|
|
Etická reflexe pašování lidí v současném diskurzu
Cahlík, Jakub ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem pašování lidí do Evropské Unie a následnou etickou reflexí takovéhoto jednání. Pašování lidí je nelegální aktivitou, jejíž vymýcení se v posledních letech stalo jedním z hlavních cílů evropské politiky potlačování neregulérní migrace. Je tak nicméně činěno bez reflexe konkrétních pašeráckých činů, což má za následek kriminalizaci jednání, která jsou morálně správná, ba dokonce nutná, neboť pomáhají k naplnění základních lidských práv migrantů. Tato práce představuje pašování lidí do EU v jeho celistvosti, uvádí společenskohistorický kontext, ze kterého tento fenomén vzniká a nastiňuje přístup, jakým lze pašování lidí eticky hodnotit v konkrétních situacích, tak aby nedocházelo k odsuzování humanitárně přínosných činů. Klíčová slova Pašování lidí, převaděčství, lidská práva, státní suverenita, neregulérní migrace, etika
|
|
|
The role of PMSCs in boosting the erosion of state sovereignty
Cirrone, Beatrice ; Ludvík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Konec studené války urychlil proces privatizace bezpečnosti a rozšíření soukromých vojenských bezpečnostních společností (PMSC) v konfliktních oblastech, což zpochybnilo roli státu jako jediného a legitimního poskytovatele bezpečnosti. Tato práce zkoumá, zda nasazení PMSC vedlo k narušení státní suverenity - chápané jako monopol na násilí - v zemi se slabými státními institucemi, jako je Sierra Leone. K řešení této otázky využíváme metodiku sledování procesů, která zkoumá, zda a jak se za konkrétních okolností vyvíjí předpokládaný kauzální mechanismus, jehož výsledkem je změna statusu suverenity. Tato změna je měřena pomocí tří ukazatelů: politické stability, kontroly nad územím a kontroly nad přírodními zdroji. Na základě hloubkové případové studie Sierry Leone v období nasazení PMSC (1991-1998) v boji proti Sjednocené revoluční frontě (RUF) tato práce odhaluje významné negativní dopady PMSC na ukazatele státní suverenity. Zaprvé, zapojení PMSC vedlo k vnitřnímu přerozdělení moci, což podnítilo konkurenci mezi dodavateli, armádou a místními milicemi. Zadruhé, zatímco PMSC poskytly krátkodobé územní zisky, ukázalo se, že sierraleonská armáda není schopna udržet územní stabilitu, což vedlo k dlouhodobé zranitelnosti a závislosti na nestátních službách ve střednědobém horizontu. V neposlední řadě...
|
|
|
Hranice a jejich ochrana v kontextu mezinárodního práva lidských práv a suverenity státu
Fárková, Iva ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Hranice a jejich ochrana v kontextu mezinárodního práva lidských práv a suverenity státu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá státními hranicemi, zejména jejich určováním a ochranou v souvislosti se státní suverenitou a lidskými právy a snaží se odpovědět na otázku, kde se v rámci ochrany státních hranic setkává suverenita s lidskými právy. Státní hranice vymezují státní území, které je jedním ze základních znaků státu, tak, jak ho vnímá mezinárodní právo veřejné. Co nejpřesnější vymezení státního území je pro samotný stát zásadní, neboť tak má představu o rozsahu své působnosti. Nad svým územím totiž vykonává svou územní výsost, stejně jako vykonává svou moc i nad obyvateli tohoto území. Zároveň je povinen zajišťovat bezpečnost na svém území a svých obyvatel, s čímž souvisí ochrana státních hranic a potřeba jejich kontroly ze strany státu. Určování státních hranic a jejich kontrola tak jednoznačně souvisí se státní suverenitou. Ovšem přílišná ochrana a kontrola hranic se může snadno ocitnout v rozporu s lidskými právy, konkrétně např. se svobodou pohybu a pobytu. Pak je důležité zamyslet se a určit, která z těchto dvou hodnot by měla mít převahu. Zda je to státní suverenita, povinnost státu zajistit bezpečnost a určité právo státu na přehled o pohybu na jeho hranicích, nebo co možná nejširší svoboda...
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
| |
|
|
Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře
Burda, Tomáš ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce "Švédsko a evropská integrace v bezpečnostní sféře" se zabývá úlohou Švédska ve vojenské dimenzi společné bezpečnostní politiky Evropské unie. Práce využívá koncept integračního dilematu, který tvoří základ teorie integrační politiky států zformulované Nikolajem Petersenem. Práce vychází z Petersenovy premisy, podle níž všechny státy zapojené do integrace dříve či později pocítí integrační dilema dané obtížnou volbou mezi zachováním autonomie a uplatněním vlivu na ostatní účastníky. Závažnost integračního dilematu se dle Petersena u jednotlivých států liší, neboť závisí na jejich ovlivňovacím potenciálu, citlivosti na vnější tlaky a na stupni jejich identifikace s ideovými zdroji integrace. Petersen tvrdí, že při řešení zmíněného dilematu národní vlády nejpravděpodobněji využijí adaptační strategie příznačné pro politický styl vyvažování. Petersen rovněž předpovídá, že země vyznačující se vysokou citlivostí na vnější tlaky, omezeným ovlivňovacím potenciálem a odstupem vůči étosu evropské integrace budou integrační dilema vnímat jako zvlášť závažné. Podle Petersena lze tedy předpokládat, že politika těchto zemí bude zahrnovat i strategie příznačné pro podřizování se či pasivitu. Petersenovy hypotézy jsou ověřovány analýzou integrační politiky praktikované Švédskem, které lze pokládat...
