|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třeboňsku
DUNDOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá tématem kolektivizace zemědělství na Třeboňsku v období 1948-1960. Důraz je kladen na přiblížení regionálních aspektů v tomto regionu. Práce je rozdělena do dvou částí. Nejdříve je čtenář obeznámen s procesem kolektivizace zemědělství v Československu. Tato část charakterizuje zemědělskou politiku KSČ, Jednotná zemědělská družstva a představuje hlavní etapy procesu. V druhé části jsou vylíčeny regionální specifika kolektivizace v okrese Třeboň. Součástí práce je případová studie v obci Břilice. Závěrečná kapitola se věnuje důsledkům kolektivizace demonstrovaných na případové studii.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
|
|
Kolektivizace v obci Chmelná a její dopady na společnost a krajinu
Follerová, Kateřina ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Práce Kolektivizace v obci Chmelná a její dopady na krajinu a společnost se zabývá tématem kolektivizace a tím spojenou proměnou venkova. Jedná se o mikrosondu, která ukazuje aplikování obecných principů kolektivizace na příkladu obce Chmelné (okr. Benešov). Zároveň také ukazuje specifičnost obce, především na její úzkou a fungující komunitou, díky které déle setrvávala mimo struktury JZD. Práce čerpá především z archivních pramenů, je postavena na komparaci výpovědi pamětníků s archiváliemi úředního typu. Úvodní kapitola popisuje kolektivizaci v Československu obecně, zde je čerpáno především z odborné literatury k tématu. Na ně navazují konkrétní příklady násilných kolektivizačních procesů z regionální historie Podblanicka. Práce se zabývá primárně obdobím mezi lety 1949 a 1960, zvláště pak závěrečnými roky kolektivizace. Celá kapitola se věnuje Chmelné, na které je prezentován jak odpor venkova vůči kolektivizaci, tak státní tlak na zapojení obce do kolektivizace. Práce se částečně věnuje i době po založení JZD v obci Chmelná a snaží se zachytit změny ve fungování venkovské společnosti.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
|
|
Specifika kolektivizace na okrese Svitavy v letech 1949-1960
Jiráček, Jiří ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá procesem kolektivizace na území spadajícím do kompetence Okresního národního výboru Svitavy. Práce představuje hospodářskou i sociální přeměnu regionu po odsunu německých obyvatel. První kapitola podává obecnou charakteristiku okresu Svitavy a také ONV Svitavy jako hlavního prostředníka kolek- tivizace mezi vládou a jednotlivými obcemi. Další kapitola se soustředí na průběh kolektivizace na Svitavsku, a to podle dělení na tři etapy - první etapa (1949-1953), druhá etapa (1953-1954) a závěrečná etapa (1954-1960). Regionální vývoj je zasazen do souvislostí s celorepublikovými událostmi spojenými s fenoménem kolektivizace. Následující kapitola se věnuje individuálnímu průběhu kolektivizace ve vybraných obcích okresu Svitavy. Autor se pokouší na základě mikro-historických sond pouká- zat na zvláštnosti provázející realizaci kolektivizace. Cílem poslední kapitoly je na- stínění mechanismu soudních represí proti soukromým rolníkům. Pozornost se pře- devším upíná k největšímu rolníkovi Františku Blažkovi. Soudní proces s ním se stal zastrašujícím nástrojem k urychlení likvidace tzv. "kulaků". Práce si klade za cíl vylíčit rozdílnosti v zakládání jednotných zemědělských družstev mezi obcemi nově osídle- nými a s původním obyvatelstvem. Okres Svitavy se k tomuto porovnání velmi hodí,...
