|
| |
|
|
Česko-britské a britsko-české kulturní standardy
Dufková, Gabriela ; Křečková Kroupová, Zuzana (vedoucí práce) ; Khelerová, Vladimíra (oponent)
Ačkoli nám je Velká Británie geograficky poměrně blízká, mezi naší a britskou kulturou existují velké rozdíly. Řada lidí tak po příjezdu do Británie zažije kulturní šok a chování Britů často nechápe, což platí naopak i pro Brity v České republice. Porozumění kulturním rozdílům je proto pro úspěšnou vzájemnou interakci zásadní. Hlavním tématem této diplomové práce je koncept kulturních standardů Alexandra Thomase. Cílem této práce pak je definovat česko-britské a britsko-české kulturní standardy a srovnat zjištěné skutečnosti s teorií a zasadit je do kulturně-historického rámce. Tato diplomová práce má následující hypotézy: Zjištěné česko-britské kulturní standardy se od popisu Karla Čapka neliší. Češi jsou podle Britů příliš starostliví a úzkostliví. Nakonec autorka uvádí na základě zjištěných kulturních standardů doporučení pro Čechy, kteří odjíždí do Británie, a Brity, kteří naopak přijíždí do České republiky.
|
|
|
Vývoj stanovisek Velké Británie, Německa a České republiky k evropské měnové integraci.
Prušák, Vojtěch ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Diplomová práce - Vývoj stanovisek Velké Británie, Německa a České republiky k evropské měnové integraci - zkoumá genezi stanovisek výše zmíněných států a hodnotí přínosy i negativa spojené s evropskou měnovou integrací. Práce je koncipována tak, aby vycházela nejen ze zkušeností státu, jenž prosazuje prohlubování integrace, ale také ze zkušeností státu, jenž brzdí prohlubování integrace. Díky syntéze rozdílných postojů a zkušeností je v závěru práce České republice doporučeno začít se připravovat na přijetí společné měny.
|
|
|
Reflexe britského postoje ke členství v ES/EU za vlády Harolda Macmillana a Davida Camerona
Haas, Václav ; Kolman, Ondřej (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tématem práce je reflexe britského postoje ke členství v Evropských společenstvích respektive v Evropské unii za vlády Harolda Macmillana a Davida Camerona. V teoretické části práce jsou definovány základní pojmy související s tímto tématem a představeny možné teoretické přístupy. Bližší pozornost je věnována racionálnímu institucionalismu, na jehož základě jsou definovány kategorie nákladů a výnosů a zdroje preferencí, které determinují vládní rozhodnutí o přístupu k evropskému integračnímu procesu. V praktické části jsou nastíněny britské postoje k jednotlivým fázím a milníkům evropské integrace počínaje druhou světovou válkou a konče podáním oficiální žádosti o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství. Dále jsou identifikovány jednotlivé faktory, které v případě Macmillanovy a Cameronovy vlády vstupují do rozhodovacího procesu o redefinici evropské politiky. Hlavním zjištěním je skutečnost, že zkoumané vlády přisuzují jednotlivým typům nákladů a výnosů rozdílnou míru důležitosti a při rozhodování upřednostňují různá hlediska, což přirozeně vede i k odlišným závěrům.
|
|
|
Financování válečné ekonomiky Velké Británie v letech 1939-45
Čermák, David ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analýzu financování ekonomiky Velké Británie během druhé světové války. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na aspekty financování válečné ekonomiky obecně a jejich ilustrace na příkladu Velké Británie. První část se zabývá obdobím před válkou s důrazem na proces zbrojení a postupné překonávání finančních omezení. Druhá část práce obecně definuje obecně metody financování a následně analyzuje jejich využití ve Velké Británii. Věnuje se také dalším opatřením, která měla za cíl podpořit získávání finančních prostředků, a komparuje přístupy k financování válečné ekonomiky ve Velké Británii a Německu. Třetí část práce se týká specifické problematiky získávání amerických dolarů pro financování nákupů materiálu ve Spojených státech amerických v rámci doktríny Cash and Carry a dále analyzuje způsoby získávání amerických dolarů a hodnotí jejich význam pro britskou ekonomiku. Součástí této práce je i popis nastavení spolupráce v rámci zákona o půjčce a pronájmu. Na základě dostupných informací se mi podařilo zodpovědět hlavní kladené otázky týkající se použitých metod a struktury financování britské válečné ekonomiky. Polovinu výdajů vláda pokryla pomocí zvýšených daní, přičemž se spoléhala převážně na daň z příjmu. Druhá polovina prostředků pocházela z půjček. Zdrojem půjček byly největší míře úspory britských občanů. Aby vláda zabránila makroekonomické destabilizaci ekonomiky v důsledku vysoké inflace, zavedla přídělový systém a spotřební daně. Pomocí těchto kroků se jí úspěšně dařilo omezovat poptávkou taženou inflaci. Závěrečná analýza způsobů získávání amerických dolarů dochází k závěru, že použité metody nebyly dostatečné pro financování potřeb britského válečného úsilí a během prvního roku konfliktu byly dolarové a zlaté rezervy téměř vyčerpány. Zásadní význam proto měl americký zákon o půjčce a pronájmu, jenž Velkou Británii zbavil nutnosti za dovoz amerického zboží ihned platit.
|
|
|
Velká Británie a Evropa. Příspěvek k analýze přístupu ostrovního státu k evropskému integračnímu procesu -- zaměřeno na přístup Winstona Churchilla.
