|
|
Činnosti představenstva Společenství vlastníků jednotek
Vaněk, Petr ; Hobst, Leonard (oponent) ; Klika, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku bytových domů, kde je zřízeno společenství vlastníků jednotek. V úvodu práce jsou definovány základní pojmy potřebné pro pochopení dané problematiky. Dále je zde popsán historický vývoj bytového vlastnictví v Československé a následně České republice. V první kapitole analytické části je vysvětlen vznik společenství vlastníků jednotek, průběh shromáždění a volba předsedy a výboru. Druhá kapitola se věnuje úkolům představenstva SVJ a povinnostem vlastníků jednotek. V poslední kapitole jsou analyzovány bytové zákony vybraného evropského státu a výsledky porovnány s legislativou České republiky. Diplomová práce je zakončena návrhem na změnu vedoucí ke zlepšení českého zákona a jsou zde zodpovězeny položené otázky, stanovené hypotézy přijaty nebo vyvráceny a všechny výsledky vyhodnoceny.
|
|
|
Televizní debaty před druhým kolem volby prezidenta České republiky 2023: Typy sdělení kandidátů podle Funkční teorie
Pásler, Šimon ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o předvolebních televizních debatách před druhým kolem prezidenských voleb v roce 2023. Cílem práce je zjistit, na základě Funkční teorie, typy sdělení, které kandidáti Andrej Babiš a Petr Pavel použili v předvolebních televizních debatách před druhým kolem voleb v roce 2023. Dále je cílem porovnat tyto výsledky se závěry předchozích prací analyzující předvolební debaty prezidenských voleb v roce 2013 a 2018. Dále je porovnána časová dotace, kterou kandidáti v debatách dostali. Teoretická část práce se nejprve zaměřuje na propojení politiky a médií, veřejnoprávních a soukromých, politické komunikace, politických aktérů, mediální kampaní a negativity. Poté je popsán vznik předvolebních debat ve Spojených státech amerických a prezidentské volby v České republice. Práce obsahuje přehled výzkumů předvolebních debat a popis použité Funkční teorie. Následně práce pokračuje metodologií. Praktická část obsahuje popis analyzovaných debat v České televizi, na CNN Prima News a na TV Nova. Praktická část práce využila obsahovou analýzu na základě Funkční teorie od Williama Lyona Benoita. Na základě Funkční teorie byla provedena analýza debat v pořadech Prezidentský duel České televize, Superduel: Bitva o Hrad na CNN Prima News a Cesta na Hrad - Poslední debata na televizi Nova. Tato...
|
|
|
Role prezidenta republiky při jmenování, přijímání demise a odvolávání vlády, jejího předsedy a členů
Krompolc, Tomáš ; Grinc, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Role prezidenta republiky při jmenování, přijímání demise a odvolávání vlády, jejího předsedy a členů Abstrakt Práce se zabývá rolí prezidenta republiky při jmenování, odvolávání a přijímání demise vlády, jejího předsedy a jejích členů. Strukturována je do úvodu, třech hlavních částí a závěru. Stručná první část nabízí základní přehled právní úpravy, která je pro téma práce relevantní, a to nejen z hlediska ústavního práva, ale i běžných zákonů a evropských předpisů. Druhá část se věnuje klasifikaci českého politického systému v trojici základních typů republikánských demokratických režimů, jimiž jsou prezidentský systém, poloprezidentský systém a parlamentní systém. Z této klasifikace pak jsou odvozena jistá základní východiska, která jsou v určitých situacích využitelná pro identifikaci systémově vhodnějšího výkladu. Tato část se zabývá i teoretickou možností změny typu politického systému pouze na základě faktického způsobu výkonu pravomocí prezidentem a nabízí pohled politologů a ústavních právníků na tuto problematiku. Třetí a hlavní část dělená do jednotlivých kapitol pojmenovaných podle pravomocí pak patří analýze odborné literatury a případně dalších publikovaných názorů teorie, mezi nimiž se pokouší najít převládající či přinejmenším z hlediska celkové systematiky vztahů prezidenta, vlády a...