|
|
|
Kolektivizace v obci Němětice v letech 1950-1960
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
(česky): Podstatou práce je zaměření se na vysvětlení problematiky kolektivizace českého venkova na příkladu jihočeské vesnice Němětice v období let 1950-1960 s pomocí metody mikrohistorické sondy do života této obce. Úvod práce se zabývá představením kontextu Českobudějovického kraje a strakonického okresu a charakteristikou obce v období před nástupem kolektivizace z hlediska politického, náboženského a sociálně-ekonomického. Důraz je dáván na specifika, která odlišovala Němětice od běžné obce podobné velikosti. Hlavní část práce se věnuje událostem celostátního měřítka majícím návaznost na dění v obci, právnímu rámci připravované kolektivizace a vylíčení procesu založení a fungování JZD v obci. Cílem této části je popsat metody, jež měly zlomit odpor proti kolektivizaci a přimět rolníky ke vstupu do JZD. Hlavní důraz autor klade na vylíčení poslední etapy kolektivizace v obci probíhající v letech 1956-1959, v níž došlo k definitivnímu ustavení JZD III. typu a kulackému procesu s padesátihektarovým sedlákem Milošem Boháčem. Cílem této práce je zhodnocení role obce v celém regionu, popsání forem perzekucí osob z vesnice na osudech tří modelových občanů - padesátihektarového sedláka, mlynáře a středního zemědělce a podání analýzy rozpadu mezisousedských vztahů a vztahu rolníka k půdě v průběhu...
|
|
|
Způsob a průběh kolektivizace zemědělství v Kutnohorském okrese v 50. letech 20. století
Stříbrná, Anežka ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Diplomová práce přibližuje průběh a způsob kolektivizace zemědělství v kutnohorském okrese v letech 1948-1960. Vychází z analýzy pěti obcí kutnohorského okresu - Bahno, Opatovice I, Petrovice I, Mitrov a Vranice (pro srovnání je zařazeno i městečko Kácov). Práce sleduje, jak se celostátně řízená zemědělská politika KSČ, její jednotné a závazné principy promítly do socializace konkrétních vesnic, jakým způsobem ovlivňovala jejich každodenní život a zasáhla do osudů jejich obyvatel. Dále se soustřeďuje na to, jak na ni reagovali jednotliví lidé, především místní funkcionáři, jaké volili prostředky a strategie jednání vůči vládnoucí moci. V centru pozornosti stojí otázka, zda a nakolik svými postoji mohli ovlivňovat a spoluvytvářet život v obci a jaký vliv měli na místní podobu socializace. Cílem práce je ukázat plastičtější obraz kolektivizace zemědělství a zároveň nabídnout jistou typologii postojů jejích aktérů. Kromě porovnání způsobu kolektivizace v konkrétních obcích umožňuje na jejich příkladu také ukázat rozdíly mezi první a druhou (závěrečnou) fází kolektivizace zemědělství. Práce čerpá především ze studia archivních materiálů a vzpomínek pamětníků.
|
|
|
Kolektivizace a transformace československého a českého zemědělství v letech 1945 - 2004, právně normativní pohled
Hraba, Zdeněk ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
1 Abstrakt Předmětem této práce je sledování proměn určitého výseku právního řádu, regulujícího organizaci a fungování zemědělství, v období přechodu z jednoho režimu do jiného režimu a v období jejich stabilizace. Práce pojednává o normativní regulaci československého a českého zemědělství v období uplatňování jeho kolektivizované podoby a v druhé části pak v období přechodu československého a českého zemědělství na jeho tržní podobu. Kolektivizace a vlastní vývoj socializovaného československého zemědělství je vymezena léty 1949 až 1990, transformace či spíše dekolektivizace a další vývoj tržního, nejprve československého a poté českého zemědělství, je datován od roku 1990 prakticky dodnes, přičemž tato práce se zabývá vývojem zkoumané právní úpravy jen do roku 2004, tedy do doby vstupu České republiky do Evropské unie. Od roku 2004 právní úprava již přestává být výlučnou záležitostí českého státu a musí být přizpůsobena právu Evropské unie, stejně jako ekonomické podmínky fungování tržního zemědělství jsou modifikovány uplatňováním společné zemědělské politiky Evropské unie. Kolektivizace a dekolektivizace je v této práci pojata z hlediska jejich družstevních forem, přičemž specifická problematika státních statků byla v této práci ponechána vědomě stranou, přestože podíl státních statků na socializaci...
|
host ::
RSS.