|
|
Systém pro správu a sledování rybářské činnosti
Sedláčková, Lucie ; Herout, Adam (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Úkolem této práce bylo provést průzkum mezi uživateli spojenými s rybářskými aktivitami v České Republice. Na základě těchto průzkumů pak navrhnout a implementovat systém sloužící ke správě dat o rybolovu. V průběhu práce na systému také probíhaly iterace testů uživatelské spokojenosti a v reakci na tyto testy byly prováděny náležité úpravy v navrženém systému. Systém je implementován pomocí frameworku Nette v kombinaci s knihovnou Bootstrap jako responzivní webová aplikace.
|
|
| |
|
|
Islandský rybolov jako národní zájem a jeho prosazování v zahraniční politice
Tůmová, Kateřina ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje islandský rybolov jako národní zájem a jeho roli v zahraniční politice. Důležitost rybolovu potvrzuje fakt, že v první polovině dvacátého století tvořily mořské produkty přes 90 % islandského vývozu a islandská ekonomika byla plně závislá na jednom sektorovém odvětví. Postupná diverzifikace ekonomiky v sedmdesátých letech však způsobila pokles exportu rybích produktů až na jednu třetinu celkového vývozu. Práce předpokládá, že islandský rybolov má zásadní vliv na zahraniční politiku, i přestože jeho ekonomický význam klesá. Výzkum konkrétně probíhá na třech historických událostech, jakými jsou tresčí války z padesátých a sedmdesátých let, makrelová roztržka z roku 2010 a stažení islandské přihlášky do EU v roce 2015. Dalo by se očekávat, že vzhledem k islandskému členství v mezinárodních organizacích (NATO, ESVO) a ekonomickým vazbám se bude islandská vláda primárně snažit o mírové řešení mezinárodních konfliktů. Avšak v islandském případě lze pozorovat, že z důvodu tlaku domácího prostředí vláda nezareaguje tak, jak by se dalo očekávat. Dle neoklasického realismu by následně měla být ověřena hypotéza, že v případě ohrožení bezpečnostních zájmů Islandu upřednostní islandská vláda splnění mezinárodních požadavků, avšak jen pouze tehdy, jestliže současně neexistují mimořádně...
|
|
|
Marketingový průzkum názoru veřejnosti na rozsah a intenzitu využívání krajiny ve Zlínském kraji
Holzner, Petr
Cílem práce je marketingový průzkum názoru veřejnosti na rozsah a intenzitu využívání krajiny ve Zlínském kraji. Konkrétněji se práce zabývá míněním veřejnosti o využití zemědělské půdy, veřejné a soukromé zeleně a také o rybolovu, lesnictví, myslivosti, podpoře bioenergií a ochraně přírody. Názory občanů byly zjišťovány pomocí dotazníků a výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů. Z výsledků vyplývá, že lidé ve Zlínském kraji se obecně zajímají o krajinu kolem sebe a o jejím využití. Obyvatelé menších měst a vesnic se více zajímají o využití zemědělské půdy, lesnictví a myslivosti. Naopak lidé žijící ve městech řeší převážně problematiku využití městské zeleně.
|
|
|
Tresčí války: Island jako (ne)předpokládaný vítěz
Karkoš, Daniel ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tresčími válkami, řadou sporů mezi Spojeným královstvím a Islandem. Spory byly podníceny islandským unilaterálním rozšiřováním teritoriálních vod. To bylo způsobeno obavou Islandu z negativního vlivu zahraničních rybářů na místní ekonomiku a kulturu. Specifičnost sporů tkví v tom, že strany sporů byly partnery v rámci Severoatlantické aliance. Zajímavé jsou však především proto, že jejich výsledek byl na první pohled nečekaný, vítězství bylo totiž vždy na straně Islandu. Tato bakalářská práce zjišťuje, co způsobilo tento výsledek, a to skrze analýzu islandských národních zájmů, rozdělených za pomoci relevantních teorií mezinárodních vztahů na tři kategorie. Výsledkem analýzy je identifikace výhod islandské strany.
|
|
|
Islandský rybolov jako národní zájem a jeho prosazování v zahraniční politice
Tůmová, Kateřina ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce analyzuje islandský rybolov jako národní zájem a jeho roli v zahraniční politice. Důležitost rybolovu potvrzuje fakt, že v první polovině dvacátého století tvořily mořské produkty přes 90 % islandského vývozu a islandská ekonomika byla plně závislá na jednom sektorovém odvětví. Postupná diverzifikace ekonomiky v sedmdesátých letech však způsobila pokles exportu rybích produktů až na jednu třetinu celkového vývozu. Práce předpokládá, že islandský rybolov má zásadní vliv na zahraniční politiku, i přestože jeho ekonomický význam klesá. Výzkum konkrétně probíhá na třech historických událostech, jakými jsou tresčí války z padesátých a sedmdesátých let, makrelová roztržka z roku 2010 a stažení islandské přihlášky do EU v roce 2015. Dalo by se očekávat, že vzhledem k islandskému členství v mezinárodních organizacích (NATO, ESVO) a ekonomickým vazbám se bude islandská vláda primárně snažit o mírové řešení mezinárodních konfliktů. Avšak v islandském případě lze pozorovat, že z důvodu tlaku domácího prostředí vláda nezareaguje tak, jak by se dalo očekávat. Dle neoklasického realismu by následně měla být ověřena hypotéza, že v případě ohrožení bezpečnostních zájmů Islandu upřednostní islandská vláda splnění mezinárodních požadavků, avšak jen pouze tehdy, jestliže současně neexistují mimořádně...
