|
|
SCL group a Cambridge analytica: jak ovlivnily politiku a společnost v Evropě a Severní Americe
Komínek, Martin
Bakalářská práce se zaměřuje na skandál se společností Cambridge Analytica a porovnává jeho dopady na společnost a politiku v Evropě a USA. V teoretické části jsou přiblíženy klíčové pojmy z oblasti moderních technologií, které hrají důležitou roli v oblasti komunikací, a které jsou nezbytné k porozumění strategií politického marketingu. Dále je provedena analýza skupiny SCL Group a jejích dceřiných společností, které se specializují na analyzování dat a politický marketing. V empirické části jsou zanalyzovány faktory spjaté s kauzou společnosti Cambridge Analytica ovlivňující politiku a společnost v Evropě a Severní Americe prostřednictvím srovnání dvou událostí, a to referenda o členství Spojeného království v Evropské unii a amerických prezidentských voleb v roce 2016. V závěru práce jsou prezentovány výsledky zjištěných skutečností.
|
|
|
FROM TEXT ANALYSIS TO DISCOURSE INTERPRETATION OF DONALD J. TRUMP'S TWEETS
KRATOCHVÍLOVÁ, Nela
Od svého vzniku v roce 2006 Twitter již několikrát překročil hranice své původní role média pro sdílení zážitků, postřehů a dojmů. Přístup ke Twitteru je zabudovaný do většiny operačních systémů a jako komunikační platforma je Twitter využíván v médiích, marketingu, vzdělávání i politice ke zprostředkování vzkazů a sdělení, na nichž má tweetující strana zájem či je považuje za důležité. Tweetování politiků je dosud poměrně novodobým žánrem a jeho zmapování je proto z lingvistického hlediska zajímavé. Tato diplomová práce využívá textovou analýzu a analýzu diskurzu k popisu a interpretaci jazykových strategií, které ve svých tweetech využívá bývalý americký prezident Donald J. Trump. Analýza je provedena na souborech tweetů zveřejněných v průběhu prezidentské kampaně 2020; první obsahuje tweety shromážděné během jednoho z počátečních týdnů kampaně a druhý tweety zveřejněné v jednom z týdnů před jejím vyvrcholením. Metodologicky práce kombinuje nástroje Českého národního korpusu (konkrétně aplikaci KWords) a mikroanalýzu vybraného souboru dat s cílem identifikovat dominantní jazykové strategie a následně interpretovat, jakým způsobem se podílejí na utváření tweetové komunikace amerického prezidenta. V rámci oborové specializace překladatelství práce ilustruje důležitost textové analýzy a interpretace jako nedílné součásti pochopení komunikační funkce textu, bez které by kvalitní překlad do cílového jazyka nebyl možný. Práce je napsána v anglickém jazyce.
|
|
|
Trump vs. Biden - Na čí straně byly české televizní stanice?
Kratochvíl, Michal ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Americké prezidentské volby jsou bezesporu nejzásadnější zahraničněpolitickou událostí, kterou svým zpravodajstvím pravidelně pokrývají česká média. V případě těch posledních voleb se souboj o Bílý dům stal jedním z hlavních témat podzimu 2020. Do souboje o diváka se zapojili všichni tři hlavní celostátní vysílatelé - tedy TV Nova, ČT a TV Prima. Vůbec poprvé v historii se na těchto třech televizních stanicích současně vysílalo sčítání volebních výsledků. Jaká ale byla praxe v českých médiích? Ve Spojených státech je zcela standardní, že se mediální domy přiklánějí k některému z kandidátů, že zpravodajství je prodemokratické nebo prorepublikánské. Tato práce zkoumala, jakým způsobem se tento jev projevil v českých televizních stanicích. Výzkumné otázky tak byly zaměřeny na počet reportáží o jednotlivých kandidátech, jejich vyznění a celkový čas věnovaný volbám samotným i oběma kandidátům. Na základě sběru dat práce zhodnotila, že televizní stanice nevěnovaly stejný prostor oběma kandidátům. Daleko více prostoru dostal Donald Trump na úkor Joea Bidena. Trump byl navíc častěji vyobrazován v negativním smyslu. V tomto ohledu byla nejméně vyváženou českou televizní stanicí Česká televize, nejlépe na tom byla TV Prima. Ta ale zase nabídla nejméně amerického volebního zpravodajství, nejvíc ho odvysílala...
