|
|
Motivace dobrovolníků v domovech pro seniory na území Prahy
Míčková, Adéla ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Dobrovolníci jsou důležitou součástí každodenního života v domovech pro seniory. Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem jsou dobrovolníci oceňováni, jak jsou k dobrovolnictví motivováni a jakou mají zpětnou vazbu ke své činnosti. Součástí práce jsou závěry týkající se příčin, které mohou vést až k eventuálnímu ukončení dobrovolné činnosti. V teoretické části se práce zabývá seniory jako skupinou, která je významnou součástí naší společnosti. Dále vysvětluje pojmy týkající se dobrovolnictví a vymezuje prosociální chování. Dalším důležitým objasněným pojmem je motivace. S motivací je dále pracováno v kontextu dobrovolnictví. Praktická část je založena na rozhovorech s dobrovolníky z vybraných domovů, a to konkrétně na území Prahy. Tyto rozhovory jsou dále analyzovány, zvláště s důrazem na otázky, jak se dobrovolníci ke své činnosti dostali, jaké příčiny je k ní vedly a co je u činnosti drží. Je nahlíženo také na negativní stránky dobrovolnické činnosti. V neposlední řadě jsou vlivy, které mají dopad na činnost dobrovolníků, zanalyzovány. Závěr práce mapuje nezbytnosti, které je nutné vykonat ve prospěch kvality dobrovolnického programu ze strany pracovníků a rovněž ze strany dobrovolníků.
|
|
|
Motivace k dobrovolnictví v programu sekundární prevence
Hnízdová, Lucie ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
Diplomová práce "Motivace k dobrovolnictví v programu sekundární prevence" je koncipována jako teoreticko-empirická. Teoretická část práce si klade za cíl zjistit, jaké motivy vedou k rozhodnutí se pro dobrovolnou činnost a co dobrovolníky motivuje při jejím výkonu. Zabývá se základními pojmy dobrovolnictví, jeho historickým zázemím a především analýzou psychologických aspektů motivace k dobrovolné činnosti, na kterou nahlíží jako na projev altruismu a prosociálního chování. Snaží se nalézt příčiny, které mohou být důvodem nedostatečného rozvoje dobrovolnictví a současně nabízí možná řešení, jež mohou pomoci nastíněné bariéry překonat. Následně čtenáře seznamuje s preventivním programem Pět P. Základ pro empirickou část práce tvoří empirické šetření. Cílem je pokusit se výzkumnými technikami poodhalit osobnostní charakteristiku dobrovolníků programu Pět P. V závěru diplomové práce se autorka zamýšlí nad využitím získaných poznatků v praxi. Klíčová slova motivace, dobrovolnictví, dobrovolník, altruismus, program sekundární prevence
|
|
|
Altruistické chování a jeho souvislost s ekonomickým klimatem
Šarapatka, Jan ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Cílem bakalářské práce je prozkoumat a shrnout hlavní myšlenky týkající se altruismu. V práci je vyvozen závěr, že lidský projev altruismu je výsledkem kombinace mnoha podnětů, jež autor navrhuje rozdělit na vnější a vnitřní motivy. V práci je obhájen názor, že altruistické chování může být, až na některé výjimky, považováno za racionální. Práce se přiklání k tvrzení a poskytuje důkazy, že CSR ani státní altruismus nemohou být pokládány za altruistické chování v pravém slova smyslu. V závěru je navržena nová definice altruismu, která zachovává původní znění, ale přidává nutnou podmínku nezištnosti. Tím do sebe nezahrnuje chování motivované chladným ekonomickým kalkulem jedince, či čistou reciprocitou, ačkoliv se takové jednání může často na první pohled jevit altruistickým. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Etická problematika asistované reprodukce s důrazem na metody kryokonzervace
Zajíčková, Markéta ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Křepelka, Petr (oponent) ; Teplá, Olga (oponent)
Lidská neplodnost není novým fenoménem, ale je stejně stará jako lidstvo samo. V současné době však ve většině vyspělých zemí stoupá počet párů, které mají problém s početím potomka. To je způsobeno mimo jiné i životním stylem spojeným s budováním kariéry a odkládáním rodičovství. Zatímco v minulosti neplodné páry měly obvykle jen dvě možnosti jak řešit svoji sterilitu - bezdětností a náhradním životním programem, nebo osvojením dítěte. Dnes mají neplodné páry ještě třetí možnost, kterou je léčba neplodnosti pomocí metod asistované reprodukce. Letos uplynulo přesně čtyřicet let od okamžiku, kdy se narodilo první dítě pomocí mimotělního oplodnění. Již tehdy byla asistovaná reprodukce považována za metodu, která je eticky problematická. Na hledání východisek etických problémů se podílela a stále podílí celá řada odborníků, např. lékaři, biologové, právníci, filozofové, teologové a další. Nejen, že u některých problémů nebylo za celou dobu existence asistované reprodukce nalezeno řešení, na němž by se většina odborné i laické veřejnosti shodla, ale s postupným vývojem této léčebné metody vznikají problémy nové. Dnešní stupeň vývoje jednotlivých technik a postupů umělého oplodnění spolu s moderními farmaceutickými přípravky umožňují mít vlastní dítě i osamělým ženám bez partnera, homosexuálním párům a...
