|
| |
|
|
Radikaler fußballer
Škuta, Vojtěch ; Velebný, Samuel (oponent) ; Gravlejs, Ivars (vedoucí práce)
Diplomová práce Radikaler Fußballer reflektuje vliv extremismu ve společnosti. V jednotlivých dílech používá prvky fotbalové estetiky a fanouškovské subkultury, které komunikují charakterní rysy nacionalismu na pozadí odsunu sudetských Němců. Výstupem je intermediální projekt, který studuje proces radikalizace. Ten se skládá ze dvou videí na dvou obrazovkách, dvou objektů, fotografického záznamu intervence na fotbalovém utkání a audio nahrávky přítomné v celém prostoru instalace.
|
|
|
Role IDF v socializaci a tvorbě národní identity jedince.
Studená, Silvie ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá metodou jedinečné případové studie příčiny vzniku specifické izraelské militaristické mentality a vliv izraelských ozbrojených sil na socializaci jedince. Dalším tématem je také to, jakou roli hraje povinná vojenská služba ve vytváření kolektivní identity a sdílených hodnot a mechanismus působení kohezního potenciálu armády na izraelskou společnost. Na závěr se také zmíním o socioekonomických dopadech, jaké má absence této služby na jednotlivce v kontextu fenoménu izraelské občanské společnosti.
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Obraz makedonské identity v makedonských učebnicích dějepisu pro základní školy
Fantlová, Tereza ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent) ; Králová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce Obraz makedonské identity v makedonských učebnicích pro základní školy přináší analýzu makedonských učebnic pro základní školy používaných od 80. let dodnes. Kapitoly, které předcházejí analytické části práce, se zabývají stručně makedonskou historiografií, jejím vztahem k politice, charakterem makedonské národní identity a procesem vzniku makedonských učebnic a jejich vlivem na formování historického vědomí. Z analýzy vyplývá, že obraz vlastní historie se v průběhu sledovaného období na stránkách učebnic měnil. Změna je patrná po rozpadu Jugoslávie a vyhlášení samostatnosti Republiky Makedonie. S koncem jugoslávské federace přestalo platit heslo o bratrství a jednotě národů Jugoslávie. Po roce 1991 zaznamenala makedonská historiografie obrat do antické historie. Antická Makedonie nyní slouží jako počátek makedonských dějin a velký důraz je kladen na rozdílnost antických Makedonců a Řeků. Analýza ukázala, že se změnil pohled na Srby a ti se tak zařadili mezi ostatní národy (Bulhary a Řeky), které z makedonského pohledu brzdily makedonské národní hnutí. V učebních textech se rovněž objevuje heroizace některých postav, některé historické události jsou popisovány velice expresivně a makedonský národ je vylíčen jako oběť agresivních sousedů a netečné světové politiky. Rozbor...
|
|
|
Význam Velehradských poutí vrámci českých moderních dějin
Valentová, Anežka ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Ve své práci popisuji, jakým způsobem pouti vystupují jako prostor pro setkávání různých diskursů, nabízejí rámec a zdroj kolektivních identit a prostor pro manifestaci zájmových skupin na pozadí různých proměňujících se historických kontextů. Tuto náboženskou tradici pojímám jako tzv. sociální drama. Poutnictví má v tomto pojetí kohesivní funkci a zároveň může vystupovat jako platforma pro vyjádření společenských a politických zájmů. Zaměřuji se na příklad velehradských poutí v období od poloviny 19. století do konce 80. let 20. století, který sleduji na podkladě archivních pramenů. V období Habsburské monarchie se zde realizuje zejména oficiální diskurs státní a církevní v konkurenci s manifestačními snahami národně orientovaných skupin. V období První republiky se na velehradských poutích prezentuje stát a církev k vyjádření nově katolicky pojaté národní identity, zatímco v období komunismu zde na prvním místě vystupuje protistátní diskurs na pozadí snah o manifestaci režimní ideologie.
|
|
| |
|
|
Činnost Klubu českých turistů v Sušici v letech 1890-1914
NOVÁ, Lucie
Předkládaná práce se zabývá činností Klubu českých turistů v Sušici mezi lety 1890 až 1914. Za použití literatury shrnuje problematiku vzniku turistického spolku včetně legislativních, kulturněhistorických a socioekonomických předpokladů. Z pramenného výzkumu vychází tři jádra práce. Prvním je socioprofesní analýza členské základny a různých trendů týkajících se délky členství. Dalšími jsou dva nejvýznamnější počiny spolku; stavba rozhledny na Svatoboru a vydání tištěného Průvodce po Šumavě, přičemž se práce zajímá jak o technické okolnosti těchto projektů, tak o jejich ohlas a vliv na veřejnost. Poslední doplňující část zasazuje tyto dva velké počiny do kontextu drobnější činnosti spolku a stručně srovnává aktivitu sušického odboru Klubu českých turistů s ostatními odbory.
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Obraz českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře 19. století
Futtera, Ladislav ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se soustředí na postihnutí vývojových tendencí zobrazování českého dávnověku v beletrii a jejich pojímání v historiografii. Pojem český dávnověk je zde chápán jako okruh českých pověstí s důrazem na postavu kněžny Libuše. Práce je časově vymezena na straně jedné osvícenskou kritikou Kroniky české Václava Hájka z Libočan z pera Gelasia Dobnera a sporem o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského v 80. letech 19. století na straně druhé. V obou případech se jedná o události, jež měly za následek přehodnocení vztahu k postavám a příběhům českého dávnověku v soudobé společnosti. Po úvodním vymezení problematiky se první kapitola věnuje Dobnerově kritice Hájkovy kroniky, která proměnila vztah k českému dávnověku v historiografii českých zemí, a filosofii Johanna Gottfrieda Herdera, jež otevřela cestu k ustanovení moderních národů na principu jazyka. Národní společenství se následně etablovala právě na základě vlastních dějin a příběhů o vlastním počátku. Následující kapitoly sledují zpracování látek z českého dávnověku v literatuře německé, u autorů německého jazyka z českých zemí a v literatuře české. Pozornost je zaměřena na podobnosti, interakce, rozdíly a vývoj obrazu českého dávnověku v těchto literaturách. Sledována je i cesta k národnímu mýtu u obou jazykových společenstev, jehož...
|
host ::
RSS.