|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
|
|
Michel Foucault: pojem ekonomie v díle Slova a věci
Mareš, Richard ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce interpretuje vývoj Foucaultova myšlení a v rámci konkrétního díla Slova a věci podrobuje kritické reflexi pojem ekonomie a definuje strukturu a dynamiku, na nichž je pojem vystavěn. V práci postupuji od abstraktní problematiky Foucaultova myšlení ke konkrétním teoriím vztahujícím se k tématu. První část práce je zaměřena na změny a stěžejní zlomy napříč autorovým myšlením a dílem jako takovým a tvoří základ pro komparaci díla Slova a věci s širším pohledem na Foucaultovo myšlení. Následně navazuji východisky ekonomické teorie v díle Slova a věci. Definuji termíny, jako jsou teorie peněz, teorie hodnoty, analýza bohatství a další, které mají přímou vazbu na ekonomickou problematiku. Zaměřuji se na autory ekonomických teorií, kteří ovlivňovali Foucaultovo myšlení nebo se i přímo dotýkají samotného výkladu, mezi něž se řadí např. Adam Smith, David Ricardo či Karl Marx. V závěrečné části práce komparuji Foucaultovy myšlenky a závěry s filosofií Louise Althussera v díle Číst kapitál, které vychází z teorií Karla Marxe. Zaměřuji se především na výklad moderní epistémé, která je ve Slovech a věcech přímo spjata s pojmem ekonomie. Představuji společné a rozdílné rysy Althusserova a Foucaultova myšlení a předkládám vlastní interpretaci pojmu moderní ekonomie, která z této komparace vyplývá.
|
|
|
Svět správného chlapa: Analýza diskursu televizních reklam na pivo
Kroulík, Jiří ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Kladný, Tomáš (oponent)
Tato práce má za cíl kriticky popsat a použít metodu archeologie Michela Foucaulta pro deskripci diskurzu současných televizních reklam na pivo vysílaných v České republice. Teoretická část se snaží definovat pojmy jako výpověď, diskurzivní formace a diskurz a navrhnout jejich možné použití v praktickém výzkumu. Práce předpokládá, že televizní reklamy na pivo se budou řídit stejným diskurzem, který byl použit v jiných reklamách na pivo a ty proto budou tvořit koherentní celek. Analytická část si poté klade za cíl tento koherentní celek popsat z hlediska diskurzu a specifického výběru výpovědí, který tvoří obraz piva a jeho role v mužském světě. Klíčová slova: Foucault, diskurz, archeologie, televizní reklama, pivo
|
|
| |
|
|
Authority and Authorship: James Agee's Let Us Now Praise Famous Men as a Work of Fictocriticism
Childs, Morgan ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
vi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá knihou Jamese Ageeho Let Us Now Praise Famous Men z roku 1939, v níž se pokouší zhodnotit úlohu tzv. fiktokriticismu pomocí důrazu na nemožnost vypuštění autora z textu. Hlavním argumentem práce je, že fiktokritický text neumožňuje autorovi se z textu vymanit. Přesto, že za předchůdce fiktokriticismu lze považovat mnohé autory z dob před 20.století až po Michela de Montaigne, termín fiktokriticismus vznikl až v druhé polovině 20.století za účelem popisu textů, které se nachází na předělu mezi žánry beletrie a literatury faktu. Ageeho text, jenž se vyvinul z reportáže pro časopis Fortune v sobě mísí prvky delších žurnalistických útvarů s lyrickou poezií a jeho příznačnou, stále se rozvíjející, deníkově laděnou prózou. Takto vyzývá čtenáře k zamyšlení nad tím, které prvky textu mají základ ve skutečnosti a které jsou jednoduše jeho výtvory, či zdali je vůbec možné takové rozlišení učinit. Termín fiktokriticismus lze sice pro účely kritiky Ageeho knihy z roku 1939 použít jen anachronisticky, avšak z perspektivy této práce je jeho těžko klasifikovatelný text pro fiktokriticismus tím ideálním exemplářem. Fiktokriticismus postrádá jednotnou definici, a tudíž analýza Ageeho knihy jako fiktokritického díla závisí na důkladném prostudování historie a lexikálních implikací...
