|
|
Propaganda a nastolování témat v Československém filmovém týdeníku v roce 1953
Pour, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Cílem práce je analyzovat obsah Československých filmových týdeníků v roce 1953. Tento rok byl z dějinného pohledu důležitý úmrtím J. V. Stalina a K. Gottwalda a především měnovou reformou. Vládnoucí komunistická strana i kvůli těmto událostem potřebovala u veřejnosti udržet obraz správně nastolené cesty. Pro dosažení cíle provedu jak kvantitativní obsahovou analýzu, jednotlivá vydání týdeníku zaznamenám do kódovací knihy, čímž zjistím témata a rozsah jim v týdenících věnovaný, tak i kvalitativní obsahovou analýzu, kdy se zaměřím na vyznění určitých témat. Ve vybraných příspěvcích analyzuji za pomoci odborné literatury prvky manipulace a propagandy.
|
|
|
Obraz z let 1948, 1953 a 1968 na stránkách karlovarského tisku
Gűttnerová, Kristýna ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce "Obraz let 1948, 1953 a 1968 na listech karlovarského tisku" se zabývá analýzou vybraných článků z periodik, která v těchto letech vycházela v Karlových Varech. V roce 1948 to byly listy Budovatel - List Čs. sociální demokracie a Jednota - List pracujících hraničářů. V roce 1953 sledujeme list Stráž míru a Karlovarský kraj. Vybrané články podrobně popisujeme z hlediska obsahu a tematického zaměření a hledáme v nich odpovědi na otázky, které jsme si ustanovili v teoretické části. V roce 1948 v textech hledáme zmínky např. o odsunech Němců, osidlování pohraničí nebo o únorovém komunistickém převratu. V listech z roku 1953 sledujeme informování o úmrtí J. V. Stalina a Klementa Gottwalda. Dále v textech hledáme zmínky o měnové reformě. Práce si klade za úkol přiblížit historické prostředí Karlovarského kraje, ve kterém výše zmíněná periodika vycházela.
|
|
|
Právní vývoj státních financí a finanční správy v ČSR v letech 1918 - 1945
Pejskarová, Adéla ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Cílem mé práce je podrobná analýza právní úpravy státních financí a finanční správy v Československu v letech 1918 - 1945. Úvodní část mé práce je nejprve zaměřena na obecný pojem státních financí, a jelikož se státní finance skládají z několika oblastí, následují samostatné kapitoly věnované právnímu vývoji každé této oblasti v letech 1918 - 1938. Jedná se o státní rozpočet, daně a poplatky, měnu a měnovou reformu, vznik a činnost cedulové banky, ostatní banky a finanční správu. Vývoj těchto jednotlivých oblastí je zakončen kapitolou věnovanou hospodářské krizi (probíhající v letech 1929/30 - 1934), způsoby jejího překonání a dále období následujícímu, tj. tzv. období zbrojení. Druhá část práce je věnována nejen společnému vývoji všech těchto oblastí v době nesvobody na území protektorátu, ale i porovnání se samostatným vývojem ve Slovenském státě. Závěrečná část mé práce je zaměřena na vývoj právní úpravy státních financí po roce 1945 a peněžní reformu v roce 1953 jako komparaci k vývoji v předchozím období. Ve své práci se věnuji nejen podrobnému rozboru právních předpisů, které tuto oblast upravovaly a regulovaly, ale zároveň neopomínám širší historické, ekonomické i politické okolnosti, které se promítaly do právní úpravy státních financí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Důsledky měnové reformy v Československu v roce 1953
Martincová, Petra ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zaměřuje na měnovou reformu v Československu v roce 1953. Soustředí se především na dopady měnové reformy na obyvatelstvo. Vychází z hypotézy, že hospodářská situace státu a obyvatel nebyla zlepšena, jak měnová reforma plánovala. Pro lepší zhodnocení a pochopení měnové reformy práce popisuje i poválečné období Československa. Výsledkem práce je zjištění, že měnová reforma nezvýšila hospodářský růst a že všechny sociální vrstvy velmi poškodila. Způsob jakým byla reforma vyhlášena, zapříčinil, že obyvatelstvo ztratilo důvěru ve vládu a v měnu.
|
|
|
Měnová reforma 1919 v Československu
Mrzena, Michal ; Dufek, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tématem bakalářské práce je měnová reforma 1919 v Československu. V první části se práce zaměřuje na vznik Československé republiky, rakousko-uherské koruny a analyzuje osobnost Aloise Rašína a jeho ekonomické názory. V hlavní části je kladen důraz na přípravy a provedení měnové reformy a na splnění hlavních cílů, které byly reformě vytyčeny. Dále se práce zabývá koncepcí měnové politiky, která následuje po měnové reformě a je provázána s Rašínovou osobností a jeho vlivem. Pro deflační politiku bylo po neúspěchu měnové restrikce zvoleno zhodnocování koruny přes měnový kurz v zahraničí a tím byla dovršena měnová koncepce Aloise Rašína. Práce tedy nepojednává výhradně o měnové reformě jako takové, ale analyzuje měnovou politiku spojenou s osamostatněním a zhodnocením československé měny. V závěru je shrnuto výsledné zhodnocení měnové reformy a fakt, že samotná reforma jako nástroj deflační politiky neuspěla a že zhodnocení měny přes zahraniční kurz vedlo k pozitivním i negativním projevům v celém hospodářství.
