|
|
Mediální ohlas trilogie Projekt Kronos a románu Meta Pavla Bareše
Kuřilová, Lenka ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce s názvem Mediální ohlas trilogie Projekt Kronos a románu Meta Pavla Bareše analyzuje kritické reflexe uvedených titulů ve vybraných českých médiích. Zkoumané období je rámováno jeho debutem Projekt Kronos (2017-2023). Cílem práce je zjistit, jak Barešovo dílo vnímají kritici a recenzenti. Teoretická část představuje pojmy literární kritika, recenze a interpretace, krátce zmiňuje i kritickou reflexi fantastické literatury. Práce se zaměřuje také na pojmy fantastická literatura, fantasy a science fiction. Dále představuje tvorbu spisovatele Pavla Bareše a média, která jsou součástí analýzy. V analytické části bakalářská práce přináší interpretace trilogie Projekt Kronos a románu Meta a kvalitativní analýzu kritických ohlasů. Součástí práce je rovněž rozhovor se spisovatelem Pavlem Barešem.
|
|
|
Fantastická literatura v procesu literární edukace
Lichtenbergová, Lucie ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Soukupová, Klára (oponent)
Práce si klade za cíl dokázat, že i mezi díly fantastické literatury lze nalézt takové texty, s nimiž lze pracovat ve výuce literatury (nejen) na střední škole, a že se skrze jejich interpretaci můžeme vztahovat k našemu aktuálnímu světu a jeho problémům. Teoretická část věnuje prostor vymezení fantastické literatury jako takové (především pak vůči pojmům fantastika, fantasy a sci-fi) a snahám o definici extenze tohoto pojmu jakožto žánru. Taktéž zde čtenář nalezne kapitolu věnovanou argumentům vyvracejícím podceňování tohoto žánru, načež navazuje zdůvodnění využití fantastické literatury ve školní praxi, kde argumentujeme především mnohými výzkumy čtenářství, jež potvrzují čtenářskou oblibu žánru, ale také vybranými literárními oceněními, které zase dokládají kvalitu některých děl literární fantastiky. Praktická část již pomocí obsahové analýzy vybírá několik konkrétních děl, v nichž lze identifikovat momenty, které se vztahují k jednotlivým průřezovým tématům Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia a jejich očekávaným výstupům. Na jejich základě je zde následně navrženo pět modelových výukových lekcí respektujících tzv. E-U-R model výuky. Tyto lekce byly odučeny na nejmenované pražské střední škole. Každá z odučených hodin je posléze v práci reflektována a na základě toho je navržena...
|
|
|
Didaktická interpretace románu Meta
Lacinová, Kristina ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavením románu Meta v rámci současné české scény, jeho analýzou, interpretací z žánrového a naratologického hlediska a didaktickým potenciálem. Nejdříve se zabýváme obecným pojetím populární a fantastické literatury, jejím potenciálním významem ve výuce a knižními kategoriemi young adult a new adult, neboť pod tyto žánry a kategorie spadá zkoumaný román Meta. Zasazujeme dílo do kontextu české i světové fantasy literatury a uvádíme, jak je vnímáno literární kritikou. Hlavním cílem práce je vystižení didaktického potenciálu románu a prokázání širokých možností jeho využití při výuce literatury. Sloužit k tomu bude strukturální analýza a interpretace témat a myšlenek. Touto podrobnou literárněvědnou analýzou chceme dokázat, že by se na dílo nemuselo pohlížet pouze jako na populární literaturu bez hlubších myšlenek, ale že by se mohlo svou výstavbou, tématy a celkovým smyslem lišit od většiny novodobé tvorby pro mládež a mladé dospělé. Nejenže dílo zprostředkovává silný prožitek četby, ale z literárněvědného hlediska je text tvořen zajímavými narativnímu postupy, roztříštěnou kompozicí a nabízí kritický pohled na dnešní společnost, její problémy, mentalitu, moderní a technický způsob života. Interpretací hlavních témat chceme prokázat, že jsou mladým čtenářům blízká,...
