|
|
Russian soft power under Putin: The case of Cyprus
Varnava Tsiappas, Georgios ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Tato disertační práce se zabývá ruským měkkým vlivem na Kypru a způsoby, jakými Rusko využívá specifické techniky a strategie k jeho prosazení. Je rozdělena do osm částí, včetně literární rešerše měkkého vlivu, klíčových konceptů, teoretického rámce, výzkumné metodologie, historického přehledu a analýzy nástrojů měkkého vlivu, které Rusko používá. Práce ukazuje, že Rusko implementuje různorodé metody, jako je zpravodajství, náboženské taktiky, kulturní intervence nebo ekonomické pobídky, aby ovlivnilo vnímání sebe sama na Kypru. Navíc studie demonstruje, že jejich přístup je skutečně účinný prostřednictvím průzkumu domácí politiky a společenských postojů k ruské kultuře a hodnotám. Tato disertační práce díky své jedinečnosti významně přispívá do akademické literatury týkající se ruského měkkého vlivu východním Středomoří a konkrétně na Kypru.
|
|
|
The Impact of September 11 on US Foreign Policy
Kurash, Roman ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Teroristické útoky na Spojené státy americké z 11. září měly významný dopad na zahraniční politiku USA a bezpečnostní standardy po celém světě. Před útoky věnoval prezident Bush zahraniční politice jen malou pozornost, a to dokonce i ve své předvolební kampani a veřejných projevech. Po útocích se zahraniční politika a válka proti terorismu jako její součást staly hlavním zájmem Bushovy administrativy. Za hlavní hrozbu pro bezpečnost Spojených států byla označena výroba zbraní hromadného ničení nedemokratickými režimy na Blízkém východě a jejich napojení na teroristické aktivity. Demokratizace Blízkého východu a mír v regionu se staly prioritami globální politiky USA. Tato práce je kvalitativním historickým výzkumem a zkoumá změny v zahraniční politice USA po útocích. Popisuje rozdíly a podobnosti v zahraniční politice USA v obdobích před útoky a po nich, použití síly proti Afghánistánu a Iráku a spolupráci USA s mezinárodními organizacemi, jako je NATO a OSN, v oblasti boje proti teroristické hrozbě. Předmětem výzkumu je změny v zahraniční politice USA v letech 2001-2003, které byly klíčové pro utváření vztahů mezi USA a zbytkem světa na několik následujících desetiletí.
|
|
|
Změny v německé zahraniční politice po ruské invazi na Ukrajinu
Čepelková, Kristýna ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje tématu německé zahraniční politiky. Zásadní otázkou, kterou se práce zabývá, je Jaké důvody vedou Německo ke změně v zahraniční politice? Pomocí analýzy faktorů, které v roce 1991 vedly Spolkovou republiku k účasti na (z pohledu mezinárodního práva nelegální) operaci Allied Force, a změnily tak německou zahraniční politiku, zjišťuji, jaké důvody sehrály roli v rozhodování spolkových politiků o pomoci Ukrajině v jejím boji s Ruskem. SRN dlouhodobě neposílala zbraně a vojenský materiál do válečných zón, proto přistoupením na pomoc Ukrajině znovu změnila směřování své zahraniční politiky. Z provedené analýzy vyplývá, že pro německou zahraniční politiku jsou určující především tři skupiny důvodů, a to normativní - "nikdy sami" a "nikdy znovu". Dalším důvodem je závazek vůči mezinárodním a evropským institucím, a nakonec i vlastní zájmy Německa. Při rozhodování, zdali se přidat ke světové pomoci Ukrajině, tím však porušit svoji zahraniční politiku, hrály roli dva normativní koncepty vycházející z komplikované německé minulosti. Berlín "nikdy znovu" (nie wieder) nechce vést válku nebo způsobit další Auschwitz a nechce být již "nikdy sám" (nie wieder allein). Ke změně v německé zahraniční politice došlo i proto, že Spolková republika a její politici si uvědomují své...
|
|
| |
|
|
Shaping the Europeanization in Diplomacy: Development of the Czech "Dissident Tradition" in European-Related ideas
Yang, Zihan ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato magisterská práce zkoumá vývojem disidentských myšlenek spojených s Evropou a vztahem mezi těmito myšlenkami a praxí české europeizace, zejména v oblasti zahraniční politiky. Cílem diplomové práce je analyzovat, zda tyto rozvíjející myšlenky sloužily jako teoretický základ pro pozdější zahraničněpolitickou praxi spojenou s Evropou, a to jak z hlediska aktivit disidentských politiků, tak z hlediska návaznosti diplomatických paradigmat a ideologií v širším časovém rozpětí. Proto tato práce zaujímá reflexivní postoj a zkoumá vývoj idejí souvisejících s Evropou tří vybraných českých disidentů (Václav Havel, Jiří Dienstbier a Petr Pithart) v chronologickém pořadí. Následně analyzuje, jak se tyto ideje měnily v politické praxi a reflexi disidentů po roce 1989. Tři vybraní disidenti jsou známými osobnostmi jak v politické sféře, tak mezi disidenty, a jejich literatura významně přispěla k tomuto tématu, čímž se jejich názory staly reprezentativními v rámci tohoto výzkumného tématu. Práce dochází k závěru, že evropský diskurz disidentů měl hluboké historické a filozofické kořeny a že toto pozadí v kombinaci s historickými událostmi během studené války (např. helsinský proces) mělo významný vliv na jejich politickou praxi spojenou s Evropou v letech 1989-1992; tento vliv nebyl zcela odložen se jejich...
