|
|
Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů
Pavlačková, Anna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Šamánek, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Ethnoscapes a socioscapes: Praha ve zkušenostech vietnamských imigrantů" se primárně věnuje vietnamské komunitě a jejímu pohybu po Praze. Je inspirována projektem spojeným s osobou Waltera Benjamina, který si při pobytu v Paříži vedl poznámky o místech, kde se pohyboval. Přestože jsou Vietnamci vděčným tématem v médiích, nedomnívám se, že je veřejnost dostatečně o této komunitě informována. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, v rámci něhož proběhlo 5 polostrukturovaných narativních rozhovorů v jedné vietnamské rodině žijící dlouhodobě v Praze. V první části se věnuje historii vietnamské imigrace na území ČR a současné situaci, dále se zabývá teoretickými východisky a krátkým vymezením používaných pojmů. Druhá část blíže rozebírá použitou metodologií a průběh jednotlivých rozhovorů. Odkazuje také na literaturu zabývající se tímto tématem a na již proběhlé výzkumy. Poslední část blíže charakterizuje jednotlivé respondenty a jejich pohyb po Praze, zároveň také analyzuje respondenty mezi sebou a snaží se najít určité podobnosti, tendence a charakteristiky. Nedílnou součástí práce jsou i přiložené mapy, které vizuálně zachycují pohyb respondentů a slouží k lepší ilustraci zmiňovaných míst pro čtenáře.
|
|
|
Zoo here and there: Observation of Visitor Behavior in the Prague and Reykjavík Zoos
Vysopal, Ondřej Věnek ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám vnímáním zoologických zahrad v moderní době. Práce zachycuje vznik zahrad a jejich roli jako zdroj vědění a reprezentace lidsko-zvířecích vztahů v osmnáctém a devatenáctém století. Postupem času se základní funkce zoo změnily. Z menažérií s důrazem na status majitele se zoo proměnila v instituci zaměřenou především na vzdělání. Za pomoci antropologických metod reflektuji současné vnímání dvou evropských zahrad - v Reykjavíku a v Praze. Vnímání těchto zahrad společností je zachyceno ve výzkumu chování návštěvníků, které dokládá jejich oblibu a další funkce. Zoologická zahrada v Reykjavíku díky své jednoduchosti představuje plně funkční celek, který je pozitivně vnímán jako prostor pro učení islandských dětí o jejich kultuře a tradicích. Pražská zoo naopak úspěšně splňuje daleko širší škálu nároků české a mezinárodní společnosti, které jsou na ni kladeny. Nicméně s úspěchem uspokojuje většinu představ návštěvníků a pozitivně tak přináší zvířecí svět světu lidí. Tímto pozitivním přístupem se práce vymezuje proti kritickým teorií zoologických zahrad od převážně amerických autorů. Klíčová slova: zoologické zahrady, návštěvníci, zvířata, lidé, kultura, dívání se na zvířata, výzkum návštěvníků, Reykjavík, Praha, Island
|
|
|
Kriminalita a její percepce v městském prostředí
Jíchová, Jana
Jana Jíchová: Kriminalita a její percepce v městském prostředí ABSTRAKT Kriminalita je důležitým společenským jevem, který ovlivňuje mnoho aspektů fungování společnosti i života každého člověka. Zároveň představuje významné interdisciplinární téma, kterému se věnuje řada oborů, včetně geografie. Logicky zde dochází k tematickým i metodickým přesahům; každá z věd klade důraz na odlišné aspekty kriminality, využívá jiných metod a výzkumných postupů, způsobů interpretace, a proto přispívá k poznání kriminality odlišně. Význam geografie spočívá zejména v obohacení výzkumu kriminality o prostorovou dimenzi, napomáhá k jejímu poznání prostřednictvím analýz rozmístění kriminality a studiemi percepce zločinu. Ačkoliv tento typ studií patří v zahraničních výzkumech k běžně využívaným, v české geografii je jim věnováno pouze málo pozornosti. Tato dizertační práce se zaměřuje na představení výzkumu geografie zločinu, přibližuje její teoretický a metodický vývoj a diskutuje její využitelnost a využití v českém kontextu. Větší důraz je v práci kladen na koncept strachu ze zločinu, který tvoří základní složku pocitu bezpečí ovlivňujícího každodenní život, využívání městského prostoru a prostorovou mobilitu jednotlivců. Právě lepší pochopení diferencovaného vnímání zločinu různými skupinami obyvatel či uživatelů a...
|
|
|
"Tvrdý oříšek zapomenuté skutečnosti". Fikce a realita starších českých dějin v pražských pověstech Popelky Biliánové.
