|
|
Vliv efektu "metropolitan voting" na volební chování v českých parlamentních volbách 2021
Vratný, Radek ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Mikešová, Renáta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním z faktorů podmiňující volební chování lidí v posledních českých volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021. Vysvětluje rozdíly mezi kompozitními a kontextuálními přístupy výzkumu a následně se soustředí na možné nalezení a prokázání efektu metropolitan voting, tedy efektu metropolitního hlasování, které lze považovat za podkategorii efektu nákazy. Vzhledem k doposud nedostatečnému věnování pozornosti tomuto fenoménu v odborné literatuře se práce shrnuje a částečně inovuje konceptualizaci tohoto jevu. Samotný efekt nákazy, který lze také nalézt pod pojmem efekt sousedství, pojednává o situaci, kdy lidé revidují své postoje pod přímým či nepřímým vlivem převládajících postojů a názorů lidí pohybujících se či žijících ve vyhraněné oblasti. Dle této revize následně volí, tudíž jejich individuální charakteristiky, kterými se zabývá kompozitní přístup, na ně mají menší vliv než by se očekávalo. Tato práce se efekt metropolitního hlasování snaží prokázat na příkladu dvou metropolitních oblastí - pražské a ostravské za pomoci statistických metod vícenásobné lineární regrese a prostorové autokorelace. Vícenásobná regrese pracuje s mnoha daty na úrovni obcí a městských částí představující demografické, socioekonomické aj. složení daného...
|
|
|
Srovnání parlamentních voleb 2017 a 2021 z hlediska volebního chování elektorátu a konečných výsledků
ŠLECHTOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá parlamentními volbami konanými v letech 2017 a 2021. Cílem práce je porovnat chování voličů, výsledky voleb a volební kampaně, a to jak v každém roce zvlášť, tak i vzájemně mezi oběma roky. První kapitola se věnuje obecně volbám do Poslanecké sněmovny, financování politických stran a přepočtu hlasů na mandáty. Druhá kapitola pojednává o volebním chování elektorátu a její první část je teoretická, zatímco pokračování už se soustředí konkrétně na to, jak se voliči rozhodovali v obou srovnávaných letech. Třetí kapitola shrnuje výsledky voleb a srovnává je s předpoklady, které byly zveřejňovány kratší či delší dobu před termínem voleb a ukazuje "přelévaní" hlasů. V poslední kapitole se lze dočíst o volebních kampaních a jejich porovnání a změnách, které se v průběhu volebního období udály.
|
|
|
Územní diferenciace volební účasti v komunálních volbách v Česku
HŘEBÍČKOVÁ, Anna
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na analýzu územní diferenciace volební účasti v komunálních volbách. Práce využívá kvantitativní analýzy dat volební účasti za referenční období 2006-2022. Zkoumá, jak se volební účast liší v různých geografických oblastech a jaké vlivy a faktory mohou tyto diferenciace ovlivnit. Volební účast je analyzována v hierarchicky odlišných územních celcích, jako jsou obce, okresy a kraje, Zároveň jsou tyto diferenciace vyjádřeny pomocí mapových výstupů. Důraz je kladen zejména na "problémové" regiony Česka-venkov, pohraničí nebo vnitřní periferie. Zároveň poukazuje na vývojový aspekt volební účasti v čase, k těmto účelům je v práci využit index změny. Následně dochází i k analýze vztahu mezi volební účastí a vybranými sociodemografickými či socioekonomickými charakteristikami obyvatel. Zkoumá se zejména vliv faktorů jako jsou věk, vzdělanost a nezaměstnanost.
|
|
|
Efekt souseda a jeho vliv na volební chování v českých parlamentních volbách
Pileček, Radek
Rozhodování voličů o tom, který politický subjekt podpoří ve volbách, je komplexně podmíněný proces. Ke klíčovým faktorům ovlivňujícím naše volební chování se řadí i vliv lokální působnosti konkrétních kandidátů. Mnohé české, ale i zahraniční studie ukazují, že kandidáti získávají výrazně vyšší volební preference v místě svého bydliště a jeho blízkém okolí, což se v rámci analyzovaných voleb do Poslanecké sněmovny ve značné míře projevuje nejen územní koncentrací preferenčních hlasů, nýbrž také na volebním zisku příslušných politických stran či hnutí, které tito kandidáti reprezentují. Tato diplomová práce zkoumá mimo jiné rozdíly v síle popisovaného efektu (odborně nazýván efektem souseda) mezi kandidáty odlišných politických uskupení a v různých regionech Česka. Kvantitativně pojatý výzkum prokázal větší lokální sílu i prostorový rozsah efektu souseda u předních kandidátů z nemetropolitních oblastí, kteří již mají zkušenosti z komunální nebo krajské politiky, například z postů starostů měst a obcí. Ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných roku 2017 podmiňoval efekt souseda nejvíce prostorové vzorce volební podpory KDU-ČSL a STAN, na druhou stranu téměř vůbec nebyl pozorovatelný u osobností na kandidátních listinách SPD. Klíčová slova efekt souseda - volební chování - parlamentní volby - Česko -...
