|
|
Obraz vybraných somatismů v českém jazyce
Škanderová, Adéla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce pojednává o jazykovém obraze světa vybraných somatismů v českém jazyce, konkrétně o komponentech trávicí soustavy (žaludek, žluč, žlučník, žáha, střevo). Teoretická část se zabývá termínem kognice, kognitivní vědou, posléze i lingvistikou. Dále objasňuje procesy v naší mysli, které jsou pro koncept jazykového obrazu světa klíčové, tj. konceptualizace, kategorizace, metafora, antropocenstrismus apod. Praktická část pak pracuje s konkrétním výskytem somatismů v různých jazykových kontextech, a to především v podobě kolokací nebo frazeologie a idiomatiky. Analýza probíhá na základě teorie profilu a jeho představových schémat. Znalosti z oblasti lingvistiky jsou doplněny o poznatky z psychosomatiky, neboť právě psychosomatika byla shledána jako (vhodný) doplňující či pomocný zdroj pro objasňování spojitostí mezi výskytem somatismů v jazyce a mimojazykovou realitou.
|
|
|
Dech a dýchání jako zdrojová oblast konceptuálních metafor v češtině
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se soustřeďuje na sémantický okruh dechu a dýchání. Vychází při tom z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V první kapitole je věnována pozornost teorii konceptuální metafory, kognitivnímu pojetí metonymie a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii). Další kapitola přibližuje zkoumaný sémantický okruh na základě dat z výkladových, etymologických a jiných slovníků. Upozorňuje se při tom na metafory a metonymie, k nimž tyto údaje poukazují. Třetí kapitola se zabývá tělesnou zkušeností s dechem, a to v celé její šíři (smyslové vnímání dechu a vlastní prožívání dýchání). Je zde rovněž naznačeno, jakým způsobem se tento zkušenostní základ promítá do jazyka. Stěžejní kapitola práce představuje klasifikaci shromážděného jazykového materiálu: ukazuje, k jakým cílovým oblastem se váže zdrojová oblast dechu a dýchání na základě metaforických vyjádření excerpovaných z frazeologických slovníků ve formě frazémů. Výzkum ukázal, že se dech a dýchání ve zdrojové oblasti uplatňují především metonymicky. Lze pak rozlišit tzv. metafory z metonymií (metaftonymie) a "čisté" metafory (personifikace). Na základě interpretace dat jsou na konci práce formulovány konceptuální metafory založené na dechu a dýchání.
|
|
|
Metaforičnost partnerských pojmenování
Štěpánová, Pavla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Diplomová práce Metaforičnost partnerských pojmenování se na základě dotazníkového průzkumu zabývá projevy metaforičnosti v partnerských pojmenováních. Nejprve je vymezeno místo partnerských pojmenování v onomastice a je podána jejich obecná jazyková charakteristika. Dále jsou představeny hlavní myšlenky kognitivní lingvistiky, zejména teorie konceptuální metafory, která je základem pro rozbor a interpretaci metaforičnosti jednotlivých partnerských pojmenování. Ta jsou rozdělena do několika sémantických skupin, v jejichž kontextu jsou jednotlivá partnerská pojmenování analyzována.
|
|
|
Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny
Richterová, Klaudie ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Název práce: Dopad lidského poznání na zvířata a rostliny Vedoucí práce: doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. Vypracovala: Klaudie Richterová Abstrakt v českém jazyce Minulé století zaznamenalo nárůst zájmu o blaho zvířat a jedním z čelních představitelů tohoto hnutí zůstává filosof Peter Singer. Jeho teorie říká, že zvířata mají své vlastní zájmy stejně jako lidé, neboť jsou schopna pociťovat slast a strast. Na základě tohoto předpokladu hovoří o principu rovného zohlednění zájmů. Nicméně tento princip zahrnuje pouze zvířata a lidské bytosti. Moderní výzkum však prokázal, že lidé a zvířata nejsou jedinými citlivými bytostmi na Zemi. Rostliny nejsou pouze trpné předměty ve vegetativním stavu. Podle současných výzkumů jsou rostliny aktivními jedinci, kteří spolu navzájem komunikují, mají svůj vlastní systém sebeobrany a konečně i vlastní způsob života. V souvislosti s těmito novými vědeckými poznatky bychom měli rostliny zahrnout do principu rovného zohlednění zájmů, pokud nechceme být zastánci druhové nadřazenosti.
