|
|
Zahraniční politika Bushovy a Obamovy administrativy a spolupráce s EU
Faltusová, Gabriela
Práce pojednává o zahraniční politice Bushovy a Obamovy administrativy s důrazem na specifika spolupráce s Evropskou unií. Cílem práce je popsat rozdíly mezi Bushovou a Obamovou administrativou s využitím komparativní analýzy. Byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi oběma administrativami a popsány způsoby, pomocí kterých bylo dosaženo změn v americké zahraniční politice.
|
|
|
Changes in Turkish foreign policy towards Iran in the Davutoğlu era (2002 - 2012)
Marcinová, Slávka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Prvotným cieľom výskumu je identifikovať rozsah a povahu zmien v tureckej zahraničnej politike voči Iránu v období od roku 2002 do roku 2012 - prvých desiatich rokov vlád na čele so Stranou spravodlivosti a rozvoja (AKP). Následne sa výskum zaoberá individuálnymi zdrojmi zmien v zahraničnej politike a ich relevanciou v procese transformácie tureckej zahraničnej politiky voči Iránu. Výskum je teoreticky ukotvený v odvetví analýzy zahraničnej politiky (foreign policy analysis, FPA), v rámci ktorej sa venuje predovšetkým konceptu zmien v zahraničnej politike (foreign policy change). V úvode práce bude preto predstavených niekoľko typov existujúcich modelov používaných pri analýze zmien v zahraničnej politike. Čitateľovi bude predstavený alternatívny model, ktorý zahŕňa ako domáce, tak i zahraničné pragmatické a ideologické faktory podieľajúce sa na zmene zahraničnej politiky. Model slúži ako podklad následnej analýzy relevancie jednotlivých faktorov, ktoré slúžili ako hnacie mechanizmy transformácie tureckej zahraničnej politiky voči Iránu po roku 2002, zohľadňujúc okrem iného rolu ekonomických faktorov a faktorov týkajúcich sa bezpečnosti.
|
|
|
Analýza zahraniční politiky USA vůči jadernému zbrojení v jižní Asii
Freitag, Vojtěch ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Jaderné testy Indie a Pákistánu v roce 1998 vzbudily obavy celého mezinárodního společenství. Spojené státy v čele s Billem Clintonem, jež stály v přední linii boje proti jaderné proliferaci, testy odsoudily a uvalily na obě země ekonomické sankce. Indie a Pákistán se ocitly pod silným tlakem a podle mezinárodního antiproliferačního režimu jim bylo zamezeno obchodování s jaderným materiálem a technologiemi. Nicméně sankce byly brzy zrušeny, Spojené státy postupně zlepšily vztahy s Indií, a nakonec ukončily její jadernou izolaci. Indicko-americká jaderná dohoda z roku 2008 de facto legitimizovala indický program jaderných zbraní a začlenila ji do mezinárodní jaderné spolupráce. Naproti tomu Pákistán v jaderné izolaci zůstává a podobná dohoda se Spojenými státy se zdá být v nedohlednu. Tato práce vysvětluje rozdílnost přístupu Spojených států pomocí modifikované neorealistické teorie, jež předpokládá kromě vlivu mezinárodního systému také částečný vliv prezidenta USA na výslednou zahraniční politiku. Práce je koncipována jako komparativní případová studie. Na třech úrovních analýzy, systémové, státní a úrovni jednotlivce jsou prozkoumány a porovnány faktory, které stály za jadernou dohodou a celkovým indicko-americkým sblížením. Na systémové úrovni se jedná o slábnoucí unipolární systém. Nutnost...
|
|
|
Ideové zdroje československé zahraniční politiky po r. 1989
Česenková, Adéla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Jeřábek, Petr (oponent)
Bakalářská práce zkoumá ideové zdroje československé zahraniční politiky po roce 1989. Prvním cílem práce je na základě analýzy idejí tří hlavních aktérů zahraniční politiky v letech 1989 - 1992, prezidenta Václava Havla, ministra zahraniční věcí Jiřího Dienstbiera a premiéra Mariána Čalfy, formulovat obecné principy, které tvořily základ pro tvorbu zahraniční politiky. Druhý cíl práce spočívá v analýze cílů polistopadové zahraniční politiky za účelem zachytit implementaci ideových zdrojů jejích hlavních představitelů do tvorby zahraniční politiky a případné posuny od původních idejí. Práce dochází k závěru, že většina principů formulovaných na základě syntézy ideových zdrojů jednotlivých aktérů měla vliv na tvorbu zahraniční politiky. Byly zachyceny posuny v přístupu k bezpečnostní spolupráci v Evropě.
|
|
|
Možnosti psychologického zkoumání v mezinárodních vztazích
Kocmanová, Markéta ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav politologie Bakalářská práce Markéta Kocmanová Možnosti psychologického zkoumání v mezinárodních vztazích On Psychological Methods in International Relations Abstrakt Předkládaná práce přináší uvedení do využití teoretických modelů obecné a především sociální psychologie ve zkoumání globální politiky na pozadí holisticky chápaného dynamického modelu mezinárodního systému. Pojednány jsou zejména fenomény, které narušují bezpečnostní stabilitu na subsystémové hladině - vznik agrese a dynamika konfliktu optikou vnímání a také problematika kolektivistické a individualistické kultury. Praktická část je věnována podrobné analýze politické radikalizace na pozadí jejího pyramidového modelu. Všechny teoretické koncepty jsou dokladovány množstvím příkladů z historie i současnosti mezinárodní politiky ve vztahu k jednotlivým aktérům v rámci systému.