|
|
|
British foreign policy in the context of the partition of India
Lacko, Daniel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá dekolonizačným procesom rozdelenia Indie z roku 1947 a jeho následkami. Jej cieľom je vyvodenie záverov ohľadom úlohy britskej zahraničnej politiky (britskej vlády) v tomto procese, z ktorého vzišli dva nové suverénne štáty - India a Pakistan, ktorých vzťahy sú dodnes charakteristické svojou rivalitou. Konkrétne sa v práci hľadajú odpovede na dve výskumné otázky. Po prvé, či mali kroky britskej zahraničnej politiky vplyv na vznik indicko-pakistanskej rivality. Po druhé, ak áno, boli hlavnou príčinou vzniku tejto rivality, alebo za ňu môžu iné udalosti, ktoré nesúviseli s britskými krokmi. Diplomová práca taktiež vo svojej prvej časti rozoberá fenomén dekolonizácie z teoretického hľadiska. Druhá časť je už venovaná samostatne prípadovej štúdie rozdelenia Indie. Táto časť sa v druhej kapitole venuje podrobnému opisu najdôležitejších udalostí z obdobia rokov 1857-1947, čo má za úlohu poskytnúť čitateľovi obraz o tom, ako došlo k samotnému rozdeleniu Indie v roku 1947 a akú úlohu v tom zohrávali Briti. Tretia kapitola, ktorá je stále súčasťou prípadovej štúdie, na začiatku stručne opisuje následok rozdelenia Indie a podobu indicko-pakistanskej rivality. Potom je súčasťou aj prepojenie teoretickej časti práce s prípadovou štúdiou a na záver príde analýza skoršie opísaných...
|
|
|
Vliv Evropské unie na nečlenské evropské státy
LINHART, Tomáš
Diplomová práce s názvem "Vliv Evropské unie na nečlenské evropské státy" se zabývá vzájemnými vztahy této instituce s vybranými nečlenskými státy Evropy, přesněji pak Srbské republiky, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Text definuje zahraniční politiky Evropské unie a zjišťuje její politicko-právní dynamiku a vzájemné propojení s preferovanými evropskými státy. Diplomová práce má za cíl zjistit ekonomicko-hospodářské a environmentální vztahy mezi zmíněnými hráči. Další ambicí práce je uvést současné bilaterální vztahy, zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky a popisovat vzájemné ovlivňování legislativního rámce v daných oblastech. Diplomová práce představuje kooperaci EU s nečlenskými státy, respektive popisuje existující vazby v mnoha oblastech a přináší okolnosti zamítnutí členství Norského království do této struktury, odůvodnění vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a opuštění od mnohaletého členství, a naopak zájmy Srbské republiky stát se rovnocenným členem a partnerem Evropské unie po vzoru jiných členských států. Vedle nezbytného historického vhledu do integračního vývoje Evropské unie je podstatnou částí diplomové práce zdůvodnění stále trvajícího nebo nově vzniklého nečlenství vybraných evropských států v EU. V souvislosti s tím však existuje četná spolupráce společenství s jednotlivými státy, a právě na tyto vzájemné kooperace text práce míří. Diplomová práce posuzuje nejen vztahy a důvody, ale i výhody proč být, či nebýt členem Evropské unie. Zároveň je komplexním textem pro oblast Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Společné bezpečnostní a obranné politiky, zahraniční politiky a Evropské politiky sousedství.
|
|
| |
|
| |
|
|
From Neo-Ottomanism to Pragmatism? Turkey's Foreign Policy in Bosnia and Herzegovina since 2009
Makovac, Mirna ; Brisku, Adrian (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bibliographic note MAKOVAC, Mirna. "From Neo-Ottomanism to Pragmatism? Turkey's Foreign Policy in Bosnia and Herzegovina since 2009." Master's Thesis, Charles University, 2023. Abstract The thesis aims to analyze the development of Turkey's foreign policy towards Bosnia and Herzegovina since 2009, with a focus on the reciprocity between neo-Ottomanism and pragmatism. This will be presented following the political, cultural, and economic role of Turkey in Bosnia and Herzegovina. The main argument of the thesis is that there has been a shift from a values-based approach towards a more pragmatic orientation in Turkey's relations with Bosnia and Herzegovina. The thesis aims to answer the research question of to what extent has this shift had any impact on its relations with Bosnia and Herzegovina since 2009. The findings indicate that Turkey's foreign policy in Bosnia and Herzegovina can be seen as a blend of both neo- Ottoman and pragmatic elements, depending on Turkey's activity in the country, but in recent years pragmatism prevails. In spite of that, pragmatism didn't negatively affect the positive and close relations between Turkey and Bosnia and Herzegovina but it further strengthened the ties between these countries. Keywords Turkey, Bosnia and Herzegovina, foreign policy, diplomacy, neo-Ottomanism,...
|
host ::
RSS.