Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cesta italských fašistů k moci a její reflexe v českém tisku
Klouda, Daniel ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje vzestup italského fašistického hnutí v letech 1920 až 1922 a jeho reflexi ve vybraném českém tisku. V teoretické části se věnuje českému mediálnímu prostředí po první světové válce a následně je popsán historicko-politický kontext sledovaných událostí v Itálii, stručně mapující dějiny fašistického hnutí od jeho počátků až po jeho uchopení moci, tedy Mussoliniho jmenováním premiérem. Praktická část se pak věnuje kvalitativní analýze článků, které informují o šesti vybraných událostech, v nichž figurovali italští fašisté a které byly pro fašistické hnutí významné. Výběr těchto událostí byl také ovlivněn jejich násilným charakterem - právě svými násilnými akcemi se fašisté zbavili opozice a následně se jim podařilo zdiskreditovat a rozvrátit státní autoritu a suverenitu natolik, že se nakonec jejich nástup k moci zdál jako nevyhnutelný. Cílem práce je sledovat a porovnávat interpretace tohoto vývoje skrze vybrané události ve třech českých denících: v národně demokratických Národních listech, nezávislých Lidových novinách a komunistickém Rudém právu. Práce si klade za cíl analyzovat, jestli a jak se ideové přesvědčení těchto listů projevilo v rétorice používané pří líčení fašistického působení ve zkoumaných článcích.
Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách
Šemberová, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
V poslední době je v tuzemské gastronomii patrná renesance české kuchyně, zejména z období první republiky. Šéfkuchaři i novináři píšící o jídle se stále častěji odvolávají na prvorepublikovou gastronomii a vyzdvihují ji pro její kvalitu a chuť. Souborná publikace o stravování v období 1918 - 1938 v Čechách však chybí, útržkovité informace lze získat ze vzpomínkových knih pamětníků, z dějin všednodennosti a folkloristiky a v neposlední řadě i z dobového tisku. Právě na jeho základě vzniká v této práci obraz prvorepublikové gastronomie. Metodou obsahové analýzy jsou zkoumány 4 deníky (Lidové noviny, Národní listy, Český deník a Venkov) a 8 ženských časopisů (Ţena, Ţenské listy, Ţenský list, Ţenské noviny, Rozsévačka, Česká Ţena, Ţenský svět a Kalendář paní a dívek Československá žena na konkrétní rok), které vycházely po celé republice ve sledovaném období. Pro zjištění doplňujících faktů je použita metoda historické analýzy. Cílem práce bylo odpovědět na otázky, o jakých tématech a jakým způsobem se v prvorepublikových tiskovinách psalo o gastronomii, lze-li vysledovat určité tendence či vývoj. Pozornost je věnována i popisu jídelních zvyklostí různých vrstev společnosti, ve městech i na venkově a v průběhu roku. Do analýzy jsou zahrnuty tiskoviny z období významných gastronomických událostí roku...
Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století
Tejnická, Zuzana ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Rigorózní práce "Národní listy a vliv jejich politické kampaně na politickou komunikaci na přelomu 80. a 90. let 19. století" pojednává o tom, jakým způsobem politická kampaň a novinářská praxe Národních listů ovlivňovala politickou komunikaci mladočeské strany na přelomu 80. a 90. let 19. století. Jedná se tedy o období, kdy vrcholil politický boj mezi soudobými politickými konkurenty - stranou staročeskou a stranou mladočeskou. Nejdůležitější momenty vzájemného soupeření představují volby do českého zemského sněmu v roce 1889 a poté volby do říšské rady v roce 1891. Předmětem zkoumání rigorózní práce je právě zachycení rysů a znaků politické kampaně na stránkách Národních listů a zároveň jejich redakční organizace a podnikové praxe v období kulminování konkurenčního boje mezi staročechy a mladočechy, završeným v roce 1891 vítězstvím mladočechů v říšských volbách. Dále se tato rigorózní práce snaží nalézt odpovědi například na otázky, zda je možné hodnotit přelom 80. a 90. let 19. století jako stále se stupňující negativní kampaň Národních listů, nebo zda Národní listy změnu politických elit českého národa v tomto období moderovaly plánovitě a koordinovaně, případně jakou politickou rétorikou se Národní listy řídily.