|
|
|
Komparace zahraniční politiky Spojených států prezidentů Donalda Trumpa a Baracka Obamy v rámci Izraelsko-palestinského konfliktu
Starec, Jan ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a následnou komparací přístupů obou amerických prezidentů Baracka Obamy (2009-2017) a Donalda Trumpa (2017-2021) v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu. Cílem práce je odpovědět na výzkumnou otázku, který z prezidentů zastával větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavní výzkum doplňují další dvě výzkumné otázky: zaprvé, zda byla pro pokrok v mírovém procesu konfliktu během funkčních období Obamy a Trumpa přínosnější americké role mediátora, či role soudce. A za druhé, jakým způsobem Obama a Trump připravili půdu pro budoucí pokračování izraelsko-palestinského mírového procesu, neboli která z jejich rozhodnutí týkající se mírového procesu mají potenciál přispět k budoucímu řešení tohoto konfliktu. Práce obsahuje analýzy strategií a politických rozhodnutí obou prezidentů v rámci řešení Izraelsko-palestinského konfliktu, v době jejich funkčních období. Následně navazuje analýza a komparace přístupů obou prezidentů, včetně hlavních rozdílů a shod, například v pojetí dvoustátního řešení či dalších klíčových otázek mírového procesu. Na základě provedeného výzkumu autor došel k následujícím závěrům. Větší roli mediátora v mírovém procesu Izraelsko-palestinského konfliktu jednoznačně zastával Barack Obama, nikoliv Donald Trump,...
|
|
|
Analysis of the Special Relationship between the USA and Great Britain from the Clinton to the Trump Administrations
Veliký, Samuel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Táto diplomová práca s názvom "Analýza špeciálneho vzťahu medzi USA a VB od Clintonovej po Trumpovu administratívu", sa zameriava na poskytnutie komplexného prehľadu tohto anglo-amerického spojenectva, v spomenutom období. Práca je ukotvená na koncepte pojmu "špeciálneho vzťahu", ktorý sa v politickej praxi etabloval na popis politických, diplomatických, kultúrnych, ekonomických, vojenských a historických vzťahov, medzi Spojeným kráľovstvom a Spojenými štátmi. Prvou príležitosťou, kedy sa tento pojem dostal do populárneho povedomia bolo po tom, čo v prejave z roku 1946 ho použil britský premiér Winston Churchill, ktorý sa pri tejto príležitosti snažil zaistiť anglo-americkú kooperáciu aj v povojnovom období. Od tohto momentu, tento neoficiálny termín slúži na popis transatlantickej kooperácie medzi oboma národmi, naprieč všetkými oblasťami. Táto transatlantická spolupráca sa neskončila ani v období studenej vojny, ale naopak, obidva štáty spolu dokázali veľmi úzko kooperovať pri odvracaní komunistickej hrozby. Diplomová práca sa primárne zameriava na analýzu vzťahov v období po nástupe prezidenta Clintona do úradu prezidenta Spojených štátov, pričom sleduje to, akým spôsobom sa anglo- americké spojenectvo vyvinulo v období, po ukončení studenej vojny. V dalšej časti práce je pre nás veľmi doležité...
|
|
|
The Power of the Native Vote: Evaluation of the Influence of Native Americans on the Outcome of the 2020 Presidential Elections in the United States - A Case Study of Arizona.
Štroblová, Radka ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
V prezidentských volbách v roce 2020 hlasovalo nejvíce Američanů za posledních 120 let a většina z nich podpořila kandidáta Demokratické strany Josepha R. Bidena Jr. Biden zvítězil ve 26 státech včetně Arizony, kterou získal jako první demokratický kandidát v prezidentských volbách od roku 1996. O vítězi rozhodlo pouhých 10,457 hlasů. V Arizoně se 412,256 lidí identifikuje jako Indiáni (American Indian and Alaska Native) a jejich podpora demokratických kandidátů se ukázala být rozhodujícím faktorem ve volbách 2020. O Indiánech a o jejich volebních preferencích však bylo napsáno jen málo. Stávající studie často zkoumají pouze jeden kmen (tribe) či stát, jsou zastaralé nebo nejednoznačné. Indiáni jsou také často opomíjeni při sběru dat a informací. Jejich hlasování tak často spadá do kategorie "ostatní." Tato práce je vůbec první, která zkoumá hlasování původních Američanů v prezidentských volbách v roce 2020. Jejím cílem je dokázat, že hlasování Indiánů bylo jedním z aspektů, které pomohly Bidenovi vyhrát volby, jelikož Indiáni tradičně podporují demokratické kandidáty. Pro potvrzení své teze jsem porovnala výsledky voleb v letech 2016 a 2020 z volebních okrsků překrývajících se s kmenovými územími v Arizoně, a provedla kvantitativní analýzu nashromážděných dat. Výsledky kvantitativní analýzy...
|
|
|
Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích
Velek, Štěpán ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Práce se věnuje firmě Cambridge Analytica a jejímu působení v rámci politických voleb v několika zemích. V teoretické části vysvětluje fenomény důležité k pochopení praktické části. V první části se věnuje internetu, novým médiím, webu 2.0 i sociálním sítím v čele s Facebookem. Dotýká se politického marketingu a studuje odborné pojmy jako konfirmační zkreslení či komnata ozvěn. Praktická část představuje hlavního aktéra práce, Cambridge Analyticu, a následně plynule míří za jejími hlavními kauzami, tedy prezidentskými volbami v USA v roce 2016 a referendu o vystoupení Spojeného království z EU, které se konalo v témže roce. V další fázi se práce zaměřuje na ožehavé případy ovlivnění prezidentských voleb v Keni a Nigérii a dotýká se také možného ovlivnění voleb v České republice, které se však dosud neprokázalo.
