|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
|
|
Válka ve Vietnamu v letech 1964-1975 z pohledu Rudého práva a New York Times
Matoušek, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zaměření se na klíčové události konfliktu známý jako Vietnamská válka pohledem československých a amerických dobových periodik, tedy Rudého práva a New York Times. Zkoumáním novinových článků zaměřujících se na nejdůležitější události pomůže pochopit, do jakého rozměru se lišila subjektivní interpretace československých komunistických médií oproti těm americkým a následně tyto informace objektivně zasadit do historického kontextu. Vzhledem k období, ve kterém se válka odehrávala, se pracuje s předpokladem, že obě média do jisté míry podléhala propagandě a své čtenáře neinformovala objektivně. Práce se skládá ze tří hlavních částí, v první části nastiňuje historickou a politickou situaci ve Vietnamu a Spojených státech. Dále pak analyzuje zkoumaná periodika v historickém kontextu. Druhá část se zaměřuje na kvalitativní analýzu vybraných novinových článků z obou periodik a jejich následné porovnání. Třetí závěrečná část se pak zaměřuje na analýzu dat získaných v druhé části a vyhodnocuje s jakou přesností se shodovali informace v článcích s historickým kontextem a zda byla periodika ve svém informování objektivní.
|
|
|
Mediální reflexe Jomkipurské války
Černá, Christina ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá mediální prezentací jomkipurské války v deníku Rudé právo a Mladá fronta v Československé socialistické republice. Stěžejním cílem je zjistit, jak se kontrola a cenzura Komunistickou stranou Československa projevovala při informování o událostech jomkipurské války a vývoji československé zahraniční politiky. Nejprve na základě historického výzkumu sekundárních zdrojů budou popsány podmínky, kvůli kterým k válečnému střetu došlo a jsou vytyčeny stěžejní události. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který propojuje historický kontext a obsahovou analýzu určených tiskovin. V případě obsahové analýzy pak autorka využila diskurzivní analýzy. Cílem této bakalářské práce je vytvořit ucelený obraz vybraných událostí krize ve výše uvedených denících od 6.října 1973 do 11. listopadu 1973. Takto sestavená osnova se poté stane opěrným bodem pro vyhledání odborných informací z tehdejších periodik a referováním, zda o nich bylo psáno pravdivě a nezaujatě. Bakalářská práce je na základě odborné literatury doplněna o tehdejší československou zahraniční politiku vůči Izraeli a Egyptu. Jádrem práce je vlastní analýza celkové argumentace a názorů v tehdejších textech, která je konfrontována se současnou dějinnou interpretací.
|
|
|
Margaret Thatcherová a její zahraniční politika v dobovém domácím a zahraničním tisku v letech 1979-1990
Štěpánková, Martina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat zahraniční politikou Margaret Thatcherové od jejího usednutí do křesla premiérky Velké Británie v roce 1979 až do její rezignace na tento post v roce 1990. Dále bude reflektovat společensko-politickou situaci v Evropě, která v době jejího vládnutí panovala. Jádrem práce bude analýza dobového domácího a zahraničního tisku, demokratického i komunistického, v němž se studentka zaměří na válku o Falklandy, politiku vůči Evropskému hospodářskému společenství, řešení konfliktu v Severním Irsku, postoj k africkému kontinentu a Sovětskému svazu, válku v Perském zálivu a v neposlední řadě na zvláštní vztahy Velké Británie a Spojených států amerických. Cílem její práce bude komplexní pohled na dobový tisk, zasazený do dobové zahraniční politiky první ženy v čele Velké Británie.
|
|
|
Spisovnost a nespisovnost v mediální komunikaci tištěných deníků a jejich vliv na diskuse o spisovném jazyce
Pospíšilová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu užívaných jazykových prostředků v tištěných médiích, konkrétně nejčtenějších celostátních deníků, z období druhého čtvrtletí roku 1993. V tomto roce totiž proběhla zásadní lingvistická konference na téma spisovná čeština a jazyková kultura. Analýza se zaměřuje především na takové prostředky, jež se neshodují se spisovnou varietou jazyka. Teoretická část práce pojednává o základních pojmech, jako jsou norma, kodifikace, národní jazyk a jeho variety, jejichž definice a pochopení rozdílných postojů k nim jsou důležité pro druhou, analytickou část práce. V té jsou pomocí kvantitativní obsahové analýzy rozebírány jazykové prostředky, které se vyskytují v textech tištěných médií, jsou nastíněny motivace jejich užití a jejich funkce. Získané poznatky jsou následně porovnány s příspěvky týkajícími se spisovné češtiny a kultury jazyka, které byly předneseny na olomoucké lingvistické konferenci v roce 1993. Práce poskytne jasnou představu o vlivu výskytu nespisovných jazykových prostředků ve veřejných sdělovacích prostředcích na téma akademických diskusí o spisovném jazyce.
