|
|
Mediální obraz života a díla Jaroslava Seiferta v 70. a 80.letech 20. století
Mazanec, Pavel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje československému literátovi a laureátovi Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1984 Jaroslavu Seifertovi. Úvodní kapitoly nejprve představují stručnou historii a vlastnický background vybraných periodik, která jsou následně užita jako zdroje žurnalistických textů. Další části také popisují historický a společenský kontext vymezeného období 70. a 80. let v normalizačním Československu. Následně tato práce přibližuje život Jaroslava Seiferta se zvláštním důrazem na jeho pozdější fázi po roce 1968. Právě v těchto kapitolách jsou hojně využívány texty dříve představených periodik jako Rudé právo, Tvorba, Vokno, Západ, The New York Times a Le Monde. Skrze vzpomínkové i akademické texty či analýzu textů žurnalistických se tak představuje nejen slavný nobelista, ale také různé ideologické a politické tlaky, které s sebou zmíněné období přinášelo.
|
|
|
Písňová tvorba Vítězslavy Kaprálové na texty Jaroslava Seiferta, s uzším zaměřením na op. č. 10
Hradová, Veronika ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Fürstová, Lucie (oponent)
V bakalářské práci je představena osobnost Vítězslavy Kaprálové. Jsou zde uvedené důvody, proč si hudební skladatelka zaslouží více pozornosti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá nejen Vítězslavou Kaprálovou, ale také autorem sbírky Jablko s klína a jediným držitelem Nobelovy ceny za literaturu v České republice, Jaroslavem Seifertem. Detailněji je zde uveden popis života Vítězslavy Kaprálové. Zaměřuje se na její dospívání, studium a samozřejmě hudební tvorbu. Vlastní kapitola je věnována písňové tvorbě Vítězslavy Kaprálové, která je rozčleněna na jednotlivé etapy tvorby Kaprálové, konkrétně její ranou tvorbu, tvorbu na Brněnské konzervatoři, tvorbu na Mistrovské škole v Praze a finálně její tvorbu z Francie. V neposlední řadě jsou v teoretické části uvedeny osobnosti, které ji ovlivnily. V praktické části je uveden nástin analýzy cyklu Jablko s klína, která obsahuje písně Píseň na vrbovou píšťalku, Ukolébavka, Bezvětří a Jarní pouť. Každá z písní je analyzována samostatně z literárního i hudebního hlediska. Ke každé z písní je také uvedeno vyjádření autorky této práce k interpretační náročnosti. Finálně práce shrnuje hudební prvky, které jsou uplatněny ve všech zmiňovaných písních a vyzdvihuje prvky, které jsou použity pouze v některé z písní. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ
Novotný, Ondřej ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Práce Poezie Jaroslava Seiferta jako příležitost k výuce československých dějin na 2. stupni ZŠ se zabývá využitím Seifertových básní vydaných mezi lety 1937 a 1950 při výuce dějepisu v 9. ročníku základních škol. Texty vybíráme se sbírek vzniklých na pozadí velkých dějinných událostí a mezníků (krize 30. let 20. stol., tzv. mnichovská dohoda, 2. světová válka, osvobození Československa a konečně stalinismus v Československu 50. let). K Seifertovým básním přistupujeme jako k lyrickým deníkům podávajícím skrze reference k tehdejším historickým událostem svědectví o dané době, neopomíjíme však jejich uměleckou povahu. Text práce je rozdělen na kapitoly korespondující s výše jmenovanými historickými událostmi. V úvodu kapitol se stručně věnujeme historickému pozadí období, v nichž Seifert psal svá díla. Rozborům samotných sbírek věnujeme navázané podkapitoly, ve kterých i s ohledem na estetickou stránku básní hledáme a kategorizujeme společné rysy sbírek využitelné při eventuální přípravě výukových hodin. Ilustrativní návrhy takovýchto lekcí připojujeme hned za rozbory sbírek. K návrhu lekce Mnichovská dohoda navíc dokládáme též její reflexi vycházející z reálné odučené hodiny. Drobnou odchylkou oproti zbytku textu je poslední kapitola věnovaná 50. letům v Československu. Zde je z důvodu ucelení...
|
|
|
Alexandr Blok v českých překladech. Překlad poémy Dvanáct
Oganesjanová, Lena ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Diplomová práce analyzuje čtyři české překlady Blokovy poémy Dvanáct. Zaměřuje se přitom na zhodnocení jejich zdařilosti z perspektivy zásad uměleckého překladu, jak je v české překladové tradici vytyčil J. Levý. Vlastní srovnávací překladovou analýzu předchází esteticko-ideová interpretace díla spolu s nastíněním okolností jeho vzniku a autorovy poetiky. Z celkem čtyř knižně vydaných překladů jako čtenářsky přijatelné pro současného příjemce můžeme jednoznačně označit pouze poslední dva překlady z pera V. Jestřába a V. Daňka, přestože i překlad renomovaného překladatele B. Mathesia má nesporné literárně-estetické kvality a ve své době představoval překlad zdařilý a osobitý. Zcela první překlad, jehož autorem je mladičký J. Seifert, je z translatologického hlediska přijatelný nejméně, roli však - stejně jako v případě přetlumočení Mathesiova - hraje i jeho zřetelná jazyková zastaralost (projevující se na více rovinách). Překlady Jestřába a Daňka se přitom výrazně odlišují co do naturalizujícího a exotizujícího přístupu; vzhledem k tomu, že vznikaly prakticky současně, ukazují takové odchylky na osobité výrazové sklony každého překladatele. Jedná se v obou případech o překlady kvalitní, i když obsahují dílčí nedostatky. Klíčová slova: Alexandr Blok, poéma Dvanáct, umělecký překlad, česká teorie...
