vztah výbavy k antropologickým charakteristikám pohřbených ukazuje zejména nárůst poměru vybavených hrobů do časné dospělosti a poté pozvolný pokles. Úprava hrobové jámy byla závislá na dataci. Hrob s elitní ženskou ozdobou a hrob se zbraněmi jsou srovnávány s obdobnými v okolí litoměřického hradiště. Pravidelné rozmístění pohřebišť na levém břehu Labe již počátkem 10. století ukazuje na časné zasídlení této oblasti a umožňuje zjistit dosah litoměřické aglomerace. V současném opuštění obou známých pohřebišť na katastru Mlékojed spatřuji indicii pro přesun pohřbívání ke svatyni v centru dnešní obce. Klíčová slova Pohřebiště, raný středověk, Mlékojedy, Litoměřicko, 10. století, 11. století, hrozníčkovitá náušnice, zbraně, sociální topografie, dějiny osídlení, archeologie, fyzická antropologie.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.