|
|
|
Specifika volebního chování ve východoněmeckých zemích SRN a jejich příčiny
Šebek, Ondřej ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato práce se věnuje tématu volebního chování a současných volebních trendů ve východoněmeckých zemích SRN. Pravicově extrémistická strana Alternative für Deutschland se dokázala během své dosavadní krátké působnosti prosadit jak v regionální, tak i celostátní politice, především díky hlasům z východoněmeckých zemí SRN. Ve své práci se zabývám specifiky volby Němců při volbách do Bundestagu, především se pak zaměřuji na východoněmecké země. K objasnění příčin volby Alternative für Deutschland na východě používám data získaná od voličů během voleb, na jejichž základě jsem dokázal odpovědět na mé výzkumné otázky. Závěrem práce je, že voliči se rozhodují na základě racionálního chování, dále také stranické identifikace a svoji roli v rozhodování má i populismus, vzhledem k slibům Alternative für Deutschland a jejich kritice vlády. Rozdílné výsledky ve východoněmeckých zemích jsou ovlivněny zhoršenou ekonomickou situací místních voličů, nerovností mezi východem a západem a také neměnnou situací za posledních 30 let od sjednocení Německa.
|
|
|
Kdo volí populistické strany v ČR?
Maxová, Anna ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Stropnický, Matěj (oponent)
Se stále narůstajícím vlivem populismu stoupá i zájem o výzkum analyzující voliče populistických stran a hnutí. Stejně je tomu tak i v případě této práce, jejíž cílem bylo identifikovat společné znaky voličů populistických stran v České republice. Měřeny byly především faktory odpovídající dosavadnímu stavu poznání o populistických voličích v Evropě. Jako nejčastější důvody inklinace jednotlivce k populismu řadí autoři euroskepticismus, odmítání imigrace, nespokojenost s místní politickou scénou, či ekonomickou deprivaci. Přesto mezi studiemi většinou nepanuje shoda a podobně, jako se liší podoba populismu napříč státy, se liší i faktory, které na individuální úrovni zvyšují pravděpodobnost volby populistických stran. V České republice je populismus reprezentován především hnutími ANO 2011 a SPD. Dle této práce voliči těchto hnutí nesdílejí typické znaky populistických voličů napříč Evropou. Odmítání členství v EU je významným prediktorem volby SPD, nicméně negativní postoj k imigraci se potvrdit nepodařilo. U voličů ANO 2011 zamítáme veškeré vytyčené hypotézy, jen stěží lze u nich hledat společné znaky. Na druhou stranu, voliče obou hnutí překvapivě pojí větší spokojenost s vládou ČR.
|
|
|
Návrh metodologické optimalizace volebního modelu Median na základě poznatků Czech Household Panel Study
Kunc, Michal ; Buchtík, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je navrhnout metodologickou optimalizaci hodnot parametrů používaných ve volebním modelu agentury Median na základě poznatků ze sekundární analýzy dat z třetí vlny a follow-upu Czech Household Study 2017 a omnibusu Median. V teoretické části práce shrnuje vybrané aspekty analyzovaných parametrů volebního modelu. V sekundární analýze jsou ověřovány hypotézy o vztazích: 1) volební účasti, minulé volební účasti a záměru volební účasti, 2) preferované strany před volbami a volené strany ve volbách, 3) reportované minulé volby a času uplynulého od příslušných voleb. Hypotézy jsou přijaty a výsledky analýzy slouží ke konstrukci optimalizovaného volebního modelu, jehož výsledky jsou srovnány s výsledky čtyř reálných postupů konstrukce volebního modelu (MEDIAN, CVVM2017, CVVM2018, KANTAR), vypočítaných na jednom datovém souboru (omnibus Median září/říjen 2017). Na základě stanovených kritérií se v porovnání modelu s výsledky voleb do PSP v roce 2017 se navrhovaný model umístil nejlépe ze všech sledovaných modelů. Jako další směry výzkumu práce navrhuje zkoumání vztahu misreportingu v minulé volbě s vývojem volebních preferencí podle teorie kognitivní disonance a mnohorozměrovou analýzu vztahu jistoty volby preferované strany, záměru účasti, minulé účasti, ideálně na úrovni konkrétních...