|
|
|
Ozvuky německé fantastické literatury období romantismu ve fantastických prózách Jakuba Arbese a Julia Zeyera
Cingrošová, Veronika ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
- čj V této práci jsme se věnovali literárnímu žánru fantastická povídka, tedy žánru, který má své specifické rysy, pracuje se záhadou a nejednoznačností a navíc závisí na interaktivním vztahu čtenáře k textu. Zamysleli jsme se nad pojmy fantastická literatura, fantastická povídka a zkoumali jsme, které atributy jsou pro tuto literaturu typické (například jednotlivé motivy, kompozice, atmosféra či specifické jazykové prostředky). Výskyt těchto atributů jsme poté hledali v dílech jednotlivých námi vybraných autorů. K nejvýznamnějším představitelům české fantastické povídky jsme jako východisko a pro srovnání volili německé romantiky, na které naši autoři navazují a u kterých lze fantaskní jevy vysledovat. Následně jsme se zaměřili na to, v čem se díla těchto autorů shodují a v čem se naopak odlišují. Zjistili jsme, že i přes značnou shodu ve využívání jednotlivých specifických atributů fantastické povídky se jednotlivá díla našich autorů značně odlišují, a to nejen v četnosti užití těchto atributů, ale především v celkovém vyznění díla a jeho účinku na čtenáře. Pro lepší pochopení všech děl jsme do práce zařadili kromě ukázek typických sledovaných jevů i stěžejní životopisné údaje všech autorů, neboť, jak se nakonec i potvrdilo, jejich životní příběhy se do děl často natolik promítají, že s jejich...
|
|
|
Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře
Zbiejczuková, Irena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
ZBIEJCZUKOVÁ, I. Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře. Diplomová práce. Praha: ÚČLLV FF UK, 2010-2011. Tato diplomová práce se zabývá typologií hrdinů a hrdinek ve fantasy literatuře se zvláštním zaměřením na hrdinovu cestu z hlediska výstavby syžetu. Část práce je věnována i definici a historii žánru fantasy v anglosaském i českém prostředí. Práce vychází z děl jak českých, tak zahraničních. Cílem práce je poukázat na archetypální neomýtickou strukturu fantasy textů a jejich tendenci k heroismu na příkladech konkrétních ukázek z děl tohoto žánru.
|
|
|
Fantastická povídka v české literatuře na konci 19. století a Karel Švanda ze Semčic
WAGNEROVÁ, Hana
Bakalářská práce se bude zabývat pojetím fantastické povídky a jejími modifikacemi v české i světové literární produkci konce 19. století. Východiskem bude dílo Karla Švandy ze Semčic (Fantastické povídky, 1892; Bizarrní povídky, 1897), který byl nejen tvůrcem, ale i překladatelem daného žánru (do češtiny uvedl především pro fantastickou literaturu klíčové prózy E. T. A. Hoffmanna). Práce nebude pojednávat pouze o Švandových dílech samotných, zaměří se rovněž na jejich dobovou recepci.
|
|
|
Thematics of madness in the tales of Guy de Maupassant
JODLOVÁ, Veronika
Hlavním cílem této bakalářské práce je určit, jakými literárními prostředky zobrazuje Guy de Maupassant (1850 1893) téma šílenství ve svých povídkách. Toto téma je spojené s žánrem fantastické povídky 19. století, ale také s vlastním životem Guy de Maupassanta. Na začátku práce je představen Maupassantův život a jeho literární tvorba. Poté se práce zaměřuje na žánr fantastických povídek a novel. Nejdůležitější částí práce je podrobná analýza textů, které obsahují prvky šílenství. Tato analýza identifikuje motivy, které jsou typické pro postavy, prostředí a děje vybraných textů. Získané poznatky jsou shrnuty v závěru práce. Práce je psaná ve francouzském jazyce.