|
|
|
Hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v červnu a v červenci 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\n\nU prezidenta České republiky Petra Pavla ve všech zkoumaných oblastech převažovalo pozitivní hodnocení nad kritickým.\n\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak dbá o vážnost a důstojnost úřadu (78 %) a jak reprezentuje ČR v zahraničí (76 %).\n\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak nový prezident ovlivňuje vnitropolitický život (30 %) a jak je v kontaktu a občany a zná jejich problémy (29 %).\n\nV porovnání s předchozími prezidenty vyznívá hodnocení dosavadního působení Petra Pavla poměrně příznivě, když lepší hodnocení u jednotlivých položek se u kteréhokoli z jeho předchůdců objevovalo jen zřídka.
|
|
|
Postoje občanů k prezidentskému úřadu – červen/červenec 2023
Čadová, Naděžda
Přímá volba prezidenta je českou veřejností dlouhodobě vnímána jako nejvhodnější způsob výběru prezidenta a v současnosti ji podporují čtyři pětiny občanů (80 %). Téměř polovina (46 %) české veřejnosti se shoduje, že pro výkon funkce prezidenta nezáleží na tom, zda kandidát v současnosti je, byl, či nikdy nebyl zapojen do politiky.\nVíce než dvě pětiny (43 %) respondentů se shodují na tom, že by se prezident měl věnovat řešení i konkrétních otázek, nicméně jen ve výjimečných případech.\n\nTéměř tři čtvrtiny (73 %) občanů zastávají názor, že prezident má zasahovat do činnosti vlády, ale v omezené míře. Jde o nejvyšší podíl za celou dobu sledování (od roku 2002).\nPodle více než tří pětin (62 %) českých občanů by prezident měl jmenovat všechny ministry vlády na základě doporučení budoucího premiéra. U české veřejnosti dlouhodobě převažuje mínění, že se prezident ČR má v zahraniční politice angažovat v souladu se směrem udávaným vládou a ministerstvem zahraničí. V aktuálním šetření zastává tento názor 56 % dotázaných.
|
|
|
Občané o ústavních pravomocích prezidenta – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V letním šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ústavních pravomocí prezidenta, tak názory na některé konkrétní pravomoci, jakými jsou udělování amnestie či milosti nebo zmírňování trestu, zastavování soudního řízení, jmenování a odvolávání rektorů a jmenování profesorů, propůjčování a udělování státních vyznamenání, rozpuštění Poslanecké sněmovny, používání práva veta, jmenování bankovní rady České národní banky a jmenování soudců Ústavního soudu.\n\nDvě třetiny veřejnosti (66 %) se přiklánějí k tomu, že současný rozsah pravomocí českého prezidenta by měl zůstat zachován.\n\nV české společnosti převládá názor, že prezident by měl mít pravomoc rozhodnout o udělení amnestie, milosti či zmírnění trestu odsouzeným osobám, ale jen menšina souhlasí s pravomocí zastavovat soudní řízení proti obviněným.\n\nVíce než devět z deseti občanů souhlasí, aby prezident měl pravomoc rozhodovat o propůjčení a udělení státních vyznamenání. Více než třípětinová většina souhlasí s tím, aby prezident jmenoval a odvolával rektory vysokých škol a aby jmenoval profesory.\n\nTři čtvrtiny (76 %) dotázaných uvedly, že prezident by měl mít pravomoc rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vypsat nové volby pouze ve výjimečných případech vymezených ústavou.\n\nTo, že prezident ČR by měl mít právo odmítnout parlamentem přijatý zákon (tzv. právo veta), ale parlament by měl mít možnost toto veto přehlasovat početnější většinou, uvedla více než polovina respondentů (52 %), podle třetiny dotázaných by prezidentské veto mělo být konečné.
