|
|
Cognitive flexibility in selected animal models of psychiatric disorders
Janíková, Martina ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Ježek, Karel (oponent)
Kognitivní flexibilita představuje schopnost adaptivně měnit své chování či způsob přemýšlení v závislosti na vnějších podmínkách. Kognitivní rigidita byla popsána u řady psychiatrických a neurovývojových onemocnění, včetně její role v rozvoji a udržování některých symptomů. V této práci jsme se proto zaměřili na studium kognitivní flexibility a dalších behaviorálních charakteristik v několika animálních modelech relevantních ke schizofrenii, obsedantně- kompulzivní poruše a poruše autistického spektra. V myším "two-hit" modelu schizofrenie jsme našli rozdíl mezi skupinami v set-shiftingu a snížený počet parvalbuminových interneuronů v hipokampu u stresovaných myších samic. Překvapivě jsme nezjistili zhoršení v žádném jiném behaviorálním testu. Ve dvou farmakologických potkaních modelech relevantních k OCD jsme ukázali, že agonista dopaminových D2/D3 receptorů quinpirole a agonista serotoninových A1/7 receptorů 8-OH-DPAT způsobily natolik závažné poruchy prostorového učení a paměti v úloze aktivního vyhýbání se místu, že nebylo možné testovat reversal. Léky snižující glutamátergní neurotransmisi, memantin a riluzol, překvapivě ještě prohloubily tento deficit, přestože žádný takový efekt nebyl pozorován v případě, kdy byly aplikovány samostatně. Dále jsme ukázali, že knockout CRMP2 (collapsin...
|
|
|
Využití virtuální reality v terapeutických technikách práce s vtíravými myšlenkami u pacientů s úzkostnými poruchami
Boss, Diana Isabela ; Hocko Fajnerová, Iveta (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce je pilotní studií vzniklou pod záštitou Národního ústavu duševního zdraví. Práce se zabývá možností využití virtuální reality při léčbě vtíravých myšlenek u úzkostných pacientů. V teoretické části jsou popsána stěžejní témata, tedy úzkostné poruchy, se zaměřením na generalizovanou úzkostnou poruchu a obsedantně kompulzivní poruchu, vtíravé myšlenky a virtuální realita. Praktická část je zaměřena na analýzu výzkumných cílů. Prvním výzkumným cílem je ověření adekvátnosti a přijatelnosti virtuální reality při práci s vtíravými myšlenkami. Druhým cílem je srovnatelnost techniky Strastiplného času (běžně využívané při léčbě nechtěných myšlenek) prezentované ve virtuální realitě s její klasickou podobou. Data byla sbírána u pacientů v Národním ústavu duševního zdraví, hospitalizovaných na oddělení 1 nebo docházejících do denního stacionáře 2. Cíle jsou ověřovány pomocí metod kvantitativní analýzy. V rámci této analýzy byly nalezeny podklady pro podporu adekvátnosti a přijatelnosti virtuální reality při terapii vtíravých myšlenek, i srovnatelnost metod Strastiplného času prezentovaného ve virtuální realitě s klasickou podobou. KLÍČOVÁ SLOVA virtuální realita, vtíravé myšlenky, Strastiplný čas, generalizovaná úzkostná porucha, obsedantně-kompulzivní porucha
|
|
| |
|
|
Rodinný a školní život dítěte s obsedantně kompulzivní poruchou
Pokorná, Kateřina ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Hnilica, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá komplikacemi, které přináší obsedantně-kompulzivní porucha dětem školního věku v rodinném i školním životě. Skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělená do sedmi kapitol a vychází z poznatků odborné literatury a internetových zdrojů. Obsah této části tvoří základní informace o OCD, etiologie, diagnostika, možnosti léčby a tři poslední kapitoly se věnují důsledkům obsedantně-kompulzivní poruchy a problémům, které OCD přináší do rodinného a školního života. Obsahem praktické části je empirické šetření, jelikož hlavním cílem je analýza komplikací, které přináší obsedantně-kompulzivní porucha dětem školního věku v rodinném i školním životě. Výsledků šetření bylo dosaženo pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování, které umožnilo vytvořit nárys zakotvené teorie. Bylo zjištěno, že OCD se projevuje již v dětském věku a má negativní důsledky nejen na rodinný, ale i na školní život dítěte, a to především v podobě narušené domácí atmosféry a neschopnosti věnovat se plně výuce.