|
|
|
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989)
Serova, Ekaterina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Bischofová, Jana (oponent)
Publicistika sklonku totality (na materiálu Rudého práva z r. 1989) Práce si vzala za téma odraz převratného roku 1989 na stránkách Rudého práva, deníku Ústředního výboru KSČ. Sleduje zejména publicistické reakce na klíčové události onoho roku (Palachův týden v lednu 1989, petice Několik vět z června 1989, protirežimní demonstrace kolem 21. srpna a 28. října 1989, dny listopadového převratu a události před prezidentskými volbami 29. prosince 1989). Vlastnímu pojednání o daném tématu předchází stručný přehled politického vývoje Československa od uchopení absolutní moci komunistickou stranou do sklonku roku 1988, do okamžiku prvního povoleného veřejného vystoupení opozičních aktivit v rámci Dne lidských práv.Vedle tematického rozboru si práce všímá také jazykové stránky výrazně ideologicky propagandistických textů poslední fáze totalitního režimu. Jako prameny jsou také využity záznamy deníkového charakteru reagující na daný úsek historie.
|
|
|
První lidé ve vesmíru očima československých sdělovacích prostředků
Panák, Břetislav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na konstrukci informací v československých sdělovacích prostředcích, jež se týkaly aktivního vstupu člověka do kosmu. Cílem práce je rozbor využití osobnosti v propagaci sovětského státního zřízení a konstrukce kultu hrdiny, jež měl oslovit i západní a rozvojový svět. V první řadě jde o Jurije Alexejeviče Gagarina, dále se bude jednat o Valentinu Vladimirovnu Těreškovovou a pro srovnání Johna Glenna. V sekundární literatuře byla tato problematika dosud zpracována mezerově, což chce autor využít při bližší analýze. Z dobových pramenů jsou využita tištěná periodika - Rudé právo, Mladý svět, Dikobraz, ABC mladých přírodovědců a techniků a Československý voják.
|
|
|
Smrt L. I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku
Svobodová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Smrt L.I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku" pojednává o způsobu, jakým vybraná dobová periodika informovala o smrti sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Analyzovány jsou 3 československé celostátní deníky (Rudé právo, Mladá fronta a Svobodné Slovo) a 1 regionální deník (Večerní Praha), sledovaným obdobím je měsíc listopad 1982 (od 1. 11. 1982 do 31. 11. 1982). Nejdříve bude zkoumáno, jak o Leonidu Brežněvovi informovaly sledované deníky v době před jeho smrtí (hledány budou zejména zmínky o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu) a poté v souvislosti s jeho úmrtím a následným pohřbem. Bude také popsán mediální obraz Leonida Brežněva, který prezentovala média v souvislosti s těmito událostmi. Teoretická část práce se zabývá osobou Leonida Brežněva, který stál v čele Sovětského svazu od roku 1964, kdy byl zvolen 1. tajemníkem komunistické strany, až do své smrti v roce 1982, jeho politickou kariérou a kultem jeho osobnosti v posledních letech jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problematika rozkrádání a s ním spojené patologické jevy v období přestavby (1986-1989) na stránkách Rudého práva
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(rozkrádání) Tato diplomová práce sleduje způsob, jakým byla v Rudém právu, tiskovém orgánu ÚV KSČ, v letech 1986 - 1989 prezentována problematika rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v Československu, případně jaké rozpory se v této prezentaci objevily. Vlastnímu jádru práce bude předcházet pohled na rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví z hlediska práva - s důrazem na definici socialistického majetku v ústavě, daného trestného činu v trestním zákoně, pohledu právnické literatury na společenskou nebezpečnost daného jednání, zde reprezentovanou časopisem Socialistická zákonnost. Autor se následně zaměří na to, jakým způsobem byla problematika rozkrádání (ale také ochrany) socialistického majetku vztahována ke Komunistické straně Československa (respektive jejím funkcionářům), vedoucím hospodářským pracovníkům a řadovým zaměstnancům, což bude dokumentovat na konkrétních případech. V závěru bude autor srovnávat články RP s některými empirickými poznatky - ve vztahu k výzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu o kázni a kontrole na pracovištích, ve vztahu ke statistikám o hospodářské trestné činnosti, zmíněné v německy psaném textu Tomáše Vilímka o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jakož i ve vztahu k problematice anonymních dopisů,...
|
|
|
Jazykové ztvárnění propagandy v tisku v době bývalého Československa
Pilík, Pavel ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Jádrem této diplomové práce je identifikace jazykových prostředků propagandy v Rudém právu ve vybraných úvahových článcích v průběhu roku 1975. Tato práce se nejprve zabývá podstatou termínů persvaze, propaganda a manipulace s ohledem na vzájemný vztah těchto termínů. V dalších oddílech této práce nalezneme charakteristiku jednotlivých persvazivních prostředků, jejichž přítomnost ukazujeme v konkrétních textech Rudého práva. Tyto jazykové prostředky, kterými se produktor snaží zmanipulovat recipienta, jsou z hlediska pragmatického popisovány na základě toho, zda sloužily tehdejší propagandě ke chvále komunistického režimu, nebo k hanění jeho odpůrců. KLÍČOVÁ SLOVA Propaganda, persvaze, manipulace, Rudé právo, text, komunismus, kapitalismus, stoupenec, odpůrce, produktor, recipient.
|
host ::
RSS.