|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde byli tělesně postižení kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťany, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620 si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v Českém království v kontextu Svaté říše římské národa německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevují v nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření...
|
|
|
Stravování a léčebné diety v období renesance
Paroha, Josef ; Alušík, Tomáš (vedoucí práce) ; Divišová, Bohdana (oponent)
Cílem této teoretické interdisciplinární diplomové práce je zjistit, jak se stravovali obyvatelé na území dnešní České republiky v renesančním období (14.-16. století) a jak vypadaly léčebné diety v této době. K dosažení cíle jsem použil metodu historické analýzy dat. Validní data jsem získal z literárních dobových pramenů s lékařskou nebo dietní tématikou, sepsaných od počátku 14. do konce 16. století především na území dnešní České republiky, a z novodobé sekundární odborné literatury, zejména z oborů historie, archeologie a fyzická antropologie. Získaná data jsem využil k rekonstrukci podoby stravování a léčebných diet v renesančním období a posouzení jejich vlivu na zdravotní stav tehdejší populace na našem území. Na základě studia pramenů i sekundární literatury jsem zjistil, jak se lidé na území České republiky v renesančním období stravovali. V tomto období byl na našem území překvapivý dostatek potravin v poměrně širokém spektru. Toto zjištění potvrzují antropometrická měření i lékařské zprávy a jiné dochované texty. Komplexní léčebné diety v renesančním období měly významné místo v tehdejší medicíně, protože plnily zásadní úlohu v léčbě a prevenci nemocí. Sledované vlastnosti potravin byly samozřejmě jiné, než sledujeme dnes, a protože humorální teorie, na které byla renesanční medicína...
|
|
|
Iatromathematika v raně novověkém lékařském diskursu: české země do r. 1620
Žytek, Jakub ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Vaňková, Lenka (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
Iatromathematika v raně novověkém lékařském diskursu: české země do r. 1620 Mgr. Jakub Žytek, M.Phil. Abstrakt: Předkládaná disertační práce zkoumá iatromathematiku neboli astrologickou medicínu v raně novověkém lékařství českých zemí do r. 1620 (prameny z let 1491-1619): jednak co nejkomplexněji představuje podobu této specifické a dobově zcela standardní medicínské nauky, jednak adekvátně posuzuje roli i význam iatromathematiky pro činnost raně novověkého lékaře a její pozici v systému dobové humorální medicíny jako celku. Téma iatromathematiky je přitom v českých dějinách lékařství takto systematicky zpracováno poprvé. Po vymezení historického rámce astrologie v evropských kulturních dějinách a konceptu astrologiae naturalis v tehdejší filosofii přírody práce nejprve mapuje tradici iatromathematiky ve středověkých pramenech českého původu a vývoj nauky v období raného novověku. Poté formou textových sond a interpretací analyzuje několik desítek nejrůznějších lékařských pramenů (pranostiky, minuce, almanachy, protimorové traktáty, flebotomické návody, regimenty zdraví, kalendáře), které tematizovaly vliv a působení nebeských těles na lidské zdraví. Práce prokazuje, že iatromatematika v raně novověkém lékařském diskursu představovala plně funkční typ medicínského vědění, které kontinuálně navazovalo na...
|
|
|
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českém prostředí mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde tělesně postižení byli kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťani, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis. Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českých zemích v letech 1526-1620" si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v českých zemích v kontextu Svaté říše římské národu německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevuji na nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření vyobrazení "homo deformis" v 16....
|
|
|
Francouzská nemoc v konsiliární literatuře v 16. století
Divišová, Bohdana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta, jeho stavu a nemoci a radu na léčebný postup, kde lékař v souladu s dobovým diskurzem rozebral příznaky, určil diagnózu i prognózu a doporučil přesnou farmakologickou léčbu i případné technické zákroky (venesekci apod.) Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny, farmakologie, dietologie, dějin všedního dne apod. První část dizertace je věnována definici žánru, počátečním etapám jeho vývoje i zachycení specifik v období středověku. Hlavním tématem práce se staly výsledky rozboru raně novověkých konsiliárních sbírek patnácti významných lékařů z Itálie (B. Vettori, G. B. Da Monte, V. Trincavelli, A. M. Venusti, G. Capodivaccio, C. Guarinoni), Francie (J. Fernel, G. De Baillou) a německy mluvících oblastí střední Evropy (J. Crato, R. Solenander, D. Cornarius, J. Wittich, T. Mermann, J. Mattheus). Na podkladu prozkoumání téměř sedmi tisíc konsilií z dvaceti dvou sbírek či sborníků z per vybraných autorů byly vytyčeny společné znaky konsilií daného období, odlišeny příbuzné žánry a nastíněny možnosti dalšího vývoje bádání....
|
|
| |
|
|
Francouzská nemoc v konsiliární literatuře v 16. století
Divišová, Bohdana ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta, jeho stavu a nemoci a radu na léčebný postup, kde lékař v souladu s dobovým diskurzem rozebral příznaky, určil diagnózu i prognózu a doporučil přesnou farmakologickou léčbu i případné technické zákroky (venesekci apod.) Konsiliární literatura byla v 16. století běžnou součástí praxe mnohých významných lékařů a dnes je neprávem opomíjeným pramenem k dějinám medicíny, farmakologie, dietologie, dějin všedního dne apod. První část dizertace je věnována definici žánru, počátečním etapám jeho vývoje i zachycení specifik v období středověku. Hlavním tématem práce se staly výsledky rozboru raně novověkých konsiliárních sbírek patnácti významných lékařů z Itálie (B. Vettori, G. B. Da Monte, V. Trincavelli, A. M. Venusti, G. Capodivaccio, C. Guarinoni), Francie (J. Fernel, G. De Baillou) a německy mluvících oblastí střední Evropy (J. Crato, R. Solenander, D. Cornarius, J. Wittich, T. Mermann, J. Mattheus). Na podkladu prozkoumání téměř sedmi tisíc konsilií z dvaceti dvou sbírek či sborníků z per vybraných autorů byly vytyčeny společné znaky konsilií daného období, odlišeny příbuzné žánry a nastíněny možnosti dalšího vývoje bádání....
|
host ::
RSS.