|
|
| |
|
|
Examining Governmentality of the Fiscal Compact
Fukatsch, Pavol ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Dluhová krize je významným milníkem v historii evropské monetární integrace. Na jedné straně tato krize poukázala na slabé body monetárního a fiskálního vládnutí, na druhé straně vedla k prohloubení integrace v tomto sektoru. Jedním z řešení, které vedly k vyšší míře integrace a zároveň měly za cíl zabránit další krizi je fiskální kompakt. Cílem fiskálního kompaktu bylo aktualizovat fiskální "pravidla hry" tak, aby lépe odpovídala realitě Eurozóny po krizi. Krize dokáží ukázat a obnažit vzory vládnutí, proto cílem diplomové práce je rekonstrukce těchto vzorů využívajíc přístup teorie vládnutí dle Foucaulta. Práce využije koncept politických technologií a technik ke zkoumání řeči Maria Draghiho, kterou přednesl na přednášce Ludwiga Erharda v roce 2011. Po identifikaci politických technik a technologií odrážejících ordoliberalismus v téhle řeči bude práce pokračovat analýzou mikrostránek fiskálních rad. Cílem analýzy fiskálních rad je trasovat fungování governmentality ve fiskální oblasti. Hlavním cílem analytické části práce je zpochybnit názor, který postuluje, že řešení dluhové odráží suverénní moc.
|
|
|
Etika a politika pravdy. Hito Steyerl a Michel Foucault
Bierhanzl, Jan
The documentarist turn in visual art reintroduces the question of the relationship between a work of art and truth. However, rather than the truth of the work in the sense of mimesis or authenticity, it is the politics of truth. In a double entendre: documentary forms express power relationships but being themselves a political act they may represent resistance against the power relationships. This generally political approach to truth in art falls, in our opinion, within at least two philosophical-political traditions. The first is Marx and Marxism and the question of the relationship of a work of art to social circumstances. Regarding that Hito Steyerl explicitly espouses Michel Foucault, in step two we will try to refer the issue of the relationship between a work of art and truth to the three fundamental axes of Foucault’s thought — power, knowledge and the subject.
|
|
|
Zpověď jako technika subjektivace v politickém myšlení Michela Foucaulta
Doležal, Kryštof ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Salamon, Janusz (oponent)
V práci, kterou předkládám, se zaměřím na výklad konstitutivních prvků Foucaultovy politické filosofie (tj. moc, vědění, subjekt). Soustředím se na praktiky subjektivace, tedy na způsob, jakým jsou lidé přivedeni mocí k tomu, aby se k sobě samým vztahovali určitým způsobem. Prvním cílem práce je sledovat techniku zpovědi jako zásadní mechanismus, který se podílí na konstrukci subjektivity ve Foucaultově díle. Snažím se odhalit, v jakých souvislostech je subjektivita artikulována a jakých forem podle Foucaulta v dějinách nabývala v závislosti na různých konfiguracích vazeb mezi mocí a věděním. Druhým cílem práce je doložit přítomnost Foucaultem definované techniky zpovědi v současných vědách o člověku, konkrétně v základech procedur sběru dat, a vykázat zpověď jako jeden z významných prvků pro utváření empirického typu vědění.
|
|
|
Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii
Šára, Filip ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Slavíček, Daniel (oponent)
Cílem diplomové práce Tematizace problému dohledu a moci v kinematografii je představit teorii moci Michela Foucaulta, a tu doplnit o další teorie dohledu s ohledem na elektronický věk (Surveillance studies). Tyto teorie společně s hypotézou jsou následně aplikovány na kvalitativní analýzu vybraných snímků s tematikou dohledu. Výsledkem práce má být zjištění, jaká je kinematografická reflexe problematiky dohledu a moci, tedy de facto obraz teorie a praxe dohledových studií (s důrazem na uplatňování moci v institucích jako jsou vězení, nemocnice, škola či pracovní prostředí, tedy heterotopická "místa jiného") v hraných filmech. Práce ukáže, k jakému vývoji došlo v posledních 30 letech i kvůli nástupu internetu, který je také jistou formou instituce. Práce operuje s hypotézou, že ve filmech s tematikou dohledu je zřetelně patrná paralela vývoje koncepce uplatňování moci od "těla jako stroj" (M. Foucault) k "mizejícím tělům" (D. Lyon). Výběr filmů, které jsou analyzovány jen z pohledu jejich zobrazování dohledu, se převážně opírá o seznam filmů s problematikou dohledu od německého teoretika D. Kammerera. Zároveň je cílem onen seznam doplnit o jiné příklady filmů. Klade totiž hlavní důraz na tzv. technologický dohled i na snímky žánru sci-fi. Zkoumaným obdobím je posledních 30 let (1984-2014). Jedná se...
|
host ::
RSS.