Chalupová, Helena ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zabývá historickými reáliemi obsaženými v pražských pověstech, jež písemně fixovala spisovatelka Popelka Biliánová (vl. jm. Marie Biliánová, roz. Popelková) Cílem je ve vybraných pověstech identifikovat otisk konkrétních historických událostí, sledovat vývoj daného syžetu v průběhu doby a formulovat závěry o dobovém myšlení, které se odrazilo ve výsledném textu pověstí. Součástí pramenné analýzy jsou i pověsti obsahující transcendentní prvky, zejména revenantské. Klíčová slova: Popelka Biliánová, pověst, pověsti, Praha, pražský, pražské, Josef Svátek, Julius Košnář, Adolf Wenig, Karel Chalupa, revenanti
|
|
|
Vývoj postavení Prahy - destinace cestovního ruchu ve středoevropském prostoru
Dumbrovská, Veronika ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Název práce: Vývoj postavení Prahy - destinace cestovního ruchu ve středoevropském prostoru Autor: Veronika Dumbrovská Katedra: Sociální geografie a regionální rozvoj Vedoucí práce: RNDr. Dana Fialová, Ph.D. Abstrakt Cílem této práce je postihnout vývoj a současné postavení Prahy ve Střední Evropě jako destinace městského cestovního ruchu od roku 1989. Praha, jako hlavní město Česka, je v srovnávána s ostatními hlavními městy ve Střední Evropě - Berlínem, Vídní, Bratislavou, Varšavou a Budapeští. Výzkum je podrobněji zaměřen na srovnání Prahy s Vídní a Budapeští a na období od roku 2003 až 2011. V předkládané práci bylo využito sekundárních dat z národních statistických úřadů daných zemí a ze specializovaných statistických databazází, tato data byla dále doplněna o kvalitativní výzkumy. Praha se od roku 1989 vyvinula z destinace "bývalého východního bloku" na destinaci srovnalnou s ostatními západními metropolemi. Vývoj cestovního ruchu v Praze byl rychlý a nevyrovnaný. Zatížení Prahy cestovním ruchem je vyšší než v ostatních hlavních městech Střední Evropy, především v jejím historickém centru. Tato práce představuje základní charakteristiky městského cestovního ruchu na příkladu Prahy - jeho vývoj, trvání, nabídku, poptávku a základní problémy jako je přeplnění centra, turistifikace, turistická inflace,...
|
|
|
Soužití starousedlíků a nově příchozích obyvatel. Případová studie suburbie v příměstské zóně Prahy
Bezpalcová, Tereza ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Práce reaguje na změny, ke kterým dochází v posledních letech v zázemí našich velkých měst v důsledku procesu rezidenční suburbanizace. Obce v zázemí Prahy, které za socialismu často trpěly úbytkem obyvatel a celkovou stagnací, zaznamenávají prudký nárůst obyvatel přicházejících z měst. Cílem této případové studie je prozkoumat charakter sociálních vztahů mezi starousedlíky a novousedlíky v obci Nučice v okrese Praze - západ. Studie kombinuje dotazníkové šetření, polostrukturované rozhovory a pozorování v obci. Sleduji sociodemografické rozdíly mezi oběma skupinami, odlišnosti v sociálním statusu a integrační a komunitní aktivity obyvatel vycházející z Chapinovy typologie chování v lokalitě. Zjišťuji, že noví obyvatelé jsou průměrně mladší, vzdělanější a příjmově silnější než původní obyvatelstvo. Současně si s sebou přinášejí z města jiný způsob života, odlišné postoje a názory. Rozdíly mezi starousedlíky a novousedlíky komplikují vzájemnou integraci, takže sociální vztahy zůstávají značně nerozvinuté.
|
|
|
Sdružení premiérových biografů (1928-1938)
Surová, Petra ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
V prvních desetiletích 20. století se kinematografie v českých zemích vyvíjela velmi dynamicky. Původní kočovná kina a vaudevilly brzy vystřídaly biografy stacionární - první podnik tohoto druhu na našem území zahájil svůj provoz v roce 1907 v Brně. Z filmu se rychle stal jeden z nejčastějších způsobů trávení volného času, neboť byl svou dostupností a demokratičností přístupný všem diváckým vrstvám. Největší množství kin bylo, podobně jako zbytek filmového průmyslu, soustřeďováno do větších aglomerací, nejvíce biografů na našem území mělo hlavní město Praha. Zde se také začaly stavět honosné velkokapacitní kinosály již projektované výhradně k provozu kinematografu. Nejčastěji byly situovány do objektů obchodních paláců, budovaných během dvacátých let 20. století na Václavském náměstí. Tyto reprezentativní biografy s moderním technickým vybavením se stávají podniky premiérovými, mezi jejich návštěvníky patří též zástupci vyšších vrstev a společenské elity. Vlastníci premiérových biografů se na konci roku 1928 zorganizovali do specifického spolku, aby společným jednáním omezili konkurenci a dopady sporů s půjčovnami. V první části této diplomové práce je popsán společensko kulturní kontext vymezeného časového období se zacílením na život společnosti ve velkoměstech, souvislosti s rozvojem spolkového...
|
|
|
Vstup techniků do pražské městské samosprávy na konci 19. století a na začátku 20. století.
