|
|
Obezita a psychiatrická onemocnění
Pluhařová, Apolena ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Karbanová, Martina (oponent)
Úvod: Obezita úzce souvisí s psychiatrickými poruchami. Zkoumala jsem vzorek pacientů trpících obezitou, kteří byli na VLCD/LCD během redukčního pobytu v nemocnici. Cílem výzkumu bylo zjištění výskytu psychiatrických onemocnění mezi obézními pacienty a vývoj jejich hmotnosti. Metodika: Kvantitativní výzkum proběhl na oddělení D3 na III. interní klinice 1. LF UK a VFN v Praze. Data pro výzkum byla získána z lékařských zpráv pacientů na VLCD/LCD během redukčního pobytu v období 2018-2019. Výsledky jsem porovnala s českou populací a odbornou literaturou. Výsledky: Z analýzy dat vyplývá, že psychiatrickou diagnózou trpí 42,2 % žen a 26,2 % mužů ve zkoumaném vzorku. Nejčastěji se vyskytující psychiatrickou poruchou byla deprese a úzkost. Z výsledků srovnání vzorku pacientů na VLCD s českou populací vyplývá, že mezi pacienty na VLCD a jedinci s obezitou ve zbytku české populace je u žen podobné zastoupení depresivní poruchy. U mužů je menší výskyt deprese u pacientů na VLCD než ve zbytku populace. Menší výskyt depresivní poruchy u mužů může být dán tím, že jedinci se těžkými psychiatrickými stavy nejsou na redukční pobyty přijímáni. Pacienti s psychiatrickou diagnózou měli na začátku pobytu v průměru vyšší hmotnost než pacienti bez psychiatrické diagnózy. Přestože pacienti s psychiatrickou diagnózou...
|
|
|
Neurobiologie úzkosti (rešeršní práce)
Fišerová, Lucia ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Bakalárska práca sa zameriava na neurobiológiu úzkosti , ktorá je podložená literárnou rešeršou. V práci sú popísané jednotlivé úzkostné poruchy, spolu s vybranými rizikovými faktormi podstatnými pre rozvoj tohto ochorenia. Zaoberá sa taktiež biologickými hypotézami zahrňujúcimi zmeny neurotransmiterových systémov a vplyvom stresu. Ďalej sa práca zaoberá podmieňovaním strachu, vyhynutím strachovej reakcie a nadmernej generalizácií, ktoré sú formami učenia pri strachu. Amygdala predstavuje významné centrum úzkosti, preto je súčasťou práce popis jej funkcie spolu s amygdalárnymi okruhmi a rôznymi funkciami iných častí mozgu. Okrem toho sa práca zaoberá hypothalamo-hypofýzo-adrenokortikálnou osou a vplyvom jednotlivých hormónov pri pôsobení úzkosti. V závere je uvedenená úloha neuropeptidu oxytocínu a súčasné štúdie o možnosti terapie týmto neuropeptidom. Kľúčové slová: amygdala, úzkostné poruchy, kortikoliberín, strach, dráhy úzkosti a strachu, hypothalamo-hypofýzo-adrenokortikálna os, oxytocín, stres
|
|
|
Obsedantně - kompulzivní porucha v praxi sociální práce
Hudcová, Josefina ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou obsedantně-kompulzivní poruchy v souvislosti s praxí sociální práce. Upozorňuje na četné problémy úzkostných poruch ve společnosti, rizikové faktory pro rozvoj úzkostných poruch a rizika v sociální oblasti. Dále podrobně analyzuje obsese, kompulze, projevy a diagnostiku OCD a v neposlední řadě i praxi sociální práce a obsedantně-kompulzivní poruchy. Sociální práce s lidmi trpícími obsedantně-kompulzivní poruchou může být celkově náročnější, vyžaduje zvýšenou trpělivost, znalosti sociálních pracovníků/ pracovnic a schopnost používat při práci některé důležité metody. Stejně podstatné je vhodně delegovat klienty či klientky na další odbornou pomoc. Osoby s obsedantně-kompulzivní poruchou si zasluhují podporu ze strany odborníků a přijetí ze strany široké veřejnosti i z toho důvodu je podstatné, aby povědomí o problematice obsedantně-kompulzivní poruchy bylo co největší a aby toto téma nebylo zlehčováno.
|
|
|
Problematické oblasti života studentů vysokých škol trpících sociální fobií
Šimonová, Lucie ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá problematickými oblastmi života studentů vysokých škol trpících sociální fobií. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část vysvětluje pojem sociální fobie a popisuje její příznaky a možné příčiny. Také zmiňuje povahové vlastnosti či emoce, od kterých je třeba sociální fobii odlišit. Dále se zabývá obdobím rané dospělosti a popisem vysokoškolského prostředí se zaměřením na potencionální faktory v obou oblastech, které mohou jedincům se sociální fobií přinášet problémy či způsobovat stres. Vzhledem k povaze práce byl zvolen kvalitativní výzkum a pro metodu sběru dat byl vybrán hloubkový polo-strukturovaný rozhovor, kterého se účastnilo pět respondentů. Analýza dat ukázala, že sociální fobie vážně postihuje celou řadu oblastí života během studia na vysoké škole. Na základě výpovědí respondentů bylo zjištěno, že nejvíce bývá komplikována oblast vztahů, a to především partnerských. Dále sociální fobie výrazně komplikuje oblast vzdělání a oblast práce, kdy nebývá výjimkou, že jedinci mají vzdělání či pracovní pozici neúměrnou jejich potenciálu. Jedním z největších problémů se stává komunikace s ostatními, a také skutečnost, že zdraví jedinci si jen obtížně dokáží představit, čím tito lidé prochází. V závěru práce jsou také navrhnuty možné formy...
|
|
| |
|
|
Úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu
Záplatová, Klára ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na úzkostné poruchy z biologického a psychologického pohledu. Cílem práce je postihnout úzkostné projevy v celé jejich šíři. Pozornost je věnována jak prožívání jedince, tak tělesným projevům při úzkosti. Téma se nevyhýbá ani procesům probíhajícím uvnitř těla úzkostného jedince, kterých si není vědom. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol, první je literárně - přehledová část, druhou pak návrh výzkumu. Ten se věnuje sociální fobii a jejím projevům na fyziologické úrovni. Zřetel je brán na aktivaci specifických mozkových oblasti, hladinu vyplaveného kortizolu, stejně tak na prožívání během vyšetření. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
|
|
| |
|
|
Problematika sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou
Najbrtová, Kristina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část diplomové práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní implicitní...
|
|
|
Pozorování v psychologické diagnostice úzkostných poruch (přístupy, možnosti, meze a využití)
Hourová, Barbora ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pozorováním jako základní metodou psychologie a jeho využitím v psychodiagnostice, konkrétně u diagnostiky úzkostných poruch. Je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je vymezeno pozorování jako základní metoda psychologie, jeho využití a jeho úloha v psychodiagnostice, dále je rozebráno využití pozorování v diagnostice úzkostných poruch. V této části jsou rozebrány druhy úzkostných poruch, symptomy úzkostných poruch, které lze pozorovat extrospekcí a introspekcí, jejich členění a také faktory podílející se na vzniku úzkostných poruch. V praktické části bakalářské práce je navrženo pozorování zaměřené na symptomy úzkostných poruch, prostřednictvím kterého by bylo možné určit druh a stupeň úzkostné poruchy. Návrh pozorování pracuje jak s introspekcí, tak extrospekcí, které byly rozebrány v teoretické části bakalářské práce.
|
host ::
RSS.