|
|
|
Etika filantropie
Kroupa, Jan ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Tereza (oponent) ; Hyánek, Vladimír (oponent)
Univerzita Karlova Fakulta humanitních studií Aplikovaná etika Etika filantropie Anotace disertační práce Mgr. Jan Kroupa Vedoucí práce: prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D. 2020 ANOTACE Lidé v našem kulturním okruhu významně bohatnou, což nahrává rozvoji soukromého dárcovství na dobročinné účely. Filantropie roste v celém západním světě a také v Česku dlouhodobě, stabilně přibývá ochoty darovat na dobročinné účely a zvyšují se i darované částky. Zároveň se zde stabilizoval okruh dobře zavedených dobročinných organizací, které svými činnostmi pokrývají standardní spektrum dobročinných témat. Lze konstatovat, že občanská společnost v Česku po roce 1989 opět ožila a vykazuje všechny znaky úspěšného dospívání. Tato práce usiluje zachytit kulturní a společenský kontext filantropie z pohledu praktické filosofie. Zkoumá kořeny, ze kterých filantropie vyrůstá, a sleduje proces její institucionalizace až do současnosti. Detailněji pak hledí popsat současnou situaci dobročinného dárcovství v České republice. Na základě toho se zaměřuje na otázky, které vyvstávají v současné praxi u nás, a to především na problematiku výběru příjemce podpory a rozhodování dárce, na sledování efektivity využití darů, na oprávněnost daňových výhod, na vliv filantropie na veřejnou politiku i na přiměřenou společenskou roli filantropie...
|
|
|
Egoismus - etika dnešní doby
Macko, Milan ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným egoistickým zaměřením člověka. V úvodní části krátce vylíčí historické pozadí a vznik moderních empirických věd. Upozorňuje na vznik nového kulturního paradigmatu, které mělo vliv na celkový vývoj a hodnoty společnosti. Následně popíše jednotlivé jevy, které přispívají k akceptaci principů, jež společnost vyznává. Rozbor jednotlivých faktorů prostřednictvím metod analýzy a syntézy umožní z hlediska širší perspektivy náhled na samotný fenomén egoismu. Práce se zaměří na zodpovězení otázky, zda závislost člověka na současné společnosti vede k rozvoji egoistického charakteru. Pokusí se pomocí filozofické a teologické reflexe, podpořené moderní vědou, najít nástin řešení, jež by přispělo k altruistickému profilu společnosti. Klíčová slova Ježíš, Platón, Sókratés, Dobro, egoismus, empatie, filozofie, geny, inteligence, hodnoty, konformita, konzum, moc, věda
|
|
|
Vliv kognitivní disonance na altruistické chování v neziskovém sektoru
Tížková, Tereza ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Klimeš, David (oponent)
práce v českém jazyce Obor behaviorální ekonomie prochází za poslední dekádu rapidním rozvojem. Toto odvětví ekonomie pracuje s kognitivními biasy, heuristikami, a dalšími faktory, jež zkreslují lidský úsudek a vedou lidi k rozhodování, které můžeme obecně nazývat iracionálním. Jedním z jevů ovlivňujících lidskou mysl v momentech, kdy s určitou dávkou nejistoty činíme důležitá rozhodnutí, je i takzvaná kognitivní disonance, nepříjemný a znepokojivý stav vnitřního rozporu, obvykle mezi našimi zažitými hodnotami a skutky, jichž se dopouštíme. Lidé přirozeně usilují o vyhnutí se pocitům disonance, i když obvykle podvědomě, aniž by tento jev dokázali přímo pojmenovat. V empirické části této studie byly ve dvou Modifikacích náhodné skupiny subjektů vystaveny hrozbě kognitivní disonance, ve třetí Modifikaci pak subjekty disonanci přímo prožily. Ve všech případech pak byl měřen následný efekt na jejich prosociální chování. Následná analýza dat odkryla zajímavý, statisticky významný vztah (negativní) mezi vytvořením pozitivního sebeobrazu o sobě samém (nebo i jeho narušením) a následným altruistickým jednáním. Výsledky výzkumu jsou aplikovatelné v komunikaci jak neziskového, tak i komerčního sektoru. Počátečním záměrem zde bylo především zefektivnění marketingové strategie v oblastech lidského působení,...
