|
|
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství
Prostředníková, Anna ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Úprava poměrů dítěte po rozvodu manželství Abstrakt Tématem diplomové práce je úprava poměrů dítěte po rozvodu rodičů. Strukturálně je práce členěna na úvod, 6 kapitol a závěr. Po obsahové stránce lze práci rozdělit na čtyři stěžejní oblasti. První část práce poskytuje obecný vhled do základní problematiky rodičovské odpovědnosti. Druhá část se již koncentruje na samotnou problematiku úpravy poměrů dítěte po rozvodů rodičů a detailně rozebírá veškeré atributy, které úprava pojímá. Pozornost je věnována především druhům péče o dítě, vyživovací povinnosti rodiče k dítěti a styku nerezidentního rodiče s dítětem. Předmětem třetí části je rozbor důvodů, které mohou být příčinnou změny nastavených poměrů. Konečně čtvrtá část poskytuje komparaci současné české právní úpravy s úpravou Nizozemska. Klíčová slova Rodičovská odpovědnost, rozvod, dítě, péče o dítě, vyživovací povinnost, výživné, styk
|
|
|
Tabulky pro stanovení výše výživného - role a efektivita v soudní praxi
Dvořáková, Jitka ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Marie (oponent)
Před třemi lety uvedlo Ministerstvo spravedlnosti České republiky do soudní praxe doporučující tabulku, jejímž záměrem bylo sjednotit rozhodovací praxi soudů v určování výživného. Tabulka má korigovat vágní úpravu vyživovací povinnosti, zaručit právní jistotu všech zúčastněných a předvídatelnost rozhodnutí. Výživné často pokrývá jen část nákladů na dítě, pokud je vůbec řádně placeno. Situace je o to problematičtější, že neúplné rodiny s nezletilými dětmi patří mezi domácnosti nejvíce ohrožené chudobou. V jejich čele stojí nejčastěji ženy, které nesou hlavní tíhu pečující i živitelské role. Pozici samoživitelek dále znesnadňuje nevýhodné postavení na pracovním trhu. Výsledkem všech těchto faktorů je feminizace chudoby a přenášení životní úrovně matky na dítě. Mé výzkumné rozhovory se proto zaměřily na to, zda je tabulka v praxi používána. Vyhodnocuji její efektivitu a představuji modifikace navržené ze strany soudů. Analýza ukázala, že ne všechny soudy tabulku zohledňují, respektive ji používají na různé úrovni. To je důsledkem různých interpretací slova "doporučující", které se objevuje v souvislosti s tabulkou. Fakt, že v některých případech tabulka není používaná vůbec, poukazuje na opomíjení důvodnosti potřeb tabulky a širšího kontextu situace samoživitelek.
|
|
|
Manželství
Daňková, Jana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
68 RESUMÉ Tématem mé práce je institut "Manželství". Toto téma jsem si vybrala, protože bych se i v budoucím povolání chtěla věnovat rodinnému právu a právní úpravě s manželstvím spojené. Zároveň si myslím, že je manželství významným právním i společenský institutem, což dokazuje jeho dlouhověká historie. Tato diplomová práce zohledňuje historický právní vývoj, ale především se zabývá současnou platnou právní úpravou. Konkrétně se zabývá vznikem manželství, zánikem manželství a právními následky, jenž takové právní jednání přináší. Pozornost jsem věnovala i právní úpravě práv a povinností manželů. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována Úvodu. Další tři kapitoly se zabývají samotným institutem manželství a jeho aspekty. Poslední pátá kapitola je Závěr. Vedle těchto kapitol obsahuje práce i Obsah, Seznam použité literatury a Přílohy. Druhá kapitola popisuje historický vývoj právní úpravy institutu manželství. Tato kapitola je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první z nich je věnována manželství v římském právu, a druhá zachycuje vývoj právní úpravy manželství na českém území. Třetí kapitola se věnuje platné právní úpravě manželství v České republice a obsahuje dalších sedm podkapitol. První podkapitola vyjmenovává právní prameny upravující manželství v České republice. Druhá...