|
|
|
Pes v českém jazykovém obrazu světa
Prokšová, Hana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
I. Abstrakt Práce vychází z teoretických principů polských etnolingvistických prací, které jsou přiblíženy v první části práce. Pozornost je věnována zejména teorii antropocentrismu přirozeného jazyka, postulující rozlišení "vlastního" a "lidského" versus "cizího", respektive "ne-lidského" v kognitivním chápání světa, a v návaznosti na ni představíme obecné rysy jazykového obrazu domácích zvířat v češtině. Druhá část práce se s přihlédnutím k doposud získaným teoretickým poznatkům zabývá výrazem pes v češtině a jeho deriváty, jejich pozicí v lexikálním systému, sémantikou a konotacemi a stereotypy, které se s nimi pojí. V závěru je formulována kognitivní definice pojmu "pes" v češtině inspirována strukturou hesel v polském Slovníku lidových stereotypů a symbolů.
|
|
|
Jazykový obraz nohy/nohou v češtině
Čurdová, Veronika ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu somatismů v českém jazyce a vychází z dosavadních teorií a metod tzv. kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V centru pozornosti je ta část skutečnosti, kterou příslušníci českého jazykového a kulturního společenství nazývají noha / nohy. Nejprve bylo provedeno srovnání dvou terminologických perspektiv, z nichž je možné nohu / nohy nahlížet: perspektivy přirozené, tj. perspektivy běžného, naivního jazykového obrazu světa, a perspektivy vědecké, lékařské. Lékařská perspektiva tenduje k co nejpřesnější kategorizaci, analyzuje danou část těla až do nehlouběji uložených struktur. Naopak pro naivní perspektivu je relevantní jen povrch nohy / nohou a rozlišuje takové kategorie, které jsou významné pro člověka a jeho fungování ve světě. V stěžejní kapitole se snažíme postihnout význam nohy / nohou a jejích / jejich částí prostřednictvím analýzy výkladů v českých výkladových slovnících, a dále interpretace původu pojmenování, slovotvorných derivátů či složenin, synonym, a především frazeologie. Na základě výzkumu těchto zdrojů byly zjištěny systémové konotace, které se podílejí na významových profilech pojmu. Pro nohu / nohy byly stanoveny čtyři významové profily: 1) "vzhled nohy / nohou"; 2) "noha / noha jako součást lidského těla"; 3) "noha / nohy jako prostředek...
|
|
|
Koncept čtyř ročních období v českém jazyce
Pevná, Lucie ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce zkoumá čtyři roční období skrze teorii jazykového obrazu světa. Respektuje hledisko etnolingvistické - soustředí se na české vnímání skutečnosti, objektem zájmu je především počasí a příroda proměňující se v rámci čtyř ročních období. Člověk vnímá měnící se roční období smyslově - zrakem, sluchem, čichem i dotekem. Každé roční období je jedinečné, vymezuje se vůči ostatním, především prostřednictvím typických stereotypů (automatizovaných představ o něm), prototypů (hlavních reprezentantů) a konotací (asociativních představ o přírodních fázích), přitom se tyto jednotlivé představy spojují (kolokují) s některými slovy, a vytváří tak nová pojmenování, ve kterých je dané roční období zakódováno. Podle principu antropocentrismu vnímáme jednotlivé astronomické a meteorologické jevy personifikovaně, přisuzujeme přírodě a světu kolem nás lidské vlastnosti a chování. Motto této práce zní "A na jaře už nezaseju", čímž máme na mysli součinnost dvou konceptuálních schémat (cyklu a cesty) a zároveň spojení a podobné vnímání měnící se přírody s fázemi lidského života. Rozdíl mezi nimi je v tom, že člověk vždy dojde konce své cesty, kdežto příroda se na základě cykličnosti po zimním spánku opět probudí.
