|
|
Rozvoj sluchového vnímání u dětí s vývojovou dysfázií v předškolním věku z pohledu rodičů
Šťáhlavská, Adéla ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku rozvoje sluchového vnímání u dětí s vývojovou dysfázií v předškolním věku z pohledu jejich rodičů. Jedná se o speciálně pedagogické téma z oboru logopedie. Teoretická část bakalářské práce přibližuje problematiku vývojové dysfázie, sluchového vnímání a jeho rozvoje. Obsahuje poznatky o terminologii, etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii vývojové dysfázie. Dále se zaměřuje na průběh intaktního vývoje sluchového vnímání a následcích jeho narušení. Popisuje jednotlivé oblasti sluchového vnímání a možnosti jejich rozvoje. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit povědomí rodičů dětí předškolního věku s vývojovou dysfázií o sluchovém vnímání, tedy zda mají v této oblasti dostatečné informace. Pro dosažení cíle byla použita kvantitativní metoda výzkumu, dotazníkového šetření cíleného na rodiče dětí s vývojovou dysfázií. Výsledky výzkumu přinášejí informace o znalostech rodičů o sluchovém vnímání, umožňují nahlédnout na způsoby rozvoje sluchového vnímání ve 135 rodinách dětí s vývojovou dysfázií. Ukazují také oblasti, ve kterých by rodiče potřebovali větší podporu ze strany odborníků. V závěru práce jsou uvedena doporučení pro praxi směřující ke zlepšení informovanosti rodičů dětí s vývojovou dysfázií v oblasti sluchového vnímání. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Povědomí budoucích pedagogů o problematice vývojové dysfázie
Malá, Michaela ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie a zkoumá informovanost budoucích učitelů v dané oblasti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž obě obsahují tři kapitoly. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá základní terminologií a vymezením vývojové dysfázie. Dále popisuje její epidemiologii, etiopatogenezi, symptomatologii (řečovou a neřečovou) a klasifikaci. Druhá kapitola pojednává o jednotlivých komponentech diagnostiky specificky narušeného vývoje řeči. V rámci třetí kapitoly je charakterizována terapie vývojové dysfázie, prognóza, možnosti prevence a jsou rozebrány specifika vzdělávání jedince s touto poruchou. V prakticky koncipované části diplomové práce jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vysokoškolští studenti oboru učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy v průběhu studia informováni v problematice vývojové dysfázie. Informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi studenty výše jmenovaných oborů jsou detailně analyzovány a zhodnoceny. Výsledná data jsou prezentována prostřednictvím jednotlivých grafů a tabulek. Je provedeno zhodnocení stanovených cílů a hypotéz. Dalším cílem praktické části diplomové práce...
|
|
|
Rodičovství v kontextu vývojové dysfázie - zkušenosti a prožívání rodičů v souvislosti s obtížemi dítěte
HABRDOVÁ, Kateřina
Disertační práce se zabývá psychosociálními vlivy vývojové dysfázie na život rodičů a potažmo rodiny dětí s vývojovou dysfázií, tj. na kvalitu jejich života. Teoretická část práce sestává ze šesti kapitol, ve kterých je představen současný pohled na poruchy vývoje řeči, jejich diagnostiku a terapii, podrobně je popsán systém péče o dítě s narušeným vývojem řeči (vývojovou dysfázií) v ČR a dále shrnuta problematika rodičovství v souvislosti s řečovým handicapem dítěte. Cílem empirické části bylo zmapovat zátěže, které vznikají v životě rodičů dětí s vývojovou dysfázií v důsledku obtíží dítěte, identifikovat oblasti života, ve kterých se projevují, charakterizovat efektivní poskytování podpory rodičům těchto dětí a popsat jejich důsledky na rodičovské kompetence, prožívání a zvládání. V praktické části byla využita kvalitativní metodologie. Výzkumný soubor tvořilo 25 rodičů (6 otců a 19 matek) ze 20 rodin, podmínkou zařazení do výzkumu byla odborně potvrzená vývojová dysfázie (resp. narušený vývoj řeči v předvýzkumu) alespoň u jednoho dítěte v rodině. Věk dětí se pohyboval mezi 3 a 13 lety, školní a předškolní děti byly zastoupeny přibližně rovnoměrně. S rodiči byly vedeny polostrukturované hloubkové rozhovory. Součástí výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce charakterizující respondenta a mapující rodinné prostředí, dále někteří rodiče zpracovávali heslovitý zážitkový deník. Data získaná v rozhovorech byla s pomocí analýzy v programu atlas.ti zpracována a přetvořena do podoby zakotvené teorie. Výzkum ukázal na komplexnost zátěží vznikajících v důsledku vývojové dysfázie dítěte v životě rodiče a rodiny. Zátěž rodičů je ve většině aspektů srovnatelná se zátěží vznikající v důsledku těžších handicapů, její charakter se však dynamicky mění s věkem a vývojem stavu dítěte. V předškolním věku převažují zátěže související s řešením řečových obtíží dítěte a aspekty každodenní péče o dítě. Ve školním věku pak dominuje otázka školní úspěšnosti, socializace dítěte a rozvoje specifických poruch učení a chování. Dále výzkum ukázal na zásadní roli poskytování podpory těmto rodičům jako prevence selhávání péče o dítě s vývojovou dysfázií. Byly identifikovány 4 typy poskytování podpory podle odbornosti a osobního kontaktu poskytujícího s podporovaným. Jako intervenující proměnné se projevily odbornost a osvěta, individuální charakteristiky poskytujícího a systém, ve kterém k poskytování dochází. Jako hlavní charakteristiky poskytování efektivní podpory se ukázaly zaměření, časovost, dostupnost a komunikace. Důsledky poskytování podpory na rodičovské zvládání nasvědčují důležitosti kombinace různých typů využívané podpory a dynamiky kompetencí rodičů na jedné a poskytovatelů podpory na druhé straně. V rodičovských strategiích bylo pojmenováno 5 typů strategií podle aktivity rodiče a vlivu podpory.
|
|
|
Možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií
Vopavová, Natálie ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tématem diplomové práce jsou možnosti rozvoje čtení s porozuměním u dětí s vývojovou dysfázií. Pro účely této práce byly vytvořeny pracovní listy, prostřednictvím nichž bylo možné rozvoj oblasti realizovat. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Tři kapitoly představují teoretickou část, čtvrtá kapitola je empirická. V první teoretické kapitole jsou sepsány poznatky o vývojové dysfázii (příčiny vzniku, symptomatologie, diagnostika a terapie). Obdobně jsou v druhé kapitole popsány specifické poruchy učení. Třetí teoretická kapitola přibližuje problematiku rozvoje čtení s porozuměním. Zaměřena je na vývoj předčtenářské gramotnosti, možnosti výuky prvopočátečního čtení a psaní a na rozvoj funkční gramotnosti. Čtvrtá empirická část práce představuje kvalitativní výzkumné šetření, které bylo realizováno s využitím případových studií a polostrukturovaných rozhovorů s učiteli. V závěru praktické části byly shrnuty výsledky výzkumného šetření a představena doporučení pro práci s vytvořenými pracovními listy.
|
|
|
Aktivní slovní zásoba vybraných slovních druhů u dětí předškolního věku
Větrovská Zemánková, Alžběta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na speciálně pedagogické - logopedické téma. Zabývá se problematikou aktivní slovní zásoby v předškolním věku. Hlavní cíl práce spočívá v analýze této oblasti u dětí s vývojovou dysfázií a dětí intaktních. V rámci výzkumného šetření je prováděn rozbor aktivní slovní zásoby na základě testu, vytvořeného k tomuto účelu. Test obsahuje tři subtesty, zaměřené na různé slovní druhy, jedná se o substantiva, verba a adjektiva. Pomocí testu lze hodnotit rozsah aktivního slovníku i kvalitu vyjadřování probandů. Výsledná data ukazují, že kvalita vyjadřování se mezi výzkumnými skupinami liší mnohem výrazněji než rozsah aktivní slovní zásoby. Dále jsou zde podrobněji popsány rozdíly v rozsahu aktivní slovní zásoby v závislosti na slovním druhu a na způsobu dotazování se na testové položky, které se liší v rámci jednotlivých částí subtestů. Výzkum obsahuje rovněž analýzu vlivu vybraných sociálních aspektů na rozsah aktivní slovní zásoby i na kvalitu vyjadřování. U intaktních probandů se jako statisticky významný faktor v souvislosti s rozsahem aktivního slovníku ukázal počet sourozenců a délka předškolního vzdělávání. Kvalita vyjadřování pak signifikantně korelovala s domácím gramotnostním prostředím a genderem. U skupiny s vývojovou dysfázií nebyla v tomto ohledu nalezena žádná...
