|
| |
|
|
Changing Public Opinion in Finland on NATO Membership in the Context of the Ukrainian Crisis
Kratinová, Dominika ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Finsko je nyní prosperující severní zemí, členem Evropské Unie, podporující vztahy Evropské Unie s Ruskem a jednou z nejvyspělejších ekonomik světa. Finsko má unikátní roli v udržování přátelských vztahů s Ruskem a proto lze předpokládat, že Finsko nebude usilovat o členství v NATO, protože by Rusko mohlo nabýt pocitu ohrožení. Krize na Ukrajině změnila pohled mnoha lidí na Ruskou zahraniční politiku a donutila veřejnost, politiky a okolní státy obecně uvažovat čeho je Rusko schopné a jestli by mělo být vnímáno jako hrozba. Kvůli krizi na Ukrajině se názory ve Finsku mění a rozvíjí a členství NATO je vnímáno z jiné perspektivy než dříve a celkově ceněná politika neutrality je přehodnocována. A právě touto problematikou se hodlám ve své práci zaobírat. Popíšu změny ve veřejném mínění na téma členství v NATO a obecné bezpečnosti Finska, jelikož se tento názor veřejnosti změnil během poslední dekády. A Ukrajinská krize byla důvodem těchto změn. Abych našla odpovědi na otázky vyplývající z této problematiky a provedla komplexní analýzu informací pocházející z různých zdrojů, mimo jiné jsem použila výsledky průzkumu veřejného mínění a rozhovory s finskými vojáky a politiky. Výsledky mé práce potvrdily mé domněnky: Ukrajinská krize měla, jakožto významný soudobý politický fenomén zřetelný vliv na...
|
|
|
Srovnání situace tlumočníků znakového jazyka v televizním zpravodajství v České republice a ve Finsku
Weiglová, Doris ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu působení tlumočníků znakového jazyka v televizním zpravodajství pro neslyšící v České republice a Finsku. V úvodní kapitole je pozornost věnována popisu tlumočení v televizním zpravodajství a jeho porovnání s jinými typy tlumočení do znakového jazyka. Následně je popsána historie působení tlumočníků znakového jazyka v televizním zpravodajství v České republice. Hlavní pozornost je věnována Zprávám v českém znakovém jazyce (Zprávy). Je popsána historie vzniku těchto Zpráv a následně se práce zaměřuje na působení tlumočníků znakového jazyka v tomto televizním programu. Pozornost je věnována celému procesu fungování tlumočníků, od výběrového řízení na pozici tlumočník Zpráv v českém znakovém jazyce až po popis jejich výkonu práce. V navazujících kapitolách je podobným způsobem přiblížena situace ve Zprávách ve znakovém jazyce ve Finsku. Jelikož situace ve Finsku se od té v České republice významně liší, liší se i typ získaných informací. Z počátku je věnována pozornost popisu působení tlumočníků ve finském televizním zpravodajství a následné kapitoly jsou zaměřené na popis finských Zpráv ve znakovém jazyce (Zprávy) - Yle Uutiset viittomakielellä. Vzhledem k absenci zaměstnanců na pozici tlumočníka znakového jazyka v těchto Zprávách, je pozornost věnována zejména...
|
|
|
Organizace základního vzdělání v Evropě: Srovnávací analýza Finska a České republiky z hlediska spravedlnosti
Paulová, Kristýna ; Kalous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Předkládaná diplomová práce je dvou případovou komparativní studií, jejímž cílem je porovnat dvě vybrané země, Finsko a Českou republiku, v oblasti organizace základního školství. Za srovnávací kritérium bylo zvoleno měřítko spravedlnosti, které bylo dále rozpracováno do jednotlivých indikátorů. Stěžejním indikátorem se v tomto ohledu stala selektivita vzdělávacích systémů. Z tohoto důvodu práce mapuje zejména způsob a míru diferenciace žáků na jednotlivých úrovních vzdělávání u obou zkoumaných zemí a snaží se zjistit počet dětí, který je v nich vzděláván. Výsledky srovnávací analýzy ukázaly, že zatímco ve Finsku existují pouze dva typy škol, v České republice bylo identifikováno pět vzdělávacích programů různé úrovně. Finsko rovněž v porovnání s Českou republikou využívá v daleko menší míře diferenciaci žáků na úrovni školy, dokonce i třídy. Ve Finsku neexistují třídy s rozšířenou výukou některého z předmětů. Zatímco ve Finsku dochází k první diferenciaci žáků až v 16letech, v České republice jsou žáci do různých vzdělávacích programů rozřazováni již po ukončení prvního stupně základní školy, tj. v 11letech. Ve Finsku se mimo hlavní vzdělávací proud vzdělává pouze 4 % žáků. V České republice tento podíl činí 18 % žáků ze všech dětí školou povinných. Základní vzdělávání v České republice je tedy...
|
|
|
Finská mediální krajina - tištěná média
Picková, Barbora ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje popisu struktury současných tištěných médií ve Finské republice a jejich fungování. Zaměřuje se konkrétně na periodicky vycházející tisk, tj. noviny a časopisy. Úvodní část obsahuje zběžný přehled historických souvislostí, týkajících se finského mediálního systému a nastiňuje tak vznik a vývoj tisku, ale i ostatních médií, v této zemi. Dále práce popisuje hlavní charakteristiky tohoto systému v souvislosti s jeho ekonomickými, společenskými a politickými východisky. Ve třetí části text přibližuje některé konkrétní soudobé tituly a jejich pozici na finském trhu s tiskovinami. Internetem a jeho vlivem na tištěná média se zabývá závěrečná část práce, jejímž záměrem je nastínit v této souvislosti i výhled do budoucnosti finského tisku. Smyslem práce je podat ucelený přehled o finských tištěných médiích a jejich pozici v rámci finské mediální krajiny.