Blažková, Kristýna ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem přístupu sira Winstona Churchilla k evropské integraci v letech 1945 až 1955. Snaží se zachytit změnu v Churchillových názorech a postojích od doby, kdy byl ministerským předsedou Clement Attlee, až do doby, kdy se do této funkce navrátil on sám. A to jak v otázkách integrace, tak ve vnitrostátních záležitostech. Z tohoto důvodu je v práci nastíněn vývoj několika významných integračních snah a organizací, od Rady Evropy až po Severoatlantickou alianci. Práce též rozebírá Churchillův vztah ke Spojeným státům americkým a Sovětskému svazu a jeho snahy o dosažení setkání na nejvyšší úrovni mezi těmito dvěma státy a Velkou Británií. Dosažení smíru a domluvy s Ruskem se stalo pro Churchilla po roce 1951, prioritou a proto je tématu věnována velká část v závěru této bakalářské práce.
|
|
|
Perspektivy postavení Skotska v mezinárodních vztazích
Frodlová, Ellen ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou malých států a jejich zahraniční politiky, přičemž se zaměřuje na Skotsko jako potenciální samostatný stát. Popisuje proces devoluce, který byl zakončen neúspěšným referendem o nezávislosti v roce 2014. V souvislosti s ním jmenuje argumenty pro a proti odtržení, které by měly vliv na mezinárodní vztahy. V poslední kapitole se věnuje současnému postavení regionu Skotska na poli mezinárodní politiky, v mezinárodních organizacích (hlavně v Evropské unii) a pojednává o perspektivách tohoto regionu do budoucnosti.
|
|
|
Česko-britské obchodní vztahy s přihlédnutím ke kulturním odlišnostem
Lněničková, Lada ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Střecha, Michal (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představení česko-britských vztahů a prozkoumání kulturních specifik Velké Británie. Dílčím cílem práce je analýza ekonomického prostředí Velké Británie. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola práce je zaměřena na všeobecnou charakteristiku země. Ve druhé kapitole se věnuji ekonomické charakteristice země, která zahrnuje analýzu základních makroekonomických ukazatelů a popisuje také zahraniční obchod země. Následující kapitola je již zaměřena na česko-britské obchodní vztahy. Při vstupu na nový trh je nepochybně velice důležité prostudovat si kulturní odlišnosti a zvyky při obchodním jednání. Znalost těchto odlišností zájemcům o trh poskytne nedocenitelnou výhodu, proto se ve čtvrté kapitole věnuji britské kultuře a obchodnímu jednání. Poslední kapitola zahrnuje vyjádření odborníků z praxe.
|
|
|
Československo-britské obchodní vztahy v šedesátých letech 20. století
Janoštík, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je popis a analýza československo-britských obchodních vztahů od meziválečného období až do brzkých 70. let dvacátého století s dominantním zaměřením na 60. léta. Problematika je zkoumaná v širším dějinném kontextu se zaměřením na změny obchodních vztahů během meziválečného období, období po únoru 1948 a během problematických 50. let, postupně se uvolňujících 60. let a během normalizačního procesu počátkem 70. let. Autor v závěru potvrzuje základní hypotézu, že 60. léta byla obdobím obnovování a zlepšování obchodních styků Československa s Velkou Británií. Pozdější obchodní vztahy byly velmi silně ovlivněny centrálně plánovanou ekonomikou a politikou ČSSR i členstvím Československa v RVHP.
|
|
|
Problematika financování tenisu v ČR pod záštitou Českého tenisového svazu
Hustoles, Jan ; Kotáb, Jiří (vedoucí práce) ; Kuchár, Róbert (oponent)
Předmětem této práce je analýza vybraných aspektů financování tenisu v České Republice. Důraz je kladen na přiblížení metodiky, legislativního prostředí, politiky a principů, které jsou v systému alokací prostředků pro tenisové instituce využity. Zohledněna je dále problematika nahrazení příjmů, o něž sportovní prostředí přišlo v důsledku konkurzu akciové společnosti Sazka v roce 2011. Praktickou částí práce je pak porovnání zjištěných poznatků se zahraničním tenisovým prostředím, definování vzájemných rozdílů a následné jmenování efektivních prvků, které mohou být uplatnitelné v České Republice. V závěru se práce zabývá obecným a kritickým zhodnocení současného stavu organizace a finančního zajištění českého tenisu.
|
host ::
RSS.