Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv západních myslitelů na Sunjatsena, jeho politickou filozofii a praxi
Mališ, Jan ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Cílem této práce je poukázat na vlivy hlavních západních myslitelů na Sunjatsena, kteří autoři měli jak velký vliv, a jak na sebe různé vlivy od různých autorů působí. Práce začíná, tedy hned po úvodu, stručným shrnutím Sunjatsenova života, s důrazem na možné vlivy z jakéhokoli úhlu. Dále se práce přesouvá na hlavní část, kterou jsou samotné vlivy, rozdělené na dvě části. Tou první jsou vlivy širší, tedy vlivy autorů, podnětů nebo prostředí, které neměli vliv tak velký, jako čtyři hlavní autoři, ale stále stojí za samotnou podkapitolu v práci. V těchto kapitolách je analyzován Mill, Rousseau, Lincoln, a poté vliv Japonska a území s britských vlivem. V části druhé pak jde o autory hlavní, kterými jsou Montesquieu, George, Kropotkin a Marx. Práce je poté ukončena shrnutím hlavních poznatků, krátkou rekapitulací práce a celkově závěrečnými myšlenkami k práci.
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
Obraz dítěte u Komenského, Locka a Rousseaua
Šístek, Martin ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
17. a 18. století připravuje půdu pro moderní chápání dítěte jako svébytné lidské bytosti hodné nejvyšší ochrany a péče. K tomuto novověkému "obratu k dítěti" významně přispělo dílo filosofů Jana Amose Komenského, Johna Locka a Jeana Jacquese Rousseaua. Autor si na pozadí myšlenkových názorů jednotlivých myslitelů všímá, v čem pro každého z nich spočívá jedinečnost a nenahraditelnost dětského věku.
Dramatické odpovědi na Molièrova Misantropa
Zahálka, Michal ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Práce sleduje fenomén fabulačních "druhých dílů" k Molièrovu Misantropovi, jak vznikaly ve francouzské (zejména dramatické) literatuře v různých dobách a společenských situacích - od časů francouzské revoluce až po devadesátá léta 20. století. Jejím hlavním zájmem při zkoumání těchto textů je zjištění pozice, z níž vstupují do letitých sporů o výklad původní hry (přičemž jako základní rozlišení v těchto sporech je vytyčená slavná polemika mezi Rousseauem a d'Alembertem), a pojmenování strategií práce s příběhem a charakterizací klíčových postav u jednotlivých autorů. Kde je to možné, všímá si také kritických ohlasů na jednotlivé hry a jejich scénické uvedení. V závěru všechny hry analyticky srovnává a naznačuje možné vývojové tendence v přístupu k materiálu: v průběhu let je patrný posun pozornosti od filozofických problémů hry k nenaplněnému milostnému vztahu Alcesta a Celimeny.
Srovnání pojetí demokracie v díle Jean-Jacques Rousseaua a Hanse Kelsena
Habrová, Klára ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním úkolem této práce je najít společné znaky v konceptu demokracie u Hanse Kelsena a Jean-Jacques Rousseaua. Dále se tato práce zabývá návazností Kelsenova díla na dílo Jean- Jacques Rousseaua. Aby bylo možné tyto návaznosti nalézt, prostudovala autorka díla O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva a O příčinách a původu nerovnosti mezi lidmi u Jean-Jacques Rousseaua a O podstatě a hodnotě demokracie u Hanse Kelsena. Dále autorka oba autory podrobila kritice. Kritiku autorka podložila dílem Boženy Komárkové, Jürgena Habermase a Charlese Taylora u Jean-Jacquese Rousseaua a díle Carla Schmitta u Hanse Kelsena. Aby se autorka mohla věnovat i kritice těchto autorů, byla potřeba zaměřit se i na jiné oblasti než jen na téma demokracie, ale např. i na téma lidských práv u Boženy Komárkové. V hlavní části práce jsou nejprve detailně popsány jednotlivé koncepty demokracie u jednotlivých autorů. V průběhu práce jsou jednotlivá díla podrobně rozebírána a autorka hledá společné rysy Kelsenovy a Rousseauovy demokracie. V závěru autorka shrnuje veškeré poznatky, ke kterým v průběhu psaní této bakalářské práce došla a dále se věnuje opodstatněnosti kritiky obou autorů ze strany výše uvedených kritiků.
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
Obraz dítěte u Komenského, Locka a Rousseaua
Šístek, Martin ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
17. a 18. století připravuje půdu pro moderní chápání dítěte jako svébytné lidské bytosti hodné nejvyšší ochrany a péče. K tomuto novověkému "obratu k dítěti" významně přispělo dílo filosofů Jana Amose Komenského, Johna Locka a Jeana Jacquese Rousseaua. Autor si na pozadí myšlenkových názorů jednotlivých myslitelů všímá, v čem pro každého z nich spočívá jedinečnost a nenahraditelnost dětského věku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.