|
| |
|
|
Metody, nástroje a techniky sebeřízení a time managementu vedoucích pracovníků mateřských škol
Hanychová, Kateřina ; Kazík, Petr (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá metodami sebepoznání, nástroji a technikami sebeřízení a time managementu vedoucích pracovníků v mateřských školách. Jedná se o ředitele škol, zástupce ředitelů a vedoucí pedagogické pracovníky. Práce zmiňuje pojmy jako sebepoznání, sebehodnocení a jejich význam a metody. Popisuje principy sebepoznání a způsoby, jak být proaktivní. Zaměřuje se převážně na nástroje a techniky sebeřízení a time managementu, kde uvádí zásady a postupy plánování, které lze využít k zefektivnění v práci. Práce je koncipována tak, aby její poznatky mohli využít i vedoucí pracovníci základních a středních škol. KLÍČOVÁ SLOVA time management, self-management, sebepoznání, sebevzdělávání, plánování, zloději času, řízení času
|
|
|
Komparace míry psychické odolnosti para plavců s různou intenzitou tréninku
Míčková, Dominika ; Harbichová, Ivana (vedoucí práce) ; Čichoň, Rostislav (oponent)
Název: Komparace míry psychické odolnosti para plavců s různou intenzitou tréninku Cíle: Cílem práce je porovnat psychickou odolnost para plavců s handicapem a nesportující handicapované populace a zjistit, zda mají handicapovaní plavci vyšší psychickou odolnost než osoby s postižením, které nesportují. Metody: Předmětem výzkumu bylo změření a zhodnocení míry psychické odolnosti, jak u vybraných skupin probandů, tak u celého zkoumaného souboru. Pro tyto účely byl využit standardizovaný dotazník koncepce hardiness, který byl pomocí webové aplikace Google Forms převeden do online podoby. Bylo osloveno celkem 117 potenciálních respondentů a z nich se výzkumu účastnilo 45. Na začátek dotazníku byl přiložen také informovaný souhlas. Vyplněním dotazníku informovaný souhlas probandi potvrzovali. K analýze získaných dat byl využit zejména dvoustranný nepárový T-test s nerovností rozptylů. Výsledky: Obě stanovené hypotézy se nepotvrdily. Ani u dalších zkoumaných podskupin výzkumného souboru nebyla nalezena významná odlišnost. Dokazují to tabulkové hodnoty i grafy. Klíčová slova: tělesné postižení, aplikované pohybové aktivity, plavání, stres, psychologie sportu, hardiness, sebepoznání
|
|
|
Pojetí sebepoznání v díle Jiddu Krishnamurtiho
Čihák, Matěj ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá pojetí sebepoznání v díle Jiddu Krishnamurtiho. Jiddu Krishnamurti (1895-1986) byl duchovní učitel a spisovatel, narozený v Indii a žijící v USA. Práce si klade za cíl představit Krishnamurtiho pojetí sebepoznání z něho samého. V práci jsou citovány úseky z Krishnamurtiho díla i z děl dalších souvisejících autorů z oborů filosofie, vědy či beletrie. První část práce představuje Krishnamurtiho život a dílo obecně. Druhá část zkoumá samotné téma sebepoznání v Krishnamurtiho díle. Práce se v prvé řadě snaží ukázat, jakým způsobem Krishnamurti rozumí sebepoznání a jeho možnostem. V druhé řadě se pokouší zařadit Krishnamurtiho dílo do kontextu celkového lidského hledání s intencí o nalezení dialogu mezi vědou a spiritualitou a mezi Východem a Západem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebepoznání ve výtvarné expresi
Šimánková, Kateřina ; Kučera, Miloš (oponent)
Tato kvalitativní rigorózní práce se zabývá sebepoznáním ve výtvarné expresi. Práce zkoumá, jakým způsobem tvůrce rozumí svému výtvarnému dílu, jak se toto porozumění děje v dialogu nad dílem a jaký vliv má explikovaný význam na sebepoznání a sebetransformaci jedince. Práce představuje princip exprese a expresivity jako fenomén a mandalu jako specifický prostředek výtvarné exprese, jenž je zasazen do odborného rámce prostřednictvím původu a tradice užití v terapeutické praxi. Práce se věnuje procesu, v němž je objevován význam, a stanovuje tři etapy, z nichž první je exprese, druhá reflexe a třetí analýza. Prezentovány jsou tři základní teoretická východiska, která tvoří kostru práce. Jsou jimi teorie exprese, hlubinně dynamická arteterapie a hermeneutický přístup. Práce popisuje tři kasuistiky v jejich dynamice, analyzuje proces a interpretuje data z hlediska formální a obsahové analýzy, resp. z hlediska strategií uchopování významu v obraze a charakteru řešených témat. KLÍČOVÁ SLOVA Výtvarná exprese, mandaly, sebepoznání, raná dospělost, teorie exprese, hlubinně dynamická arteterapie, hermeneutika.
|
|
| |
|
|
Autorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti
Pártlová, Zuzana ; SUDA, Stanislav (vedoucí práce) ; MALANÍKOVÁ, Hana (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti studia autorského herectví jako nezáměrné
sebevýchovy. Zaměřuje se na charakteristiky a proces nabývání psychosomatické
kondice k veřejnému vystupování jako způsobu sebe-poznávání a sebe-uskutečňování
skrze bytostnou hru (Dialogické jednání) a ostatní dramatické psychosomatické
průpravy. Podtématem práce je význam této kondice pro praxi vychovatelů a
pedagogů.