|
|
|
Transformace švédské zahraniční politiky na přelomu 80. a 90. let
Vlček, Václav ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tématem této bakalářské práce je transformace švédské zahraniční a bezpečnostní politiky na přelomu 80. a 90. let 20. století. Hlavním cílem studie je prozkoumat vliv geopolitických změn na tuto transformaci a odhalit další příčiny (zejména ty vnitřní), jež jsou často přehlíženy právě na úkor konce studené války. Speciální pozornost je také věnována švédské neutralitě a jejímu vývoji. Jedná se o jednopřípadovou studii. Z teoretického hlediska vychází práce z analýzy zahraniční politiky. Rozlišuje několik hladin zkoumání - vnější (systémové) a vnitřní (veřejnost, společenské skupiny, vláda, konkrétní jednotlivci). K těmto úrovním přistupuje individuálně, aplikuje rozlišné teorie a až na konci je vyvinuta snaha o určitou syntézu veškerých poznatků. Neutralita je po teoretické stránce uchopena koncepty mezinárodního práva i mezinárodních vztahů. Práce dochází k závěrům, že hlavním posunem švédské zahraniční a bezpečnostní politiky bylo přistoupení k EU a přehodnocení dosavadní politiky neangažovanosti. Hlavní příčinou transformace byl konec studené války. Jako vedlejší, avšak stále významné, vlivy lze určit ekonomickou krizi ve Švédsku, nástup nesocialistické vlády či přesvědčení jejího předsedy - Carla Bildta. Vůči změnám se naopak vymezovala značná část švédské veřejnosti a některé politické strany.
|
|
|
Role kancléře v zahraniční politice Spolkové republiky Německo: Angela Merkelová
Farská, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí kancléře v zahraniční politice z hlediska institucionálních možností, jaké mu německý politický systém nabízí a také z hlediska osobnosti kancléře - snaží se odpovědět na otázku, zda je možné v zahraničněpolitických pozicích kancléře identifikovat vliv jeho osobnosti. To vše zkoumá na příkladu současné kancléřky Angely Merkelové, která je v úřadu dostatečně dlouhou dobu pro provedení výzkumu a zároveň je v zahraničí uznávanou osobností. Práce dochází k závěru, že kancléř disponuje možnostmi přímého zasahování do zahraniční politiky a tyto možnosti využívá. Pomocí diskurzivní a obsahové analýzy projevů bylo možné identifikovat zahraničněpolitické preference kancléřky, které je možné spojit s její osobní životní zkušeností.
|
|
|
Analýza zahraniční politiky vybraných států Kaspického regionu
Egorova, Anastassia ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Žalek, Lukáš (oponent)
Oblast kolem Kaspického moře je v důsledku své strategické polohy mezi Evropou a Asií již po staletí místem, kde se protínají zájmy světových mocností. V posledních desetiletích navíc nabývají tyto zájmy nový rozměr v souvislosti se zdejšími surovinovými zásobami, které do Kaspického regionu lákají kromě tradičních aktérů i nové hráče, například Čínu, Spojené státy či Evropskou unii. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět otázku, jaký vliv mají vnější faktory, zejména zájmy relevantních vnějších aktérů, na současnou zahraniční politiku Kazachstánu, Ázerbájdžánu a Turkmenistánu - poměrně nedávno vzniklých nezávislých států, ležících na pobřeží Kaspického moře. Smysl nalezení této odpovědi spočívá v tom, že nám nastíní skutečné rozložení moci v tomto regionálním systému a umožní tak odhadnout tamější budoucí vývoj z hlediska mezinárodních vztahů. Z evropského pohledu jsou závěry této práce důležité pro zhodnocení šancí Evropské unie na dosažení jejích vlastních zahraničněpolitických cílů a formulování její strategie vůči této (nejen) surovinově bohaté kavkazsko-středoasijské oblasti.
|
|
|
Smart power in Brazilian foreign policy
Chovanová, Ľubica ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
V práci se věnuji východiskům práce teorie smart power, přičemž tuto teorii snažím aplikovat na zahraniční politiku Brazílie. Teoretická i praticky část práce se opírá o tři záladné pilíře: soft power, ekonomickou moc a vojenskou moc. V práci se snažím najít odpovědi na otázky: Jakými zdroji moci Brazílie disponuje? Do jakých nástrojů tyto zdroje přetváří při tvorbě své zahraniční politiky? Dokáže přesvědčit jiného mezinárodního aktéra o svých zájmech nebo se opírá o donucovací prostředky? Při snaze o zodpovězení těchto otázek jsem se zaměřila zejména na identifikaci nejdůležitějších zahraničně politické kroků Brazílie, které definovaly její současnou pozici na mezinárodní scéně. O konkrétní aplikaci smart power teorie na zahraniční politiku Brazílie se snažím prostřednictvím analýzy brazilského působení v peacekeepingovej misi na Haiti od roku 2004. Situace na Haiti je pro Brazílii bezprecedentní výzvou, v níž může čerpat ze soft power, ekonomických i vojenských zdrojů moci.
|
|
|
Determinanty zahraniční politiky Japonska v 21. století
Hojzáková, Věra ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce se zabývá analýzou zahraniční politiky Japonska v prvních deseti letech 21. století. Podkladem pro analýzu je vývoj zahraniční politiky Japonska od konce druhé světové války až po současnost. Analýza současné zahraniční politiky Japonska probíhá na několika úrovních, autorka práce zkoumá faktory a události, které mají v 21. století významný vliv na japonskou zahraniční politiku. V závěru práce jsou formulovány obecné, ale také konkrétní determinanty zahraniční politiky Japonska v 21. století a je zhodnocen posun zahraniční politiky oproti poválečnému vývoji.
|
host ::
RSS.