|
|
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989)
Serova, Ekaterina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989) Práce si vzala za téma odraz převratného roku 1989 na stránkách Rudého práva, deníku Ústředního výboru KSČ. Sleduje zejména publicistické reakce na klíčové události onoho roku (Palachův týden v lednu 1989, petice Několik vět z června 1989, protirežimní demonstrace kolem 21. srpna a 28. října 1989, dny listopadového převratu a události před prezidentskými volbami 29. prosince 1989). Vlastnímu pojednání o daném tématu předchází stručný přehled politického vývoje Československa od uchopení absolutní moci komunistickou stranou do sklonku roku 1988, do okamžiku prvního povoleného veřejného vystoupení opozičních aktivit v rámci Dne lidských práv.Vedle tematického rozboru si práce všímá také jazykové stránky výrazně ideologicky propagandistických textů poslední fáze totalitního režimu. Jako prameny jsou také využity záznamy deníkového charakteru reagující na daný úsek historie.
|
|
| |
|
|
Transformace pardubického rozhlasového vysílání po roce 1989 (se zvláštním zřetelem k Rádiu Profil)
Nováková, Anna ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Cílem práce je na základě dobových dokumentů (archivních materiálů, tisku a právních předpisů) a dotazování pamětníků z řad tehdejších pracovníků popsat podmínky vzniku Rádia Profil, první soukromé rozhlasové stanice ve východních Čechách, a také první období jejího fungování. Tato problematika je chápána jako konkrétní příklad transformačních procesů odehrávajících se v celé české (nejen) mediální krajině. Přičemž klíčový je přechod od elektronických médií vlastněných státem k duálnímu systému vysílání, tedy koexistenci vysílání veřejné služby (provozovatelů vysílání ze zákona) a soukromého vysílání (držitelů licencí).
|
|
|
Sametová revoluce: genderová perspektiva
Fišerová, Anna ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží představit nový pohled na jednu z nejvýznamnějších událostí moderních českých dějin - sametovou revoluci - a na její události pohlíží "genderovou optikou". Dění posledních dvou měsíců roku 1989 vedlo v bývalém Československu k pádu komunistického režimu a na tomto vývoji se nemalou měrou podíleli muži a ženy aktivní v tehdejších "revolučních strukturách" jako bylo Občanské fórum nebo studentské hnutí. Právě aktivní participace žen je hlavní téma, kterým se práce zabývá. Cílem je jednak zjistit, zda se ženy angažovaly stejnou měrou jako muži a také, jestli se jejich aktivity dají nějak typizovat. Dále se snaží odhalit, jakou roli v případné typizaci hrály genderové stereotypy - zda v rámci revolučních struktur probíhala dělba práce na základě genderu. V teoretické části práce operuje především s koncepty genderu jako sociálního konstruktu a s ním spojených genderových stereotypů a oddělení soukromé a veřejné sféry. V části empirické jsou pak představeny výsledky analýzy vlastního kvalitativního výzkumu - osobních polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s aktivními účastnicemi sametové revoluce.
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Mediální (re)konstrukce kolektivní paměti: Říjen a Listopad - opora současné české národní identity.
Vacková, Kateřina ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem vztahu masových médií, kolektivní paměti a národní identity. Kolektivní paměť i národní identitu chápu v souladu s teorií sociálního konstruktivismu jako sociální konstrukty. Masová média vnímám jako činitele, kteří se na konstruování sociální reality podílejí. Práce se soustředí na analýzu mediálních interpretací významných událostí českých dějin - Října 1918 a Listopadu 1989. Analyzovány jsou komentáře vycházející při příležitosti výročí těchto událostí v letech 1998 - 2009. Zvolenými analyzovanými médii jsou české deníky Hospodářské noviny, Lidové noviny a Mladá fronta DNES. K rozboru vybraných textů je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Cílem práce je odhalit některé typické mediální diskurzy opírající se o národní minulost, na jejichž základě je posilována současná česká národní identita. Výzkumná část práce je doplněna o teoretický rámec zahrnující výklad relevantních pojmů a část metodologickou.
|
|
|
Proměna českého filmu a jeho kritiky v časopise Film a doba (90.léta)
Fiala, Tomáš ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je podoba českého filmu a jeho kritiky v porevolučním období. Jak vypadala tuzemská kinematografie v 90. letech přibližuje novinářská a odborná reflexe v časopisu Film a doba, tradičního periodika vydávaného od roku 1955. Analýza vypovídá o podobě kritických příspěvků a stavu českého filmu pod vlivem nových možností a výrobních podmínek v letech 1990-1999. Vývoj české kinematografie ilustrují v teoretické části odborná literatura a sbírky esejí a kritik. Práce dále nachází odpověď na otázku, jakou měla tuzemská kinematografie a její kritika příležitost k rozvoji a zda ji v období devadesátých let využila. Součástí výzkumu jsou vnější vlivy, jako je pozvolný rozvoj multikin, privatizace filmových ateliérů i zájem diváků o české snímky pod vlivem zahraničních titulů.
