|
|
Trumanova doktrína: Řecko a Turecko
Urban, Petr ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
V předložené práci srovnávám příčiny, průběh a důsledky vyhlášení Trumanovy doktríny. Tvrdím, že teze, deklarované prezidentem Trumanem se zásadně lišily od následného postupu při jejich aplikaci při zadržování komunismu v Řecku a Turecku. Tuto nekompatibilnost dokazuji na analýze (1) příčin vyhlášení Trumanovy doktríny ve Spojených Státech s důrazem na krizi v Tureckých úžinách roku 1946, (2) amerického ekonomického a vojenského zásahu v Řecku v letech 1947-1948 a (3) americké strategické podpory Turecka. Tato trojice událostí tvoří pozadí ke třem souvisejícím úkolům, o jejichž řešení tvůrci doktríny usilovali. Jedním bylo vyburcovat domácí podporu pro rychlou změnu v americké zahraniční politice k převzetí role světové velmoci. Druhým úkolem bylo zabránit rozšiřování sféry vlivu Sovětského svazu, zadržení komunismu v jeho stávajících hranicích a posledním byla podpora svobody a demokracie po světě jako protiváhy k ideologii komunismu. Tyto tři body kontrastují s reálnými problémy ohrožujícími Řecko a Turecko. Analýzou vývoje klíčových událostí kolem Trumanovy doktríny v letech 1946 až 1948 hledám příčinu jejího úspěchu. Tu vidím v tom, že její tvůrci zkombinovali moralistický ideologický postoj nutný na americké straně s realistickým přístupem k řešení krizí v Řecku a Turecku.
|
|
|
Alevité v Německé spolkové republice v současnosti
Pinerová, Klára ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Malečková, Jitka (oponent)
Název práce: Alevité ve Spolkové republice Německo v současnosti Autor: Klára Pinerová Ústav: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav Blízkého východu a Afriky Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc. Po první světové válce alevité podporovali Atatürkovu politiku sekularizace, přičemž první prezident Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk vybral některé prvky alevitské kultury do konstruktu nové turecké národní identity. Zdálo se, že se alevitská identita rozplyne a přetvoří v jednotnou tureckou, nicméně od 80. let v souvislosti se změněnou náboženskou politikou se alevitské hnutí začalo vnitřně aktivizovat a obnovovat. To platilo nejenom pro alevitské hnutí v Turecku, ale také v Německu. Během posledních dvaceti let se podařilo alevitům zorganizovat a vytvořit propojenou síť organizací napříč Německem, Tureckem a celou Evropou, která sebevědomě ovlivňuje veřejný prostor. Alevité v Německu zdůrazňují, že jsou součástí německé společnosti, nikoliv cizinci. Založili bezpočet různých spolků a organizací, které alevitské hnutí reprezentují v boji za uznání jeho práv jako náboženské skupiny jak v Německu, tak v Turecku. V posledních letech postupně prosazují alevitskou náboženskou výuku na německých základních školách a k propagaci své identity využívají moderních médií,...
|
|
|
Formy islámu v Turecku 21. století mezi univerzitními studenty
Vlková, Karolina ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
Díky prvnímu tureckému prezidentovi Kemalu Atatürkovi Turecko změnilo svou tvář a to se odrazilo i na islámu. V dnešní době již islám není tureckým státním náboženstvím, ani turecká legislativa už neodpovídá šaríi. Odrazilo se to i na formách islámu. Lze to vidět na oblečení žen. To co bylo dříve (nebo dosud je v jiných zemích) považováno za absolutní, v Turecku se stává relativním. Mým úkolem je prozkoumat nakolik tyto představy odpovídají reálnému stavu islámu v Turecku. Vzhledem k tomu, že zkoumat celkový stav islámu v Turecku je na rozsah práce příliš obsáhlé téma, zaměřím se na univerzitní studenty. Mám totiž za to, že na této oblasti lze nejlépe určit směr, jakým se islám bude vyvíjet v přístí generaci. Jsou zde nejpatrnější vlivy jak globalizační a další, tak zároveň je nejpatrnější i vliv nacionalistických a tradičních proudů. Chtěla bych přesněji určit jak se studenti staví nejenom k islámu a muslimských povinnostem, ale i k vnějšímu, západnímu světu. Provedla jsem terénní výzkum, abych se k tomu dobrala. Metodou jsou interview s různými studenty z různých univerzit. Kromě toho jsem prováděla pozorování denních praktik studentů. A samozřejmě vlastní komentáře studentů k jejich náboženské aktivitě/pasivitě. Vyšlo najevo, že existuje "turecký islám", na němž jsou patrné vlivy nacionalistické...