|
|
|
Samoživitelství jako veřejněpolitický problém: vymezení problému různými aktéry a návrh politiky
Hejzlarová, Eva ; Veselý, Arnošt (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Matoušek, Oldřich (oponent) ; Žižková, Jana (oponent)
Hlavní linkou disertační práce je hledání odpovědi na otázku, proč se v minulých letech nepodařilo na půdě Parlamentu prosadit opatření, která by zlepšila kvalitu života neúplných rodin, a co by bylo možné udělat pro to, aby byla tato opatření přijata. Teoretickou oporu pro zodpovězení obou otázek nabízí analýza rámců Schőna a Reina, která pracuje s představou soupeřících rámců a překlenutí konfliktu prostřednictvím přerámování, a teorie sociální konstrukce cílových skupin Schneider a Ingram. Na základě analýzy stenozáznamů z projednávání problematiky neplatičství (konkrétně návrhů na náhradní, resp. zálohované výživné) a svěřování dětí do péče (konkrétně návrhu na posílení střídavé výchovy) jsou rekonstruovány příslušné soupeřící rámce (v případě neplatičství jde o tři rámce, v případě svěření do péče dva). Tyto soupeřící rámce, resp. absence práce s nimi, mohou být příčinou neschopnosti politické reprezentace řešit výše uvedenou agendu. Jako možné přerámování problému v oblasti neplatičství výživného je popsána "efektivní penalizace dlužníka". Na základě teorie sociální konstrukce cílových skupin je návrh přerámování doplněn o apel na zdůrazňování dětí jako výhradní cílové skupiny politiky (na rozdíl od rodičů z neúplných rodin je obtížné konotovat ji negativně, a proto má větší šanci na...
|
|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku
Hamrová, Veronika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Název práce v českém jazyce Zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku Abstrakt Diplomová práce se zabývá trestným činem zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku a dalšími otázkami s touto problematikou souvisejícími. Cílem této práce je poskytnout ucelený výklad o trestném činu zanedbání povinné výživy. Práce je zaměřena především na jednotlivé znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu, jeho propojenost s právem občanským, kde je právně zakotven nárok na výživné a na otázky náhradního výživného a případnou dekriminalizaci trestného činu zanedbání povinné výživy. Trestný čin zanedbání povinné výživy patří k nejčastěji páchaným trestným činům na území České republiky. Účelem této právní úpravy je zájem na řádném plnění vyživovací povinnosti, především na plnění vyživovací povinnosti vůči nezaopatřeným dětem. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Kapitola první se zabývá historickým vývojem trestného činu zanedbání povinné výživy, a to od období 19. století do současnosti. Druhá kapitola uvádí zákonnou definici trestného činu zanedbání povinné výživy a kategorizuje tento trestný čin dle různých hledisek. Dále poskytuje přehled předpisů s ním souvisejících, kdy důraz je kladen především na jeho propojenost s právem občanským. Následující kapitola rozebírá jednotlivé obligatorní znaky...
|
|
|
Policy design výživného perspektivou zkušeností studentů z neúplných rodin
Mixová, Alžběta ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na popis policy designu výživného ve vztahu k dospělým studentům z neúplných rodin. Práce si klade za cíl popsat různé pohledy/přístupy na policy design, následně popsat policy designu výživného v českém prostředí a dále pak identifikovat dílčí problémy, které sebou policy design výživného pro mladé dospělé přináší. Na problematiku je nahlíženo nejen optikou veřejněpolitické teorie policy designu, ale i konceptem perspektivy životního cyklu a vynořující se dospělosti. Pro naplnění výzkumných cílů byla zvolena kombinace desk research a kvalitativního sběru dat, kdy byly provedeny polostrukturované rozhovory se zástupci z řad mladých studentů z neúplných rodin, kteří se během svého života setkali s problémem neplacení výživného. Práce předkládá řadu problémů, se kterými se mladí studenti z neúplných rodin potýkají a poukazuje na nedostatky současného policy designu ve vztahu k jejich cílové skupině. Zaměřuje se na jednotlivé dopady (ne)placení výživného, které ovlivňují jak finanční situaci jedinců a rodin, tak samotné rodinné vztahy. Mimo jiné se zaměřuje na postoje a strategie, které mladí dospělí studenti, v souvislosti s řešením situace neplacení výživného, zastávají.