|
|
|
Mapování využití nástrojů Rady bezpečnosti OSN v přijatých rezolucích mezi lety 1991 až 2019
Novotná, Barbora ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem autority mezinárodních organizací od konce studené války a s nástupem globalizace. Snaží se tak přispět k obecné diskuzi o tom, zda autorita mezinárodních organizací od 90. let roste a z jakých důvodů k tomuto možnému fenoménu dochází. Pracuje přitom s koncepty autority a koncepty "pooling" a "delegation", které popisují, jakým způsobem členské státy předávají své pravomoci mezinárodním organizacím. Zároveň se práce zaobírá studiem státní suverenity a zásahy do státní suverenity, jelikož s nástupem globalizace klesá význam státního teritoria a státní a nestátní aktéři čím dál více se souhlasem či nesouhlasem jiných státních aktérů zasahují do jejich suverenity. Tento jev se práce snaží ukázat na studiu přijatých rezolucí Rady bezpečnosti OSN mezi lety 1992 až 2019, ze kterých byly sesbírány a kategorizovány její nástroje podle toho, jakým způsobem Rada bezpečnosti zasahuje do státní suverenity členských států a jakou autoritu tedy v danou chvíli pojímá. Byl vytvořen dataset z přibližně třetiny rezolucí za dané období (616 rezolucí z celkových 1778) - v něm je obsaženo téměř 12 000 nástrojů seřazených do 83 kategorií na škále indexu i od 0 do 5 podle toho, jak zasahují do státní suverenity - nástroje s indexem i = 0 až 3 představovaly především měkké nástroje...
|
|
|
Vojenská intervence na pozvání nebo se souhlasem státu
Hruban, Jiří ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE NÁZEV PRÁCE: Vojenská intervence na pozvání nebo se souhlasem státu ABSTRAKT: Cílem této práce je jednak vymezit obecnější kritéria pro to, jak by měla vypadat intervence na pozvání, aby byla v souladu s právem, a jednak právně posoudit dvě intervence z nedávné doby. Teoretická část práce na základě praxe států, právních dokumentů a názorů odborníků dovozuje, že k intervenci může zvát jenom vláda nebo osoba v obdobném postavení a že intervenientovo oprávnění bude vždy ležet v průniku toho, co umožňuje pozvání, a toho, co je povoleno podle dalších pravidel mezinárodního práva. Ačkoliv tzv. teorie účinné kontroly má stále nezanedbatelný vliv jak na praxi států, tak na názory expertů, v poslední době spíše ustupuje ve prospěch posuzování demokratické legitimity zvoucího, které ale v praxi přináší řadu kontroverzí. Autor v této části zároveň zdůvodňuje, proč je z dlouhodobého hlediska nejudržitelnější přiznávat právo zvát k intervenci jedině vládě. Praktická část zkoumá, zda ruské intervence na Ukrajině a v Sýrii mohly být oprávněny pozváním. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč pozval Rusko k zásahu ve chvíli, kdy už byl zbaven reálné moci a donucen prchnout do zahraničí. Vzhledem k tomu, že je parlament odvolal protiústavním způsobem, byl v této době stále prezidentem. Intervenienta...
|
|
| |
|
|
Sýrie a koncept responsibility to assist: nový přístup k řešení konfliktů?
Lanková, Kateřina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem "Sýrie a koncept responsibility to assist: nový přístup k řešení konfliktů?" je zjistit, zda může rozšíření doktríny responsibility to protect o koncept responsibility to assist, který se opírá o podporu nenásilných hnutí, sloužit jako nový přístup k řešení konfliktů a představovat tak další rovinu mezinárodní pomoci a ochrany civilistů v případech, kdy je režim původcem násilí páchaného proti vlastnímu obyvatelstvu. Práce se proto prostřednictvím občanské války v Sýrii, která nabízí široké spektrum domácích reakcí na násilí proti obyvatelstvu ze strany režimu, zaměřuje na tři odlišné formy mezinárodního zapojení a podpory. Těmi jsou mezinárodní vojenská intervence v rámci třetího pilíře R2P, podpora domácích ozbrojených skupin a povstalců a v neposlední řadě podpora nenásilných hnutí a občanských iniciativ v podobě R2A jako případné rozšíření druhého pilíře doktríny R2P. Tyto přístupy jsou analyzovány s ohledem k problematice státní suverenity a morální odpovědnosti chránit civilisty, která vyvstává z rozporuplnosti těchto dvou rovin ve vztahu k zásahu mezinárodního společenství do vnitřních záležitostí suverénních států. Práce se v souvislosti s potenciálem nenásilných hnutí a jejich podpory ze strany mezinárodního společenství opírá o závěry výzkumu autorek...
|
host ::
RSS.