|
|
|
Demokracie a islám
Bláhová, Pavlína ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Dopita, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce na téma Demokracie a islám pojednává o možném propojení demokracie a islámu v rámci současného i historického kontextu. Hlavním úkolem této práce bylo nalézt základní principy, na kterých je demokracie a islám vystavěn a které jsou v obou případech společné. Dalším úkolem bylo nalézt naopak ty prvky demokracie a islámu, které jsou navzájem zcela nekompatibilní. Mezi porovnávané objekty a prvky patří například politické systémy demokratických a islámských zemí, zdroje politické autority, vztah k politické opozici atd. Dalšími základními oblastmi, které byly porovnávány, jsou například prameny práva a otázka možné kompatibility práva šarí'a s demokratickými hodnotami a s dodržováním základních lidských práv. Porovnání politického islámu s demokracií tvoří první část práce. Druhá část je věnována studii konkrétních islámských států a jejich historickému vývoji a postoji k demokratizaci. Prvním z těchto států je Turecko, které je použito jako příklad demokratizované muslimské země, jenž ukazuje úspěchy a úskalí implementace demokracie do islámského systému. Druhým příkladem je Írán a vývoj jeho postoje vůči demokracii. Na obou případech je rovněž ukázán rozdíl mezi islámem ideálním, teoretickým a islámem uvedeným do praxe. Závěr této práce ukazuje hlavní problémy, které v současném...
|
|
|
Turkish membership in the EU: French, German and British Perspectives
Dražilová, Dominika ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Vstup Turecka do EU se stal jednou z hlavních nevyřešených otázek evropské integrace a je také předmětem rozsáhlých debat o samotné podstatě a účelu EU. Mělo by Turecko být členským státem EU s plnými právy nebo by mělo být s Unií spojeno na základě dosud nedefinovaných zvláštních vazeb? Tuto otázku si v dnešní době kladou mnozí. Každý členský stát Evropské unie má jinou představu o Evropě, existují různé názory, jak by Unie měla být definována a na jakých základech by měla být postavena. Diplomová práce zkoumá vztah mezi pojetím Evropy, udávaným diskursem politické elity dané země a postojem zemí k otázce členství Turecka v EU. Analyzovány jsou tyto tři země: Francie, Německo a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
|
|
|
Vstup Turecka do Evropské unie - demokratizační proces v Turecku a práva občanů kurdského původu
Trakslová, Michaela ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Cílem této práce je analýza a vysvětlení základních parametru vývoje v oblasti lidských práv Kurdu v Turecku v souvislosti s přístupovými jednáními Turecka a Evropské unie a potvrzení hypotézy, že tlak Evropské unie na Turecko v souvislosti s přístupovými jednáními vede k posílení lidských práv a základních svobod Kurdu. Tato hypotéza je ověřena srovnáním situace v oblasti lidských práv Kurdu v době žádosti Turecka o členství v EU, respektive v době, kdy byl Turecku přiznán status kandidátské země a situace v současnosti. Srovnání bude založeno především na zprávě o pokroku Turecka za rok 1998 a na zprávě o pokroku Turecka za rok 2009. Práce se také dotkne témat kurdského nacionalismu a působení Kurdské strany pracujících, a motivu, které vedou Evropskou unii a Turecko ke společnému jednání a vstupu, přičemž zmíní další faktory jako je turecká ekonomika, či geografie.
