|
|
The Musical Entourage of Rudolph II (1576-1612) reconstructed from the Imperial Accounting Ledgers
Rossi, Michaela ; Daněk, Petr (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Maňas, Vladimír (oponent)
disertační práce Hudebníci ve službách Rudolfa II. (1576-1612): rekonstrukce na základě císařských účetních knih Michaela Žáčková Rossi (2016, školitel: doc. PhDr. Petr Daněk Ph.D.) Tato disertační práce si klade za cíl zpřístupnit domácí i zahraniční odborné veřejnosti veškeré hudební výdaje císařské pokladny za vlády Rudolfa II. Ve 20. letech minulého století publikoval Albert Smijers výtah položek vztahujících se pouze k hudební kapele, zatímco hudebníkům působícím v jiných složkách dvora věnoval pozornost jen nahodilou; i mezi trubači a komorními hudebníky však byli skladatelé, kteří zasluhují pozornost. Cílem disertace, která na základě systematického průzkumu příslušných účetních knih (uložených ve vídeňském Hofkammerarchivu) přináší jak edici se jmény všech hudebníků Rudolfova dvora - s časovým vymezením jejich služby, s určením příslušných funkcí i pobíraného platu - tak zhodnocení těchto údajů v šířeji pojaté předmluvě věnované národnostnímu složení a specializaci hudebníků, vývoji jejich kariéry, počtu a výši výjimečných plateb mimo rámec řádného platu aj. Obsah této disertační práce bude rozšířen v plánované monografii o soupis výjimečných plateb udělených z císařovy milosti hudebníkům za věnování hudebních kompozic a jiné služby a s tím souvisejícím seznam hudebních tisků vzniklých v...
|
|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde byli tělesně postižení kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťany, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620 si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v Českém království v kontextu Svaté říše římské národa německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevují v nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření...
|
|
|
"My Zbyněk, z Boží milosti arcibiskup pražský, stolice svaté apoštolské legát, jeho milosti římského císaře rada nejvyšší, mistr křižovníků s červenou hvězdou..." Aneb život pražského arcibiskupa doby rudolfinské.
Syslová, Anna ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Tématem práce "My Zbyněk, z Boží milosti arcibiskup pražský, stolice svaté apoštolské legát, jeho milosti římského císaře rada nejvyšší, mistr křižovníků s červenou hvězdou..." Aneb život pražského arcibiskupa doby rudolfinské bude život desátého pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé, jehož episkopát ohraničují roky 1592 až 1606. Arcibiskup Zbyněk Berka pocházel z rozrodu staročeského rodu Ronovců, z katolicky orientované větve Berků z Dubé a Lipé, a na svatovojtěšském stolci seděl v pohnutých letech - ve druhé polovině vlády císaře Rudolfa II. Během svého episkopátu tak zažil střídající se sílící vládu nekatolíků s politickým obratem spojeným se vzestupem nové generace katolicky odchovaných pánů na konci 90. let 16. století. Sám Zbyněk byl horlivým zastáncem rekatolizačního programu, v rámci kterého mimo jiné roku 1605 do Prahy svolal diecézní synodu, která představovala reakci na reformy tridentského koncilu a jejich zavádění na našem území. Ještě téhož roku sepsal dílo Synodus archidioecesana Pragensis reflektující synodní ustanovení. Práce se bude snažit o reflektování české konfesní problematiky spojené s fungováním znovu obsazeného pražského arcibiskupství jakožto jednoho z vůdčích nástrojů rekatolizačního programu a především osobním arcibiskupovým plánem pro postup proti...
|
|
|
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
|
|
|
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
|
|
|
Bartholomeus Spranger ve sbírkách v České Republice
Liška, Jan ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomní práce obsahuje popis osobnosti malíře Bartholomea Sprangera a jeho tvorbu v Českých sbírkách. Umělec Bartholomeus Spranger žil od roku 1546 do roku 1611. Narodil se v Antverpách a pak cestoval Evropou. Nejdříve zamířil do Francie ( Paříž a Lyon ) a poté šel do Itálie ( Parma, Milán a Řím ). Roku 1575 je povolán do Vídni a nato roku 1580 do Prahy. Cílem práce je analyzovat dílo v Českých sbírkách a zhodnotit jejich autorství. Dále pak cílem práce je prozkoumání písemných pramenů a také kritické zhodnocení použité literatury.
|
|
|
Ikonografie Rudolfa II.
Zlatohlávková, Eliška ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Fučíková, Eliška (oponent) ; Seifertová, Hana (oponent)
Během Rudolfova života bylo vytvořeno mnoho jeho podobizen, které tvoří významnou součást rudolfínského umění. Doposud jim byla věnována pozornost pouze okrajově. Dokumentují především proměnu Rudolfova vzhledu, ale i jeho stylizaci do fiktivních rolí. Hlavním úkolem portrétů bylo představit Rudolfovu podobu a zdůraznit význam jeho osobnosti. Velká část podobizen ukazuje Rudolfa jako dobrého císaře a skvělého bojovníka, ačkoliv tato znázornění zcela neodpovídají realitě. Zvláštní kapitolou jsou složité alegorie oslavující Rudolfovu vládu pomocí mytologických postav, personifikací a symbolů vyskytujících se na jeho osobních impresách. Většina jeho podobizen vychází z portrétních schemat typických pro 16. století - busty, celofigurové portréty, nebo jezdecké portréty. Výjimečným dílem je však obraz Rudolf jako Vertumnus od Giuseppe Arcimbolda, který v sobě zahrnuje klasický portrétní typ s alegorickými prvky.
|
|
|
Jan Vermeyen - zlatník na dvoře Rudolfa II.
Šemrincová, Markéta ; Otavský, Karel (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce, "Jan Vermeyen - zlatník na dvoře Rudolfa II." se nejprve věnuje komplikované osobnosti, kterou Rudolf II. byl, jeho dvoru a sběratelské činnosti. Zároveň s tím spojuje události, které se v té době děly v Evropě. Dále se věnuje životopisu zlatníka, kterému byla na počátku století připsána Rudolfova koruna. Dvě kapitoly obsahují shrnutí jeho děl, které zpracoval samostatně či za pomoci jiných pražských nebo milánských dílen, ale která mu byla připsána až ve 20. století. Díky těmto novým poznatkům je určen jako hlavní autor samotné císařské koruny, která je zmiňována v závěrečné kapitole.
|
|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českém prostředí mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde tělesně postižení byli kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťani, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis. Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českých zemích v letech 1526-1620" si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v českých zemích v kontextu Svaté říše římské národu německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevuji na nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření vyobrazení "homo deformis" v 16....
|
|
| |
host ::
RSS.