|
|
|
Vztahy Rusko-Západ v kontextu tzv. Ukrajinské krize
Beran, Jiří ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčiny tzv. ukrajinské krize, která započala na přelomu let 2013/2014 demonstracemi v ukrajinských městech proti režimu prezidenta Janukovyče a postupně eskalovala v anexi poloostrova Krym Ruskou federací a ve válku na východní Ukrajině. Tato práce se také snaží najít příčiny obecnější krize ve vztazích mezi Západem a Ruskem, s níž je ukrajinská krize úzce spojena. Dále je pak úkolem práce zjistit, zdali by se tato dvojí krize nedala vyřešit tak, že by Ukrajina vyhlásila neutralitu a nesnažila se o bližší integraci do západních struktur, tedy Evropské unie a NATO a zdali by přijetí ukrajinské neutrality ve svém důsledku nepomohlo zlepšit i vztahy mezi Západem a Ruskem. Jako vzory pro možné řešení krize vyhlášením neutrality Ukrajinou poslouží dva státy, které se během studené války nacházely v podobné situaci, Rakousko a Finsko.
|
|
| |
|
|
Finský prezident jako aktér zahraniční politiky
Roháček, Martin ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Magisterská práce se zabývá působením všech finských prezidentů od roku 1919 v zahraniční politice a vzájemně je porovnává. Pro tuto komparaci je v práci vytvořen model, do kterého jsou prezidenti rozřazeni na základě sledovaných proměnných: vliv na směřování zahraniční politiky, vliv na klíčová jednání Finska a ústavní postavení prezidenta v souvislosti se zahraniční politikou. Kromě komparace se také práce zabývá otázkou, zda hraje určitou roli v postavení prezidenta situace, kdy prezident je členem jiné strany než premiér a ministr zahraničí. Práce také ověřuje hypotézu, že ústavní postavení prezidenta v zahraniční politice souvisí s jeho reálným působením. Navržený model také zobrazuje, kteří prezidenti využívali své pravomoci maximálně, a kteří z prezidentského úřadu vytvořili pouze reprezentativní orgán.
|
|
|
"Jako by kus z nás zůstal tam někde ve Švédsku." - Evakuace finských "válečných dětí" do Švédska během druhé světové války
Fremrová, Květa ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Během druhé světové války došlo ve Finsku k vůbec k největší evakuaci dětí v dějinách. Během několika vln evakuací, které do značné míry kopírovaly dění na frontě, bylo do bezpečí ve Švédsku (v menší míře také do Dánska a do Norska) evakuováno kolem 70.000 finských dětí. I přes svůj rozsah však tato epizoda až donedávna patřila mezi zapomenuté kapitoly finských dějin. Bakalářské práce popisuje okolnosti, které vedly k evakuaci, její provedení a organizační zajištění transportů, čas který děti strávily ve Švédsku, jejich návrat do Finska, i problémy, se kterými se po návratu musely potýkat. Od 90. let 20. století se "válečným dětem" věnuje stále více pozornosti. V druhé části práce se snažím nastínit, jakým způsobem se příběhy dětí dostávají do obecného povědomí a vysvětlit trvající desetiletí nezájmu a následující probuzený zájem o toto téma. Zdá se, že jde o důsledek kombinace politických změn a změn v osobních životech účastníků. V předchozích desetiletích se děti setkávaly s odmítnutím svých příběhů na státní úrovni a na úrovni svých vlastních rodin. Během Studené války se na oficiální úrovni mohlo o válce Finska se Sovětským svazem mluvit jen velmi opatrně. Léta vynuceného mlčení vedla po skončení Studené války k ohromnému zájmu o válečná léta. Zároveň generační posun způsobil, že sotalapset...
|
|
|
Pojetí přírodních věd v projektovaných kurikulárních dokumentech vybraných zemí
Holec, Jakub ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Knecht, Petr (oponent) ; Žák, Vojtěch (oponent)
Hlavním cílem této studie je obohatit diskurs v oblasti tvorby projektované formy kurikula přírodních věd v kontextech různých zemí. Studie v rámci výzkumného designu vícepřípadové studie uplatňuje metody obsahových a srovnávacích analýz při hledání odpovědní na položené výzkumné otázky. Empirickou část disertační práce tvoří případové studie Anglie, Finska, Skotska a Spojených států amerických obsahující kontexty vzniku aktuálního kurikula, popis a interpretaci analyzovaných strukturních a obsahových jevů v kurikulu primárního (ISCED 1) a sekundárního vzdělávání (ISCED 2). Z jednotlivých případů kurikul vychází provedená vícepřípadová srovnávací studie, která se zaměřuje na identifikaci a interpretaci společných a rozdílných znaků ve struktuře a obsahu srovnávaných kurikul. Studované dokumenty lze rozdělit na kompetenční a předmětově orientované, přesto každé z kurikul obsahuje prvky obou přístupů. U novějších kurikul se oborový obsah jeví propracovanější nebo alespoň podrobněji vymezený než u kurikul z předchozí dekády. Je možné, že se i v oblasti tvorby kurikula projevuje politický vliv neokonzervativních sil nebo intelektuální vliv tzv. sociálního realismu. Pro všechna kurikula primárního vzdělávání je společné integrované pojetí přírodních věd a důraz na mezipředmětové vztahy. S výjimkou...
|
host ::
RSS.