|
|
|
Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie
Šlapal, Jan ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
Evropská unie je po východním rozšíření v letech 2004 a 2007 na prahu další rozšiřovací vlny. Prvními zeměmi, které získaly oficiální kandidátský status, jsou Turecko a Chorvatsko. Turecko je nejdéle čekajícím uchazečem na přijetí do unijních struktur, Chorvatsko je současným nejžhavějším kandidátem na vstup. Diplomová práce "Komparace připravenosti ekonomik Turecka a Chorvatska na vstup do Evropské unie." se věnuje porovnání ekonomické připravenosti těchto dvou zemí na unijní vstup a věnuje se také přínosům a negativům možného začlenění. Cílem této práce je zodpovězení otázky, zda je použitelná spíše teorie neorealismu, či neofunkcionalismu pro vysvětlení přístupového procesu Turecka a Chorvatska. Evropská integrace překonala v minulosti mnohé překážky, dosáhla zásadních výsledků a díky její účinnosti se podařilo rozšířit oblast míru, stability a prosperity napříč kontinentem. V pořadí již šestá vlna rozšíření představuje nesnadný cíl, ale také velkou výzvu, která by opět přepsala mapu Evropské unie a rozšířila by pole její působnosti do oblasti Malé Asie a západního Balkánu.
|
|
|
The Final Externalization of the Others and its Consequences for the Turkish Foreign Policy
Chvátal, Viktor ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze turecké zahraniční politiky vůči regionu Centrální Eurasie, respektive sub-regionům Blízkého východu a Střední Asie, v období 1991 až 2010. Z hlediska teoretického ukotvení práce kombinuje modifikovaný sociální konstruktivismus s předpoklady kritické geopolitiky. V konstruktivistické části se práce na základě propojení s analýzou zahraniční politiky (AZP) zaměřuje na domácí úroveň, tedy na přezkum identitárního ukotvení jednotlivých aktérů. Z hlediska vlivu identitární proměnné na zahraniční politiku je těžiště analýzy umístěno do období po roce 1991. Za účelem dosažení kontextuálního vhledu však práce zahrnuje i obecný rozbor konfliktu identit uvnitř turecké (osmanské) společnosti, který je pozorovatelný již od první poloviny devatenáctého století. V případě geopolitického rozpadu práce vychází ze základního kritického předpokladu o diskurzivním (nematerialistickém) charakteru geopolitické argumentace. Cílem je identifikace geopolitických metafor, které byly v rozmezí let 1991 až 2010 aplikovány tureckými elitami vůči výše uvedeným sub-regionům Centrální Eurasie. V tomto případě dochází k logické syntéze teoretických přístupů. Geneze a užití geopolitických metafor je zároveň zkoumána z hlediska identity těch, kteří je formulují. Diplomová práce dokazuje, že jedním...
|
|
|
Role of UNHCR in case of asylum seekers, refugees and stateless persons – the case study of Turkey
Unzeitigová, Klára ; Novotná, Markéta (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na rámující schopnost UNHCR, která je zkoumána na základě modelu aktérství od Kratochvíla, Cibulkové a Beníka. Kritická diskurzivní analýza Normana Fairclougha je aplikována za účelem analýzy textové, kontextuální a sociokulturní dimenze rámující schopnosti UNHCR. Pro práci byla zvolena případová studie Turecka, protože Turecko patří k jedné ze zemí s největším počtem uprchlíků a žadatelů o azyl. Prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy práce zkoumá, zda je UNHCR považováno za aktéra, který rámuje mezinárodní prostředí v rámci problematiky žadatelů o azyl, uprchlíků a státního bezdomovectví. Analýza ukázala, že UNHCR je respektovanou mezinárodní organizací a důležitým aktérem v dané problematice. Nicméně, ne všechny mezinárodní organizace přisuzují UNHCR roli zákonodárce a aktéra, který iniciuje debaty v rámci dané problematiky.
|
|
|
Turecko jako destinace mezinárodního cestovního ruchu
Kořínková, Kateřina ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Kalábová, Markéta (oponent)
Předmětem mého zkoumání je Turecko jako destinace mezinárodního cestovního ruchu. Hlavním cílem diplomové práce je v rámci pozitivních i negativních vlivů zhodnotit celkové postavení destinace Turecka na mezinárodním trhu cestovního ruchu. První kapitola je věnována teoretickému vymezení mezinárodního turismu včetně předpokladů pro jeho rozvoj. Druhá kapitola předkládá základní informace o Turecku, aktuální ekonomické situaci a dopadům cestovního ruchu na tureckou ekonomiku. V poslední kapitole je zanalyzován samotný cestovní ruch Turecka, a to v mezinárodním srovnání.
|
host ::
RSS.