|
|
|
Space-time breakdown in Julio Cortázar's fantastic tales
Krejčová, Veronika ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Škodová, Denisa (oponent)
Ako už sám názov prezrádza, táto práca pojednáva o problematike zvratov časových a priestorových v tvorbe Julia Cortázara (1914-1984). Tento Argentínsky spisovateľ sa venoval prevažne žánru fantastická poviedka. Radí sa k najdôležitejším predstaviteľom tohto žánru v oblasti Río de la Plata, no veľkú časť života prežil v Paríži, kde aj tvoril. Pomocou rôznych literárnych kritikov a teoretikov sa pokúsim o definíciu časo- priestorových zvratov v jeho tvorbe. Tzvetan Todorov vo svojom diele Úvod do fantastickej literatúry odlišuje tri kategórie fantastickosti: čudné, fantastické a úžasné. Kritička Ana María Barrenechea vo svojej vitálnejšej teórií delí fantastický žáner na tieto tri kategórie: prirodzený, neprirodzený, zmes oboch. Ako príklad nám poslúžia štyri autorove fantastické poviedky, na ktoré následne aplikujem spomínané teórie, no zároveň však poukážem na nejednoznačnosť a zastaranosť teórií a ponúknem nové alternatívne riešenia. Veľkou časťou k tomu prispeje názor španielskeho kritika fantastickej literatúry Davida Roasa. Je čas a priestor v literatúre dôležitý? A čo je to Cortázarov Pocit fantastickosti? Pokúsim sa odpovedať na tieto otázky a inšpirujúc sa teóriou Michaila Bachtina sa pokúsim navrhnúť nový tzv. cortazariánsky chronotop. Nakoniec sa pozrieme na historický vývoj fantastickej...
|
|
|
Science and mythology in the short stories by Leopoldo Lugones
Sotáková, Radka ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
RADKA SOTÁKOVÁ: CIENCIA Y MITOLOGÍA EN LOS CUENTOS DE LEOPOLDO LUGONES ABSTRAKT Fantastické poviedky, ktorých autorom je Argentínčan Leopoldo Lugones, sa tradične delia do dvoch protichodných skupín: na texty mytologické a na vedecké. V tejto práci vychádzame z poviedok zbierky Las fuerzas extrañas (zahrnuté v českej antológii Lugonesovho diela Fantastické povídky), rovnako ako z teoretických štúdií o fantastickej literatúre a Lugonesovi, aby sme overili toto možné delenie. Opierame sa pritom o tri aspekty: rozdelenie postáv v diele; opis síl, ktoré vytvárajú nadprirodzený element; a v konečnom dôsledku tiež o referencie, ktoré sa v zbierke vyskytujú v hojnom množstve. Sledujeme, či tieto tri zložky súvisia s tradične vydelenými skupinami, a teda či je takáto diferenciácia vhodná a dostatočne presná.
|
|
|
The Character of Golem in German and Czech Author's Works
Kňavová, Darja ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavou Golema v dílech německých a českých autorů. V první kapitole se zaměřuji na Prahu na přelomu 19. a 20. století, kde se tomuto tématu věnovali hlavně němečtí, převážně židovští autoři. Jejich tvorba je označována pojmem "pražská německá literatura". Vedle nich o Golemovi píší i čeští spisovatelé. V druhé kapitole přibližuji dobu za vlády Rudolfa II., kdy žil rabi Löw, který podle pověsti Golema stvořil a oživil šémem. Poslední kapitola je věnována obecným informacím o oživlé hliněné postavě. Následně zde analyzuji jednotlivá díla předem vybraných autorů. Po zhodnocení sedmi bodů, na které jsem se ve své práci zaměřila, uvádím výsledky této analýzy. V některých případech uchopili autoři jednotlivé situace velice podobně, v některých se značně odlišovali. Právě odlišnost přístupu a pestré variace zpracování dotváří Golemův mysteriozní obraz.
|
host ::
RSS.