|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
Partisans perception of controversial topics in online news and influence of hostile media effect
Chovancová, Michaela ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práca s názvom Vnímanie kontroverzných tém v online spravodajstve polarizovanými názorovými skupinami a pôsobenie efektu hostilných médií sa venuje modernému fenoménu v oblasti štúdia efektov médií a mediálneho publika, efektu hostilných médií, ktorý sa teoreticky rozvíja od polovice 80. rokov minulého storočia. Definuje tendenciu polarizovaných názorových zástancov vnímať nestranné a vyvážené mediálne pokrytie kontroverznej témy ako zaujaté proti ich názorovej strane, pričom oba názorové póly hodnotia totožný nestranný text ako favorizujúci opačný názor. V teoretickej časti práce sa venujem histórii pojmu, kontextu tohto fenoménu v rámci rozvoja nových digitálnych médií a sociálnych sietí, ďalej faktorom, ktoré ovplyvňujú jeho výskyt a tiež ako pôsobí na kognitívne procesy, teda prečo k tejto tendencii pri polarizovaných zástancoch dochádza. Taktiež ponúkam súhrn významných zahraničných štúdií a doterajších poznatkov. Súčasťou praktickej časti je výskum inšpirovaný americkou štúdiou z roku 2012, ktorý sleduje rozdielne vnímanie mediálneho pokrytia pri polarizovaných skupinách v téme povinnej detskej vakcinácie. Jedná sa o prvý výskum, ktorý potvrdil tendenciu efektu hostilných médií v rámci slovenskej internetovej populácie.
|
|
|
The Carpathian Germans and Slovaks in the Slovak National Uprising: the end of the hundreds of years old coexistence
Krempaská, Barbora ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa zaoberá udalosťami Slovenského národného povstania, ktoré mali dopad na spolužitie Slovákov a karpatských Nemcov. Cieľom práce bolo zistiť, kedy došlo k odcudzeniu Slovákov a príslušníkov nemeckej menšiny natoľko, že môžeme hovoriť o konci ich spolunažívania, ktoré sa podľa všetkého po stáročia zaobišli bez výraznejších konfliktov. Slovenským národným povstaním vyvrcholil československý protifašistický odboj, ktorý za zvrhol na boj proti Nemcom v podobe perzekúcií a represálií voči domácemu nemeckému obyvateľstvu. Pri hľadaní odpovede na výskumnú otázku sa ukázala komplexnosť tohto problému, ktorá spočíva najmä v početnosti aktérov povstania a cudzím vplyvom na priebeh jeho udalostí. V práci bude predstavená nemecká menšina na Slovensku a jej vzťah s domácim obyvateľstvom naprieč dejinami na tomto území, pričom sa hlavná časť venuje spoločensko- politickej situácii v Slovenskom štáte v rokoch 1944 a 1945. Výsledok faktov pochádzajúcich z množstva sekundárnej literatúry, ale aj editovaných svedectiev pamätníkov je, že koniec spolunažívania Slovákov a karpatských Nemcov skutočne nastal už v dobe povstania.
|
|
|
Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce
Šmejc, Martin ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šesták, Miroslav (oponent)
Martin Šmejc Abstrakt: "Koncepce obnovy Jugoslávie po druhé světové válce" Téma koncepcí obnovy Jugoslávie po druhé světové válce spočívá v analýze tří různých fenoménů. Nejdůležitějším faktorem, který za druhé světové války určoval vývoj Jugoslávie, byli komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, jejichž vize o podobě poválečné Jugoslávie byly detailně formulovány na druhém zasedání AVNOJ v listopadu 1943 v bosenském městě Jajcích. Jak podle těchto vizí měla po skončení druhé světové války obnovená Jugoslávie vypadat, a co se v konečném důsledku z partyzánských představ podařilo uskutečnit je jedna z otázek, na které se tato diplomová práce pokusí odpovědět. Druhým zkoumaným fenoménem budou koncepce poválečné obnovy Jugoslávie královských vlád v exilu. Exilové koncepce obnovy Jugoslávie jsou pro toto téma stejně důležité, jako ty partyzánské. Důvodem je skutečnost, že až do března 1945, kdy byla na základě dohody Tito-Šubašić vytvořena sjednocená koaliční vláda ze zástupců královského exilu a partyzánů, měli v mezinárodním kontextu legitimitu vystupovat ve jménu Jugoslávie výlučně Jugoslávské královské vlády v exilu. Třetí zkoumanou rovinou bude vliv tří spojeneckých velmocí na dění na jugoslávském prostoru. Míra vlivu Spojených států, Sovětského svazu a Spojeného království na vývoj situace v...
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
Ozbrojená protisovětská rezistence v Litvě 1944-1953
Skalník, Ondřej ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává komplexně o ozbrojené protisovětské rezistenci v Litvě mezi lety 1944 a 1953. Představuje jednak partyzánské hnutí, jeho strukturu, periodizaci, taktiku, geografické rozmístění a vývoj, jednak také definuje, kdo byli skutečně jeho příslušníci. Tedy důvody, které je vedly k nelehké volbě života v ilegalitě, jejich věkovou, národnostní a sociální strukturu, apod. Na druhou stranu popisuje i metody, používané konkrétními sovětskými bezpečnostními složkami, v boji proti "banditismu" (tedy proti partyzánům) a při "prosazování sovětské zákonnosti". Zároveň obsahuje i kapitolu, věnovanou komparaci aktivní rezistence v regionu, ve které se zaměřuje na srovnání lotyšského, estonského a částečně i ukrajinského partyzánského hnutí a jejich specifika. Guerillová válka a boj litevských partyzánů, neboli lesních bratrů (miško broliai), proti sovětizaci země po obnovení nadvlády Sovětským svazem v roce 1944 je výrazným a kontroverzním tématem v současné historiografii. Přičemž diskuse nad tématem a bádání často podléhá politickému zadání. Práce se proto také zabývá pohledem na příslušníky partyzánských jednotek, optikou "západní", tedy i současné litevské, a sovětské historiografie, do které můžeme zařadit i některé současné práce historiografie ruské.
|
host ::
RSS.