|
|
|
Hippocampus Dysfunction in Quinpirole Sensitization Model of Obsessive-Compulsive Disorder
Brožka, Hana ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je závažné psychiatrické onemocnění, které se projevuje opakovanými nutkavými myšlenkami a následně stereotypním kompulzivním chováním. Do patofyziologie OCD jsou zapojeny změny kortiko-thalamo-striato-kortikálních obvodů. Mnoho studií však také zjistilo změněný objem, tvar a aktivitu hipokampu u pacientů s OCD. Tato práce byla zaměřena na aktivitu hipokampálních CA1 buněk během stereotypního kontrolního chování podobného kompulzivní kontrole a na kognitivní flexibilitu v potkaním modelu sensitizace dopaminovim D2 agonistem quinpirolem (QNP). U sensitizovaných potkanů a kontrol byla hodnocena aktivita hipokampálních buněk v oblasti CA1 během stereotypní kontroly v otevřeném poli s vloženými objekty. Stanovili jsme profily exprese ranneho genu Arc+ (aktivitou regulovaného cytoskeletálního proteinu neboli Arg 3.1) v koronálních hipokampálních řezech v oblasti CA1. Po ustavení stereotypního kontrolovani (10 sezení) byli potkani vystaveni aréně a přesně po 5 minutách humánně usmrceni. Sensitizovaná zvířata navštěvovala konkrétní objekty v jednotlivých sezeních s konsistentní preferencí, zatímco kontrolní tuto preferenci měnila od jednoho sezení k druhému. Lokomoční aktivita byla v testovacím sezení mezi oběma skupinami srovnatelná. Po usmrcení byly mozky potkanů bleskově...
|
|
|
Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita
Pomahačová, Kateřina ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
V diplomové práci na téma ,,Metody sociální práce používané u klientů s duševními poruchami a jejich efektivita" jsem se věnovala terminologii, kde jsme se seznámili s obecným pojmem duševní porucha a dále se dozvěděli základní informace o mnou vybraných duševních poruchách jako schizofrenie, afektivní poruchy, konkrétně bipolární porucha, dále neurotické poruchy, konkrétně obsedantně-kompulzivní porucha a v poslední řadě poruchy osobnosti a to konkrétně hraniční porucha osobnosti. Dále jsem se věnovala možnostem léčby duševních poruch, kde jsme se seznámili s prevencí a přístupem sociálního pracovníka, dále se sociálním šetřením, léčbou a s opatrovnictvím osob s duševní poruchou. V poslední řadě jsem se věnovala metodám sociální práce. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit jaké metody sociální práce jsou používány při práci s klienty trpící duševní poruchou, zda vůbec jsou nějaké používány a jaká metoda je používána nejčastěji. Dalším mým cílem bylo zjistit efektivitu používaných metod sociální práce. K dosažení mého cíle jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl tvořen z 11 otázek, které byly polootevřené. V rámci průzkumu jsem došla k závěru, že metody sociální práce jsou poskytovány klientům s duševní poruchou, jsou používány všechny metody sociální práce pro duševně...
|
|
|
Hippocampus Dysfunction in Quinpirole Sensitization Model of Obsessive-Compulsive Disorder
Brožka, Hana ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) je závažné psychiatrické onemocnění, které se projevuje opakovanými nutkavými myšlenkami a následně stereotypním kompulzivním chováním. Do patofyziologie OCD jsou zapojeny změny kortiko-thalamo-striato-kortikálních obvodů. Mnoho studií však také zjistilo změněný objem, tvar a aktivitu hipokampu u pacientů s OCD. Tato práce byla zaměřena na aktivitu hipokampálních CA1 buněk během stereotypního kontrolního chování podobného kompulzivní kontrole a na kognitivní flexibilitu v potkaním modelu sensitizace dopaminovim D2 agonistem quinpirolem (QNP). U sensitizovaných potkanů a kontrol byla hodnocena aktivita hipokampálních buněk v oblasti CA1 během stereotypní kontroly v otevřeném poli s vloženými objekty. Stanovili jsme profily exprese ranneho genu Arc+ (aktivitou regulovaného cytoskeletálního proteinu neboli Arg 3.1) v koronálních hipokampálních řezech v oblasti CA1. Po ustavení stereotypního kontrolovani (10 sezení) byli potkani vystaveni aréně a přesně po 5 minutách humánně usmrceni. Sensitizovaná zvířata navštěvovala konkrétní objekty v jednotlivých sezeních s konsistentní preferencí, zatímco kontrolní tuto preferenci měnila od jednoho sezení k druhému. Lokomoční aktivita byla v testovacím sezení mezi oběma skupinami srovnatelná. Po usmrcení byly mozky potkanů bleskově...