|
|
|
Grónská cesta k suverenitě: role Evropské unie v tomto procesu
Novotný, Dominik ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Tato práce zkoumá roli Evropské unie v grónské cestě k ekonomické soběstačnosti a politické suverenitě. Hlavním cílem práce je interpretovat pozici EU, jakožto zahraničního partnera Nuuku. Autor se v práci věnuje třem oblastem. První z nich je rybolov, sektor, který je pro Grónsko momentálně ekonomicky nejvýznamnější a na jehož základě vystoupilo ze struktur evropské integrace. Rybolov byl také zásadní pro nastavení podoby původního vztahu mezi EU a Nuukem. Druhou oblastí je těžba grónského nerostného bohatství, které je do budoucna potenciálním zdrojem grónské ekonomické soběstačnosti, nicméně rozvoj tohoto sektoru nebude možný bez zahraničních investic. Třetí oblastí je politický rámec snah o suverenitu na půdě domácí, v rámci celého Dánského království i na mezinárodním poli. Po metodologické stránce je práce kompilačního charakteru, obohacená o autorskou interpretaci primárních pramenů. Práce prokazuje hypotézu, že EU i poté, co Grónsko vystoupilo z Evropských společenství, paradoxně představuje zásadní článek pro rozvoj Grónska k plné nezávislosti.
|
|
|
Spatial agent-based models of common pool resources
Vach, Dominik ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Červinka, Michal (oponent)
Tato práce pojednává převážně o aplikování prostorového aspektu v kom- petitivních modelech v kontextu ekonomie přírodních zdrojů. Tyto modely jsou nejprve detailně odvozeny a jsou hledány jejich obecné vlastnosti pro různé distribuce jako je volba strategie jednotlivých hráčů, případně jejich výplatní funkce v závislosti na parametrech použitých distribucí. V druhé části práce jsou tyto kompetitivní modely testovány numerickými simulacemi v jednodimenzionálním prostoru, ale také v dvojdimenzionálním prostoru. V těchto simulacích je kromě hledání Nashovy rovnováhy zkoumán také kon- cept podmínek lokální stability. Jako jeden z výsledků simulací bylo mimo jiné také zjištěno, že ve hře, kde hráči disponují kompletní informací i zdroji, může být za určitých podmínek nevýhodné pro hráče táhnout jako první. V průběhu celé práce je také rozsáhle zkoumán vliv existence okrajů prostoru na rozhodování jednotlivých hráčů, kdy v některých případech tento efekt podnítil vznik soutěže, která by na otevřeném prostoru bez okrajů nevznikla. Klasifikace JEL Q20, Q22, C62, C68, C72 Klíčová slova prostorové modely, využití přírodních zdrojů, Nashova rovnováha, rybolov, počítačové simulace E-mail...
|
|
|
Hunting and its legal regulation
Bubelíny, Ľubomír ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Müllerová, Hana (oponent)
Anotácia Predkladaná dizertačná práva sa zameriava na právnu úpravu lovu v Českej republike, Slovenskej republike, Poľskej republike a Spolkovej republike Nemecko. Vzhľadom k skutočnosti, že právna úprava lovu (poľovníctva a rybárstva) je prevažne záležitosťou vnútroštátneho práva, pojednáva práca o základných inštitútoch právnych úprav lovu voľne žijúcich živočíchov. Inštitútmi spoločnými všetkým skúmaným krajinám sú pojem "zver" a ochrana genofondu. Spolu s právnou úpravou poľovníctva je nutné skúmať i vlastnícke právo a jeho vzťah k výkonu práva poľovníctva či rybárskeho práva. Spoločným znakom všetkých skúmaných právnych úprav je stanovenie podmienok, za akých môžu fyzické osoby loviť zver alebo ryby, dôb lovu, spôsobov lovu, a úprava podmienok vytvárania a užívania poľovných revírov. Vnútroštátna právna úprava poľovníctva a rybárstva, tak ako je tomu i v iných oblastiach práva, nemôže byť izolovaná od vplyvov medzinárodného práva a únijného práva, z tohto dôvodu práca poskytuje i prehľad najzákladnejších aktov medzinárodného a nadnárodného práva ovplyvňujúcich lov zveri a rýb. Záverom práca ponúka úvahy autora de lege ferenda.
|
|
|
Právní úprava ochrany mořských savců
Makovec, Vojtěch ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem této diplomové práce je mezinárodněprávní úprava ochrany mořských savců. Práce se zabývá především analýzou druhových prostředků ochrany jednotlivých druhů mořských savců na úrovni mezinárodního práva. Tato práce je rozdělena na šest základních částí. První část se v obecné rovině věnuje principům mezinárodního práva životního prostředí, kterými je úprava ochrany mořských savců nejvíce ovlivněna (ochrana biodiverzity, princip předběžné opatrnosti a princip trvale udržitelného rozvoje). Druhá část je věnována regulaci rybolovu, jež je úzce propojena s ochranou mořských savců. Popisuje historické počátky mezinárodní úpravy rybolovu, Úmluvu OSN o Mořském právu, rozdělení mořských oblastí, regulaci lovu jednotlivých druhů ryb a úpravu rybolovu po Úmluvě o mořském právu. V třetí části jsou pak popsány jednotlivé prostředky ochrany konkrétních druhů mořských savců s výjimkou kytovců (tj. ledních medvědů, ploutvonožců a sirén). Ochrana kytovců je podrobně rozebrána v samostatné čtrvté části této práce. Důraz je kladen na ochranu velryb v rámci Mezinárodní velrybářské komise. Tato část popisuje též postoj velrybářských států a předestírá možnosti budoucího vývoje. V páté části je stručně popsán přístup České republiky jakožto vnitrozemského státu k ochraně mořských savců. Zavěrečná šestá část práce...
|
host ::
RSS.