|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
|
|
Dialog Rádl versus Hejdánek
Doležal, Kryštof ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Problém národa a nacionalismus je předmětem úvah v českém politickém myšlení od konce devatenáctého století; širší problém definice národa a jeho smyslu pak konstituuje více než staletou polemiku o tzv. "českou otázku". Tato bakalářská práce se zabývá jednou z pozoruhodných kapitol této diskuze, konkrétně dílem dvou protestantských myslitelů: Emanuela Rádla a Ladislava Hejdánka. Odpovídá přitom na otázku, do jaké míry jsou Rádlovy a Hejdánkovy koncepty vztahující se k filosofii dějin, národu a nacionalismu jako politické pojmy par excellence společné a v čem se liší; v čem na základě dobové podmíněnosti Hejdánek s Rádlem polemizuje a v čem a proč naopak jeho teze přejímá. Práce tak analyzuje rehabilitaci jisté idealisticko-teologické tradice, jejíž kořeny (s jistou nadsázkou) sahají až k starozákonním textům. Práce dochází k závěru, že oba autoři potencují politiku, tedy i národ, Božskou autoritou. Pojem národa je proto pro oba autory morální kategorií, a jejich analýzy jsou tak prosyceny apelem, který vyzývá k podřízení politiky morálce.
|
|
|
Emanuel Rádl, jeho pojetí filosofie a výchovy
Vojtíšková, Michaela ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
1 Abstrakt: Bakalářská práce s názvem Emanuel Rádl, jeho pojetí filosofie a výchovy se bude zabývat dílem a myšlenkami významného českého filosofa a biologa Emanuela Rádla. Prostudovány budou základní tituly Útěcha z filosofie a stati věnující se některým dílčím tématům a problematice výchovy v novém československém státě. Tématem analýzy bude to, jak byly Rádlovy myšlenky přijaty tehdejší společností a jak je jeho myšlení hodnoceno dnes. Klíčová slova: filosofie, výchova, morálka, dějiny, spravedlnost, pravda, člověk, hrdina, národ, Bůh
|
|
|
Mediální reprezentace české národní identity v historickém pořadu DějePIC!
Petrová, Natálie ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reprezentací české národní identity v pořadu DějePIC! (2017), rodinném televizním cyklu o české historii. Práce je založena na předpokladu, že se média podílejí na definování tohoto pojmu. Výstupem bakalářské práce je analýza interpretací české národní identity ve vybraném pořadu. Konkrétně je analýza zaměřena na prezentaci symbolů, událostí, osobností a charakteristik české národní identity. Cílem této práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a v jakých souvislostech je prezentována česká národní identita v pořadu DějePIC!. První část práce je teoretická a jsou v ní představeny klíčové pojmy, jakými je národní identita a s ní související kolektivní paměť, dále také mediální konstrukce reality a formování národní identity v médiích. Druhou část práce, empirickou, tvoří analýza. Vzhledem k povaze analýzy vycházím z tradice kvalitativní metodologie. Po první fázi identifikace základních témat, jež v pořadu přispívají k utváření obrazu národní identity, a kategorizaci, je provedena jejich hlubší analýza. Výzkumný vzorek tvoří všech 32 epizod pořadu DějePIC! (září 2017 až prosinec 2018), jež mapují českou historii od pověsti o příchodu Praotce Čecha až po vznik samostatného Československa.
|
|
| |
|
|
Poetika českého nacionalismu a politika identity českých židů mezi národem, rasou a třídou (1876-1921)
Strobach, Vít ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent) ; Barša, Pavel (oponent)
Předložená práce se zabývá dvěma vnitřně provázanými problémy. V první části textu jsou analyzovány proměny diskursů českého nacionalismu zvláště v obdobích politických krizí 1897 - 1899 a 1918 - 1920. Pokouším se zachytit především význam rasové analýzy - přepis nacionalistických diskursů do biologických pojmů na pozadí boje o uznání těch veřejností, jež se na konci 19. století pokoušely vstoupit do politického prostoru vymezeném jako česká národní společnost. Rasová analýza se stala jednou z diskursivních strategií tohoto boje o uznání a prostředkem vyjádření odporu k liberálnímu pojetí rovnoprávnosti a státu, který liberální řád reprezentoval (tj. Rakousko-Uhersko). Po první světové válce se funkce rasové analýzy změnila; tentokrát pomáhaly diskursy rasové války udržet integritu národního státu a představu jednotného národního zájmu. V druhé, analytičtější a obsáhlejší části textu se snažím vysvětlit, jak se na daném politickém prostoru formovala moderní politika židovské identity. Nejdříve nastiňuji podobu a vývoj politických jazyků identity integrujících liberální a rasové diskursy (čechožidé, sionisté). Poté se zaměřuji především na situaci, v níž si určitá koncepce židovské kolektivní identity osvojila diskurs třídního boje (poalezionisté, židovští komunisté). Přitom upozorním nejen na odlišnosti...
|
|
| |
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
|
|
Hokej jako symbol národní identity aneb česká společnost 20 let od zlatého Nagana
Burdová, Karolína ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Wladyniak, Ludmila Maria (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem budování národní identity skrze sport, konkrétně lední hokej. Zaměřuje se především na aspekty přispívající k reprodukci české národní identity, za takové jsou označovány především symboly, které svou všudypřítomností připomínají příslušnost jedince k danému národu, stejně tak ale i média, která se výrazně podílí na mytizaci sportovních událostí. Jednou z událostí, jež sehrála důležitou roli při tvorbě české národní identity, jsou Olympijské hry v Naganu v roce 1998. Úspěch českých hokejistů na tomto turnaji se již před dvaceti lety jistým způsobem zapsal do dějin, důkazem je několik odkazů, které po sobě tento triumf zanechal. Práce vznikla na základě výzkumu, jež kombinoval vícero metod. Zúčastnila jsem se participativního pozorování přenosů hokejových zápasů národního týmu, provedla analýzu dokumentů, které odkazují na to, jakou stopu ve společnosti vítězství hokejistů zanechalo, a také jsem uskutečnila polo-strukturované rozhovory s fanoušky ledního hokeje. Rozhovory napovídají, že vítězství hokejistů v Naganu za pomoci médií a banálního nacionalismu podlehlo mytizačnímu procesu, a tak sehrálo významnou roli při utváření české národní identity.
|
|
| |
host ::
RSS.