|
| |
|
|
Mytologická a sémiotická rovina vybraných plakátů z období Třetí Říše
Fulková, Andrea ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá plakátem z doby nacistické Třetí říše a ideologií formovaným obrazovým i textovým sdělením, které předkládá. Práce pohlíží na plakát jako na důležité komunikační médium, které sloužilo nacistické propagandě k šíření nacionálně socialistické ideologie. Nacistická propaganda používala obrazová vyjádření v podobě plakátů k rozšiřování nacistických mýtů a mytologických promluv. Diplomová práce si klade za cíl tyto mýty analyzovat a demaskovat tak, jak ve své knize Mytologie vymezuje Roland Barthes. Autorka diplomové práce aplikuje tradiční metodu kvalitativního výzkumu mediálních obsahů - mytologickou a sémiotickou analýzu, a na vybraných nacistických plakátech pomocí těchto rozkladů demystifikuje použití mýtů a sémiotických znaků. V první části diplomové práce jsou představeny pojmy, které úzce souvisí s mytologickou či sémiotickou analýzou. Druhá část přináší rozbory jednotlivých plakátů, které jsou rozděleny do několika skupin. V závěru diplomové práce autorka předkládá výčet společných znaků a mýtů, jež jsou výsledkem analýzy.
|
|
| |
|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
|
Olympiáda v Berlíně v roce 1936 očima dobového českého a německého tisku
Nevšímalová, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Bakalářská práce má čtenáři přiblížit rozdíl mezi českým a německým žurnalismem a způsobem informování o sportovních událostech během XI. olympiády v Berlíně v roce 1936. Tato olympiáda byla v novodobé historii prvními hrami, které byly použity k propagandistickým účelům. Práce srovnává v období od 31. 7. 1936 do 17. 8. 1936 tři česká významná periodika, a to Lidové noviny, České slovo a Venkov s německými periodiky - Fehrbelliner Zeitung, Schwedter Tageblatt, Deutsch-chinesische Nachrichten a Prager Tagblatt. Větší důraz klade bakalářská práce na domácí tituly, na kterých demonstruje žurnalistiku, která pochází z demokratického prostředí. Rozdílné pojetí žurnalistiky Československa a Třetí říše zkoumá práce prostřednictvím deskripce a komparace vybraných článků, které se vždy týkají stejné události či tématu.
|
|
|
Olympiáda v Berlíně v roce 1936 očima dobového českého a německého tisku
Nevšímalová, Aneta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Bakalářská práce má čtenáři přiblížit rozdíl mezi českým a německým žurnalismem a způsobem informování o sportovních událostech během XI. olympiády v Berlíně v roce 1936. Tato olympiáda byla ve své novodobé historii jako první olympiáda použita k propagandistickým účelům. Práce srovnává v období od 31. 7. 1936 do 17. 8. 1936 tři česká významná periodika a to Lidové noviny, České slovo a Venkov s německými periodiky - Fehrbelliner Zeitung, Schwedter Tageblatt a Deutsch-Chinechische Zeitung. Větší důraz klade bakalářská práce na domácí tituly, na kterých ilustruje žurnalistiku, která pochází z demokratického prostředí. Rozdílné pojetí žurnalistiky Československa a Třetí říše zkoumá práce prostřednictvím deskripce a komparace vybraných článků, které se vždy týkají stejné události či tématu.
|
|
|
Reflexe vzpominek na rasovou propagandu behem let 1938-1945
Havlíková, Hana ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda rasová a antisemitská propaganda měla dopad na české obyvatelstvo. Tento cíl byl realizován na základě antisemitských pořadů vysílaných v Českém rozhlase během let 1938- 1945. Poté jsem provedla rozhovory s pamětníky, kteří žili v době Protektorátu Čechy a Morava a kteří se již účastnili předchozího výzkumu. Rozhovory pomohly zjistit, zda antisemitská propaganda měla nějaký dopad a pokud ano, do jaké míry.
|
|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
|
Analýza hospodářsko-politických vztahů Německa a Sovětského svazu v letech 1939-1941
Fabianková, Klára ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá německo-sovětskými hospodářsko-politickými vztahy v letech 1939-1941. Jedná se o formy totalitních režimů, jejichž spolupráce nebyla přerušena, i když měla vlastní dynamiku ovlivněnou ideologickými, hospodářskými a politickými podmínkami. Ekonomické důvody se zřetelem na zajištění surovinové soběstačnosti Německa byly jedním z motivů pro zintenzivnění německo-sovětské spolupráce. Smlouva o neútočení z 23. srpna 1939 byla vykalkulovanou dohodou s přesnými cíly, kdy oba systémy upřednostnily společné národní zájmy, které spočívaly také v rozdělení Polska, před ideologickými rozdílnostmi. Práce nastiňuje okolnosti jednání, hlavní aktéry a motivy vedoucí k uzavření nejdůležitějších obchodních smluv. Kvantifikuje sovětské dodávky exportované v daném období do německé ekonomiky a analyzuje faktory plnění smluvních závazků. Sotva dvouletý obchodní vztah, ve kterém se výraznou měrou angažovalo i Říšské ministerstvo zahraničí, poskytl více krátkodobých výhod německé válečné ekonomice, především z kvantitativního hlediska. Hitlerovi mimo jiné pomohl částečně vyřešit dovozní závislost. S ohledem na strukturu obchodu byl stalinský režim pro nacistickou ekonomiku významný především dovozem surovin a potravin. Recipročně Hitlerovo Německo preprezentovalo důležitý zdroj technologických postupů a zbrojní produkce. Plnění obchodních kontraktů ovlivňovaly válečné operace, strategické plány, smluvní podmínky a další faktory. V poslední části práce analyzuje německou hospodářskou situaci na okupovaném území SSSR v letech 1941-1943 se zřetelem k oblasti dnešní Ukrajiny a Běloruska. Záměrem bylo nalézt odpověď na otázku, zda byly dosaženy plánované ekonomické cíle a charakterizovat nejdůležitější faktory, které ovlivnily německé hospodářské zisky. Součástí výzkumu byla i analýza celkové bilance získaných nerostných surovin, potravin a pracovní síly s cílem odpovědět na otázku, zda se Hitlerovi čistě z kvantitativního hlediska vyplatilo ukončit hospodářskou spolupráci a zaútočit na Sovětský svaz. Vojenská akce byla motivována ekonomickými záměry, zároveň nelze pochybovat o rasově ideologickém pozadí. Na vypracování a realizace okupační politiky se aktivně podíleli i zástupci průmyslové sféry, bankovního sektoru nebo říšských ministerstev. Očekávaný přínos z hlediska ekonomického obsazení sovětského území nepřineslo. Efektivitu a plnění cílů komplikovala kromě evakuace a kolaborace, také korupce, partyzánská činnost a koncept okupační politiky.
|
|
|
Válečná ekonomika v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1941
Weber, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem analýzy této práce bude jedno z nejčernějších období historie českých zemí za posledních několik desítek let. Tato práce je vymezena roky 1939 a 1941. Okupace a aplikace válečné ekonomiky německým diktátorským režimem na zabraném území českých zemí je zásadním mezníkem ve vývoji českého hospodářského systému. Práce popisuje v první části politicko-hospodářské pozadí a důsledky Mnichovské dohody pro tehdejší Československo. Výklad kontinuálně navazuje popisem vzniku Protektorátu Čechy a Morava se zaměřením na hospodářské důsledky. V další části je hlavním cílem popis konkrétních změn procesu transformace českého hospodářství z mírového na příkazové, kde se uplatňují nároky na podporu německého válečného tažení v druhé světové válce.
|
host ::
RSS.