|
|
|
Bieblova sbírka S lodí jež dováží čaj a kávu v kontextu avantgardního exotismu
Tichá, Soňa ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Vučka, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá exotickými motivy v díle Konstantina Biebla S lodí jež dováží čaj a kávu a sleduje jejich proměnu. Text je interpretován na základě kontextu avantgardního exotismu se zaměřením na avantgardu poválečnou. Je zde přihlédnuto k exotickým motivům v Bieblových dílech 20. let a k vybraným dvěma dílům jeho současníků, tedy ke sbírce Na vlnách TSF Jaroslava Seiferta a k básnickému cyklu Exotická láska v díle Pantomima Vítězslava Nezvala. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Básník zpívá špatně: mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tématem rigorózní práce "Básník zpívá špatně. Mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století" je kampaň proti českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi, kterou kvůli jeho skladbě Píseň o Viktorce v roce 1950 vyvolal komunistický týdeník Tvorba. Rigorózní práce je koncipována jako kritická historická analýza. Celý případ sleduje v široké perspektivě a kombinuje pohled mediální, kulturně-politický, estetický a osobnostní. Zabývá se kulturními, politickými a mediálními podmínkami přelomu 40. a 50. let a analyzuje Seifertovu pozici v tomto období. Studuje přijetí Seifertovy poetiky po roce 1948 i básníkův politický profil a jeho vztah ke KSČ. Práce podrobně sleduje široké spektrum okolností, které kritiku Písně o Viktorce vyvolaly a které sahaly až do meziválečného období. Analyzuje recenze zmiňované skladby, jejich dopad na Seifertův pozdější život i na kulturní scénu počátku 50. let. Cílem této práce je nabídnout komplexní pohled na Seifertův případ, který může sloužit jako příklad likvidačních tendencí stalinistické literární kritiky v prvním období existence komunistického režimu v Československu.
|
|
|
Translatologická analýza vybraných litrárních textů přeložených z češtiny do japonštiny.
Abbasová, Veronika ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Cílem této práce je translatologická analýza japonských překladů tří významných děl české literatury: dramatu R.U.R. Karla Čapka, románu Babička Boženy Němcové a básnické sbírky Maminka Jaroslava Seiferta. Překlady zde analyzované pořídili: Kei Kurisu (první z překladů R.U.R., Babička) Čino Eiiči (druhý z překladů R.U.R.) a Itaru Iidžima (Maminka). Při analýze se opírám o dvě různé koncepce: koncepci Jiřího Levého a Petera Newmarka. Soustřeďuji se jak na překladové jevy typické pro jednotlivé literární žánry (drama, próza a poezie), tak na jevy, které jsou těmto literárním žánrům společné (případy neporozumění originálu, případy interpretace ve smyslu/proti smyslu originálu apod.).
|
|
|
Básník zpívá špatně: mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce "Básník zpívá špatně. Mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století" je kampaň proti českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi, kterou kvůli jeho skladbě Píseň o Viktorce v roce 1950 vyvolal komunistický týdeník Tvorba. Diplomová práce je koncipována jako kritická historická analýza. Celý případ sleduje v široké perspektivě a kombinuje pohled mediální, kulturně-politický, estetický a osobnostní. Zabývá se kulturními, politickými a mediálními podmínkami přelomu 40. a 50. let a analyzuje Seifertovu pozici v tomto období. Studuje přijetí Seifertovy poetiky po roce 1948 i básníkův politický profil a jeho vztah ke KSČ. Práce podrobně sleduje široké spektrum okolností, které kritiku Písně o Viktorce vyvolaly a které sahaly až do meziválečného období. Analyzuje recenze zmiňované skladby, jejich dopad na Seifertův pozdější život i na kulturní scénu počátku 50. let. Ambicí této diplomové práce je nabídnout komplexní pohled na Seifertův případ, který může sloužit jako příklad likvidačních tendencí stalinistické literární kritiky v prvním období existence komunistického režimu v ČSR.
|
|
|
Žádná růže nekvete celý rok: Obraz Viktorky v Babičce Boženy Němcové
Fojtíková, Jiřina ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Tato práce nachází svůj smysl v interpretaci obrazu Viktorky v Babičce Boženy Němcové jako autonomního tematického protikladu, který je schopen prostřednictvím literárního textu komunikovat se čtenářem podobně silně jako tradičně priorizovaný obraz babičky. Příčinou jisté sekundárnosti Viktorčina tématu byla skutečnost, že odborná recepce tohoto díla po dlouhou dobu směřovala mnohem spíše k idylickému nebo idylizujícímu přístupu. To je ale pouze jeden z interpretačních způsobů nebo, přesněji řečeno, jeho jedna strana. Tou druhou, relativně donedávna přehlíženou, je prostor, který autorka věnovala postavě Viktorky. V narativní a sémantické struktuře díla se projevuje tematická duálnost lidské lásky, která spíše text Babičky rozděluje, a protiklady obou výše uvedených ženských postav zvýrazňuje, než aby jejich zobrazené kontury mírnila v "harmonizující" kompozici. K tomuto tematickému zvýraznění podle mého posouzení přispívají především prostorové a časové souvislosti, které čtenáři zpřítomňují babiččino "štěstí" i Viktorčino "neštěstí". Interpretace, kterou předkládám, prochází čtyřmi částmi: První a druhá se vztahují k předmětnému textu Boženy Němcové; třetí a čtvrtou, relativně významově samostatnou, tvoří básnická skladba Jaroslava Seiferta Píseň o Viktorce a filmová adaptace Babička scenáristy Františka...
|
host ::
RSS.