|
|
| |
|
|
Pojetí vyživovací povinnosti v občanském právu
Uhlířová, Kristýna ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
[Pojetí vyživovací povinnosti v občanském právu] Abstrakt V rigorózní práci je cílem objasnit pojetí vyživovací povinnosti v občanském právu. Práce je složena z úvodu, deseti hlavních kapitol a závěru. V úvodní kapitole se práce zabývá vymezením základních pojmů, které jsou pro danou problematiku významné. Dále je podrobně rozebrán vývoj právní úpravy vyživovací povinnosti na našem území v historickém kontextu. Hlavním zjištěním je, že existuje mnoho významných mezníků, které posunuly vývoj v oblasti vyživovací povinnosti dopředu. Z hlediska historického vývoje právní úpravy je věnována pozornost vyživovací povinnosti obsažené v obecném zákoníku občanském (ABGB), alimentačním zákoně, zákoně o právu rodinném či zákoně o rodině. Práce nezapomíná ani na současnou právní úpravu dle nového občanského zákoníku účinného od roku 2014, na další právní předpisy, které se problematikou vyživovací povinnosti rovněž zabývají či na judikaturu. Snahou rigorózní práce je také čtenářům přiblížit pojetí vyživovací povinnosti s ohledem na ochranu rodiny a to i na úrovni mezinárodní. Práce ve své hlavní části analyzuje jednotlivé druhy vyživovací povinnosti a upozorňuje na jejich vzájemné vazby mezi nimi, a to i v porovnání s historickým kontextem. Detailně práce zachycuje pojetí vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí...
|
|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 196 TZ
Nechvátalová, Helena ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá trestným činem zanedbání povinné výživy dle § 196 trestního zákoníku. Jejím hlavním cílem je uceleně a komplexně obsáhnout tuto oblast, především rozebrat jednotlivé znaky skutkové podstaty a uvést je v celkovém právním kontextu, především v souvislosti s právem občanským, které právně zakotvuje nárok na výživné. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol, které na sebe postupně navazují. První z nich se zabývá současnou právní úpravou. Tato kapitola má za úkol obsáhnout právní předpisy, které se výživného pro účely trestního práva dotýkají a systematicky zařadit trestný čin zanedbání povinné výživy. Následující kapitola podrobně rozebírá jednotlivé obligatorní znaky skutkové podstaty, kdy se jednotlivé podkapitoly věnují objektu, objektivní stránce, pachateli a subjektivní stránce. Tato část studie má za úkol především vymezit jednotlivé pojmy, se kterými § 196 trestního zákoníku pracuje. Kapitola třetí nastiňuje možnost zániku trestní odpovědnosti na základě zvláštního ustanovení o účinné lítosti. Práce uvádí podmínky, které je nutno pro uplatnění tohoto institutu splnit, a dále se zabývá možnými nejasnostmi při aplikaci § 197 trestního zákoníku. Následující kapitola pojednává o ukládání trestních sankcí a v krátkosti nastiňuje možné tresty, které pachateli tohoto...
|
|
|
Poměry mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství
Linhartová, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Poměry mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství Abstrakt Cílem této práce je představit aktuální právní úpravu týkající se poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství, obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, poukázat na problematické aspekty při její aplikaci v praxi a navrhnout de lege ferenda u dílčích otázek jiná možná řešení. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola se zabývá rozvodem manželství. Je pojednáno historickém vývoji jeho právní úpravy, platné právní úpravě, včetně řízení o rozvod manželství, a rovněž o některých právních dopadech rozvodu manželství. Část této kapitoly se týká návrhů na zjednodušení rozvodu manželství de lege ferenda. Druhá kapitola je věnována právní úpravě poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství v historickém kontextu, od obecného zákoníku občanského do současné doby. Ve třetí kapitole je provedena analýza jednotlivých aspektů právní úpravy poměrů mezi rodiči a dětmi po rozvodu manželství. Nejdříve je pojednáno o péči o nezletilé dítě po rozvodu manželství a o jejích jednotlivých formách, tj. péči výlučné, střídavé a společné. Další část této kapitoly se zabývá úpravou styku rodiče a nezletilého dítěte. Poté je pojednáno o vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti a následně o vyživovací povinnosti ke...
|
host ::
RSS.