|
|
|
Jonáš klub jako intelektuálně-kulturní platforma v dobách (ne)svobody
Praibišová, Eva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historií, vývojem a působením kulturního spolku spřízněných duší: Jonáš klubem. Hlubší pozornost je věnována otázce mechanismů, jimiž šlo v 70. a 80. letech konstituovat tzv. ostrůvky svobody. Zdá se, že Jonáš klub jako taková platforma svobody fungoval, proto je cílem této práce sledovat jevy, které vedly či přispěly k formaci takového ostrůvku. Z metodologického hlediska se jedná o práci kvalitativní, která užívá metody sběru dat orální historie. Diplomová práce je časově zasazená do let 1967-1989, tedy od období vzniku samotného klubu po Sametovou revoluci. Vybraní pamětníci tak zpravidla zažili většinu tzv. normalizační doby a skrze snahu o proniknutí do jejich subjektivní emické perspektivy, jsou pak sledovaná apriori stanovená témata. Pramenně práce vychází z časopisů, které klub po celou dobu svého působení vydával a dodnes vydává. Co se struktury práce týká, je text členěn mimo úvod a závěr do třech větších celků. V první teoretické části, je čtenáři představen teoreticko-historický kontext, následuje část metodologická, kde je rozebrána nejen metodologie, ale také výzkumná témata, a posledně část analyticko-interpretační, kde jsou analyzovaná jednotlivá témata v komparaci s vybranou odbornou literaturou. Klíčová slova Jonáš klub, intelektuálně-kulturní...
|
|
|
Výročí 17. listopadu 1989 ve výuce ZŠ
Nejedlý, Ondřej ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou výročí 17. listopadu, a to konkrétně z pohledu výuky na základní škole v Kunraticích. V první části se čtenář stručně seznámí se školním kurikulem a jeho vývojem, se zakotvením projektového vyučování a podpory tohoto způsobu výuky na ZŠ Kunratice. V další části práce je uvedena analýza událostí 17. listopadu roku 1939 a roku 1989, nahlížení na tyto události z pohledu současnosti a generalizace, vymezení klíčových pojmů a faktů z didaktického pohledu. Hlavní část práce se zabývá následnou přípravou projektového vyučování na toto téma s aplikací ve vlastní výuce a vyhodnocením dopadů realizované výuky. Výsledkem této práce jsou dva případy projektové výuky, včetně postupu při přípravách a tvorbě metodiky z pohledu člena přípravného týmu, vedoucího týmu a následně i z pohledu třídního učitele, který samotnou výuku realizuje ve své třídě. Oba případy projektové výuky byly realizovány po sobě jdoucích školních rocích 2020 a 2021, přičemž v prvním případě se jedná o realizaci formou on-line projektového vyučování za jeden den a v případě druhém pak dvoudenní projektové vyučování. KLÍČOVÁ SLOVA 17. listopad 1989, demokracie, metodika, občanská společnost, projektová výuka, Sametová revoluce, totalita, základní škola, školní vzdělávací plán, hnízda gramotností, Padlet,...
|
|
|
Královéhradecká Pochodeň přelomu 80. a 90. let dvacátého století jako příklad transformace československého regionálního deníku
Vaněk, Vladimír ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Sametová revoluce v listopadu 1989 znamenala konec komunistické nadvlády a znovuobnovení demokracie. Přelom 80. a 90. let patří bezesporu k významným historickým obdobím české společnosti, přinesl zásadní a svým způsobem revoluční změny - nový politický i ekonomický systém, nové mezinárodní postavení země, nová politická práva a občanské svobody, ale i nové povinnosti a odpovědnost. Změny se týkaly také českých médií. Především došlo k jejich přechodu do soukromých rukou. Klíčovým zájmem této práce je podrobné zmapování deníku Pochodeň na přelomu 80. a 90. let, především pak samotný proces transformace novin po roce 1989. Práce se zabývá obdobím před listopadem 1989, kdy byla Pochodeň tiskovým orgánem krajského výboru KSČ v Hradci Králové. Součástí je také popis sametové revoluce v redakci a následný vývoj po roce 1990. Práci je zasazena do kontextu doby minulé. Její součástí je pohled na transformaci české společnosti, ekonomiky i českých médií. Takto koncipovaná diplomová práce popisuje nedávnou historii východočeského periodika a využívá paměti novinářů, kteří byli na přelomu 80. a 90. let členy redakce Pochodně, respektive Hradeckých novin.
|
host ::
RSS.