|
|
|
Živnostenská banka a měnová reforma. Příspěvek k významu zájmových skupin v éře první republiky
Šoral, Dalibor ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
V diplomové práci analyzuji chování zástupců Živnostenské banky před a během celého procesu Rašínovy měnové reformy (1919). Snažil jsem se prokázat, že zástupci banky byli úzce propojení s politickou reprezentací a tak mohli vystupovat jako zájmová lobbistická skupina, jež tak mohla prosazovat své specifické zájmy. V některých ohledech dokonce suplovali roli státu, neboť měli potřebné národohospodářské znalosti a politický vliv. Zhodnotím, zda nebyly používány korupční praktiky. Z uvedených faktů vyvodím závěr o pravdivosti této domněnky. Při prosazování svých zájmů využívala banka hospodářský nacionalismus. Na problematiku nahlížím pomocí metodologického rámce teorie veřejné volby.
|
|
|
Vliv Aloise Rašína a Karla Engliše na měnovou politiku Československa do roku 1929
Pařík, Adam ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Tématem práce je měnová reforma z roku 1919. Teoretická část se věnuje definování názorů a koncepcí Aloise Rašína a Karla Engliše v oblasti měnové politiky. Po představení výchozí ekonomické a společenské situace před vznikem samostatného státu se text zaměřuje na analýzu příčin, průběhu a důsledků měnové reformy a zkoumá vliv opatření v měnové oblasti na reálnou ekonomiku. Empirické ověřování předem položené hypotézy, zda deflační politika A. Rašína splnila jeden ze svých cílů - posílení kurzu československé koruny, potvrdilo pravdivost tvrzení. Vnější konkurenceschopnost Koruny československé skutečně díky umělé stimulaci, kterou způsobila deflační politika směřující ke zhodnocení měny, rostla i za cenu utlumení domácího hospodářství. Závěr práce se věnuje konkrétním dopadům uplatňování měnových politik A. Rašína a K. Engliše na reálnou ekonomiku.
|
|
|
Okolnosti vzniku a vývoje Národní banky československé
Marek, Patrik ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Předmětem diplomové práce "Okolnosti vzniku a vývoje Národní banky Československé" je popsání vývoje našeho centrálního bankovnictví od vzniku samostatného Československa v roce 1918 až do vytvoření naší první centrální banky -- Národní banky Československé - v roce 1926. První část práce je věnována peněžní reformě roku 1919 a jsou zde popsána její teoretická východiska, způsob provedení i dopady. Druhá část je věnována Bankovnímu úřadu Ministerstva financí jako přímému předchůdci Národní banky Československé. Konečně ve třetí části je popsán samotný vznik, způsob organizace a správy a hlavní činnost Národní banky Československé.
|
|
|
Vývoj československé ekonomikyv prvních poválečných letech (1918-1922)
Havel, Ladislav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prvními poválečnými roky (1918-1922), které měly klíčový význam pro utváření ekonomiky nově vzniklé Československé republiky. Nejprve se práce zaměřuje na problematiku vzniku samostatného státu a na možnosti navázání hospodářské spolupráce s ostatními nástupnickými zeměmi po rozpadu Rakouska-Uherska. Déle se již práce věnuje otázce budování samostatné ekonomiky a potlačení vlivu bývalých ekonomických center monarchie. Pro hospodářskou emancipaci nutné kroky byly obseženy již v návrhu hospodářského zákona, vypracovaném před rozpadem monarchie. Tato hospodářská opatření zahrnující celní a měnovou odluku, nostrifikaci a repatriaci kapitálu a pozemkovou reformu a analýza jejich průběhu tvoří jádro této práce.
|
|
|
Poválečná československá měnová politika (1945-1960)
Novotná, Kateřina ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zabývá vývojem československé měnové politiky v letech 1945 -- 1960. Analyzuje poválečný neutěšený stav hospodářství a měny na území Československa, pokus o nápravu poválečného stavu měnovou reformou v roce 1945, dále vývoj před převzetím moci KSČ v únoru 1948 a přechod k centrálně plánované ekonomice po vzoru Sovětského svazu, která se týkala i měnové oblasti. Práce v další kapitole analyzuje zhoršující se stav hospodářství a měnové oblasti v období první pětiletky, který vyvrcholil v měnové reformě v roce 1953 a následný vývoj až do ,,vybudování socialismu" a nástupu Československé socialistické republiky v roce 1960. Ve své práci se především zaměřuji na zlomové okamžiky v dějinách československé měnové politiky, jako je již zmíněná měnová reforma v letech 1945 a reforma v roce 1953, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj celé ekonomiky. Měnový vývoj byl úzce spjat s vývojem hospodářství a politického vlivu levicových směrů, proto ve své práci zmiňuji i tyto oblasti.
|
host ::
RSS.