|
|
|
Obsedantně - kompulzivní porucha v praxi sociální práce
Hudcová, Josefina ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou obsedantně-kompulzivní poruchy v souvislosti s praxí sociální práce. Upozorňuje na četné problémy úzkostných poruch ve společnosti, rizikové faktory pro rozvoj úzkostných poruch a rizika v sociální oblasti. Dále podrobně analyzuje obsese, kompulze, projevy a diagnostiku OCD a v neposlední řadě i praxi sociální práce a obsedantně-kompulzivní poruchy. Sociální práce s lidmi trpícími obsedantně-kompulzivní poruchou může být celkově náročnější, vyžaduje zvýšenou trpělivost, znalosti sociálních pracovníků/ pracovnic a schopnost používat při práci některé důležité metody. Stejně podstatné je vhodně delegovat klienty či klientky na další odbornou pomoc. Osoby s obsedantně-kompulzivní poruchou si zasluhují podporu ze strany odborníků a přijetí ze strany široké veřejnosti i z toho důvodu je podstatné, aby povědomí o problematice obsedantně-kompulzivní poruchy bylo co největší a aby toto téma nebylo zlehčováno.
|
|
|
Neurální aktivita u stereotypního chování v quinpirolem indukovaném zvířecím modelu obsedantně kompulsivní poruchy (OCD)
Alexová, Daniela ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo určit změny v neuronální aktivitě anteriorní cingulátní kůry (ACC), orbitofrontální kůry (OFC) a mediální prefrontální kůry (MPC) potkanů senzitizovaných agonistou D2/D3 receptorů quinpirolem (QNP) během explorace obohaceného otevřeného pole. Během experimentu byly taktéž vyhodnoceny změny v chování potkanů vyvolané senzitizací QNP a srovnány s předchozími výsledky. K experimentu bylo využito 22 dospělých samců potkanů kmene Long-Evans. Polovině potkanů byla každý den podávána subkutánní injekce quinpirolu v dávce 0,5 mg/kg, zatímco druhé polovině potkanů byl podáván fyziologický roztok. Obě skupiny absolvovaly 10 habituačních sezení v otevřeném poli obohaceném o dva kovové objekty. Chování potkanů bylo nahráváno a byly získány data o lokomoční aktivitě a frekvenci návštěv zón arény. Jedenáctý experimentální den část QNP senzitizovaných a kontrolních zvířat explorovala obohacené otevřené pole (t = 5 minut), zatímco druhá část potkanů byla ponechána jako klecová kontrola. Ihned po skončení experimentu byla pokusná zvířata dekapitována a extrahované mozky byly kryoprezervovány. Za účelem vizualizace neuronální aktivity ACC, OFC a MPC byla na ultratenkých řezech získané mozkové tkáně provedena Arc fluorescenční in situ hybridizace a byly získány podíly Arc exprimujících...
|
|
|
Inhibiční kontrola u obsedantně-kompulzivní poruchy
Francová, Anna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Schopnost inhibice odpovědi řadíme mezi exekutivní funkce, které lze definovat jako soubor vyšších kognitivních procesů lokalizovaných zejména v oblasti frontálně- subkortikálních okruhů. Jelikož hlavní symptomy obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD) se zdají být v souvislosti s neschopností inhibovat určité podněty, dalo by se předpokládat, že inhibice odpovědi bude u pacientů narušena. Výzkumy zaměřující se na toto téma přinášejí spíše variabilní výsledky. V našem výzkumu jsme se u pacientů s obsedantně-kompulzivní poruchou zaměřovali na dvě oblasti inhibice odpovědi - na hodnocení behaviorální inhibice, která obecně zahrnuje kontrolu nad chováním (např. kontrolu impulzů), a na hodnocení kognitivní interference (neboli kognitivního zpracování konfliktní informace), která bývá považována za kognitivní složku inhibice a souvisí více s kontrolou nad vnitřními kognitivními procesy nebo obsahy. V první části našeho výzkumu jsme ověřovali hypotézu, zda platí, že větší závažnost obsesí je spojena s mírou narušení schopnosti kognitivní interference, zatímco závažnost kompulzí koreluje s mírou narušení výkonu v testech měřících behaviorální inhibici. Druhým cílem výzkumu bylo objasnění, zda se schopnost inhibice odpovědi liší mezi pacienty podle převažujícího obsahu symptomů. V našem výzkumu jsme konkrétně...
|
host ::
RSS.