Postavení Pražského denníku ve skladbě českého tisku v druhé polovině šedesátých let 19. století
Tůma, Ondřej ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je určit pozici Pražského denníku v kontextu ostatního českého tisku druhé poloviny šedesátých let 19.století. Jde o období, ve kterém se odehrávají zásadní změny důležité pro rozvoj moderní společnosti a ústavního politického života v Rakousku a českých zemích. Zároveň se v této době začíná formovat politická žurnalistika a novinářské řemeslo směrem k modernímu pojetí specializované redakční práce a názorovému vymezování veřejné diskuse. Působení Pražského denníku se až do současnosti přímo nevěnovala žádná odborná studie. Toto periodikum bylo totiž považováno za neobjektivní a úpadkové, protože patřilo k staré vývojové linii úředního novinářství. K takovému zařazení však starší historiografie dochází bez jakékoliv hlubší analýzy a obsahového rozboru tohoto listu. Ve výkladu české žurnalistiky, který se zaměřuje takřka výhradně na působení opozičních deníků (např. Národních listů), jež měly na české národní hnutí největší vliv, mu není věnováno žádné místo. Vzhledem k tomu, že každé číslo Pražského denníku vycházelo v nákladu přes 20 tisíc kusů, neměli bychom při hodnocení vlivu tehdejších novin na čtenáře tento deník vynechávat. Ve své práci se proto zaměřuji na obsahový rozbor Pražského denníku, ve kterém budu analyzovat tematickou skladbu a teritoriální zaměření...
Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938)
Tesárek, Vojtěch ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938) se zabývá konspiračními teoriemi, a to jak obecně, tak konkrétně těmi, které se šířily v období 1918-1938, známém jako první republika. Autor v první části práce nejprve charakterizuje konspirační teorie, dělí je a přibližuje čtenářům, jaké mají hlavní charakteristiky a z jaké příčiny se těší důvěře velkého množství lidí. Druhá část práce je věnována dobovému tisku, zmiňuje jeho hlavní znaky a stručně popisuje zkoumané deníky (konkrétně Lidové noviny, Národní listy a České slovo). Ty jsou následně pomocí historicko-srovnávací analýzy zkoumány a na třech konkrétních kauzách a případech (záhadná smrt Milana Rastislava Štefánika, Gajdova aféra a údajná nákaza Jiřího Stříbrného syfilisem) je ukazováno, jak se v období první republiky konspirační teorie mohly šířit, jaké bylo jejich vyústění, případně jaká byla motivace jejich šiřitelů a jakým způsobem proti nim vystupoval, nebo je naopak dále využíval státní aparát. Celá tato část je navíc pro lepší pochopení zasazena do historického kontextu tehdejších událostí. V závěrečné části autor zkoumá, zda zmíněné aféry a případy nesou znaky konspiračních teorií, či nikoliv.
Boj o novelu říšského školského zákona 1883 a její ohlasy v dobovém tisku v Čechách
Kovářová, Stefanie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá děním kolem novelizace školského zákona v roce 1883. Jak je všeobecně známo, jednalo se o značně kontroverzní, a především zpátečnickou normu ve školství v Rakouském císařství. Právě o tuto normu byl sváděn ostrý boj. Jednou z nejvýraznějších postav boje proti této novele se v našem prostředí stal matematik František Tilšer, který jako jediný z českých poslanců v říšském sněmu pro přijetí novely nehlasoval. Stal se také terčem štvavé kampaně v dobovém tisku. V práci bude stručně nastíněn legislativní vývoj školského zákona od zavedení povinné školní docházky až po zmiňovanou novelu. Jádro práce bude spočívat v analýze dané problematiky v česky i německy psaném dobovém tisku. Pro textovou analýzu jsme zvolili následující tisky, abychom dosáhli širokého názorového rozpětí: Národní listy, Politik, Bohemia a Čech. Práce je rovněž do jisté míry sondou do politické kultury druhé poloviny 19. století v habsburské monarchii. KLÍČOVÁ SLOVA školská novela 1883, Národní listy, Politik, František Tilšer, politická kultura, dějiny školství
Národní listy 1910 - 1914
Horská, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce Národní listy 1910 - 1914 se soustředí na období vlastnické změny Národních listů, které v roce 1910 od rodiny zesnulého zakladatele Dr. Julia Grégra odkoupila Pražská akciová tiskárna. Deník, který si dosud zachovával určitou míru nezávislosti, se tímto prodejem stal oficiálním tiskovým orgánem Národní strany svobodomyslné reprezentované především Karlem Kramářem a Aloisem Rašínem. V jednotlivých kapitolách se postupně zabývám podkladovými materiály, ze kterých jsem pro svou práci čerpala, zasazením Národních listů do kontextu doby a okolnostmi, které vedly ke vzniku deníku. Práce se dále podrobněji věnuje činnosti přípravného výboru, který získání Národních listů pro mladočeskou stranu inicioval a dovedl k úspěšnému konci. Hlavní část textu je zaměřena na samotnou obchodní transakci, přibližuje finanční zákulisí vzniku Pražské akciové tiskárny, zkoumá dokumenty, které koupi i její přípravu doprovázely, a popisuje následnou modernizaci celého podniku.