|
|
|
Důvěra vrcholným politikům – srpen/září 2023
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v šetření probíhajícím v období od konce července do poloviny třetí zářijové dekády roku 2023 zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména předsedů stran či hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, členů vlády, předsedů obou komor parlamentu a prezidenta republiky.\n\nMezi zkoumanými vrcholnými politiky zařazenými do výzkumu nejvyšší podíl důvěry byl zaznamenán u prezidenta Petra Pavla (55 %), za nímž se na druhém místě umístil předseda hnutí ANO Andrej Babiš (42 %).\n\nS výjimkou prezidenta u všech zkoumaných politických představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.\n\nNejvyšší podíl nedůvěry mezi zkoumanými politiky šetření zaznamenalo u předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Adamové Pekarové a předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy (shodně 77 %).\n\nOproti poslednímu šetření z dubna a května 2023 se zhoršilo hodnocení v případě ministra spravedlnosti Pavla Blažka, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, ministra kultury Martina Baxy, předsedy Pirátů, místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, předsedkyně TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové, předsedy ODS a předsedy vlády Petra Fialy, ministryně obrany Jany Černochové, předsedy Senátu Miloše Vystrčila, ministra zemědělství Marka Výborného, ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády Michala Šalomouna, ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka, ministra financí Zbyňka Stanjury, ministra vnitra Víta Rakušana, ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, ministra dopravy Martina Kupky, ministryně pro výzkum, vědu a inovace Heleny Langšádlové, ministra životního prostředí Petra Hladíka, místopředsedy vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a prezidenta Petra Pavla.
|
|
|
Targeting a positioning v prezidentské kampani Petra Pavla - mladá generace voličů
Dejmková, Tereza ; Konrádová, Marcela (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá targetingem a positioningem prezidentské předvolební kampaně Petra Pavla a zaměřuje se především na oslovování nejmladší generace voličů, generaci Z. Prezidentské volby v roce 2023 byly odlišné od těch předchozích v několika ohledech, jedním z nich však bylo například právě cílení některých kandidátů na generaci Z. Do generace spadá v současnosti většina voličů, která se prezidentské volby zúčastnila poprvé, a která ji možná také poprvé více sledovala. Cílem práce je proto zjistit do jaké míry byl targeting a positioning kampaně při vytváření strategie přizpůsoben generaci Z a zároveň zjistit, zda se Petru Pavlovi podařilo prostřednictvím kampaně tuto cílovou skupinu oslovit a díky jakým krokům toho dosáhl. Teoretická část práce nejprve vymezuje a definuje nástroje politického marketingu, charakterizuje generaci Z a specifika jejich volebního chování. Právě zmiňované nástroje politického marketingu jsou v praktické části práce aplikovány na kampaň Petra Pavla. Informace k této části práce byly získány z osobního rozhovoru s marketingovým ředitelem kampaně Petra Pavla Martinem Klčem, který byl proveden autorkou práce. Efektivita kampaně na vymezenou cílovou skupinu je následně zjišťován a vyhodnocována na základě dotazníkového šetření, které bylo provedeno autorkou...
|
|
|
Komparativní analýza komunikačních strategií ve vybraných médiích kandidátů na prezidentské volby v roce 2023 v druhém kole
Suchomel, Jakub ; Zima, Michal (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
V této práci je provedena komparativní analýza komunikačních strategií kandidátů na prezidenta ve volbách v roce 2023 Ing. Andreje Babiše a arm. gen. v.v. Ing. Petra Pavla, M.A. Práce je uvedena popisem volebního procesu. Následuje popis AMI Digital Index 2022, což je průzkum z oblasti sociálních sítí, který figuruje ve výběru analyzovaných médií. V další kapitole je uveden teoretický rámec práce, je představena charakteristika zkoumaných médií. Následuje krátký popis průběhu prezidentských voleb v minulosti. Poté je popsán průběh sběru dat a je představen způsob analýzy sociálních sítí. Následují jednotlivé analýzy sociálních sítí. Prvně je představeno šest analýz komunikace Andreje Babiše a stejně tak i u Petra Pavla. Poté následuje popis nejvíce symbolických témat jednotlivých kampaní. Další část se věnuje charakteristice analýzy předvolebních debat a poté jsou rozebrány analýzy samotné a jejich srovnání. Před samotným závěrem jsou krátce popsány povolební komunikační procesy kandidátů. Poslední částí práce je závěr, který obsahuje výstupy kvalitativní komparace a srovnání jednotlivých analýz. Je popsáno, v jakých faktorech se lišila komunikace vítěze voleb, Petra Pavla, od komunikace Andreje Babiše a jakými způsoby vedli kandidáti kampaň. Závěr je zakončen částí, která se věnuje možnými cestami...
|
|
| |
host ::
RSS.