|
|
| |
|
|
Porozumění českým větám u dětí s rizikem dyslexie a SLI
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění českým větám různé gramatické obtížnosti u dětí s rizikem dyslexie a se specificky narušeným vývojem řeči. Hlavním úkolem zde bylo odhalit, zda lze mezi výkony dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (se specificky narušeným vývojem řeči - SLI a s rodinným rizikem pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v testu porozumění detekovat statisticky významné rozdíly. Vzorku tří skupin jedinců ve věku zhruba sedmi let byl administrován pro daný účel speciálně adaptovaný test mapující aktuální výkon v porozumění mluveným větám. Na základě analýzy získaných dat byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinou SLI a skupinou kontrolní i mezi skupinou SLI a Rodinné riziko. Předpokládaná sestupná tendence výkonu v jednotlivých blocích testu nebyla u dětí z experimentálních skupin doložena.
|
|
|
Variabilita vývoje počáteční gramotnosti u dětí s rizikem dyslexie: Predikční modely gramotnostních deficitů.
Medřická, Tereza ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent) ; Bytešníková, Ilona (oponent)
V rámci výzkumných projektů Enhancing literacy development in European languages, work package 2 a Variabilita vývoje počáteční čtenářské gramotnosti u dětí s rizikem vzniku specifických poruch učení byl ve 4 navazujících etapách mapován gramotnostní vývoj dětí v předškolním věku a na počátku školní docházky. Výzkumný soubor (n = 76) byl tvořen kromě dětí běžného vývoje (BV = 37) i dětmi ze skupiny rodinného rizika dyslexie (RR = 22) a dětmi s narušeným vývojem řeči (NVŘ = 17). Hodnocen byl vývoj dovedností z oblasti foneticko- fonologické, lexikálně-sémantické a morfologicko-syntaktické, dále pregramotnostní dovednosti a rané gramotnostní dovednosti. Pátá fáze testování zahrnovala zhodnocení úrovně rozvoje gramotnostních dovedností u dětí ve 3. třídě ZŠ. Pomocí metody latentního profilování byla vyčleněna skupina dětí s gramotnostními deficity (n = 9) a následně byly s užitím lasso neboli L-1 penalizované regrese sestaveny 4 modely predikce gramotnostních deficitů pro jednotlivé testové fáze. Získané modely potvrzují trend, kdy do doby, než jsou gramotnostní dovednosti u dětí zautomatizovány, tedy v předškolním věku, a ještě i v 1. třídě ZŠ, převažují v predikčních modelech foneticko-fonologické dovednosti, postupně s příchodem formální výuky čtení a psaní pak získávají na významu rané...
|
|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
|
|
Vztah mezi výskytem logopedických vad a motorikou u dětí
Sárazová, Daniela ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název: Vztah mezi výskytem logopedických vad a motorikou u d tí. Cíl: Cílem této diplomové práce je zjistit, jaký je výskyt rizikových faktor vzniku logopedických vad u d tí v eské republice a jaké obtíže tyto d ti mohou mít, v obojím p ípad s d razem na ty, se kterými se m že setkat i které m že ovlivnit fyzioterapeut. Jedná se p edevším a pre- a perinatální komplikace, komplikace v pr b hu raného psychomotorického vývoje a motorické obtíže dít te. Metody: Sb r dat probíhal pomocí anonymních anketních šet ení, která byla distribuována do 11 logopedických ambulancí v Praze a Jesenici u Prahy. Anketní šet ení vypl ovali rodi e d tí s logopedickými vadami p i návšt v ambulance. Celkov bylo do výzkumu zahrnuto 145 anketních šet ení. Výsledky: Hypotéza . 1 se potvrdila - u d tí s logopedickými vadami v eské republice byl nalezen z hlediska prenatálních komplikací vyšší výskyt komplikací v t hotenství (než um lého oplodn ní) a z hlediska perinatálních komplikací vyšší výskyt komplikací v pr b hu porodu (než p ed asného narození i nízké porodní hmotnosti). Potvrdila se i hypotéza . 2 - výskyt komplikací v pr b hu raného psychomotorického vývoje byl u d tí s logopedickými vadami v eské republice vyšší, než jakýchkoli pre- nebo perinatálních komplikací. Poslední hypotéza . 3 se potvrdila jen áste n - u d...
|
host ::
RSS.