V teoretické části vysvětluji základní pojmy a východiska mého zkoumání: proč mluvím
o (ne)výchově k osobnosti spíše než o osobnostní výchově a jak souvisí celostní, tvořivá
kondice s kondicí pedagoga či v nejširším slova smyslu vychovatele. Kvalitativní výzkum
má tři části odpovídající třem výzkumným projektům. V první fázi jsem sledovala tzv.
osobní trajektorie studentů dvouletého studia Kreativní pedagogika-pedagogická
kondice (KP-PK) na základě písemných reflexí a dvoudenního diskusně-tvůrčího setkání.
Součástí setkání byly praktické dílny, rozpravy s I. Vyskočilem a E. Vyskočilovou a
diskuse studentů. Cílem bylo zkoumat vývoj individuální „kondice“ nejen na úrovni
subjektivního reflektování, ale naživo v konfrontaci se sebou a s druhými v rámci dílen
a při společných diskusích. Ve druhé fázi jsem se zaměřila na otázku autenticity a trojí
vazbu aktér-divák-asistent. Za pomoci metody natáčení na dvě kamery a tzv. focus
groups jsme se snažili analyzovat momenty spontánního jednání v rámci Dialogického
jednání a identifikovat znaky autentického projevu. Z výzkumu výrazně vyplynulo téma
vnitřního a vnějšího diváka a tělové vazby a radosti jako základní charakteristiky
autentického jednání. Dosavadní zjištění jsem dále rozpracovala ve třetí fázi výzkumu
pomocí šestnácti polo-strukturovaných rozhovorů s frekventanty KP-PK a interními i
externími studenty. Výzkumné rozhovory jsem analyzovala metodou otevřeného
kódování, a to ze dvou perspektiv: širší, tematické, a užší, pojmové.
Výzkum poodkrývá komplexnost skrytých procesů učení, které v kontextu bytostné hry
a psychosomatiky podporují směřování ke svébytné, tvořivé osobnosti, tzv. stávání se
sebou. Zároveň se pokouší definovat základní „ctnosti“ autentického jednání a
naznačuje přínos Vyskočilovy pedagogiky pro průpravu pedagogů.
|
|
|
Krajina časů na přeskáčku
Tůma, Daniel ; MAZÚCH, Branislav (vedoucí práce) ; TEJNOROVÁ, Petra (oponent)
Krajina časů na přeskáčku
V mé diplomové práci se snažím specifikovat východiska pro mou autorskou práci skrze mé zkušenosti ze studia na katedře alternativního a loutkového divadla, jež mě vedla k zájmu o autorskou tvorbu jako takovou, kterou se snažím formulovat na příkladu našeho představení I LIDÉ MAJÍ DUŠI.
Celá práce začíná kapitolou Východiska, která zmiňuje výhody blokové výuky a její přínos pro mou další tvorbu. Tato kapitola je rozdělena dále do dvou podkapitol, kdy první slouží jako úvaha nad funkcí a schopností současného divadla, v čase digitálně-technologického rozkvětu a druhá pojednává o využití těchto multimédií, jako nástroj, jehož úloha spočívá v rozšíření naší platformy a prostoru pro samotnou tvorbu oproti tomu, kdy se divadlo snaží vyjít ze slepé uličky pomocí prázdné iluze. Dále na to navazuji kapitolou Prostý prostor a jeho nosná síla, kdy parafrázuji Jerzy Grotowského a jeho výklad chudého a bohatého divadla a specifikuji výchozí body k divadelnímu prostoru a následně i tvorbě jako takové, v další kapitole se pak věnuji antropologickému přístupu, který mi slouží jako rádce a pomocník v cestě za autenticitou na jevišti. Dalšími kapitolami se pokouším pojmenovat, co pro mne znamená živý proces zkoušení, který je komplexní, provázaný jako jeden organismus a s ním spojené souvislosti v cestě za specifikací mého autorského přístupu. Následně se dostávám ke kapitole o samotném představení I LIDÉ MAJÍ DUŠI, kde se snažím zformulovat náš vlastní způsob tvorby a uvažování nad ním. Na konkrétní scéně pak přibližuji onen syntetizující přístup k divadlu a další klíčové fragmenty pro formu, která mě zajímá. Dále navazuji kapitolou Sarajevo, což je název jedné z naší klauzurní práce, kde popisuji, v čem pro mne spočívá divadlo, které si je schopno udržet svou autenticitu, i přes to, že pojednává o tématu jako je válka a s ní spojené události, které jsou těžko přenositelné na divadlo, které zobecňuji a dávám opět do kontextu mého pohledu na divadlo.
|
host ::
RSS.