Osobnost Karla Kramáře očima prvorepublikového tisku v letech 1918 - 1923
Hanzlík, Lubomír ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl pokusit se analyzovat proměnu mediálnímu obrazu Karla Kramáře v prvních pěti letech existence československého státu. Podkladem pro tuto analýzu jsou vybraná prvorepubliková periodika, přičemž důraz je kladen na tisk politických stran.
Životní styl za První republiky na příkladu gastronomie v českém dobovém tisku
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
Popularita období první republiky je z obsahu současných médií zřejmá. Zhruba v posledních pěti sedmi letech je v tuzemské gastronomii patrná renesance české kuchyně. Šéfkuchaři i novináři píšící o jídle se stále častěji odvolávají na prvorepublikovou gastronomii a vyzdvihují ji pro její kvalitu a chuť. Souborná publikace o stravování v období 1918 - 1938 v Čechách však chybí, útržkovité informace lze získat ze vzpomínkových knih pamětníků, z dějin všednodennosti a folkloristiky a v neposlední řadě i z dobového tisku. Nástin tématu tuzemské gastronomie v letech 1918 - 1938 jsem provedla v diplomové práci Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách (2012). Metodou obsahové analýzy jsme zkoumala články s tématikou gastronomie ve čtyřech denících a osmi ženských časopisech, které vycházely v letech 1918 - 1938 na celém území ČSR. Výběr článků jsem volila dle významných církevních a zvykových událostí v roce (Vánoce, sklizeň...) ve význačných letech pro vývoj republiky (1918, 1919, 1921, 1924, 1929, 1933, 1935 a 1938). Pro zjištění doplňujících fakt jsem použila metodu historické analýzy. Rigorózní práce z této diplomové práce vychází, obsahově ji zužuje, mění strukturu kapitol, detailněji analyzuje nasbíraná data a do vybraného vzorku listů přidává časopis Gentleman - Revue moderního...
Novinář Josef Penížek v Národních listech
Vepřek, Martin ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Má bakalářská práce se soustředí na činnost Josefa Penížka v "Národních listech". Narodil se v roce 1858 v židovské rodině. Byl pilným studentem, který získal dobrou znalost němčiny a slovanských jazyků na vídeňské universitě. Začínal jako překladatel slovanské poesie a jako autor literárních statí. Zkušenosti s žurnalistikou získal u známého novináře Gustava Eima, který byl talentovaným zpravodajem "Národních listů", které byly tehdy pravděpodobně nejvlivnějším listem. Sblížil se s ním a byl důkladně zasvěcen do politického dění. V těchto dvou úspěšných vídeňských zpravodajích měly "Národní listy", kdy Gustav Eim vedl redakci v letech 1879 - 1897 a Josef Penížek pak do roku 1918, dva velice schopné žurnalisty tohoto období. Během následujících dekád pravidelně přispíval do řady žurnálů. Bakalářská práce se také věnuje Penížkovu vztahu k mladočeské straně. Během této doby Penížek získal reputaci neochvějného podporovatele tzv. "etapové" politiky. Dalším předmětem této bakalářské práce je Penížkův postoj k mladočeské straně. Po první světové válce byl znovu pověřen výkonem zpravodajství v Národním shromáždění v Praze. Vyučoval také na Svobodné škole politických nauk. Byl vlivnou, ale i spornou postavou v historii "Národních listů". Tato bakalářská práce je sestavena zejména na základě Penížkovy písemné...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.