|
|
|
Etika v sociálních službách: Zapojení peer konzultantů do sociálních služeb pro lidi s duševním onemocněním
Balková, Miluše ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent) ; Páv, Marek (oponent)
Zapojení lidí se zkušeností s nemocí na pozici peer konzultanta do sociálních i zdravotních služeb představuje nový fenomén v péči o lidi s duševním onemocněním. Se způsobem práce peer konzultanta a s jeho zapojením do týmu odborníků se pojí různé etické souvislosti a aspekty, na které se musí každá organizace připravit, pokud chce tuto pozici zavádět. Zkušenosti peer konzultantů jsou zároveň svědectvím o postavení lidí s duševním onemocněním ve společnosti, o prožité stigmatizaci a o potřebě pomáhat lidem v podobné situaci. Klíčová slova nemoc, duševní, péče, psychiatrická, altruismus, solidarita, společnost, sounáležitost, etika, služby, sociální, zdravotní, pomáhání, sdílení
|
|
|
Faktory ovlivňující ochotu poskytnout laickou první pomoc jako modelový příklad prosociálního chování
Havlová, Andrea ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Dvořáková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice prosociálního chování a altruismu. Cílem prosociálního chování je pomoci druhému jedinci. Altruismus bývá řazen do prosociálního chování a organismus altruistickou pomoc často vykonává na úkor sebe samotného. Význam prosociálního chování je demonstrován na modelovém příkladu poskytování první pomoci. Kapitoly následně shrnují základní informace o laické první pomoci a jejím vlivu na řetězec přežití u postiženého, a to se zaměřením na faktory, které mohou poskytnutí první pomoci ovlivnit. Hlavním cílem práce bylo vytvořit rešerši z odborných původních zdrojů na dané téma a zejména sestavit ucelený přehled zmíněných faktorů. Chování člověka v daných situacích může ovlivnit mnoho různých fenoménů. Mezi nejčastější patří efekt přihlížejícího, příbuznost či emoční vazba k postiženému, znalost správných postupů první pomoci, míra stresu a věk zachránce. Velmi významným faktorem je především přítomnost nebezpečí, které z evolučního hlediska souvisí i s dimenzí znechucení (disgustu) ve spojitosti se strachem z vlastního zranění či nákazy infekční chorobou a souvisejícím snížením biologického fitness jedince.
|
|
|
Podpora prosociálního chování u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a s problémovým chováním ve školní družině
Truksa, Lukáš ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
TITLE: Development and promotion of prosocial behavior in children with special needs in the after school childcare AUTHOR: Lukáš Truksa DEPARTMENT: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. SUPERVISOR: prof. PaedDr. Stanislav Bendl, PhD. ABSTRACT: This thesis deals with prosocial behavior, the circumstances of its occurrence in children of primary school for children with special educational needs. It is a description of the term of prosocial behavior and briefly shows the history of the education of children with disabilities. The work also describes the school environment of the above-mentioned school, the types of handicap of individual children and describes the situations during which prosocial behavior occurs. In the end, the author tries to combine the findings of prosocial behavior and the history of children's education with their own experience and observation. It presents here its view of the factors that lead to prosocial behavior. KEYWORDS: prosocial behavior, children, special needs, after school childcare
|
host ::
RSS.