|
|
|
Frazémy v norštině a v češtině - srovnání z hlediska kognitivní lingvistiky
Payneová, Marie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této práci se zabýváme analýzou výrazů - především výrazů metaforických a frazeologických - v češtině a v norštině, které obsahují "zvířecí" motiv jakožto jádro. Metodologicky vycházíme z pojetí kognitivní lingvistiky, konkrétně pak z úžeji vymezené koncepce kognitivní lingvistiky, tzv. polské etnolingvistické školy, s přihlédnutím k pojetí metafory a symbolu z hlediska hermeneutické filozofie. Popisujeme a dokládáme některé principy týkající se vnímání a konceptualizace zvířat společné oběma zkoumaným jazykům a poukazujeme na určité sémantické souvislosti v rámci zvolené tematiky. Konkrétně se pak blíže věnujeme výrazu vlk a porovnáváme jazykový obraz tohoto kontroverzního zvířete v češtině a v norštině.
|
|
|
Islám ve službách politiky, politika ve službách islámu
Matysová, Barbora ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Suša, Oleg (oponent)
Cílem práce je teoretická analýza mísení politiky a náboženství v islámu, popis funkcí politické a náboženské instituce v islámské společnosti a komparace se západním pojetím vztahu náboženství (potažmo církve) a politiky. Realita zprostředkovaná médii se dost často stává skrze zaměňování pojmů (jako islám a islamismus, muslim a islamista nebo arabský a islámský svět) desinterpretovanou. Velmi snadno lze na základě generalizace a nevhodného přirovnání vytvořit nepříznivé mínění o kultuře a lidech, se kterými autor nemusel mít ani osobní zkušenost. V této práci by měl být oddělen "západní" pohled na islámské náboženství a politiku a vnímání náboženství a politiky islámskou optikou. Část práce je věnována porovnání a představení Íránu a Turecka ve vztahu k tématu, tj. jakým způsobem v těchto dvou zemích funguje náboženství a politika a jaký je mezi těmito dvěma složkami vztah. Součástí je otázka slučitelnosti islámu s demokratickým typem společnosti a mezikulturní dialog mezi "Západem" a islámem.
|
|
|
Výchova k občanství a environmentální výchova na základní a střední škole
Toužimská, Zuzana ; Havlínová, Ivana (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá environmentální výchovou mládeže a jejím významem pro přechod společnosti k trvale udržitelnému životu. Zdůrazňuje nutnost proniknout k jádru problému, kterým je citové odcizení současného člověka od přírody a životního prostředí. V teoretické části dokazuje existenci mnoha různých přístupů ke světu a možnost přiklonit se k tomu méně sebestřednému a více šetrnému. Dále předkládá východiska environmentální výchovy, její vývoj a především pak její trendy, které odrážejí dnes uvědomovanou potřebu zaměřit se na environmentální sensitivitu a osobní odpovědnost každého jedince. Ukazuje, že obě oblasti je možné rozvíjet v rámci občanských a společenskovědních předmětů, které pro začlenění environmentální výchovy poskytují značný prostor. Právě tyto předměty totiž zdůrazňují potřebu vychovávat studenta tak, aby si osvojil kompetence k tomu být odpovědným občanem společnosti i ohleduplným obyvatelem této krásné planety. Praktická část práce proto navrhuje konkrétní způsoby začlenění environmentální výchovy do občanských a společenskovědních předmětů, tak, aby vedly studenty k trvale udržitelnému životu ve společnosti i v celku našeho životního prostředí. Klíčová slova: hodnota života, ekologická krize, antropocentrismus, biocentrismus, ekocentrismus, trvale udržitelný rozvoj,...
|
host ::
RSS.