Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Non-pharmacological methods for influencing memory consolidation during sleep
Němcová, Monika ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Spánek hraje zásadní roli v mnoha fyziologických procesech lidského organismu, jako je i konsolidace paměti. Pozitivní účinky spánku na konsolidaci paměti jsou známy již dlouho, ale pouze ve dvou posledních desetiletích byla znalost propojení mezi spánkem a pamětí využita k navržení intervencí, které by zlepšovaly konsolidaci paměti ve spánku. Dva z těchto přístupů jsou předmětem studia této práce: zpětnovazebná akustická stimulace (CLAS, z angl. "closed-loop auditory stimulation") a cílená reaktivace paměti (TMR, z angl. "targeted memory reactivation"). CLAS a TMR mají významný klinický potenciál, protože jde o nefarmakologické metody, což minimalizuje riziko závislosti a abusu. Zároveň na mozek nepůsobí exogenními silovými poli, a jsou proto považovány za bezpečnější než jiné podobné intervence. Cílem této práce je podrobně popsat CLAS a TMR, zhodnotit faktory ovlivňující jejich efektivitu a představit jejich klinický potenciál v léčbě nemocí spojených s pamětí.
Vliv psychedelik na spánek
Šachová, Pavla ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
V současné době získávají psychedelika pozornost díky jejich potenciálu v léčbě depresí, dalších úzkostných poruch a závislostí. Jsou nenávyková, netoxická a jejich užitím jsou v řádu desítek minut až hodin spuštěny neuroplastické procesy, které jsou zásadní pro léčebné účely a pozitivně korelují s nástupem antidepresivního účinku. Neuroplastické změny jsou zároveň základním pojítkem mezi psychedelickým stavem a spánkem. Ve spánku dochází k neuroplastickým procesům ve fázi hlubokého spánku (SWS), jehož trvání se u pacientů s psychickými poruchami zkracuje. Za ukazatel neuroplasticity je mj. považována pomalovlnná spánková aktivita (SWA), k jejímuž zvýšení dochází nejen v hlubokém spánku, ale také po užití psychedelik, nebo po dlouhodobějším užívání antidepresiv. Práce se kromě klasickým psychedelikům věnuje také ketaminu (disociativní halucinogen), který je v tématu týkající se neuroplasticity a spánku aktuální.
Animální modely obsedantně-kompulzivní poruchy
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je velmi časté chronické onemocnění, které má široké spektrum projevů. Tato heterogenita symptomů OCD ztěžuje samotný výzkum stejně jako interpretaci získaných výsledků. Klinické studie pacientů jsou doplňovány novými poznatky o nemoci získanými studiem zvířecích modelů OCD, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí studia OCD. Za dlouhou dobu probíhajícího výzkumu se rozvinulo mnoho genetických, behaviorálních a farmakologických animálních modelů. Mnohé práce nebyly po své publikaci nikdy dále rozpracovávány, naopak některé jsou studovány dlouhodobě. Hodnocení jednotlivých modelů je závislé na mnoha faktorech, a proto se také liší jejich kvalita, platnost a míra uplatnění ve výzkumu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vliv klomipraminu a risperidonu na učení a flexibilitu u animálního modelu obsedantně kompulzivní poruchy
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Chronická sensitizace dopaminových D2/D3 receptorů jejich agonistou quinpirolem (QNP) indukuje u potkanů kompulzivní kontrolování, které je považováno za model obsedantně-kompulsivní poruchy (OCD). Předchozí studie odhalila deficit v kognitivní flexibilitě u QNP sensitizovaných potkanů. Tato práce se zaměřila na určení, zda je tento deficit kognitivní flexibility zmírněn společným podáváním klomipraminu (CMI), risperidonu (RIS) nebo kombinací obou (CMI+RIS) a QNP léčby. Byla použita averzivně motivovaná úloha aktivního vyhýbání se místu na kolotočovém bludišti s tzv. přeučením. K měření výkonu byl hodnocen počet vstupů do šokového sektoru, kterému je zapotřebí se vyhýbat. Bylo využito šesti skupin léčených různými látkami: kontrolní skupina, QNP skupina, CMI skupina, skupina s kombinací QNP/CMI, skupiny s kombinacemi QNP/RIS a QNP/CMI/RIS. Překvapivě byla u QNP skupiny ve srovnání s kontrolní pozorováno horší akviziční učení pokud byly tyto dvě skupiny porovnávány samostatně. Nicméně, i tak předvedla podobně jako v předchozí studii QNP skupina ve srovnání s kontrolní horší výkon v první den přeučení. Při porovnání všech skupin bylo zhoršené počáteční učení pouze u skupiny dostávající kombinaci QNP/CMI ve srovnání s kontrolní skupinou. První den přeučení měla pouze QNP skupina výrazně vyšší počet vstupů než...
Novinový titulek - srovnání titulků v bulvárních a seriózních tiskovinách a jejich internetové verzi
Kopřivová, Jana ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Holanová, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo vysledovat obecné tendence při tvorbě titulků v bulvárních a seriózních tiskovinách a jejich internetových verzích. Základem pro tuto práci byl vzorek titulků z dvanácti novin, které vyšly v lednu a únoru roku 2013. Na základě stylistické a pragmatické analýzy a komparace těchto titulků lze vyvodit následující závěry. Analyzované titulky se odlišují grafickou úpravou a použitými jazykovými prostředky. Bulvární média se snaží zaujmout potenciální čtenáře především grafickou úpravou titulků, zatímco seriózní média kladou větší důraz na obsah titulků. Pro bulvár jsou charakteristické barevné titulky, verzálky a přesah titulků do ostatních komponent článku. Titulky seriózních médií jsou tištěny černou barvou a stojí na stránce samostatně. Jedním z rozdílů mezi titulky bulvárních a seriózních médií je jejich délka - bulvár obvykle volí kratší titulky než média seriózní. Základ titulků by měl tvořit neutrální spisovný jazyk, přesto se v titulcích seriózních a bulvárních médií vyskytují i nespisovné výrazy. Titulky bulvárních médií na rozdíl od titulků médií seriózních obsahují expresivní příznaky. Výpovědi v titulcích mají nejčastěji funkci asertivní, dále funkci interogativní a direktivní. Bulvární média častěji než média seriózní volí v titulcích výpovědi s funkcí interogativní.