|
|
|
The Trump Sentiment: The Effect of News on the US Stock Market
Pinteková, Aneta ; Kukačka, Jiří (vedoucí práce) ; Horváth, Roman (oponent)
Tato práce zkoumá jak je americká ekonomika ovlivněna tržním sentimentem, který vzniká kvůli zprávám o konání a rozhodnutích amerického prezidenta Donalda Trumpa. Novinové články, na základě kterých je vytvořena proměnná sentimentu pomocí metod zpracování přirozeného jazyka, jsou získány z Reuters pro období od 1. 5. 2018 do 30. 11. 2018. V prvním kroku je zkoumán vliv Trumpova sentimentu na výnosy indexu S&P 500. Výsledky ukazují pozitivní a statisticky signifikantní efekt sentimentu z předchozího dne na dnešní výnos S&P 500 Indexu. Dále je nalezen i statisticky signifikantní efekt sentimentu před týdnem, jeho efekt je však negativní. Tento výsledek značí, že na trhu existuje prvotní přehnaná reakce, která je později následována korekcí zpět k střední hodnotě. Takový výsledek je konzistentní s poznatky oblasti behaviorálních financí, dle které má psychologie investorů vliv na investiční rozhodování. Ve druhém kroku je zkoumán vliv sentimentu na výkonnost jednotlivých odvětví americké ekonomiky, která je měřena výnosy sektorových indexů S&P 500. Statisticky signifikantní efekt sentimentu je nalezen v případě energetického, fi nančního a průmyslového sektoru, stejně jako u sektorů materiálů, informačních technologií a sektoru cyklického spotřebního zboží a služeb. Na druhé straně, sektor...
|
|
|
Problematika stavby zdi na americko-mexické hranici za Trumpovy administrativy v průběhu prvních dvou let jeho prezidentství: politická rétorika a realita
Křížková, Marie ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Drhlíková, Eva (oponent) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou stavby zdi na americko-mexické hranici během dvou let prezidentského úřadu Donalda Trumpa (20. ledna 2017-20.ledna 2019). Konkrétně se věnuje analýze rétoriky Trumpova slibu týkající se stavby zdi a porovnává ji s realitou na americko-mexické hranici. Práce zjišťuje, proč realita na hranici po dvou letech neodpovídá předešlé rétorice, do jaké míry tyto sliby byly naplněny a na jaké problémy stavba hraniční zdi narazila. Největším problémem se stalo financování zdi, kdy Kongres odmítl schválit peníze a tato vyhrocená situace vedla až ke stavu tzv. shutdownu. Pro demokraty včele s Nancy Pelosiovou a Charlesem Schumerem je nesmírně důležité, že v rámci shutdownu drželi pospolu a ukázali, jak bude pro Trumpa těžké dosáhnout svého. Na hranici bylo v roce 2017 postaveno na testování osm prototypů zdí. Žádná zeď na základě těchto prototypů nebyla do dnešního dne postavena či financována Kongresem. Naopak v únoru 2019 došlo k jejich zbourání a odstranění.
|
|
|
Zahraniční politika Obamovy a Trumpovy administrativy vůči Turecku
Kučera, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací politiky Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči Turecku v kontextu současné krize ve vztahu se Spojenými státy. Cílem práce je odpovědět na otázku, zdali politika obou prezidentů byla koherentní a jakým způsobem se promítly případné rozdíly na dnešním zhoršení vztahů. Práce se zaměřuje na tři oblasti: spolupráce uvnitř NATO, problematika kurdské menšiny a proměna domácí politické situace v Turecku. Práce ukazuje, že navzdory odlišnému obecnému přístupu k zahraniční politice se konkrétní kroky obou prezidentů vůči Turecku významně neliší. Obamova deziluze ve vnímání vztahu USA a Turecka jako modelového partnerství výrazně změnila jeho vlastní politiku v druhém vládním období. V rámci NATO Trump navázal na Obamovu politiku vůči Turecku skrze podporu systému protiraketové obrany a pokračováním ve využívání amerických vojenských zařízení na tureckém území. Kurdská otázka představuje ve vztahu obou zemí nejkritičtější místo. Trump doposud podporoval spolupráci s Kurdy ve stejné míře jako Obama, ale dohody s Erdoğanem z poslední doby mohou přinést změnu tohoto přístupu a následné zlepšení vztahů. Odlišný Trumpův postoj k proměně tureckého politického prostředí nemá na kvalitu vztahů obou zemí významný vliv. Se zvyšujícím se vlivem Ruska a Íránu v turbulentním regionu Blízkého...
|
host ::
RSS.