Košacký, Marcel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Práce zachycuje vývoj postavení techniků ve společnosti, kteří ve 2. polovině 19. století a na počátku 20. století usilovali o vstup mezi akademicky vzdělanou společenskou elitu. Podmínkou pro uznání elitního společenského postavení techniků bylo dokončení jejich profesionalizace. Profesionalizace techniků tedy byla jedním z hlavních důvodů, proč technikové vstupovali do městské samosprávy. Cílem této práce je doplnit výzkum zabývající se přechodem od "honorační" k "výkonné" samosprávě v Praze. Práce se zabývá historickým vývojem technické inteligence jako nové skupiny akademicky vzdělaných elit, přibližuje důvody, které vedly k zapojení technických odborníků do procesu modernizace města, a hlavně přibližuje soupeření o vedoucí postavení mezi nimi a právníky. Příklad Ing. Jana Kaftana popisuje úspěšnou kariéru technika, který se i díky svým odborným znalostem stal poslancem říšské rady. Práce popisuje také proměnu hospodářské politiky města, která též byla ovlivněna rozvojem techniky a zapojením techniků do správy obce. Práce vychází především z dobového odborného tisku a ze studií zabývajících se vývojem obecní samosprávy. Klíčová slova: technik, úředník, právník, obecní samospráva, Praha, modernizace, profesionalizace, Spolek inženýrů a architektů v království Českém, Jan Kaftan.
|
|
|
How's my connection? An assistent in mass transportation system of Prague
Hrivík, Miroslav ; Skopal, Tomáš (vedoucí práce) ; Hoksza, David (oponent)
Nejrychlejší zpusob cestování zejména behem pracovních dnu po meste Praha je využitím hromadné dopravy. Tento systém zahrnuje autobusy, tramvaje, prímestské vlaky, metro a lodní prepravu. Orientovat se v nem proto muže být nárocné. Jako pomucka pro lidi využívajících mestskou verejnou dopravu by mela sloužit aplikace pro mobilní zarízení Android nazývající se Prague Transport. Obsahuje radu nástroju integrovaných do jedné aplikace, kterými jsou navigace, mapy mesta, aktuální dopravní informace, casy nejbližších odjezdu a prehled casto používaných spojení. Je urcena nejen pro obyvatele Prahy, ale i pro turisty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hudební skladatelé ve vrcholně barokní Praze
Vokřínek, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Autor analyzuje působení českých i zahraničních skladatelů chrámové, komorní a operní hudby ve vrcholně barokní Praze, čímž navazuje na dosud základní práci Otakara Kampera, zabývající se pražskou hudební kulturou posledních fází baroka a následujícím klasicismem "Hudební Praha v XVIII. věku" z roku 1936. V úvodní části autor vymezuje dobu vrcholného baroka v Praze, pokouší se o její charakteristiku a nastiňuje pražskou hudební kulturu dané doby. Současně se věnuje bohatému pražskému kulturnímu životu. V hlavní části se zaměřuje na působení skladatelských osobností v Praze (včetně těch, kteří komponovali "pro Prahu") v daném období. Ve třetí části krátce srovnává pražské hudební prostředí sledovaného údobí s vídeňským. V závěru posuzuje význam daných skladatelů pro kulturní obraz vrcholně barokní Prahy a vyhodnocuje zmíněné porovnání. Celkově autor dochází k zjištění, že s Prahou daného období bylo spjato množství tvůrců, a oceňuje významný podíl církevních řádů na tomto vývoji. Daní tvůrci plně dotvářeli Gesamtkunstwerk, jakým vrcholně barokní Praha byla. Zároveň vznikl důležitý předpoklad pro další hudební vývoj, který vyvrcholil působením W. A. Mozarta ve městě. Stručné srovnání hudebních prostředí Prahy a Vídně ukázalo, že obě města měla své kvality, byť Vídeň byla skrze panovnický dvůr o něco...
|
host ::
RSS.