Acoustic stimulation of Slow wave sleep and its influence on consolidation of declarative memory in insomnia
Orendáčová, Mária ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Pomalovlnní spánek hraje důležitou roli v konsolidaci deklarativní paměti. Z elektrofyziologického hlediska je tento paměťový proces závislý na přítomnosti a vzájemné interakci neokortikálních spánkových pomalých oscilací (< 1Hz), hipokampálních sharp-wave ripples (150-250 Hz) a talamokortikálních spánkových vřetýnkách (10-15 Hz) Předchozí výzkum dokázal, že periodická akustická stimulace růžovým šumem aplikovaná ve frekvenčním pásmu pomalých oscilací během pomalovlnného spánku, dokáže zvýšit kvalitu a celkovou délku pomalovlnného spánku a zlepšit deklarativní paměť u osob s dobrým spánkem. Naše studie se zabývala vlivem této stimulace na spánek lidí trpících nespavostí u kterých často dochází k redukci pomalovlního spánku co pozitivně koreluje se zhoršením výkonu deklarativní paměti. Naším cílem bylo zjistit, jestli tahle poměrně neinvazivní metoda mozkové stimulace dokáže zvýšit celkovou délku pomalovlnného spánku a zlepšit deklarativní paměť u nespavosti. Zjistili jsme, že akustická stimulace nezvýšila celkovou délku spánku a nezlepšila po-spánkový výkon deklarativní paměti. Mezi výkonem deklarativní paměti a celkovou délkou pomalovlnného spánku jsme nenašli pozitivní asociaci, avšak silnou pozitivní asociaci jsme našli mezi po-spánkovým výkonem deklarativní paměti a celkovou délkou REM spánku...
Blue light spectrum and its effects on selected aspects of human sleep and cognition
Šmotek, Michal ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Maierová, Lenka (oponent)
Úvod: Od objevu ipRGC buněk sítnice se rozšířily možnosti vědeckého zkoumání vlivu světla na regulaci širokého spektra behaviorálních a fyziologických funkcí nezávislých na tvorbě obrazu. Vzhledem k tomu, že jsou ipRGC nejvíce citlivé na světlo krátkých vlnových délek (460-480nm) se tato dizertace zaměří primárně na vliv modrého světla na cirkadiánní systém, spánek, kognitivní funkce, a možné využití v klinické i neklinické oblasti. Cíle: Cílem první studie bylo prozkoumat vliv 20-minutové expozice monochromatickému světlu různých vlnových délek na vybrané neuropsychologické a neurofyziologické parametry vigility u zdravých dobrovolníků. Druhá studie zkoumala efekt kombinace KBT-I a večerního nošení brýlí blokujících modré světlo na subjektivní a objektivní parametry spánku a denní symptomy (úzkost, deprese, hyperarousal). Cílem třetí studie bylo prozkoumat subjektivní kvalitu spánku u zdravé populace a její spojitost s večerním a nočním vystavováním se umělému světlu z obrazovek elektronických zařízení. Metodika: V první studii bylo 12 zdravých dobrovolníků vystaveno celkem třem 20-minutovým expozicím světlu různých vlnových délek (455, 508, and 629 nm, zářivost 14 μW/cm2), při nichž podstoupili měření EEG (vč. EP P300 a spektrálních charakteristik) a behaviorálních proměnných (subjektivní...
Functional-imaging and electrophysiological correlates of obsessive-compulsive disorder and their potential use in neurofeedback intervention
Kopřivová, Jana ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
SOUHRN Úvod: Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je časté psychické onemocnění, které může vážně narušit kvalitu života a dokonce pracovní schopnost. Navzdory moderní lékařské péči jsou stále pacienti, kteří na léčbu neodpovídají nebo neodpovídají dostatečně. Nejnovější terapeutické postupy jako hluboká mozková stimulace či repetitivní transkraniální magnetická stimulace se zaměřily na různé úrovně fronto-striatálních okruhů, jejichž dysfunkce je podkladem OCD. Podobně také neurofeedback (NFB) by mohl zacílit na dysfunkční fronto-striatální okruhy tím, že by těměř v reálném čase poskytoval zpětnou vazbu o jejich aktivitě. Vzhledem k tomu, že úspěch těchto metod kriticky závisí na dobré znalosti dysfunkčních okruhů u OCD, detailnější zkoumání neurobiologické podstaty této poruchy je velmi potřebné. Cíle: Cílem první části práce bylo poskytnout přehled současných poznatků týkajících se OCD a NFB. Experimentální část práce je založena na souboru pěti vlastních originálních prací, jejichž cílem bylo 1) zjistit anatomický korelát OCD u našich pacientů, 2) ověřit jeho funkční relevanci a specificitu v elektroencefalografických (EEG) studiích, a následně 3) testovat využitelnost našich nálezů v léčbě OCD pomocí neurofeedbacku. Metodika: Do studií byli zařazeni pacienti s klinickou diagnózou OCD, panická nebo...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Kopřivová, Jana,
2 Kopřivová, Jarmila
5 Kopřivová, Jitka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.