|
|
|
Voliči a nevoliči v České republice
Vavřinová, Tereza ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá volebním chováním občanů České republiky. Na rozdíl od tradičních studií opouští dichotomický pohled na volební chování a pracuje s třetí kategorií, kterou jsou lidé volící nepravidelně. Nepravidelní voliči jsou identifikováni přístupem více voleb, jenž pochází od Lee Sigelmana (1985). Na základě analýzy metodou logistické regrese jsou identifikovány charakteristiky specifické pro voliče, nevoliče a nepravidelné voliče a rozdíly mezi těmito kategoriemi. Teoretickým základem práce jsou socioekonomické, mobilizační a motivačně postojové teorie volební účasti. Práce dále hlouběji analyzuje rozhodování nepravidelných voličů o volební účasti a identifikuje okolnosti, za jakých se rozhodnou k volbám přijít. Součástí práce je i diskuze metodologických problémů spjatých s přístupem více voleb i s výzkumy volebního chování obecně. Empirickým zdrojem je Česká volební studie 2010.
|
|
|
The Rise of Direct Democracy in the Czech Republic: Sources, Use and Consequences
Dvořák, Tomáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šaradín, Pavel (oponent) ; Vráblíková, Kateřina (oponent)
V posledních několika desetiletích dochází ve většině vyspělých zemí k rozvoji institutů přímé demokracie na národní i lokální úrovni. Česká republika nepředstavuje výjimku a v posledních 25 letech došlo k postupnému, ačkoliv neúplnému, rozvoji, který směřuje k přímým formám vládnutí. Cílem disertační práce je analýza uplatňování institutů přímé demokracie v České republice. Ačkoli je práce založena především na českých datech, jejím smyslem je také reagovat na zahraniční vědecké analýzy, které se týkají zkoumaného tématu. Práce se zaměřuje na následující otázky: Kdo podporuje a kdo se účastní přímé demokracie v ČR? Jak si voliči tvoří volební postoje a jaké jsou charakteristiky volebního chování v přímé demokracii? Jaký je vliv přímé demokracie na další formy politické participace a politickou angažovanost? Přímou demokracii vnímám jako demokratickou inovaci a zhodnocuji ji na základě tří kritérií: inkluzivity, kompetence a efektivity (Smith 2009). Nejdříve se zaměřuji na otázku, kdo podporuje využívání přímé demokracie a zkoumám zastoupení různých sociálních skupin v hlasování v přímé demokracii (inkluzivita). Poté analyzuji rozhodování voličů a zjišťuji, zda je založeno na racionálních postojích a informovanosti o tématu hlasování (kompetence). Nakonec analyzuji, zda praxe přímé demokracie nadměrně...
|
|
|
Nevoliči ve volbách do Poslanecké sněmovny České republiky 2013 a jejich motivace k volební neúčasti
Nováková, Eliška ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Sedláčková, Markéta (oponent)
Cílem práce bylo zmapovat motivace nevoličů se nezúčastňovat voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013. Jednalo se o volby v České republice s historicky druhou nejnižší volební účastí u tohoto typu voleb, které jsou občany vnímány jako nejdůležitější. Snižující se volební účast může být ohrožením pro správné fungování demokracie. V teoretické části práce jsou představeny teorie fungování demokracie a dále teorie vysvětlující volební účast. Závěry několika studií naznačují, že existují rozdíly v motivacích mezi mladší a starší generací, proto jsem se rozhodla tyto rozdíly popsat. Za tímto cílem odhalení motivací a jejich rozdílů na základě věku bylo realizováno patnáct rozhovorů, devět s nevoliči z mladší generace a šest ze starší generace. Data byla analyzována v souladu s pravidly zakotvené teorie. Výsledkem analýzy je typologie nevoličů a schéma zjištěných vlivů. Výsledky analýzy naznačují, že existuje podstatný rozdíl mezi mladší a starší generací. Klíčová slova: Nevoliči, volební chování, politika, motivace
|
host ::
RSS.